Co s českým kapitálovým trhem III.

Pane Boučku díky za vysvětlení, ale já Vás nepoučím, protože jsem to uvedl jako příklad mého vlastního trápení. Tohle samozřejmě lze nastudovat a překonat a stane se to rutinou. Jen mi to v EU kam vstupujeme připadá jako zbytečná komplikace. Potěšil by mně článek na toto téma = jednoduchý přehled nutných úkonů investora, který si koupí akcie tu ve Vídni tu v Londýně a třeba i v USA. Třeba se někdo najde. Jinak si asi budu muset udělat smlouvu s některou společností, která se tímto pro drobné klienty zabývá.

Asi Vam to bude pripadat divne, ale kdyz nase spolecnost inkasuje dividendy v zahranici (respektive nas custodian inkasuje dividendy za nas), musime kvuli dodaneni (a smlouve o zamezeni dvojiho zdaneni) predlozit potvrzeni naseho financniho uradu o domicilu take (pro nektere zeme to staci jednou, pro jine se to musi delat kazdorocne). Nemylim-li se, absolvujeme tedy totez jako cesky drzitel rakouskych akcii Erste (ten take dostane dividendu a musi pozadat rakouske ministerstvo financi o doplatek). Nekde ve svete to chodi jinak? Poucte mne!

Dík za příspěvek, souhlasím. Dokonce již pár hodin s dojetím a slzou v oku : to jen ten slavnostně dokonaný statečný prodej a hluboko pod cenou velký části českýho uhlí. Právě na tom je vidět, že tady je obecně konec a nemá to pro nás drobase už žádný řešení. Je ( brzy bude ) vymalováno ( domalováno ). No, a Česká spořitelna to o posledních parlamentních volbách politicky zasponzovala - musím to tu připomenout a tak to vidím já. Asi to neudělala jen tak bezdůvodně.

Po dlouhé dobe je na penize.cz zase neco k smíchu :-) "Občane marš do práce a pak k televizi! Já ti dám ty prevíte akcie! To by se ti líbilo!"

Ještě mám jednu poznámku. Obchodování na RMS mně připadá jednoduché. Zařídím si „wobchod“, pošlu peníze na účet a mohu konat. Na burzu musím přes „obchodníka“ = přes parazita, který udělal „pyky pyky“ a má vystaráno. Co mně pomůže? Nic. Jo jiná věc by byla, kdybych chtěl trvale radit nebo spravovat portfolio. Ale na to abych si za svoje peníze koupil akcii na burze přece nepotřebuji zprostředkovatele! Volný přístup na burzu (prostě by měla účet v bance a skládaly ba se peníze na něj) by byl jeden z ústupků, které by ulevily a zjednodušily drobnému investorovi život. To je ale scifi i na počítačový věk. Nebo ne?

Série článků je rozhodně podnětná, jen si asi pláčeme na navzájem a ještě na cizím hrobečku. Aby kapitálový trh fungoval, tak musí být průhledný a mít jednoduchá pravidla. Průměrný občan = střadatel musí mít jednoduchou možnost si koupit a prodat akcii (obchodovatelnou). Nesmí být trápen, nemusí být hýčkán. Ale nesmí být okrádán. Poplatky, daněmi, zprostředkovateli. O nákupu akcií v zahraničí ani nemluvím. (Zaměstnanci například České spořitelny si mohou kupovat akcie Erste. Dividendy jsou vypláceny v Rakousku, daněny tamtéž, musíte to sledovat, sice existuje smlouva o dvojím zdanění, ale VY to musíte znát, VY musíte žádat. V Rakousku, napřed ale na finančním úřadě u nás! No super. Blahopřeji! Proboha proč? No proto, aby se to nedělo! Občane marš do práce a pak k televizi! Já Ti dám ty prevíte akcie! To by se Ti líbilo! (Samozřejmě by stačilo v rámci mezinárodní dohody o dvojím zdanění, aby rakouský emitent poslal zdaněnou dividendu Vašemu obchodníkovi s cennými papíry a ten Vám nebo přímo Vám.). A vůbec bude toto i po našem vstupu do EU pokračovat? (Napište o tom někdo znalý článek!)
Na kapitálový a obecně finanční trh se nabaluje stále více „poradců“, „znalců“ a různých dalších individuí, kteří si uzurpují právo manipulovat s cizími penězi. Komplikace jsou samozřejmě cílené. Aby si průměrný investor neškrtl a byl nucen využívat jejich služeb. A stát se krátkozrace tváří, že potřebuje peníze = daně a kdo má za stát rozhodnout, že je tento přístup kontraproduktivní? Ministerstvo financí? To se přece stará o práci finančním úřadům! KCP? Různé komory finančních poradců? No co by poradci dělali? Banky? No proboha proč? Koho by obtěžovali jejich „osobní bankéři“? Banky by navíc přišly o část finančních zdrojů = úspor, které by se přelily do cenných papírů. Přesně do této filozofie zapadají podílové fondy. Jejich heslo by mohlo znít „Naval nám prachy a neptej se!“.
Závěr? Každý za sebe. A postupně se naučit na cizích trzích. Samozřejmě to chce znát jazyky a věnovat se tomu více, než je zdrávo. Pak je ale člověk svobodnější a vysmekne se. Ale většině nezbývá, než kupovat a živit fondy. A naše malé české hnojiště s polostátními slípkami. Budu jen rád, když se ukáže, že jsem neměl pravdu.