Výpočet životního minima 2024
Rozšířená verze kalkulačky
Další kalkulačky
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
Doporučujeme
Přihlášení k newsletteru
Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.
Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.
Kateřina Jirásková
finanční ředitelka PPF
Petr Teplý
ekonom
100,00 %
z 1 duelů
100,00 %
z 4 duelů
Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů
Pomůže novela vysokoškolského zákona?
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 7. 2004 13:55, berinda
Je mi 29 let a studuji VŠ v kombinované formě. Skutečně si myslíte, čím více času student stráví učením, tím má kvalitnější výsledky? V případě, že brigádničil v oboru má horší výsledky než ten, který nebrigádničil a učil se? Mí stpolužáci mají 20 let, jsou nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce, já pracuji na plný úvazek, myslíte, že mám horší výsledky než ti, co mohou trávit učením celý den? A když přece jen tráví, jsou po škole velmi těžce použitelní - praxe je praxe.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 7. 2004 21:22, SedivyJ
Cely problem plyne z nevyvazeneho demografickeho vyvoje, nic vic, nic min. vazny problem.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Další příspěvky v diskuzi (celkem 38 komentářů)
20. 7. 2004 20:28 | Hana
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
20. 7. 2004 14:36 | Janula
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
20. 7. 2004 13:55 | berinda
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
20. 7. 2004 10:45 | Jiří
19. 7. 2004 11:16 | Mites
Tvrdit, že ti talentovaní a sociálně slabí si budou kompenzovat ztráty způsobené školným prospěchovým stipendiem, je snadné, ale neuvážené.
Prospěchové stipendium je vypláceno až po úspěšném dokončení ročníku, v němž bylo dosaženo mimořádného studijního úspěchu (průměru známek). Školné se však musí platit dříve. Ty peníze je tedy třeba na školné nejdříve někde sehnat.
Prospěchové stipendium je určeno těm studentům, kteří věnovali svému studiu značné úsilí. Typicky to znamená, že strávili učením výrazně více času než ostatní. Nemohli si proto shánět peníze brigádami, jak je dnes často doporučováno (a mnohými studenty praktikováno). Zavedením školného donutíme studenty trávit více času brigádami a méně studiem. Tím se zhorší nejen známky, ale zejména znalosti a dovednosti, které si studenti odnesou do praxe.
Už dnes je velmi dobře vidět, kdo místo školy brigádničí a kdo se škole alespoň trošku věnuje. Mají-li studenti vyřešit (třeba u zkoušky) nějaký problém, pak daleko větší šanci mají ti, kdo studovali, než ti, kdo byli na brigádě. Dokonce i v případě, že byli na brigádě "v oboru". Někdy je to tak zlé, že nedokáží řešení ani pochopit.
Chceme více takovýchto studentů??
19. 7. 2004 11:14 | Josef Novák
16. 7. 2004 11:31 | Veronika
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
13. 7. 2004 9:41 | Renata
11. 7. 2004 21:22 | Andy
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 7. 2004 17:16 | Ajax
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 7. 2004 15:06 | ondra
...uumožněním dovozu u laciného zboží z rozvojových zemí nepomáhali spíše několika novodobým otrokářům... To vypadá, že předpokládáte, že je jaksi normální, že přes hranice vůbec nic neprojde, že se to musí "umožňovat". Pokud jde o otrokáře: zamyslete se nad těmito otázkami: - jsou ti lidé zaměstnáni pod pohrůžkou násilí? - jakou mají ti lidé alternativu? (a oni ji mají, protože tam byli už před vznikem továrny) - majitele továrny nikdo nenutí, aby tam tu továrnu stavěl. Myslíte, že když ho donutíte, aby zavedl nějaké minimální mzdy, standardy bezpečné práce, odbory apod., že ji tam postaví? - Kdo rozhoduje, jestli je lepší, když tam ta továrna je nebo není? Jsou to zaměstnanci a majitel, nebo vy, resp. naši volení zástupci?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 7. 2004 14:32 | ondra
...Přínos vzdělaných lidí je sice především pro ně samotné, ale také pro společnost jako celek (finančně ve formě daní), plus kvalifikované pracovní síly pro firmy.... Mě z toho prostě nevyplývá, že bych kvůli tomu někomu musel platit studium. Ta kauzalita je přece taková: - Člověk A se rozhodne provádět DOBROVOLNĚ nějakou činnost. Vedlejším efektem je, že člověk B z toho má nějaký prospěch. A vy z toho následně vyvozujete, že člověku B vzniká nějaký závazek - že člověk A může jít a násilím(s pomocí soudu atd.) vymáhat na člověku B tento závazek. Myslím, že si sám dokážete představit, k jakým absurditám by používání tohoto pravidla vedlo.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 7. 2004 9:37 | ondra
...Za to bych klidně platil zlatem.... Tak plaťte. Proč k tomu nutíte mě? Pokud si myslíte, že vám to přinese víc, než dnes zaplatíte, tak na tom vyděláte. Vytvořte podnik, který na daném principu bude půjčovat studentům. Tvrdíte, že bude ziskový. Tak to zkuste - kdo vám brání? Existují firmy, které tohle dělají - a pravděpodobně jsou ziskové. Pokud by nebyly, tak by zkrachovaly. Co se stane, když stát té ziskovosti nedosáhne? Nic. Daňový poplatník to bude dál platit a všichni budeme říkat, že tam jsou "špatní" lidé a že "špatně" rozhodují, ale že systém je "dobrý".
....Vypověditelnost smlouvy: Nemůžeme považovat za nemorální, že pojišťovna nesmí vypovědět smlouvu po pojistné události, kdy je povinna plnit..... Pokud mi pojišťovna sdělí, že mi za měsíc vypoví smlouvu a vrátí zaplacené pojistné, tak mi to zas tak nemorální nepřipadá. Nehledě na to, že v daném případě se jedná o něco jiného: dostal jsem od státu půjčku a tu splácím systémem "pokud na to mám, platím". Nevidím nic nemorálního na tom ty peníze zaplatit v kterýkoli okamžik vcelku a tím splnit svůj závazek.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 7. 2004 7:23 | Andy
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 7. 2004 14:21 | ondra
Můžete mi vysvětlit jediný důvod, proč by toto měla nabízet škola a ne nějaká banka??? Když si jdu koupit sportovní vybavení, tak mi nabídnou, že mají smlouvu s GE Capital o splátkovém prodeji, a že si to pomocí nich můžu koupit. Já prostě nechápu, proč by škola(subjekt) měla půjčovat svým studentům na studium (a ještě ke všemu za státní peníze).
...I u nás pomáhá ekonomice spousta odborníků, na jejichž školy jsme nepřispěli ani korunou.... Nechápu, jak z toho následně vyplývá : "...že vzdělání patří do té kategorie, na kterou bychom měli paušálně přispívat všichni".
Já jsem shodou okolností napsal pár freeware programů, které "pomáhají ekonomice (počítám, že je používá celosvětově přes 50000 lidí)" a "na jejichž vytvoření nikdo nepřispěl ani korunou" a rozhodně mi z toho nevyplývá, že by psaní freeware programů by "patřilo do kategorie, kam by měli paušálně přispívat všichni".
Rád bych vyvrátil některé vaše představy: - že stát vybere na daních více je mi celkem putna. Vzhledem k tomu, že o těchto penězích následně bude rozhodovat "stát" a ne "já", tak existuje téměř 100% pravděpodobnost, že pozitivní důsledky z těchto příjmů ponese někdo jiný, než já. - pokud se jedná o tak výnosný podnik, pak nechápu, proč by danou záležitost nemohly provozovat soukromé firmy. - ....Stát nám nezaručí nic, o co se sami nepřičiníme.... No, mě z toho vyplývá, že pokud chci, aby má investice do vzdělání někoho jiného mi přinesla více, než co do toho vrazím, tak se musím přičinit - vybrat si ty, do koho ty peníze vrazím. Protože pokud to nechám na státu, tak ten mi to "zaručit nedokáže". To je ale argument proti celému tomuhle systému, ne? Neobhajujete, že bych měl investovat do někoho jiného s vědomím, že mi to přinese méně, že ne?
...A protože spousta věcí kolem nás vytváří neadresné dluhy, nezbývá nic jiného, než ty dluhy platit společně... Nechápu, jak tím, že napíšu freeware program (vynaleznu lék), vytvářím "neadresný dluh" zbytku společnosti ke mě. Závazek dvou stran vzniká tím, že se buď ty strany dohodnou na nějaké směně, nebo agresí jedné strany k druhé. Když napíšu freeware program - tak se se mnou nikdo na ničem nedohodl, dokonce mě ani nezmlátil. Tak nechápu, jak někomu (společnost=několik jednotlivců) může vzniknout ke mě závazek. To by pak asi ti jednotlivci měli mít právo mě požádat, aby radši ten program nepsal, že mi za to nechtějí platit. Což je dost absurdní.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 7. 2004 12:16 | Jirka
Když vědci vyvinou novou technologii, lék apod., má z toho užitek celý svět. I u nás pomáhá ekonomice spousta odborníků, na jejichž školy jsme nepřispěli ani korunou. Takže je úplně jedno, odkud pochází vědec, kde pracuje a kde žije poplatník, který mu půjčil na studium. Vzdělanost dělá lepší svět. A protože spousta věcí kolem nás vytváří neadresné dluhy, nezbývá nic jiného, než ty dluhy platit společně. Mnoho vzdělaných hlav produkuje nevyčíslitelné hodnoty a bere za to mnohdy mizerný paušální plat. Přímá investice do vzdělání se pak v mnoha případech nevrací investorovi, ale celé společnosti. Proto si myslím, že vzdělání patří do té kategorie, na kterou bychom měli paušálně přispívat všichni. Existují-li firmy, které půjčují na studium a jsou ziskové, pak neposkytují bezúročné půjčky. Kdyby je poskytovaly, nemohly by se udržet, protože výnos z těch půjček má nepeněžní formu a neplyne firmě, která půjčku poskytla, ale každému, kdo těží z práce absolventů - klientů té firmy. Proto bezúročné půjčky mohou fungovat jen při účasti všech lidí a ne jen několika firem.
Vám by nepřipadalo nemorální, kdyby Vám pojišťovna po pár měsících pojištění a PO POJISTNÉ UDÁLOSTI místo plnění ve výši několika set tisíc vyplatila jen tisícovku, kterou jste vložil do pojištění? Jaký má potom takové pojištění smysl? Pokud je ve smlouvě ujednáno, že se zavazujete platit po dobu n let po ukončení školy x% z Vašeho příjmu, není Vaším závazkem dlužné školné, ale x% z Vašeho příjmu po dobu n let po ukončení školy. Pokud byste zaplatil jen zpětně školné, protože to bude pro Vás výhodnější, nesplníte tento závazek!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
11. 7. 2004 11:41 | Ajax
...Navíc: poplatník zaplatí dnes. Za 10 let se to vrátí. Komu? Daňovému poplatníkovi. Domnívám se, že tuto formu splácení by měla nabízet povinně škola a poplatky čerpat také ona. Snad to odpovídá na vaši otázku.
...Tvrdíte, že bude ziskový. Tak to zkuste - kdo vám brání? Existují firmy, které tohle dělají - a pravděpodobně jsou ziskové. Přínos vzdělaných lidí je sice především pro ně samotné, ale také pro společnost jako celek (finančně ve formě daní), plus kvalifikované pracovní síly pro firmy. Asi tušíte, že tyto myšlenky těžko můžete aplikovat na nějakou konkrétní ziskovou firmu, kromě té 3. která by nějakého absolventa zrovna chtěla zaměstnat...
...Vypověditelnost smlouvy. Nevím, proč srovnáváte s pojištěním, samozřejmě pojišŤovna vám může kdykoliv vypovědět smlouvu a pojistné se nevrací, to dá rozum... V případě školného, si myslím, že by měla být vypověditelná, ze strany studenta. Znamenalo by to, že "úvěr! se stává splatným okamžitě a student doplatí školné v dané výši. Předpokládám, že jste to tak mysleli, neb opačný případ, tj. vypověditelnost ze strany věřitele by byla blbost.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
10. 7. 2004 9:07 | Jirka
Otázkou také je, zda bychom umožněním dovozu laciného zboží z rozvojových zemí nepomáhali spíše několika novodobým otrokářům, zatímco obyčejný domorodec zůstane dále jen tím otrokem. Navíc bychom si laciným šmejdem jen plnili naše smetiště. Naučme domorodce produkovat kvalitní a konkurenceschopné zboží, naučme je číst, psát, počítat a také něco o lidských právech. Pak nebudou tak snadno zneužitelní a nebude pro ně překážkou ani to clo.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
10. 7. 2004 8:49 | Jirka
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
10. 7. 2004 8:18 | Jirka
Vypověditelnost smlouvy: Předpokládám, že smlouvu o odložení školného bude možno vypovědět po dobu studia - v tom případě současně nastane povinnost zaplatit dlužné školné. Poté samozřejmě může smlouvu vypovědět jen věřitel. Obdobně jako u pojistné smlouvy. Nemůžeme považovat za nemorální, že pojišťovna nesmí vypovědět smlouvu po pojistné události, kdy je povinna plnit. To by bylo nemorální vůči pojistníkovi. Ostatně jako nemorální mi připadají pouze smlouvy uzavřené některou stranou nedobrovolně nebo na základě nečestného jednání (zneužití neinformovanosti protistrany apod.). Smlouva, která umožňuje některé straně odstoupit od smlouvy v době, kdy má plnit nějakou povinnost ze smlouvy vyplývající, nemá smysl. Smlouva sluvní strany zavazuje a nemorální je tyto závazky neplnit.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Stránka 1/2
Předchozí