Jak zvládnout nemoc

Je to kruté.Jsem samoživitelka, splácím úvěr na byt, který jsem v podstatě byla nucena koupit, protože by nás prodali dalšímu majiteli a to jsem nechtěla. Nedánvo jsem si brala 3dny dovolené k víkendu, abych vyležela chřipku. Už jsem se nemohla doplížit do práce. Peníze by mi citelně chyběly.Stále se ovšem necítím dobře. Při přecházení nemoci stejně výkon v práci za mnoho nestojí a navíc je to i nebezpečné, nejenom že nakazím plno lidí v okolí, ale může se stát i úraz a z celkem banaálního nachlazení třeba i vážnější a dlouhodobější onemocnění.

Nová úprava neřeší problém zneužívání nemocenských dávek, ale postihuje ty, kteří během 4-5 dnů s využitím víkendu překonají akutní potíže a vracejí se do práce.

Nejenom pro "Zachrdla - TriMan", ale i pro naše "zákonodádce". Peníze jsou peníze, pro chudé i bohaté. Všichni občané našeho státu počítají příjmy. Mnozí ovšem, velice špatně. Uvedu příklad: nastává čas chřipek, občana bolí v krku, to přejde, přece si nesnížím životní úroveň, z čeho zaplatím nájem, z čeho půjčky atd. Takovéto otázky si klade již pochrchlávající občan a obalen do šál dále dochází do zaměstnání a je jedno, zda ve státním či soukromém sektoru. Cestou MHD se mu podaří nakazit takových 20 zdravých zaměstnaných, kteří si tuto vymoženost zaplatí v podobě zvýšeného přepravného a 10 nezaměstnaných bezdomovců, kteří cestují sem a tam, ti neplatí nic a cestují jen kvůli teplu. V zaměstnání tento člověk slaví další úspěch, nakazí všechny kolegy, i s těmi co se nechali očkovat proti chřipce, on má totiž angínu. Po týdnu ho nemoc přemůže, on jde k doktorovi, toho také nakazí, ostatní v čekárně ne, ty už nakazil dříve. To všechno se odehrává mnohokrát v celé zemi, a podle zákonodárců je to správně, neboť oni si zchválili v zákoně nemocenskou jinou, tedy plný plat. A aby se nepřepracovali, tak si schválí "zvolnění pracovního tempa".

A ještě něco - zajímalo by mě , jak může dokázat jakýkoli lékař, že díky tomuto nařízení se fatálně nezhoupl zrdravotní stav imunitně oslabeného člověka, částečného důchodce, který v zájmu přežití paradoxně přechází choroby, protože nemůže jen tak z fleku vyhodit 75 % mzdy své ( a potom o něco míň).A tak očekávám , že časem přijdou žaloby na odškodnění vůči tomuto státu.

A ještě něco - zajímalo by mě , jak může dokázat jakýkoli lékař, že díky tomuto nařízení se fatálně nezhoupl zrdravotní stav imunitně oslabeného člověka, částečného důchodce, který v zájmu přežití paradoxně přechází choroby, protože nemůže jen tak z fleku vyhodit 75 % mzdy své ( a potom o něco míň).A tak očekávám , že časem přijdou žaloby na odškodnění vůči tomuto státu.

Připadá mi to jako selekce.Generaci starších, jejichž nemoci nejsou jen o nachlazení apod. bude nejlíp shazovat ze skály , tak jak v antice mrzáky.Není nemoc jako nemoc.Imunitně oslabení jedinci /onkologičtí apod./ jejichž částečné důchody a jejichž limitovaný výdělek je nutí přecházet tím pádem nemoc ,Špidlův paskvil státu včas zahubí.Bude tedy na důchody těch dalších.Takže přece jen selekce.Někde vzadu zůstala lékařská etika.A tak přeživší onkologičtí pacienti sice mají nařízeno každou horečku vyležet, ale Součková zapomněla, že pak taky musejí z něčeho žít.Nerozlišení důvodu nemocnosti je to, co mě děsí.A ještě něco, všichni ti starší, tedy náchylnější, pokud budou marodit, se potrestají ještě jednou - a to svým důchodem.Pro mě je naprosto nepochopitelné, že vláda má po dobu nemoci elitářskou vyjímku.

Dobrý osvětový článek, pouze bych upřesnil, že uváděná procenta odvodů se týkají celkových odvodů na sociální zabezpečení. Hovoříme-li konkrétně o nemocenském pojištění, pak zaměstnanec odvádí 1,1% a zaměstnavatel 3,3%.
Připojuji tedy jen názor na tuto problematiku z pohledu poradenství: Na nemocenské pojištění je třeba nahlížet jako na každé jiné pojištění. Redukci pojistného plnění v prvních 14ti dnech je třeba chápat jako spoluúčast pojištěného na pojistné události. Dle zásad finančního plánování, krátkodobý pokles příjmů (např. v důsledku nemoci) nemá zásadní vliv na finanční stabilitu rodiny a tento výpadek by klient měl být schopen překlenout s využitím své finanční rezervy. Finanční stabilitu rodiny ohrožuje až dlouhodobě výrazný propad příjmu. Osobně se proto domnívám, že komerčním pojištěním by měl být dorovnáván rozdíl mezi nemocenskou a příjmem při pracovní neschopnosti delší jak jeden měsíc u příjmů (hrubých) vyšších než 22.000 Kč/měs. U příjmů v rozpětí 15 až 22 tisíc Kč je nutno postupovat individuálně, pod tuto hranici komerční dopojištění není nutné. Samozřejmě žádná rada nemá obecnou platnost a je na poradci, aby zvážil i další faktory, které na výsledné doporučení mají vliv. V případě nemocenské je třeba zohledňovat zejména výši splátek úvěrů a strukturu příjmů rodiny (zda se jedná o dominantní zdroj příjmů).