Je z krajů k lidem skutečně blíž?

Opravdu nám pomůže, když bude stát na kraje převádět více peněz než dosud? Skutečně chceme, aby krajští úředníci rozhodovali například o tom, kolik peněz budou dostávat školy? Jedno je jisté: peníze by měly být přidělovány adresně, měly by jít tzv. za žákem. Dnešní praxe, kdy jsou financovány instituce, není dobrá.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 12. 2004 10:01, Občan

Blízko rozhodně nebyly !!!

Zobrazit celé vlákno

+7
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

24. 11. 2004 16:43, Fredy

Dovolím si řečnickou otázku. Potřebujeme naše malá republika tolik ministerstev a tolik úředníků? Není právě v tomhle zakopaný pes? Kdo zná trochu Švýcarsko, tak mi potvrdí, že tam není moc věcí, které by nefungovaly, když ne precizně, tak alespoň spolehlivě. A přitom Švýcarsko má "jen" 7 ministerstev s poměrně malým aparátem. Jenže tam je základním správním celkem obec a pak kanton. Tam se vše rozhodující odehrává. Například nemají ministerstvo zdravotnictví a přitom jejich systém péče o zdraví je velice propracovaný a pro všechny dostupný. Osobně bych ho řadil k nejlepším na světě.
Dnes o tom něco zjednodušeně psal pan Pavel Kohout na ihned.cz (http://ihned.cz/1-10072850-15 255210-000000_d-56)

Plně mu dávám za pravdu. ODS má ve svém programu redukci ministerstev a výraznější snížení počtu státních úředníků. Je to jediná strana, která to má alespoň v plánu. Ostatní mlčí a sem tam se někdo ozve, třeba ministr Sobotka, že si nechá zpracovat audit a podle toho se uvidí. Kolik takových auditů již bylo a kolik to stálo?

Na Slovensku si ministr financí pan Mikloš také nechal udělat audit a na jeho základě snížil počet úředníků o 40%. Náš pan z upřímných ministrů Sobotka hovořil o 2%. Je to výsměch nám voličům. Tady hledejme příčiny dosavadních byrokratických problémů. Špatná legislativa tomu všemu, bohužel, nahrává.

-3
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 34 komentářů)

5. 12. 2004 19:23 | x

Paní Kateřino - ještě jednou. Já nepracuji v nějaké zatuchlé škole o níž píšete. Myslím že pracuji ve škole moderní, poctivé a dobré. Ale současný trend úspor na komunální služby je zhoubný. První na to doplácí základní (region.) školství.
+5
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

4. 12. 2004 12:45 | Kateřina

Navštívila jsem v posledních dvou letech víc než stovku škol (mám na starosti testování IQ v Mense ČR). Můžu vám říci, že to, jak se obec o školu stará, jestli děti jsou či nejsou prioritou, se pozná na první pohled. Jsou obce, kde jsou školy opravené, čisté, s příjemnou atmosférou a na druhé straně obce se zatuchlými baráky s výzdobou jak za bolševiků, jen ten nápis Se Sovětským svazem na věčné časy tam chybí. Takže je to opravdu jak kde. Koho si občané zvolí - na úrovni obcí to platí, ne? Nemusím asi dodávat, že to souvisí i s ředitelem. Mimochodem, liší se i chování dětí - předem se dá poznat, jestli budou uťápnuté, zakřiknuté nebo rozjívené nebo normálně veselé, štěbetavé ale zdvořilé.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

4. 12. 2004 10:01 | Občan

Blízko rozhodně nebyly !!!
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

4. 12. 2004 10:00 | Bývalý pracovník OkÚ

No tak to si opravdu jen myslíte.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

4. 12. 2004 9:53 | Učitel

Vážená paní Kateřino - obce a kraje na školy kašlou. A není to případ jen té "naší". Pdg potřeby a těžce úsporné rozpočty se prostě neslučují. Učitel.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 12. 2004 16:25 | Kateřina

V současné době normativ zohledňuje velikost školy - tedy do určité míry. Malé školy mají vyšší normativ na žáka. (Nejde ale o "tvrdý normativ", pouze o finance na platy a pomůcky.) Těm školám to ale nepomůže, jestliže nedostanou výjimku, nedostanou nic, natožpak vyšší normativ. I v rámci tvrdého normativu by bylo možné tohle zohlednit, ovšem omezeně - pouze u škol v malých obcích, kde je jenom jedna škola. Je to nesystémové - tohle je to, co by spíš měly řešit kraje. Princip tvrdého normativu neznamená, že by kraj či obec nemohly dát víc - znamená pouze to, že nemůžou dát míň. Stát tím dává alespoň určitou garanci. Nicméně i tak by to šlo.
+6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

30. 11. 2004 20:21 | Mgr. Milan Minarčík (MSW), učitel odb. předmětů

Seznámil jsem se s myšlenkou financování formou normativu (finance na žáka) a hovořil i s p. poslancem W. Bartošem. Netvrdím že je to špatný nápad - ovšm bude znamenat i nadále útlum menších škol a zařízení, bez ohledu na jejich kvalitu ! Bude to výhoda pro mamutí školy a učiliště.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

29. 11. 2004 16:54 | Fredy

Mnoho dnešních politiků pochází také z vesnice. Patrně se za to stydí. Jinak jejich počínání nerozumím.
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

29. 11. 2004 16:27 | Jirka

Dobrý den, Jarmilo! Do venkovské školy jsem bohužel chodil jen v předškolním věku - různě pomáhat, nebo jsem se tam možná spíš pletl a bavil ty starší. Dodnes si vzpomínám, jak jsem pižlal pilkou zlodějkou kousky latí a prken na topení, a tahal to po dvou, třech kusech od traktoru do sklepa k uhlí. Náš dům byl akorát naproti škole. Ve druhé vesnické škole jsem byl u zápisu a nosil jsem tam květy hluchavek a podbělu. I když jsem si tak mohl šplhnout u budoucí učitelky, nakonec jsme se odstěhovali do města a do školy jsem začal chodit až tam.
Jsem rád, že jsem mohl alespoň těch prvních 6 let života prožít na vesnici. A rád se tam jednou vrátím. Píšete, že jste měla oproti městským školákům lepší znalosti. Já jsem také vynikal, doma jsem se přitom učení moc nevěnoval. Nebude to nakonec tím venkovským vzduchem? :-)) Když se tak zamýšlím, na vsi je toho k vidění mnohem víc, než jen příroda. Porovnám-li zemědělskou techniku, kterou jsem rád pozoroval v akci, s auty ve městech, je takový kombajn nebo vazač slámy úplný studijní poklad. Auta mají všechna zajímavá hejblata skrytá pod kapotou, ale tyhle mašinky se tím dost chlubily a bylo se na co dívat. Pro mechanická hejblata jsem měl vysloveně slabost. Elektrický ohradník mě zase seznámil s jinou stránkou fyziky, volný pád jsem si zkoušel v třešnovce i ve stodole. Nejvíc času jsem trávil s dědou - velice šikovným a pracovitým řemeslníkem, který až na elektroniku uměl snad všechno. Já jsem prostě před tím vzděláním neměl kam utéct. :-) Když později mí spolužáci šprtali rovnoramennou a nerovnoramennou páku nebo kladkostroj, já jsem si jen vzpomněl na to, jak je těžká lopata, když se drží rukama blízko u sebe, na hupcuk, s nímž se z člověka stal Herkules a měl jsem v mžiku jasno.
O životě na vesnici by lidé z města rozhodovat neměli. I kdyby to mysleli sebeupřímněji, vždycky jim spousta věcí unikne. Na to je třeba mít alespoň "Základní vesnickou".
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

27. 11. 2004 0:33 | Jirka

Kraje stačily z některých nemocnic udělat akciovky, ještě než to vláda zarazila. A ty se opravdu postavily na nohy. Jenže u ostatních to už udělat nemohou. V podstatě jim vláda předala ústavy s jejichž financováním si už nevěděla rady, takže od ní finance ani čekat nelze. A současně krajům zakázala rozumně s nimi hospodařit. Za současné situace je skutečně lepší, pokud nemocnice spravují kraje. Bože, kdy už se ten řetěz exotů na ministerstvu zdravotnictví přetrhne? Za normálních okolností bych to ale s nemocnicemi viděl stejně, jako to paní Kateřina popisuje u škol. Příspěvek na pacienta, ne na barák. Snad jen u specializovaných pracovišť, kdy máme jedno svého druhu v republice, by mohla být nějaká dotace navíc. A pokud by nemocnice byly a.s., nebylo by ani třeba uvažovat, zda je mají mít na starost kraje nebo centrální bezmozek lidstva českého.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

26. 11. 2004 16:08 | Kateřina

Bohužel spousta malých škol už nepřežila. Podle mě je to na žalobu k Ústavnímu soudu, protože co je ministerstvu do toho, kolik má škola žáků, jestliže to neznamená povinnost platit jí víc peněz? Nejde jen o dopravu, o dohady, kolik bude jedna obec druhé platit za "své" děti, jde taky o to, že vesnické školy mají i jiné funkce a obec bez školy je přece jen méně atraktivní třeba pro mladé lidi, kteří by se chtěli přistěhovat.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

26. 11. 2004 16:03 | Kateřina

Rušení malých škol je jiný problém. Tady platí jakási idiotská vyhláška, že škola musí mít x žáků, jinak musí dostat od ministerstva výjimku. Když ji nedostane, nedostane od státu nic a je vyřazena ze sítě (neplatné vysvědčení apod.) Při zavedení normativního financování by tohle odpadlo - jestli se škola s malým počtem dětí uživí, je to její věc. Nebo může obec přispět. Zrušení ministerstva a převedení zbytku na kraje je OK. Říkám, že problém kraje versus stát u financování škol je pseudoproblém. Problém je - má o tom, kolik škola dostane, rozhodovat úředník nebo zájem klientů?
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

29. 11. 2004 9:12 | Jarmila

Já Vám fandím, Jirko, asi jste do venkovské školy nechodil. Já jo. Z rodinných důvodů jsem pak v 9. třídě přešla do města. Tam jsem s hrůzou zjistila, že moje znalosti byly v českém jazyce, matematice a dalších předmětech vyšší než u městských dětí. Třeba to bylo jen o tom, že na venkovské škole se rodiče a učitelé dobře znají, problémy se řeší okamžitě a děti si pod tlakem okolí tolik nedovolí. Problémového žáka totiž zná prakticky celá obec, takže učitelé řadu problémů vůbec nemuseli řešit. Přísný učitel měl na vesnici zelenou a byl uznávanou autoritou, ve městě už tomu tak bohužel není.
A k těm pomůckám: je sice pravda, že na venkově máte pomůcky téměž za okny. Jenže ani venkovské dítě třeba nikdy nevidělo živého jezevce, možná lišku, srnku, koně. V době televize, videa a možnosti cestování (např. do ZOO) jsou vycpaná zvířata tak trochu mimo. Nehledě na to, že škola učí děti pro budoucí život, tak přírodovědou se bude živit asi málokteré venkovské dítě. Počítačovou učebnu můžete zařídit kdekoliv, na to nemusíte dojíždět do města. Problém je ale v učitelích IT a v odměňování. Pokud totiž do školství přejde člověk, který pracoval např. 15 let mimo školství ale je výborný uživatel IT a dokázal by děti naušit velmi dobře pracovat s počítači, dostane plat ne podle svých znalostí, ale podle počtu let odpracovaných ve školství. Tím se dostanete do stavu, že ve školství může za rozumný plat pracovat jen člověk, který začal učit okamžitě po ukončení VŠ a ani na okamžik nepřešel jinam. Pokud by přece jen nastoupil do školy, pro mzdové účely se mu léta odpracovaná jinde krátí na polovinu, takže s 15 lety praxe mimo školství dostane plat jako učitel po 7 letech. Tím se dostanete do situace, že do školství nemohou za adekvátních podmínek přestupovat odborníci z praxe, kteří by byli schopni děti něco naučit, ale dostávali by tak mizerný plat, že si tuto humanitu okamžitě rozmyslí. I tak lze totiž vyřešit problém konkurence pro učitele. Obrovskou výhodou, pro kterou by se venkovské školy ve střediskových obcích měly zachovat, je dostupnost pro děti a odstranění dojíždění. Ono i tak stačí, když do nich denně dojíždějí děti z vyšších ročníků ze vzdálenosti 10 km. Pokud mne paměť nešálí, tak škola upravovala počty hodin ve vyučování podle autobusového spojení, aby to děti stihly.
+6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

28. 11. 2004 18:21 | Fredy

S tím souhlasím.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

27. 11. 2004 9:29 | Kateřina

Nojo, u nemocnic se tomu říká platba za diagnózu, máte pravdu.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

27. 11. 2004 1:08 | Jirka

Jestli chápu? Jak bych mohl? Stejně geniální nápad byl pokus o zrušení nemocnice v Lounech. Co se týče Standy premiéra a preferencí jeho strany, mám pocit, že spíš usilovně hledá způsob, jak naštvat i toho nejflegmatičtějšího voliče. A to je snad to jediné, za co ho můžeme pochválit. Už je načase, aby se lidi pořádně naštvali. Jen jsem zvědav, na koho naštvaní nebudou. Na policajty zase zbyly jen sliby, protože si naši ústavní ničitelé potřebovali rozmrazit platy. Všimli jste si té vzácné názorové shody bez ohledu na politickou orientaci? Pravda, všichni pro to nehlasovali, ale protože šlo o platy zákonodárců, koalice i opozice zatáhly za jeden provaz. Od lidí, kteří nejsou schopni ani trošky sebekritiky, žádné zázraky nečekám.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

26. 11. 2004 15:47 | Fredy

Nevím, nejsem v tomto odborník, jen sleduji občas regionální tisk a znám "svého" hejtmana a lidi z kraje. Nevím, jak kde, ale třeba na Vysočině "odborná veřejnost" se spíše přiklání ke krajům. Možná je to také tím, že právě na Vysočině stát nařizuje likvidaci nejvíce vesnických škol. Psal jsem o tom níže. Došlo to tak daleko, že se ředitelé základních škol sousedních větších spádových obcí přetahují o žáky. Jeden ředitel dokonce objížděl rodiny žáků a nabízel jim dopravu zdarma a příspěvky na obědy, pokud přejdou právě do jeho školy. Jedné z těchto škol hrozilo zavření. Přitom obě školy mají velice slušné vybavení a zázemí. Vím, že hejtman bojoval o zachování, seč mu síly (a politické schopnosti) stačily. Ale co, Vy jste asi z centra, Vy to vidíte jinak. Tak nějak komplexněji, že?
No a co se týká stínového ministra ODS, tak, dle pana Topolánka, bude mít za úkol zrušení ministerstva a převedení zbytku na kraje. Když tohle může fungovat ve Švýcarsku, tak proč se o to samé nepokusit u nás?
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

26. 11. 2004 15:24 | Fredy

Vesměs souhlasím, jen ten závěr bych doplnil. Vesnice by školy chtěly zachovat, dokonce na ně i připlácí, totéž kraje, ale ministerstvo rozhodlo o jejich likvidaci, neboť nesplňují předepsaný počet žáků. Chápete? Předepsaný nějakým panákem z Prahy. To je věc, kterou prostě nechápu.
A k těm školám na vesnici je třeba ještě dodat to, že když se zruší, tak nastává další problém a to je dopravní obslužnost. Nebo-li obce místo příspěvků na vlastní školy, tak musí přispívat na školy v sousední (větší) obci a pak ještě na dopravu. Kocourkov na entou. A tohle všechno brání ti premiérovi odborníci. Ví pan Gros, proč má ČSSD tak malé preference? Ať se zeptá odborníků z krajů a obcí. Tam to totiž není ani tak o politice,ale o rozumu a holém přežití.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

26. 11. 2004 15:18 | Kateřina

Fredy, nevím, jakí odborníky z krajů máte na mysli, ale odborná veřejnost z řad učitelstva s převodem na kraje v drtivé většině nesouhlasí. Nicméně to není podstatné - podstatné je, co prospěje dětem - ne učitelům, ne úředníkům, ať krajským nebo ministerským. V případě peněz na žáka - bez možnosti přerozdělování na úrovni ať už kraje nebo obce - tzv. "tvrdý normativ" je jediným kritériem zájem žáků a rodičů. Tedy trh, chcete-li. Jistěže omezený dostupností, nicméně více škol než jedna je dnes dostupných všude s výjimkou malých obcí. Škola má dostat peníze, ředitel má rozhodovat o jejich použití. A funkce zřizovatele - u veřejných středních kraje, u základních obce je v tom, že jmenuje a odvolává ředitele a kontroluje hospodaření školy. Inspekce - aspoň teoreticky - má kontrolovat dodržování standardů. Problém stát nebo kraje je nesmyslný. Co se týče boje pravice-levice, u škol to vůbec není jednoznačné. Stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš a další zákonodárci za ODS jsou proti převedení peněz na kraje - chtějí financování na žáka. Spíš teď jde o lobby krajských zastupitelů, kteří chtějí o těchto penězích rozhodovat a momentálně mají v ODS silné slovo, logicky.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

26. 11. 2004 13:12 | Fredy

Možná by bylo dobré, kdybyste se s tím seznámil podrobněji. Kraje skutečně dostaly zadlužené nemocnice a podívejte se na ně nyní. U většiny se dluhy, když ne odstranily, tak výrazně snížily. A vůbec to nemá dopad na kvalitu péče, ba naopak. Je to o tom, že kraje mají k nemocnicím blíže, více znají jejich slabé a silné stránky a nenechají se opít rohlíkem, jako ministerští úředníci. A dokáží účelněji investovat a hlavně kontrolovat. To samé je ohledně škol. Škoda, že se jasné, jednoduché věci převedou v boj pravice a levice. Vyjádření premiéra, že tomu tak chce odborná veřejnost, je k smíchu. Na názory odborníků z krajů se nikdo neptal. Každému je jasné, že jde o vyřizování "politických" účtů a o koryta úředníků. Ke škodě škol, učitelů a školáků.
+3
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

Stránka 1/2

Předchozí

1

Spočítejte si

Výpočet čisté mzdy 2024

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Aleš Hušák

podnikatel

David Rath

politik a kriminálník

Aleš Hušák
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů
×
David Rath
ÚSPĚŠNOST
100,00 %

z 3 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services