Reforma penzí nemusí být hra s nulovým součtem II.

Pracuje úředně za minimální mzdu. Jeho poměr důchod mzda bude téměř 100 %. Ostatní si vydělává načerno. Nebo nepracuje oficiálně vůbec, žije ze sociálních dávek, ale započítává se to (do jisté míry) jako náhradní doba, takže za ni dostane důchod vypočítaný viz výše - z průměrné mzdy za dobu, po kterou pracoval. Nebo je "invalidní důchodce", pracuje načerno a jako náhradní doba se mu započítává celá doba invalidity. Osoba s průměrnou mzdou bude mít poměr důchod/mzda 39 %. S vysokou mzdou 15 %. Stačí?

To byl určitě jiný Jirka, já jsem jen SŠ a v Belgii jsem nikdy nebyl. ad 1) Promiňte, nechápu. ad 5) Začnete-li s reformou na výdajové straně, znamená to snižování důchodů těch, kteří už nemají možnost jejich výši ovlivnit. Udělal byste vlastně něco podobného, jako to, co se stalo Vašemu příbuznému (bod 10). Ačkoli si platili celý život pojistné na důchod, část by se jim najednou vypařila. S tím nemohu souhlasit. Pokud je mezi důchodci skupina, která pobírá neoprávněně vysoký důchod, pak je to jediná možnost, jak začít na straně výdajů. To ale jistě nebudou zdaleka všichni. ad 6) Ano, správnější by bylo říci, že by to proběhlo za cenu pouze dočasného zhoršení. ad 7) Řekl bych, že je to spíše otázka vymahatelnosti práva. Smysl povinného ručení je v tom, že poškozený má možnost vymáhat náhradu škody na někom, kdo je solventní. Viník nehody může snadno způsobit větší škodu, než jakou je schopen nahradit. ad 8) Tohle určitě stojí za zamyšlení. Domnívám se, že když poroste cena práce, pak její spotřebitelé budou více uvažovat, co jim za ten výdaj stojí. Takže pravděpodobně ubyde různých šuntů a nepotřebných služeb. Kdo nebude umět pracovat efektivně, bude mít služby či výrobky relativně drahé a bude muset slevit, jinak zanikne. Kdo dokáže zvýšit efektivitu, dosáhne téhož s menším počtem, byť dražších, zaměstnanců. Akcie či dluhopisy neefektivních firem nekupuje nikdo rozumný bez ohledu na stav populace. Dokud mají lidé na rozhazování, kupují však výrobky a služby takových "levných" firem. Při populačním poklesu převezmou jejich část trhu ty efektivnější. Spíše než vyšších odměn bych se tedy obával toho, že budeme muset financovat nějakou 40% nezaměstnanost. Investovat lze ovšem nejem v rámci ČR. Dobře mířená investice ve formě peněz, technologií a vzdělání do rozvojových ekonomik může přinést vysoké zhodnocení. Nejlepší na tom je, že takové rozvojové ekonomiky nedostatkem populace netrpí. Nízká porodnost je problém vyspělejší části světa. Globálně počet lidí rychle stoupá. ad 10) Zklamu Vás. Jsem hrozný smolař, pokud jde o skrývání čehokoli. Ale nesuďme podle mých schopností. Také bych byl raději, kdyby si stát ponechal starost pouze o jednotné minimální důchody, a co bude nad to, ponechal na každém z nás. Praktičtější než pašování zlata, zvláště v době, kdy po takových zběhlících pase režim, mi připadá ukládání úspor na účty u cizích bank. To má ovšem zase tu nevýhodu, že díky posilování CZK se mi takové úspory budou velmi pravděpodobně znehodnocovat. A pokud by došlo k převratu a nepodařilo se mi proklouznout včas ven, jsem na tom stejně, jako když mi to seberou doma. Raději budu dělat něco pro to, aby k žádnému převratu nedošlo.

Ten pan uzavíral penzijní připojištění v roce 1995 a součástí smlouvy byl i penzijní plán a statut. V uvedeném plánu je podrobný výpočet doživotní renty. Jinak můj pohled na penzijní připojištění si přečtěte pod dnešním článkem pana Dvoroka.

A proc porad vychazite z pravidel penzijniho pripojisteni, kdyz se v clanku pise, ze budou jina? Myslim tim pravidla investovani, ruzne anuity pro muze a zeny atd.

Ale vy zase zapomínáte, ze je té cástce zahrnuta ta prímá a neprímá státní podpora a ze kdyz bude mít kolega smulu a natáhne zítra backory, jeho rodina ten zbytek cástky ani ockem nezahlédne. A to je dalsí nevýhoda penzijního pojistení, o níz se pro jistotu nikdo ani nespitne. Co kdyby jste nejprve vypocítal kazdému vsechna rizika a teprve potom hovoril o výhodách. Bylo by to férovejsí. A jak já mám dopredu vedet, který fond to nebude umet. Také bych si myslel naivne, ze Svýcari to umet budou.

Vaše, sice obsáhlejší, vyjádření stavu penzijního připojištění je v celku správné, až na ten závěr. Udělal jste dvě zásadní chyby.
1) Váš penzijní fond má nejhorší výpočet doživotní penze. Pokud byste přešel k jinému, tak vaše doživotní penze by se zvýšila přibližně o 55%. Takový je rozdíl ve výpočtech mezi "nejlepším" a "nejhorším" fondem.
2) Druhou vaší chybou je za KONSTANTU považovat zhodnocení 1 až 2% nad inflací. A za proměnnou považujete výši splátek. To jste přistoupil na HRU lovců vašich financí. Což to zkusit otočit? To byste pak ale neinvestoval do penzijního připojištění.
3) Třetí chybou je, dle intencích bodu 2, požadovat vyšší odvody na sociální pojištění. Tím docílíte maximálně to, že bude méně přispěvatelů. Je to stejné, jako u výběru daní. U tohoto pojištění jsme patrně za vrcholem Lafferovy křivky a tak každé zvýšení odvodů přinese paradoxně méně peněz na důchodový účet. A k tomu ještě paradoxně každému zůstane méně na osobní investování na penzi.

Umím odpovědět pouze částečně: 1. Parlamentní strany se ještě za Špidly dohodly, že vytvoří tým pro důchodovou reformu (nevím kolikátý v pořadí už to je). 2. Do týmu delegovaly po 2 zástupcích, k tomu přidaly premiéra, a myslím že ministry financí a práce a soc. věcí. Takže 13 lidí. 3. Tento tým jmenoval koordinátora nebo vedoucího nebo nevím přesně jak se ta funkce jmenuje ODBORNÉHO týmu pro zkoumání variant. Tím se stal Vladimír Bezděk z ČNB. Vysoce erudovaný odborník, který se o důchodové systémy zajímá dlouhodobě i mimo vlastní práci v ČNB. 4. Chvíli to trvalo, ale pan Bezděk už má svoje lidi (pojistný matematik, programátor atd.) pohromadě, snad už i mají kde sedět a na čem pracovat a vytvářejí počítačový model. 5. Politické strany mají za úkol dodat zadání - co se má spočítat. Další už jen moje dojmy: Teoreticky má dojít k tomu, že se jednotlivé varianty neideologicky porovnají a vybere se ta nejlepší. Bohužel záleží na tom, co politické strany budou vlastně chtít spočítat. Kritéria porovnávání mohou být velmi různá a vzájemně neporovnatelná. Má se počítat i varianta NDC. Nepochybuji o tom, že tým pana Bezděka odvede kvalitní práci. Jak to bude dál ovšem netuším.

Jak sam uvadite, pojistne roste s platy shodne. Stejne roste tedy castka, kterou davate do fondu, ne? Asi jste necetl moc pozorne. Ty danove ulevy jsou marginalni zalezitost / jedna z variant, jak dorovnat nizsi duchody, kterych bude cim dal min a o male castky. Hlavnim zdrojem je slozeny urok. Jestli to nevite, tak dlouhodobe zhodnoceni fondu je vzdycky vyssi nez rust HDP. V normalni zemi mzdy vic nez HDP nerostou.

******** Toto je pokračování názoru uvedeného níže ************ Situace je ale bohužel o mnoho horší než se zdá. Komerční penzijní ústavy si nemohou dovolit inflační doložku pojistné smlouvy (původně ji měly všechny teď již zaniklé ústavy počínaje Podnikatelským penzijním fondem). Proto budou moji mladší následovníci pobírající při nástupu penzi kolem 2.500,- Kč na sklonku života pobírat penzi, vyjádřenou ve dnešních cenách, asi o hodnotě 500,- Kč ! (Zde vycházím z kvalifikovaného odhadu vývoje růstu průměrných mezd v ČR a vlivu zavedení Eura. Za dvacet let lze extrapolací dosavadních hodnot se zahrnutím vlivu standardizace mezd v EU očekávat průměrnou hrubou mzdu v Euro ekvivalentní přes 90.000,- Kč ve dnešním kurzu. Za posledních 10 let vzrostla průměrná mzda 3x). Zda taková penze umožní novým penzistům alespoň zaplatit činži v domě soukromého majitele si každý spočítá sám.
Jiný pohled na vyplácené částky. Uvedených 580,- Kč penze měsíčně vychází z jistiny 150.000,- Kč která se za těch 10 let na účtu pomalu vytvořila. To je dneska jen o málo více než nic. Ale v době kdy jsem smlouvu uzavíral tato částka představovala hodnotu středně velikého družstevního bytu v Praze (dnes 1,5 milionu).
Takže přátelé, žádné snížení částek které platíte na penzijní pojištění. U soukromých ústavů které nemají inflační doložky ke smlouvám musíte naopak spořenou částku podstatně zvýšit. Dnes by to bylo minimálně 4000,- Kč měsíčně (22% průměrné hrubé mzdy), později, jak se busou měnit mzdy a ceny, odpovídajícím způsobem více. Za to můžete očekávat za těch 40 let penzi ve dnešních cenách představující asi 8000,- Kč, tedy něco přes výši penzí dnešního průběžného systému. A za dalších 20 let si za svou penzi koupíte tolik jako dnes za 1600,-Kč.
Průběžný penzijní systém, tak jak je u nás zaveden a garantován státem, nemohou soukromé penzijní ústavy nahradit. Je to samozřejmě i proto, že jejich cílem není žádné milosrdenství, ale tvrdý bussines.
Prostě musí být zvýšeny odvody (platby) do penzijního systému, nezávisle na tom zda půjde o státní či soukromé fondy. A průběžný státní systém při tom je milosrdnější k mladým a novým účastníkům systému, než systém komerční.
Já osobně vidím řešení v opětném navýšení plateb do penzijního pojištění (které byly v 90 letech neprozřetelně a ukvapeně sníženy při momentálním přebytku na účtu penzijního pojištění) a ve výraznějším uplatnění osobního přínosu (snížení solidarity). Tedy ve zvětšení procenta z příjmů které jdou na penzijní pojištění, a současném zvýšení limitů které dnes ořezávají maximálni částku kterou může klient dostat i kdyby si "platil na penzi" třeba 40.000,- Kč měsíčně.
Přeji všem čtenářům hodně zdraví ale krátký život, aby se nedočkali žalostné penze v plánovaném soukromém pojišťovacím systému.

Dámo a pánové, vskutku zajímavé počteníčko, však na výsost teoretické a poněkud odtržené od skutečnosti. Když si uvědomíte že zadarmo Vám nikdo nic nedá a svou penzi si musíte zaplatit sami, stačí Vám trochu kupeckých počtů a hned prohlédnete tu kupu frází. Pokud budete pracovat a platit přibližně 40 let, a pak chcete 20 let dožívat v důchodu, musíte 1/3 svého platu pravidelně odvádět buď na pojištění nebo ho spořit. Tečka.
A to je stav u středně kvalifikovaných občanů. U univerzitně vzdělaných občanů kteří začínají platit pojištění až kolem 23 roku svého života, či v případě stáží v zahraničí i značně později, je tento poměr ještě horší.
Pokud si někdo myslí že je řešením skládat si na penzi v soukromém penzijním ústavu, mohu posloužit skutečným vyčíslením částek jež může očekávat "na stará kolena". Ale částky vyplácené penze samy nic nevypovídají o tom, co si jako důchodce za ně budete moci dovolit. Inflace, úrokové výnosy a průměrné platy se totiž vždy pohybují korelovaně, stejným směrem. A to takovým způsobem, že výnosy připisované bankovními ústavy se pohybují vždy pouze 1 až 2% nad úrovní inflace a nad velikostí růstu průměrného platu. Za všech situací vývoje národního hospodářství, za velké inflace či za deflace, ze překotného růstu průměrných výdělků či za (dosud nezažitého) jejich poklesu.
Jedině údaje o spořené měsíční částce DNES a vypláceném měsíčním důchodu POTOM vyjádřené jako procento z průměrné mzdy DNES a průměrné mzdy POTOM vypovídají o reálné výši důchodu a reálných prostředcích které si musíte dnes "odtrhnout od úst".
Takže když jsem v roce 1994, hned jak byl založen první fond, začal ukládat maximálních 500,- Kč na penzijní připojištění, bylo to tehdy téměř 10% průměrného hrubého! příjmu (koncem roku 1993 byl průměrný plat 5817,- Kč), tedy tolik jako bych dnes platil skoro 1800,- Kč.
Od začátku roku 2000 začalo být možné ukládat 1500,- Kč, tedy jsem tak učinil. V té době to bylo téměř 12% průměrného platu (koncem roku 1999 byl průměrný hrubý plat 12.336,- Kč). Tomu dnes odpovídá částka asi 2160,- Kč (kdo z Vás si tolik platí na připojištění ?).
Fajn, platil jsem maximum co šlo a teď jsem se ( již "přesluhuji") své pojiš'tovny (Credit Suise) dotázal kolik budu mít penzi když ukončím penzijní spoření po přesně 10 letech. Takže začátkem roku 2005 začnu dostávat vysokou částku 580,- Kč měsíčně. Není to tak špatné, je to 3,2% průměrného platu. Kdybych tedy spořil 40 let (jako budou mladší účastníci systému), tak bych měl o málo víc než 4x tolik. (Pouhý asi 1% rozdíl výnosů fondu proti procentu růstu průměrného platu způsobuje, že zhodnocení malé počáteční jistiny se vzhledem k růstu životních nákladů prakticky neprojeví). Tedy pokud by byly hlavní parametry systému penzijního připojištění zachovány, mohou moji (nyní dosud mladí) následovníci při spoření kolem středních 8% hrubého platu očekávat penzi řekněme 2.500,- Kč ve dnešních cenách.
********* Pokračování v dalším názoru - moc dlouhé **********

Ta poslední veta se týká i soucasného systému? Muzete mi vysvetlit, jaký mechanismus vede k tomu, ze v tomto prubezném systému dáváte spoustu z vydelaných penez na vychytralé makacenky. Kdyz to tak vezmu, tak dnes jsou v duchodu ty rocníky, které nejvetsí pocet let pracovali v komunismu. Ti, co byli nonkonformní, nedelali kariéru, a mají proto nízké duchody, ti, co byli konformní, delali kariéru, tak alespon trpí pod jhem regrese na výdajové stránce.

Asi jak u koho. Mně jde o víc věcí a jednou z nich je právě ta soudržnost. Proto nechci, aby to bylo na úkor důchodců - za mých podmínek by sice zpočátku klesal poměr důchodu ke mzdě (a později začal stoupat), ale reálná hodnota (kupní síla) důchodu by rostla celou dobu. To současný systém zajistit prostě nedokáže. Dále - sliby se mají plnit. Zákon je implicitní závazek - slib - státu občanům. V tomto případě - vy budete platit tolik a tolik a v důchodu dostanete tolik a tolik. Myslím, že to je nutno dodržet. Proto ta podmínka, že po celou dobu transformace dostanete minimálně stejně v novém systému, jako byste měli ve starém. Můžete dostat víc, ale ne míň. Tady bych jen připodotkla, že pokud by se změnil zákon, musí platit totéž nejméně za již odpracovanou dobu. U vládního návrhu přechodu na NDC toto dodrženo není. Přesto ale potřebujeme nutně, aby systém nebyl (a nedostal se) v deficitu. A potřebujeme snížit cenu práce a daňové zatížení vůbec. Tak jak to udělat, když ne využít složeného úročení? Komise amerického prezidenta pro důchodovou reformu seriózně prozkoumala situaci, vydala velmi kvalifikovaný 200 stránkový elaborát a došla k závěru: "Jediný vhodný důchodový systém je smíšený." Přece si to tyhle nejlepší americké kapacity nevycucaly z prstu. Tak o co jde? Říkám, že to jde, že důchodci nemusí umřít hladem, že můžeme jít směrem k vyšší odpovědnosti jednotlivce, ale neměli bychom zapomínat, že jsou i lidé nezodpovědní, které také nebudeme chtít nechat umřít hladem. Nechci říkat osmdesátiletému stařečkovi, že měl zamlada myslet na důchod. Taky nechci, abych musela dávat spoustu z vydělaných peněz na vychytralé nemakačenky. Takže?

Komentáře k citátům z článku 1. "počáteční deficit, zaplatí ho daňoví poplatníci" TAKŽE FOND NÁM NEJDŘÍVE NÁSILÍM SEBERE KAPITÁL. 2. "společné důchodové pojištění manželů (stejně jako u daní z příjmu)" NAŠTĚSTÍ MANŽELSTVÍ VYMÍRAJÍ, TAKŽE TO BUDE POTÍŽ, NÁSILÍM JE ZRESUSCITUJEME? 3. "fondová část je odolná vůči demografickým problémům, vyplývajícím z nízké porodnosti " PSEUDOPROBLÉM, SNÍŽENÍ POPULACE ZVĚTŠUJE PODÍL NA FIXNÍCH ZDROJÍCH A JE NAOPAK ŽÁDOUCÍ. 4. "fondový systém zranitelnější při nepříznivém vývoji ekonomiky. Tady je pak k dispozici státní část, která sice utrpí také, ne ale tolik, protože je proti ekonomickým výkyvům odolnější" PŘIZNÁNÍ, ŽE FONDY JSOU MÉNĚ V(Ý)HODNÉ NEŽ PAYG. 5. "rizika z ... - jsou z dlouhodobého hlediska velmi nízká" NAPŘÍKLAD S VÁLKOU, MALÝM ASTEROIDEM, PANDEMIÍ, ČI JEN HI-TECH TERORISMEM APOD. SE NEPOČÍTÁ. 6. "Jestli má povinné spoření být možné pouze u penzijních fondů nebo i jinde, je věcí dohody" PŘEDEVŠÍM UŽ POVINNOST SPOŘENÍ MÁ BÝT VĚCÍ DOHODY Pozn.:základní minimální důchod lépe zajištuje system PAYG). 7. "na stejně vysoké důchody stačí mnohem nižší pojistné než v čistě průběžných systémech" ZA CENU DLOUHODOBÉHO ZCIZENÍ KAPITÁLU. 8. "zohledňovat při výpočtu důchodu a placení pojistného počet dětí" HOLÝ NESMYSL - EKONOMICKY: JEST VĚROHODNÉ, ŽE BEZDĚTNÍ ODVEDOU VÍCE PŘÍMO, STRATEGICKY: Z HLEDISKA EXISTUJÍCÍHO PŘELIDNĚNÍ ČR . 8. "tato opatření jsou fiskálně neutrální - státní pokladnu by to nestálo nic" AŽ NA TO, ŽE STÁT DĚLÁ FONDŮM ZAJIŠŤOVNU A ŽE VŠICHNI MUSÍ PLATIT JEŠTĚ VÍCE, ABY BYLA DOLNÍ HRANICE ÚNOSNÁ.

A co jste studoval v té Belgii, pokud jste tentýz Jirka z ihned? ad 1) viz muj komentár k první cásti clánku Kateriny ad 2) souhlas ad 5) Nikoliv, viz opet muj komentár k první cásti ad 6) Mne by to nevadilo, ale Katerina si sama dala za úkol vymyslet systém, v nemz by na tom nikdo nebyl hure, jako jeden z cílu reformy, viz téz její pojetí Pareto efekivnosti jinak v dalsím souhlas ad 7) Taky argument, ale rekl bych, ze vztah lékar - penzijní fond je prece jenom trochu odlisný. Mimochodem, ten systém povinného pojistení se mi ani trochu nelíbí, narazí do vás dve auta a vy to musíte vyrizovat u dvou pojistoven, s nimiz nemáte nic spolecného, takze se Vám snazí uznat co nejméne polozek. ad 8) Tady jde o to, ze cím méne detí se rodí, tím mene se bude ten vás podíl zhodnocovat. Vy budete mít penize, oni budou poskytovat cím dále vzácnejsí sluzby, za které si nechají moc dobre zaplatit. ad 10) Dostal jste me, ale tady jde o to, ze existence povinného penzijního pojistení omezuje mojí schopnost na takové situace reagovat. Predstavte si, ze budete muset jednou treba utíkat. Kdyby jste mel ty peníze ve zlate, tu cihlicku by jste propasovat jeste snad umel. Ale ty vlozené peníze do fondu ty mozná uz nikdy neuvidíte.

Omlouvám se, v bode 3 má být správne: Za Pareto efektivní (optimální) se oznacují ty stavy, kdy si jeden subjekt nemuze polepsit, aniz by si jiný nepohorsil.

Tady jsem nic nenavrhoval, pouze jsem komentoval clánek. A jeste k heslu "Kazdý svého duchodce". 1) pokud by jste si nekoho vybral, uz by vám zustal na krku nadosmrti. To je moje predstava. Muzete to vylepsit; 2) zapojení do programu "kazdý svého duchodce" podle mojí predstavy by bylo zcela dobrovolné. Pokud by jedné strane dostacovalo zcela anonymní hospodarení s jeho duchodovou daní a pokud by druhé strane dostacovalo, ze dostává svuj podíl, tak je to zcela v porádku. A jeste neco. Prijetí principu, ze se muze rozdelit jenom ten kolác, který uz je upecen, by se se mel vztahovat na vsechny tzv. mandatorní výdaje. Proste vázení soudci, ucitelé, vojaci, socky, jak rostly v minulém období príjmy státního rozpctu, takové by mely být vase prijmy v tomto roce, zvláate pak 13 a 14 platy. P.S. Jinak jsem rád, ze jsem probudil Vás smysl pro humor a nadsázku, takze se omlouvám, kdyz odpovídám v ponekud váznejsím tonu.

Samozřejmě - správa fondu je hrazena z výnosů - sníží se připsané úroky. Tady jsem se upsal. Alespoň pokud nějaké výnosy jsou. Nejsem si jistý, že vláda je tahounem růstu mezd – ve většině zemí nabízí vyšší mzdy soukromý sektor. U složeného úročení (v podstatě jen jinak nazvaného úplně obyčejného úročení) je otázka, zda to pokryje takové jevy, jako je růst cen, růst průměrného věku dožití a růst mezd (důchod je vždy v nějakém poměru k rostoucí mzdě). Zjednodušený příklad, pokud by existoval čistě fondový systém bez nějakých prvků solidarity a dnešní růst mezd, inflace a výkonnost fondů byla podobná: pokud někdo bere 20tis čistého a mzda se zvyšuje o např. 4% ročně, bere po 35 letech skoro 79tis. A očekávaný důchod bude třeba 50% mzdy, tj. něco přes 39tis. Průměrná doba dožití pro ty, co se dožijí důchodu bude např. 20 let. Po tuto dobu je třeba důchod ještě valorizovat. Přitom se částka, kterou je možné úročit, stále snižuje. Budu přepokládat, že fond dosahuje zhodnocení 3%. Hrubým výpočtem (přesný výpočet je dost složitý) mi vychází, že by si měl spořit něco kolem třetiny mzdy. Pokud sečteme pojistné placené zaměstnancem a zaměstnavatelem, není moc odlišné od dnešní situace. To nemá být nějaká vážná námitka proti navrženému systému, lidé by si určitě měly spořit na stáří. Ale bez zvýšení podílu aktivní populace a tedy plátců pojistného (např. zvýšení porodnosti, snížení nezaměstnanosti, nalezení možnosti práce pro důchodce) změny systému moc nepomohou. Náklady na zajištění stáří jsou prostě vysoké.

Zdá se, že jste studoval ekonimii (nebo studujete). Já ne, takže se s Vámi nemohu přít o význam pojmu "Pareto jakékoli".
ad 1) Ano, jednoduché a srozumitelné řešení by bylo skvělé. Taková řešení ovšem vyžadují genialitu nebo alespoň její záblesk. Znáte někoho komu se už blýsklo? ad 2) I mně takový systém připadá nerovnovážný. Přesunutí části pojistného do PF však snižuje výkyvy celku, takže návrh jde správným směrem. Ještě lepší by mi připadalo řešení s jediným PF (přesněji se správcem rezervy DF), který nezhodnocuje pravidelné vklady občanů, ale dočasné přebytky v průběžném systému a v době deficitu systém dotuje. Když by se v přechodném období postupně zvyšoval základ takového fondu (rezerva) místo postupného zapojování lidí do nového systému, dospěli bychom také k výsledku se zhodnocením, avšak s nižšími administrativními nároky, bez výdajů na reklamu, sídla a zaměstnance různých PF a výsledek by byl stabilní. ad 4) Stejné jako dnes, ne všichni stejné. Myslím, že si budeme moci blahopřát, bude-li to na xx let alespoň tak. ad 5) Taková rychloreforma by srazila okamžitě stávající důchody o stejný díl, jaký se přesune z PAYG do PF. Průšvih je v tom, že na stránce výdajů máte jiné lidi, než na stránce příjmů. ad 6) Proč Vám vadí zrušení nesmyslných daňových úlev? Právě spousta těhle kliček se neslučuje s Vaším názorem v bodě 1. - Daňoví poplatníci budou muset vyrovnat deficit. To i bez reformy. Pokud však reforma proběhne, vrátí se jim to v podobě snížení poměru pojistné / důchod, protože bude: pojistné = důchod - výnos. Že na to doplatí důchodci je spíše nešťastně řečeno. Lépe: důchody se nebudou zvyšovat bezdůvodně a vyplácet na dluh. Nebyl bych ovšem tak opatrný jako autorka s dobrovolností u II. pilíře, zvláště pokud by se začalo s reformou od nejstarších ročníků. Kdo půjde po pár letech do důchodu, bude mít v PF minimum a z PAYG bude brát jen o chlup méně. Tak si lidé postupně zvyknou a budou mít čím dál tím víc a pádnějších příkladů, proč je dobré raději spořit. Pokud stát zajistí z PAYG rozumné minimum, s životní úrovní těch nezodpovědných bych si hlavu nelámal. Takto se bude moci každý rozhodnout, jak zhodnotí peníze. Klíčové je odlehčit co nejdříve PAYG. ad 7) Kdo rozhoduje o viníkovi autonehody? Policajt nebo pojišťovna? ad 8) Ve fondové části spoří každý na sebe, takže je jedno kdo druhý má kolik dětí, nebo kolika let se dožije. Ženy díky vyšší době dožití půjdou do důchodu později a budou mít více času na spoření. ad 9) Znáte cokoli, co se týká peněz a nepodléhá politickým zásahům? ad 10) Opět pojistné = důchod - výnos. Případ Vašeho příbuzného je smutný. Ale mám žít s myšlenkou, že budu v důchodu sušit hubu, jen proto, že se může za 30 let zase znárodňovat? Věřte, že když zůstaneme u souč. systému, nebude co znárodňovat už za 10 let.

To už jste opustil systém zrušení anonymity a zavedení programu "každý má svého konkrétního důchodce"? Nebo to přijde za 11, 12 ........?
Ale popsal jste stav slušně. Člověk by byl hnedle pro zrušení důchodů, jako takových. Zrušit důchody a místo nich nechat jen sociální podporu. Na tu není vždy nárok. Takový bývalý důchodce, podle nového programu "sociál", by musel každý rok znovu žádat o sociální dávku (sociální penzi). Než by se tento systém uvedl do praxe, tak by se mnoho lidí zapomnělo přihlásit. Jednak proto, že by nevědělo kde a kdy a také proto, že by to ani nepotřebovali. Z ušetřených peněz by se přijalo více úředníků. Pod heslem "každý máme svého úředníka" (před tím lékaře, později finančního poradce, pak zase lékaře), bychom museli o sobě vše prozradit. Takový náš úředník by o nás věděl všechno. Zda nemáme nějaké vedlejší příjmy, zda z důchodu nepomáháme mladým, zda nemáme moc velký majetek apod. Jedině on by rozhodoval, zda sociální penzi dostaneme, v jaké výši a nebo budeme sušit rok hubu. Podkladem by bylo majetkové přiznání, potvrzení všech sousedů, předsedy samosprávy a tajemníka uličního výboru právě, v té době, vládnoucí strany. Aby takový úředník nebyl úplatný, tak bychom mu nasadili vysoký plat, definitivu a imunitu. To by v tom byl čert, abychom to nevyřešili.

Mně to zavádějící nepřipadá. Spoření přes PF se co do výnosu stěží může měřit s investováním do akcií, ale kdyby vláda uměle nezvyšovala mzdy, asi by jim roční zhodnocení v % u PF šlapalo na paty. Jde také o to, že zatímco mzda stoupá ročně o několik % z předchozí roční mzdy, po několika letech spoření v PF se zhodnocuje vyšší částka než roční mzda a výsledek v Kč je zajímavější. Funguje tu tzv. složené úročení, toho se u mezd nikdy nedočkáte. A hlavně, na rozdíl od čistě průběžného systému je tu alespoň nějaké zhodnocení.
Máte však pravdu, že možnosti PF jsou hrozně svázané obavami o jistotu výnosu, takže významějších výnosů nemohou dosáhnout. Kdyby měly fondy možnost investovat vklady lidí, kteří půjdou do důchodu např. více než za 10 let do akcií a u starších přešly na investice do jistějších inv. nástrojů, bylo by to o něčem jiném. Když může takto celkem rozumně zhodnocovat svoje úspory mnoho drobných investorů, nevím, proč by to neměl zvládnout profesionální management fondu. Pokud bude spoření do PF povinné, měly by ovšem z jejich portfolií zmizet státní dluhopisy ČR, jinak si budeme z daní platit vlastní výnosy. To by byl stejný nesmysl, jako investovat balík Kč do CZK a čekat, že se rozmnoží. Dluhopisy vlastní země mají smysl jen když do nich investuje zlomek těch, kteří platí výnosy. Protože spousta zemí řeší stejný problém s důchody a má rovněž státní kasu v mínusu, velký efekt by nepřinesly ani dluhopisy takových zemí. Nejvhodnější pro zhodnocování vkladů v režimu "jistota před důchodem" mi připadají dluhopisy stabilních firem. Ještě jeden argument proti našim státním dluhopisům: Vláda by tak měla snadno dostupný zdroj pro svoje špatné hospodaření, bez ohledu na rating země. Když se má země zadlužit, ať bojuje o důvěru investorů.
Není správné svazovat tak ohromný kapitál pravidly pro PF. Ano, ale povinné spoření do PF by mělo tu výhodu, že by se spousta toho kapitálu do ekonomiky dostala jinak, než formou okamžité spotřeby. Ta sice zvýší obrat, ale investice jen o několik procent z něho.
Příjmy správců PF nemohou být kryty z daní, ale jedině z výnosů fondu. PF nejsou státní podniky, i když jsou státem silně kontrolované. Na výpadek v pojistném se daně ovšem budou muset použít, protože jiné možné rezervy vláda velkoryse rozhazuje - viz. příspěvek Neo...