Pomůže novela vysokoškolského zákona?

Reálná cesta se najde vždy, když je skutečná snaha něco změnit a není kolem toho jen - mnoho poviku pro nic. Školství jako takové potřebuje změnu. Ve školách většinou vyučují lidi, kteří ztratili přehled s reálným životem a jeho vývojem. Často jsou "zkostnatělí", brání studentům ve vlastním názoru, neučí je samostatné práci - zadáváním zpracování různých témat.... Já jsem plně pro školné. Není důležitá výše, ale jak student ke svému studiu přistupuje (sama jsem studuvala při zaměstnání-s plným úvazkem, se dvěma malými dětmi). Veškeré potřebné věci ke studiu jsem si hradila a vím, že školné by mě jen vyburcovalo ještě k lepším výsledkům než jsem měla (a cíle nikdy nemám malé). Zůstali by na školách ti, kteří o daný obor skutečně mají zájem, nestudovali by jen proto aby se na nějakou dobu schovali..., pro život jsou důležitější "skuteční odborníci.

ono je to problem uz teraz, fakulty, ktore su povedzme kvalitne (napr. MFF ale urcite aj inde) ale maju relativne malo studentov, pretoze su tazke, su tlacene studentami do znizovania kvality, pretoze studaci by to neurobili a ked su neuspesni, tak klesa zasa pocet hlasiacich sa a je to spirala nadol....pokial maju studenti dojem, ze to nepotrebuju (hlavne okamzite, napr. ved ja nebudem robit kvantovu fyziku, ja budem ucit na strednej skole, naco mi to bude), tak to tlacia dole

Je mi 29 let a studuji VŠ v kombinované formě. Skutečně si myslíte, čím více času student stráví učením, tím má kvalitnější výsledky? V případě, že brigádničil v oboru má horší výsledky než ten, který nebrigádničil a učil se? Mí stpolužáci mají 20 let, jsou nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce, já pracuji na plný úvazek, myslíte, že mám horší výsledky než ti, co mohou trávit učením celý den? A když přece jen tráví, jsou po škole velmi těžce použitelní - praxe je praxe.

Jsou podle mne dvě hodnoty, které by mělo financování VŠ studia sledovat: 1. Zpřístupnění studia většímu počtu lidí (s tím novela myslím nepočítá - to se za tak nízké školné asi ani nedá pořídit) 2. Zkvalitnění studia na prestižních vzdělávacích institucích - Člověk, který si zaplatí, stává se zákazníkem a chce dostat adekvátní službu. Prestižní školy v ČR jsou kriticky podfinancované. Nízké školné jim nepomůže se z toho vyhrabat. Dostatečně vysoké nemohou požadovat. A i kdyby mohly, měly by za ně okamžitě co nabídnout? Umožňuje jejich současné vybavení naráz zvýšit kvalitu studia? Nebudou muset jít i ony extenzivní cestou, cestou zvyšování počtu studentů, cestou masového vzdělávání? Je statistickým faktem, že se vzrůstající masovostí se zvyšuje ve studentské populaci podíl těch "zákazníků", kteří na cestě za vzděláním nemohou překročit svůj stín. Prestižní vzdělávací instituce se tedy možná budou muset dohadovat se svými studenty o tom, jestli například matematika a fyzika je pro technika opravdu tak nutná apod. A jestliže jejich studenti budou zároveň jejich zákazníky, bojím se, že takové dohadování nakonec povede ke kompromisům. Povede tedy školné k dosažení hodnoty v bodě 2? Povede k němu i v situaci, kdy možná prestižní instituce nemají prostředky na to, aby dorostly do svého dobrého jména? A na druhou stranu existuje v českých podmínkách vůbec reálná cesta, jak vybudovat skutečně špičkovou školu?

Prospěchové stipendium neřeší problémy školného
Tvrdit, že ti talentovaní a sociálně slabí si budou kompenzovat ztráty způsobené školným prospěchovým stipendiem, je snadné, ale neuvážené.
Prospěchové stipendium je vypláceno až po úspěšném dokončení ročníku, v němž bylo dosaženo mimořádného studijního úspěchu (průměru známek). Školné se však musí platit dříve. Ty peníze je tedy třeba na školné nejdříve někde sehnat.
Prospěchové stipendium je určeno těm studentům, kteří věnovali svému studiu značné úsilí. Typicky to znamená, že strávili učením výrazně více času než ostatní. Nemohli si proto shánět peníze brigádami, jak je dnes často doporučováno (a mnohými studenty praktikováno). Zavedením školného donutíme studenty trávit více času brigádami a méně studiem. Tím se zhorší nejen známky, ale zejména znalosti a dovednosti, které si studenti odnesou do praxe.
Už dnes je velmi dobře vidět, kdo místo školy brigádničí a kdo se škole alespoň trošku věnuje. Mají-li studenti vyřešit (třeba u zkoušky) nějaký problém, pak daleko větší šanci mají ti, kdo studovali, než ti, kdo byli na brigádě. Dokonce i v případě, že byli na brigádě "v oboru". Někdy je to tak zlé, že nedokáží řešení ani pochopit.
Chceme více takovýchto studentů??

Stipendium Na UTB-Zlín se uděluje měsíční stipendium 1000 Kč za průměr 1,00; 700 Kč za průměr 1,01-1,30. Což v případě talentovaného, leč sociálně slabého studenta pokryje školné. Jinými slovy, debaty o "sociální nedostupnosti" vysokoškolského studia z důvodů zavedení školného jsou plané. Kdo se snaží, a je opravdu dobrý, školné v podstatě neplatí. Poromiňte mi, pokud se mýlím, nemám přehled o jiných VŠ.

Tak to můžu potvrdit. Důchodci se drží ve školství zuby nechty a mladí lidé, kteří vystudovali "peďák" a chtějí učit, nemohou najít uplatnění.

S argumenty, proc platit skolne, souhlasim. Avsak take prozrazuji, ze ihned v pristim roce si davam prihlasku na VS, abych pokud mozno jeste stihla alespon cast studia bez placeni skolneho.

Cely problem plyne z nevyvazeneho demografickeho vyvoje, nic vic, nic min. vazny problem.

No, ty problémy jsou provázané. Z pohledu důchodového systému máme málo ekonomicky aktivních lidí, prostě moc nepracujícíh důchodců, bude se zvyšovat věk odchodu do důchodu, a současně říkáme, že ti co ještě pracují, zabírají místo mladým :)) A co je pak tedy dobře...

...V některých případech jsou cla a podobná opatření nutná kvůli vyrovnání podmínek v obchodní legislativě před a za hranicí, aby nebyli cizí obchodníci zvýhodněni na našem trhu oproti domácím.... Jsou v zásadě 2 možnosti: buď domácí legislativa zvyšuje náklady domácí výroby. V tom případě se to dá považovat za "přírodní" úkaz a zavedení cla v daném momentě je asi stejně smysluplné, jako zavedení cla na banány, protože na Palmě mají tepleji. Druhá možnost je dovoz dotovaného zboží. Já nevím jak vy, ale když mi španělé ty banány dotují, tak nevím, proč bych se tomu měl bránit :-)
...uumožněním dovozu u laciného zboží z rozvojových zemí nepomáhali spíše několika novodobým otrokářům... To vypadá, že předpokládáte, že je jaksi normální, že přes hranice vůbec nic neprojde, že se to musí "umožňovat". Pokud jde o otrokáře: zamyslete se nad těmito otázkami: - jsou ti lidé zaměstnáni pod pohrůžkou násilí? - jakou mají ti lidé alternativu? (a oni ji mají, protože tam byli už před vznikem továrny) - majitele továrny nikdo nenutí, aby tam tu továrnu stavěl. Myslíte, že když ho donutíte, aby zavedl nějaké minimální mzdy, standardy bezpečné práce, odbory apod., že ji tam postaví? - Kdo rozhoduje, jestli je lepší, když tam ta továrna je nebo není? Jsou to zaměstnanci a majitel, nebo vy, resp. naši volení zástupci?

Naprosto souhlasím, já s pojištěním nesrovnávám :-) Financování: Buď bude škola soukromá, v tom případě ať si dělá co chce. Osobně pochybuji, že by chtěla škola podnikat v oboru "financování studie". Nicméně - je to její volba. Pokud bude škola státní, pak s tím zásadně nesouhlasím, protože bude "podnikat" se státními penězi a tím pádem daňový poplatník opět ponese všechna rizika.
...Přínos vzdělaných lidí je sice především pro ně samotné, ale také pro společnost jako celek (finančně ve formě daní), plus kvalifikované pracovní síly pro firmy.... Mě z toho prostě nevyplývá, že bych kvůli tomu někomu musel platit studium. Ta kauzalita je přece taková: - Člověk A se rozhodne provádět DOBROVOLNĚ nějakou činnost. Vedlejším efektem je, že člověk B z toho má nějaký prospěch. A vy z toho následně vyvozujete, že člověku B vzniká nějaký závazek - že člověk A může jít a násilím(s pomocí soudu atd.) vymáhat na člověku B tento závazek. Myslím, že si sám dokážete představit, k jakým absurditám by používání tohoto pravidla vedlo.

.... Je rozdíl, jestli půjčujete na konzum, nebo na vzdělání.... Ono to je z hlediska věřitele poměrně jedno. Prachy jako prachy. Tvrdíte, že to daňovému poplatníkovi přinese i další ovoce. Jste si jistý, že mu to přinese VÍC, než to co zaplatí (úrok)? Protože pokud ne, tak je to pro něj čistá ztráta. Navíc: poplatník zaplatí dnes. Za 10 let se to vrátí. Komu? Daňovému poplatníkovi? Může mi stát zaručit, že za 10 let mi klesnou daně o veškeré školné, které jsem zaplatil? Co daňoví poplatníci, kteří za 10 let budou někde úplně jinde (v zahraničí, v důchodu)? Těm se to také "vyplatí"?
...Za to bych klidně platil zlatem.... Tak plaťte. Proč k tomu nutíte mě? Pokud si myslíte, že vám to přinese víc, než dnes zaplatíte, tak na tom vyděláte. Vytvořte podnik, který na daném principu bude půjčovat studentům. Tvrdíte, že bude ziskový. Tak to zkuste - kdo vám brání? Existují firmy, které tohle dělají - a pravděpodobně jsou ziskové. Pokud by nebyly, tak by zkrachovaly. Co se stane, když stát té ziskovosti nedosáhne? Nic. Daňový poplatník to bude dál platit a všichni budeme říkat, že tam jsou "špatní" lidé a že "špatně" rozhodují, ale že systém je "dobrý".
....Vypověditelnost smlouvy: Nemůžeme považovat za nemorální, že pojišťovna nesmí vypovědět smlouvu po pojistné události, kdy je povinna plnit..... Pokud mi pojišťovna sdělí, že mi za měsíc vypoví smlouvu a vrátí zaplacené pojistné, tak mi to zas tak nemorální nepřipadá. Nehledě na to, že v daném případě se jedná o něco jiného: dostal jsem od státu půjčku a tu splácím systémem "pokud na to mám, platím". Nevidím nic nemorálního na tom ty peníze zaplatit v kterýkoli okamžik vcelku a tím splnit svůj závazek.

Mimochodem ucitelu je taky nadbytek, ale duchodci nechteji do duchodu.. Absolventi nemohou sehnat mista.

Pokud jde o financování X% z příjmu, pak to beru tak, že dostanu od někoho peníze a zavazuji se, že mu splatím školné + nějaká procenta s tím, že pokud mu to chci zaplatit ve kteroukoliv dřívější dobu, tak můžu. Prostě můžu vypovědět smlouvu, ale nemůžu vypovědět závazek. Jinak závazek by asi mělo být něco určitého - v tomto případě peníze za školné. Forma splácení je "x% z příjmu". Ad pojištění: pokud pojišťovna vypoví smlouvu, pak musí uhradit veškeré závazky - včetně pojistné události, která jí DO TÉ DOBY vznikla.
Můžete mi vysvětlit jediný důvod, proč by toto měla nabízet škola a ne nějaká banka??? Když si jdu koupit sportovní vybavení, tak mi nabídnou, že mají smlouvu s GE Capital o splátkovém prodeji, a že si to pomocí nich můžu koupit. Já prostě nechápu, proč by škola(subjekt) měla půjčovat svým studentům na studium (a ještě ke všemu za státní peníze).
...I u nás pomáhá ekonomice spousta odborníků, na jejichž školy jsme nepřispěli ani korunou.... Nechápu, jak z toho následně vyplývá : "...že vzdělání patří do té kategorie, na kterou bychom měli paušálně přispívat všichni".
Já jsem shodou okolností napsal pár freeware programů, které "pomáhají ekonomice (počítám, že je používá celosvětově přes 50000 lidí)" a "na jejichž vytvoření nikdo nepřispěl ani korunou" a rozhodně mi z toho nevyplývá, že by psaní freeware programů by "patřilo do kategorie, kam by měli paušálně přispívat všichni".
Rád bych vyvrátil některé vaše představy: - že stát vybere na daních více je mi celkem putna. Vzhledem k tomu, že o těchto penězích následně bude rozhodovat "stát" a ne "já", tak existuje téměř 100% pravděpodobnost, že pozitivní důsledky z těchto příjmů ponese někdo jiný, než já. - pokud se jedná o tak výnosný podnik, pak nechápu, proč by danou záležitost nemohly provozovat soukromé firmy. - ....Stát nám nezaručí nic, o co se sami nepřičiníme.... No, mě z toho vyplývá, že pokud chci, aby má investice do vzdělání někoho jiného mi přinesla více, než co do toho vrazím, tak se musím přičinit - vybrat si ty, do koho ty peníze vrazím. Protože pokud to nechám na státu, tak ten mi to "zaručit nedokáže". To je ale argument proti celému tomuhle systému, ne? Neobhajujete, že bych měl investovat do někoho jiného s vědomím, že mi to přinese méně, že ne?
...A protože spousta věcí kolem nás vytváří neadresné dluhy, nezbývá nic jiného, než ty dluhy platit společně... Nechápu, jak tím, že napíšu freeware program (vynaleznu lék), vytvářím "neadresný dluh" zbytku společnosti ke mě. Závazek dvou stran vzniká tím, že se buď ty strany dohodnou na nějaké směně, nebo agresí jedné strany k druhé. Když napíšu freeware program - tak se se mnou nikdo na ničem nedohodl, dokonce mě ani nezmlátil. Tak nechápu, jak někomu (společnost=několik jednotlivců) může vzniknout ke mě závazek. To by pak asi ti jednotlivci měli mít právo mě požádat, aby radši ten program nepsal, že mi za to nechtějí platit. Což je dost absurdní.

V případě konzumu prachy tam i zpět. V případě vzdělání prachy tam, zpět prachy a k tomu užitek ze vzdělání. Nemohu Vám vypočítat, kolik Vám to hodí, protože to ani není možné. Je ale fakt, že vzdělaný člověk je schopen vytvářet větší hodnoty, než nevzdělaný. Někdo tu šanci zahodí, jiný je zase k nezaplacení. Ekonomiku ale určitě netáhnou absolventi pomocných škol. Stát nám nezaručí nic, o co se sami nepřičiníme. Když budeme nečinně přihlížet, jak nám vláda hloubí jámu pod státní kasou, nezachrání nás ani placení školného na dřevo.
Když vědci vyvinou novou technologii, lék apod., má z toho užitek celý svět. I u nás pomáhá ekonomice spousta odborníků, na jejichž školy jsme nepřispěli ani korunou. Takže je úplně jedno, odkud pochází vědec, kde pracuje a kde žije poplatník, který mu půjčil na studium. Vzdělanost dělá lepší svět. A protože spousta věcí kolem nás vytváří neadresné dluhy, nezbývá nic jiného, než ty dluhy platit společně. Mnoho vzdělaných hlav produkuje nevyčíslitelné hodnoty a bere za to mnohdy mizerný paušální plat. Přímá investice do vzdělání se pak v mnoha případech nevrací investorovi, ale celé společnosti. Proto si myslím, že vzdělání patří do té kategorie, na kterou bychom měli paušálně přispívat všichni. Existují-li firmy, které půjčují na studium a jsou ziskové, pak neposkytují bezúročné půjčky. Kdyby je poskytovaly, nemohly by se udržet, protože výnos z těch půjček má nepeněžní formu a neplyne firmě, která půjčku poskytla, ale každému, kdo těží z práce absolventů - klientů té firmy. Proto bezúročné půjčky mohou fungovat jen při účasti všech lidí a ne jen několika firem.
Vám by nepřipadalo nemorální, kdyby Vám pojišťovna po pár měsících pojištění a PO POJISTNÉ UDÁLOSTI místo plnění ve výši několika set tisíc vyplatila jen tisícovku, kterou jste vložil do pojištění? Jaký má potom takové pojištění smysl? Pokud je ve smlouvě ujednáno, že se zavazujete platit po dobu n let po ukončení školy x% z Vašeho příjmu, není Vaším závazkem dlužné školné, ale x% z Vašeho příjmu po dobu n let po ukončení školy. Pokud byste zaplatil jen zpětně školné, protože to bude pro Vás výhodnější, nesplníte tento závazek!

Mně se ten systém celkem líbí, samořejmě je to otázka nastavení parametrů. 0,5% z platu, to je rozumné, je možné i počítat s určitou fixní částkou apod. Plus by mohly být takové platby odčitatelné od daňového základu.
...Navíc: poplatník zaplatí dnes. Za 10 let se to vrátí. Komu? Daňovému poplatníkovi. Domnívám se, že tuto formu splácení by měla nabízet povinně škola a poplatky čerpat také ona. Snad to odpovídá na vaši otázku.

...Tvrdíte, že bude ziskový. Tak to zkuste - kdo vám brání? Existují firmy, které tohle dělají - a pravděpodobně jsou ziskové. Přínos vzdělaných lidí je sice především pro ně samotné, ale také pro společnost jako celek (finančně ve formě daní), plus kvalifikované pracovní síly pro firmy. Asi tušíte, že tyto myšlenky těžko můžete aplikovat na nějakou konkrétní ziskovou firmu, kromě té 3. která by nějakého absolventa zrovna chtěla zaměstnat...
...Vypověditelnost smlouvy. Nevím, proč srovnáváte s pojištěním, samozřejmě pojišŤovna vám může kdykoliv vypovědět smlouvu a pojistné se nevrací, to dá rozum... V případě školného, si myslím, že by měla být vypověditelná, ze strany studenta. Znamenalo by to, že "úvěr! se stává splatným okamžitě a student doplatí školné v dané výši. Předpokládám, že jste to tak mysleli, neb opačný případ, tj. vypověditelnost ze strany věřitele by byla blbost.

Cla se mi osobně také nelíbí, ovšem ta nejsou (IMHO) opatřením proti rozvojovým zemím, ale především proti té schopnější konkurenci. V některých případech jsou cla a podobná opatření nutná kvůli vyrovnání podmínek v obchodní legislativě před a za hranicí, aby nebyli cizí obchodníci zvýhodněni na našem trhu oproti domácím. Pokud jde takové opatření tak daleko, že je naopak zvýhodňuje domácí, deformuje trh a s tím nesouhlasím. Spíše než celní bariéry by měly země uplatňovat zákaz dovozu zboží, které je nějakým způsobem nebezpečné, škodlivé apod. Např. dovoz zemědělských produktů, které jsou oblíbenou skrýší parazitů. Rozmnožení některých u nás neexistujících organismů by byl mnohem větší průšvih, než krach několika zemědělců.
Otázkou také je, zda bychom umožněním dovozu laciného zboží z rozvojových zemí nepomáhali spíše několika novodobým otrokářům, zatímco obyčejný domorodec zůstane dále jen tím otrokem. Navíc bychom si laciným šmejdem jen plnili naše smetiště. Naučme domorodce produkovat kvalitní a konkurenceschopné zboží, naučme je číst, psát, počítat a také něco o lidských právech. Pak nebudou tak snadno zneužitelní a nebude pro ně překážkou ani to clo.

Ještě k tomu linku: http://www.isea-cz.org/?operation=display&id=78 Nemluví se tam o povinném odloženém školném, ale o "čistém podílovém způsobu", "úročeném závazku" a "neúročeném závazku". První dva způsoby jsou v podstatě odloženým školným a poslední je přímo placené školné.

K bezúročné půjčce: Je rozdíl, jestli půjčujete na konzum, nebo na vzdělání. V prvním případě to je socialistická půjčka. V případě půjčky na vzdělání je to investice, která přinese věřiteli kromě vrácené půjčky ještě další ovoce. Půjčka na vzdělání je výdaj ze státního rozpočtu a vrácená půjčka příjem státního rozpočtu. K tomu se místo úroků přidají nadprůměrné daně z příjmů vzdělance. Oč dá daňový poplatník nyní více na půjčky, o to menší daně bude platit za 10 let. Samozřejmě za předpokladu, že budeme mít rozumnou vládu, ale to je z jiného soudku.:-) Díky vzdělaným budeme mít šanci na vyšší životní úroveň, a možná i na vyléčení některé dnes nevyléčitelné choroby. Za to bych klidně platil zlatem.
Vypověditelnost smlouvy: Předpokládám, že smlouvu o odložení školného bude možno vypovědět po dobu studia - v tom případě současně nastane povinnost zaplatit dlužné školné. Poté samozřejmě může smlouvu vypovědět jen věřitel. Obdobně jako u pojistné smlouvy. Nemůžeme považovat za nemorální, že pojišťovna nesmí vypovědět smlouvu po pojistné události, kdy je povinna plnit. To by bylo nemorální vůči pojistníkovi. Ostatně jako nemorální mi připadají pouze smlouvy uzavřené některou stranou nedobrovolně nebo na základě nečestného jednání (zneužití neinformovanosti protistrany apod.). Smlouva, která umožňuje některé straně odstoupit od smlouvy v době, kdy má plnit nějakou povinnost ze smlouvy vyplývající, nemá smysl. Smlouva sluvní strany zavazuje a nemorální je tyto závazky neplnit.