Fondy: to už tady bylo

Petr Fejtek | | 31. 5. 2004 | 19 komentářů
Další hezký týden – půl miliardy je přece pěkná suma. Jenže všechny peníze (dokonce ještě víc) mířily do fondů peněžního trhu a do zajištěných fondů. Dluhopisy jsou stále výkonností v roční ztrátě a na jejich území straší dokonce desetiletá voda. Akcie se sice vzpamatovávají z jarní korekce, ale to našinci zdaleka nestačí.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

1. 6. 2004 12:40, Bouček Antonín

Problém investic do zahraničních dluhopisů je, že změna kursu multiplikuje změnu úrokových sazeb. V minulém roce polské a maďarské úrokové sazby velmi silně vzrostly a to násobeno změnou kurzů (vůči PLN a HUF CZK posílila) způsobilo masakr do forintu a zlotých investujících dluhopisových fondů. Musíte být opravdu silně přesvědčeni, že úrokové sazby v Polsku či v Maďarsku budou růst méně (anebo více klesnou) než úrokové sazby v ČR, abyste se odvážili do takových fondů investovat. Takovou věc Vám ovšem v pobočkách na Spořitelně nebo v KB neřeknou - většinou ji totiž ani nevědí.

Zobrazit celé vlákno

+7
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

2. 6. 2004 9:33, logik

Několik detailů: změnu kursu multiplikuje změna úrokových sazeb (opačně by mohli investoři měnit úrokové sazby podle jejich potřeb) a v minulém roce vzrostly pouze maďarské sazby. To že CZK posílila vůči PLN a HUF bylo jen z důvodu menší alokace zahraničního kapitálu na domácím bondovém trhu. Polsko a Maďarsko přitáhlo 1000-násobky kapitálu proti ČR. Jinak patříme stejně do emergin markets ...tudíž při výbuchu bomby v Iráku, střelby v Argentine či zavření ruského zbohatlíka se zahraničí jak stádo okamžitě stahuje do ústranní. A pak už jen záleží, kde těch pozic má víc a způsobí to tak větší paniku. Bondový výnos je ale naštěstí trochu o něčem jiném a tak zasvěcení investují a vozí se na vlnkách.

Zobrazit celé vlákno

-10
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 19 komentářů)

2. 6. 2004 14:21 | Honzajs

Některé společnosti (v minulosti to byl ADIG - dceřinka Commerznbank) ale mají různé obligační fondy zaměřené na různě 'dlouhé' dlohupisy.
Investor pak musí toto rouhodnutí provést sáma tedy zvážit rozložení výnosové křivky a její možné pohyby.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

2. 6. 2004 14:08 | logik

Pokud investuji do fondů, zajímá mě jak nastaví základní sazby centrální banka (predikce HDP, inflace, cíle kurzu ...atd.). Ještě jsem nepoznal investora, kterej by se při investici do dluhopisových fondů zabýval spekulací pohybu výnosové křivky v jejích jednotlivých časových úsecích. To je záležitost šikovného manažera fondu či investičního týmu. Pokud neznáte proč se něco stalo a čím to bylo způsobeno a zjevně vás to ani nezajímá, nemáte se z čeho poučit a domyslet fungující vazby. Pak vám ovšem pohyb křivky už nepomůže. K té korelaci: ČR je natolik malá, že bude vždy v těsnější korelaci s Německem (...ale není to tak dávno co šla ČR pěkně proti Německu). Faktem je, že Polsko a Maďarsko jedou v naší koleji a je pouze otázka času, kdy přijedou na nádraží, kde je ČR v roce 2004 (a je jedno zda na hladině 2%,3%,4%). A nakonec k vaší poslední větě: co asi udělá bondový dealer země X, která patří do uskupení Y, když lokální trh má minimální likviditu (nikdo neprodává,nenakupuje) a zahraničního spekulativního kapitálu je poskrovnu???????? Prostě se bude opičit podle Y a bude v pohodě. Stačí kouknout na statistiku obchodů, či na sumě vydaných bondů v daných zemích. LOGIKA FUNGUJE, není třeba vymýšlet nový integrál. A pamlsek na závěr: ona ta naše zemička už opravdu nemá čím překvapit ..tedy pro investora-spekulanta.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

2. 6. 2004 12:16 | Bouček Antonín

Možná působíme na jiných trzích, ale přesto: Krátkodobé polské sazby v roce 2003 dokonce klesly (z 6,75% na 5,25%, měřeno repo-sazbou), dlouhodobé (pětileté a desetileté) sazby však bohužel vzrostly (z cca 5,50% na 6,50%). Neznám důvody, proč CZK vůči PLN či HUF posílila, důležité však je, že posílila. Pokud jde o závislost, korelace mezi polskými, maďarskými a českými sazbami je vysoká (cca. 80% za poslední rok pro pětileté úrokové swapy), stejně vysoká je však i korelace mezi sazbami českými a německými (kupodivu korelace mezi polskými, maďarskými a německými sazbami je nižší). Myslím, že v současnosti jsou to bundy, které udávají, kam se hnou české dluhopisy. Když se hnou ony, hýbe se i český trh. Pro Polsko a Maďarsko (alespoň v poslední době) tahle souvislost tak zcela neplatí.
+6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

2. 6. 2004 11:44 | Bouček Antonín

Jasně, že hedge fondy se mohou řídit různými strategiemi a jejich vývoj by měl být na sobě teoreticky nezávislý. Když ale v roce 1998 krachnul LTCM, jehož strategie šly napříč celým trhem, šlehu dostal celý sektor hedge fondů (a nejenom on).
+5
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

2. 6. 2004 10:08 | Honzajs

V současné době je na trhu několik bublin (nemovitosti, akcie, obligace, možná ČÍNA...).
Vy zmiňujete vrcholy CDO, maďarské obligace... Ve všecch těchto případech se ale jednalo o velmi konkrétní investice, zatímto hedge fond má velkou možnost výběru.
To byste rovnou musel tvrdit, že posledních 15 let je bublina na trhu otevřených podílových fondů, protože jejich počet raketově roste. To, že roste počet podílových fondů přece neznamená, že je tam bublina. Bublina je, když raketově roste počet ÚZCE ZAMĚŘENÝCH fondů (třeba fondy na něměcký Neuer Markt v letech 1999-2000), které mají velmi úzké investiční možnosti.

To, že hedge fondů přibývá jak hub po dešti je pravda, je tedy třeba pečlivě vybírat ty již s nějakou historií (i když ani to není samozřejmě záruka) a hlavně se podívat na jejich invetsiční zaměření.
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

2. 6. 2004 9:33 | logik

Několik detailů: změnu kursu multiplikuje změna úrokových sazeb (opačně by mohli investoři měnit úrokové sazby podle jejich potřeb) a v minulém roce vzrostly pouze maďarské sazby. To že CZK posílila vůči PLN a HUF bylo jen z důvodu menší alokace zahraničního kapitálu na domácím bondovém trhu. Polsko a Maďarsko přitáhlo 1000-násobky kapitálu proti ČR. Jinak patříme stejně do emergin markets ...tudíž při výbuchu bomby v Iráku, střelby v Argentine či zavření ruského zbohatlíka se zahraničí jak stádo okamžitě stahuje do ústranní. A pak už jen záleží, kde těch pozic má víc a způsobí to tak větší paniku. Bondový výnos je ale naštěstí trochu o něčem jiném a tak zasvěcení investují a vozí se na vlnkách.
-10
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

2. 6. 2004 8:37 | Bouček Antonín

Jak se projevuje bublina u hedge fondů - upřímně řečeno asi největším varováním je fakt, že investice do hedge fondů nabídli už i nám. Vždycky, když nám někdo něco takového nabídl (v pořadí od nejmladšího k nejstaršímu: maďarské a polské dluhopisové fondy, CDO, equity linked bonds, ruské a ukrajinské pokladniční poukázky), inkriminovaný trh během několika měsíců zkolaboval. Neděláme si iluze - jsme jedni z posledních, na které se ti, co onen produkt prodávají, obrátí. Ten fond fondů hedge fondů, co nám nabízeli, měl Sharpe ratio (výnos mínus risk free rate lomeno volatilita) 6. Takové číslo není normální. Dalším signálem je článek Bloomberg Markets z listopadu 2003 "Wall Street Refugees" o chlápcích, kteří opouští investiční banky, a spouští hedge fondy. V článku jich byly citovány mraky - a jejich výkonnost tomu odpovídala. Podobné zprávy jsem letos našel v článcích na Dow Jones Newswires. Nevím, z kterého sektoru hedge fondů utéct. Vidím jen, že akciová volatilita je nyní dost nízká. Množství půjčených amerických státních dluhopisů je prý na historických maximech. Na emerging markets už byl celkem dlouho klid a Rusko získalo investiční rating. Vyberte si sám.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 6. 2004 16:53 | Honzajs

A proč by měly mít přístup k hedge fondům pouze velmi bohatí klienti (pokud se nemýlím, v USA jde o tzv. accredited investors - ročním příjem nad 200 tis USD nebo majetek nad 1 mio USD)
Proč by i drobný investor poučený o jejich rizicích do nich nemohl investovat?
Hedge fondy mají velmi rozdílná zaměření. Z jakých doporučujete utéci (Global macro, convertible arbitrage, equity, event driven, long/short, Managed futures či jiných).
Jak se podle Vás projevuje bublina u hedge fondů? U určitých typů aktiv si ji dovedu představit, ale tady jedině jako vznik velkého množství nových hege fondů s neprověřenými správci.
-2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 6. 2004 16:37 | Bouček Antonín

Pokud vím, byly investice do hedge fondů (alespoň v USA) omezeny pro velmi bohaté osoby. Předpokládalo se, že bohatý člověk ví, co dělá (anebo si aspoň může dovolit ztratit víc peněz). Fakt, že do nich nyní mohou investovat i drobní klienti není podle mne zrovna dobré znamení. Ti, kdo si investice do hedge fondů mohli dovolit, už tak dávno učinili - teď to čeká ty, kteří si jenom myslí, že si hedge fondy mohou dovolit, ale o možných rizicích nemají ani potuchy. Pravděpodobně nejvyšší čas z hedge fondů utéct. Vrchol horečky se blíží.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 6. 2004 12:40 | Bouček Antonín

Problém investic do zahraničních dluhopisů je, že změna kursu multiplikuje změnu úrokových sazeb. V minulém roce polské a maďarské úrokové sazby velmi silně vzrostly a to násobeno změnou kurzů (vůči PLN a HUF CZK posílila) způsobilo masakr do forintu a zlotých investujících dluhopisových fondů. Musíte být opravdu silně přesvědčeni, že úrokové sazby v Polsku či v Maďarsku budou růst méně (anebo více klesnou) než úrokové sazby v ČR, abyste se odvážili do takových fondů investovat. Takovou věc Vám ovšem v pobočkách na Spořitelně nebo v KB neřeknou - většinou ji totiž ani nevědí.
+7
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 6. 2004 10:40 | logik

O lepší výkonnosti polských a maďarských bondů (proti českým)není pochyb. Není již moc portfolio manažerů, kteří to stále nepochopili. Zásadní problém zůstává u kurzu CZK vůči těm lokálním měnám. Fondům to nevadí ...svůj poplatek dostanou, ale podílník s tím musí počítat. V podstatě to znamená napsat si kurzy při vstupu do fondu a pěkně sledovat. Vystupovat po opravdu delší době ...min. 3 roky. Ta volatilita směnných kurzů ročně klidně udělá 15% - 20%. Nákup při posílení, prodej při olabení by nemusela být špatná strategie.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 6. 2004 9:27 | Honzajs

Volatilita samotného hedge fondů může být samozřejmě značná, ale v malé korelaci s ostatními složkami portfolia. Proto může jít celková volatilita portfolia dolů.
A nebo si koupím fond hedge fond. nebo certifikát na skupinu hedge fondů. Tak mi klesne i volatilita samotné hedge investice.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 6. 2004 9:22 | Jan Kolda von Žampach

No, ale jaká může být ( je ) volatilita právě hedge fondu ? Samozřejmě není hedge fond jako hedge fond.
+2
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

1. 6. 2004 9:10 | Honzajs

Hedge fond je dobrý ne jednu věc - vzhledem k nízké korelaci s vývojem na trhu CP pomůže jeho zařazení do portfolia snížit jeho celkovou volatilitu.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 5. 2004 18:43 | Jan Kolda von Žampach

Děkuji, budu též žít v naději a neprodám.
+6
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 5. 2004 13:28 | Boucek Antonin

Do Trendbondu jsem zainvestoval poprve loni na podzim a od te doby investuji porad. Rozdily mezi vynosy polskych, madarskych a ceskych dluhopisu jsou porad vetsi nez rozdily mezi jejich inflacemi. Nevim, kam pujde polska, madarska ci ceska ekonomika. Pokud se vsak vsechny tri budou vyvijet priblizne stejne, mel bych na polskych a madarskych dluhopisech vydelat vic nez na ceskych (BTW: ty letos prikupuji take - myslim, ze na nich vyvarim vic nez na peneznim trhu). Kolik procent to ale bude, vi jen pan Buh.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 5. 2004 12:54 | Jan Kolda von Žampach

Dobré poledne, využívám příležitosti Vašeho návratu z jistě dobrého obídka : jak hodnotíte nyní, v horizontu 0,5 až 1 rok, šance bratranců OPF ISČS Trendbond a IKS Plus bondový ? V tom prvním jste tuším, jak jste tu dříve uvedl, sám zainvestoval a ten druhý fond je mu podobný. Do Maďarska a Polska je ode mne z vesnice ale daleko, na Slovensko už rovněž, přehled jsem ztratil. Dle novin, jak jsem zachytil, však třeba Poláci hospodářsky jedou nahoru, to zase může vypučet do inflace a vyšších úrokových sazeb, to je ale v těch sazbách právě opak základní strategie očekávání těchto dvou fondů. A s vládou v Polsku to bude asi nanicovatý, tak třeba ještě navíc posílí proti zlotému koruna, nevím. Já se ptám záměrně proto, protože z nabídky ( českých )fondů mám prakticky už jen takové ty vystupující něčím z šedi : tj. Plus bondový a potom spíše mezinárodní ČSOB akciový mix, ten má být zajištěn právě proti posilování koruny.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

31. 5. 2004 12:01 | Bouček Antonín

Co já vím, bude KCP provádět u českých podílových fondů jejich přelicencování (tuším, že v rámci nějaké celoevropské přelicencovací akce). Jelikož má být prý její kapacita touto akcí vytížena až do konce roku - nečekal bych v tomto horizontu žádné nové české fondy.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

31. 5. 2004 11:21 | Jan Kolda von Žampach

Hedgeový fond ? Jako pokus může být, ale určující budou jistě náklady této nabídky pro distributora. Navíc, (ne)pravděpodobnost uchycení se fondu je daná v článku : zatím těžiště obliby je peněžní trh ( relativní jistota a možná i bezradnost ) a s odstupem zajištěné fondy ( jistota ). Než hedge fond, to ať si při poklesu zájemce raději nakoupí nějakou tu dividendovou konzervativní českou akcii a podobně ať pošilhává i mimo ČR. Sám něco mám ve fondech obecně, ale jsem již k tomuto "průmyslu" již obezřetný a při zemi - zázraky neočekávám.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Spočítejte si

Finanční rezerva

měsíců
%
měsíců

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Adam Walach

podnikatel, Walmark

Miroslav Zámečník

ekonom

Adam Walach
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů
×
Miroslav Zámečník
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services