Důchod podle ODS? Kolik si naspoříš.

Myslím, že není třeba se bát, jak se postaví lidé k odpovědnosti za svůj osud. Zůstane-li část systému průběžná a pokryje minimální důchody, pak stát splní svoji roli sociálního záchranáře, a nemusí se starat o to, jestli každý důchodce bude mít na výlety do ciziny nebo pěstování nákladnějšího koníčka. Postupný přechod má navíc výhodu v tom, že nám tu míru odpovědnosti a důsledky případné neodpovědnosti bude ukazovat již od začátku s postupně se zvyšující měrou.

Penzijní fondy a připojištění by měly existovat, ale ne jako jediné řešení a neměly by být povinné. To, co budou vyplácet, je přilepšení na důchod, nikoli nutné minimum.

Určitý způsob, jak zajistit převod pojistného placeného zaměstnavatelem do mzdy je zvýšení mzdových tarifů na úkor těchto odvodů. I tak tu zůstane volný prostor u zaměstnanců se mzdou výrazně nad základem tarifu. Pokud ovšem zaměstnavatel těmto zaměstnancům platil dobrovolně vysoké odměny, nepředpokládám, že by právě jim krátil mzdy. To se děje spíše v případech, kdy musí přidat těm, co sedí na základu, když vláda zvýší tarify. V tomto případě by se ale mzdové náklady zaměstnavatele neměnily a nemusí proto šetřit na těch nejlepších.

Jedno slabé místo bych si dovolil doplnit. Jak už uvedla výše Míša (příspěvek skoro nahoře), přechod na zásluhovější systém znevýhodňuje matky, a dodávám, že také osoby se změněnou pracovní schopností, osoby, které o někoho pečují a nemohou proto pracovat na plný úvazek nebo vůbec apod. Takovým bude třeba vhodným způsobem kompenzovat sníženou možnost spořit si na důchod. Zdrojem kompenzací bude patrně průběžná část systému. Takže její podíl bude muset klesat o něco pomaleji, než růst dobrovolného spoření. Protože však ze spoření budou i výnosy, možná to nebude až tak dramatické.