Zemětřesení v pojistných smlouvách II.

To je právě důvod, proč ani nevím, kde všude jsem pojištěný. Když jsem si četl podmínky pojištění k platební kartě, tak jsem nebyl schopen si vymyslet událost, na kterou by se pojištění vztahovalo. Všechny ty podmínky byly typu pojištění úrazu způsobeného pádem na zem, pokud je dopad v nadmořské výšce vyšší než 10000m/n.

Aby to nedopadlo jako v té historce, kde pojišťovák vysvětluje klientovi, že kýžený obnos získá, když si zlomí jednu nohu, vyrazí tři zuby a vyloupne oko. Dneska dokonce vícenásobně nebo jak se to jmenuje :-)

Na tuto otázku by měli odpovědět autoři zákona, já si to také nedovedu zatím v praxi představit... Zejména v oblasti úrazů je množné pojištění zcela běžné - úrazové pojistky se dávají jako bonusy nejen ke kartám, ale třeba i k některým penzijním připojištěním či jako marketingová akce ke stavebnímu spoření. Další můžete mít sjednáno v rámci havarijního pojištění auta, pak je to Vámi zmíněné povinné pojištění pracovních úrazů, atd. atd. Obávám se, že v mnoha případech člověk ani neví, kde všude je pojištěn a kde by rodina v případě smrti v důsledku úrazu měla nárokovat pojistné plnění..... Smrt je přitom vždy pojištěna obnosově, tudíž náleží plnění od všech současně.

Zákony a s nimi spojené pojmy musí být srozumitelné, a to pokud možno všem, kterých se týkají. Možná to platilo za první republiky, ale dnes rozhodně ne.

Ještě mě k tomu napadlo doplnění. Jsou situace, kdy jsem pojištěn ze zákona. Například ne služební cestě. To bych měl svého zaměstanvatele informovat o všech svých platebních kartách a s nimi spojeném pojištění? Proč?

Děkuji Vám za zajímavý dotaz. Je třeba si uvědomit, že pod názvem "cestovní pojištění" se většinou skrývá balíček pojištění různých rizik. Některá z nich mohou být pojištěna obnosově (smrt úrazem, trvalé následky úrazu), některá škodově (léčebné výlohy, odpovědnost za škodu, zavazadla). Jak se s tím vypořádají pojišťovny po 1.1.2005 ve světle nového zákona si bohužel netroufám odhadnout... Podle mého názoru budou muset zjišťovat dotazem při uzavírání smlouvy, zda a jak máte stejné riziko pojištěno u jiného pojistitele a Vy pravdivou odpovědí na tyto dotazy splníte ohlašovací povinnost (alespoň částečně).... Opravdu nedovedu v tuto chvíli odpovědět konkrétněji.

Praktická otázka - jak zabránit vzniku vícenásobné pojištění (či jak si splnit svou oznamovací povinnost), když často je pojištění součástí jiných produktů? Např. mám tři platební karty, ke každé je cestovní pojištění (nezrušitelné) a navíc jedu na dovolenou s cestovkou, která taky jako součást služby sjedná (neodmítnutelné) cestovní pojištění? Provede to oznámení za mě cestovka, nebo se o to musím postarat sám?
Abych pravdu řekl, tato pojištění jsou většinou tak nevýhodná, že ani nemám přehled, kde všude jsem tímto způsobem cestovně pojištěn a za jakých podmínek.

Je to návrat ke klasické české terminologii, tento pojem obsahoval (ve stejném významu) i prvorepublikový zákon č. 145/1933 Sb., o pojistné smlouvě (§ 127).

Tady mi dovolte tak trochu nesouhlasit. Občanský zákoník vyžadoval souhlas pouze ke změně oprávněné osoby, zákon 37/2004Sb. vyžaduje souhlas nejen ke změně obmyšleného, ale i k jeho určení, což je dost podstatná změna. V raxi se tato změna projeví například tehdy, když pojistníkem bude prarodič, pojištěným dítě a v ten moment bude muset být k určení obmyšleného třeba souhlas rodiče dítěte coby jeho zákonného zástupce. Až doposud k určení oprávněné osoby takový souhlas nebyl třeba. I tak Vám děkuji za Vaši připomínku.

krásně řečeno, zcela s Váma souhlasím, není co dodat :)

Sebral jste mi to z úst. Čeština je pro někoho zřejmě málo bohatý jazyk, tak si vymýšlí neuvěřitelné termíny. Uvítal bych, kdyby se někdo tímto problémem začal zabývat a naši legislativu uvedl do srozumitelnější podoby. Má být přece vodítkem pro každého člověka. Pokud není srozumitelná ani pro tuzemce, jak ji asi pochopí přistěhovalci z okolních států, kteří se tu díky našemu vstupu do EU budou vyskytovat stále v hojnějším počtu? Jak dlouho se debatovalo o výkladu pojmu "odsun / vyhnání"? Těším se, až bude nějaký soud vysvětlovat šišlajícímu bavorskému rodákovi, který se k nám přiženil, význam speciálních českých právních pojmů. Ten se chudák bude asi muset soupojistit, aby se z toho neobmyslel! :-)))

Pane Šafránku,
zařídil jste rychle.
Ještě další podobná chybička se vloudila - uvádíte, že:
"Nově navíc platí, že pokud pojistník (ten kdo smlouvu uzavírá) není totožný s pojištěným (ten na jehož smrt se pojistka vztahuje), potřebuje k určení nebo změně obmyšleného souhlas pojištěného nebo jeho zákonného zástupce."
V hlavě 15, § 817 je uvedeno: "Až do vzniku pojistné události může určení osoby změnit; není-li ten, kdo smlouvu uzavřel, sám pojištěným, může tak učinit jen se souhlasem pojištěného."
Bylo by možná vhodné, aby i tato Vaše "novinka" byla uvedena na pravou míru.

Děkuji za upozornění, a sypu si popel na hlavu! Je to moje chyba a omlouvám se za ni všem četnářům i redakci Peníze.cz. Už jsem požádal redakci o opravu.

Děkuji za upozornění, a sypu si popel na hlavu! Je to moje chyba a omlouvám se za ni všem čtenářům i redakci Peníze.cz. Už jsem požádal redakci o opravu.

To je tak závažná dezinformace v komentu, že by bylo vhodnější jeho stažení. Souhlasím s níže uvedeným příspěvkem, že již dnes se pojištění neřídí dědickými ustanoveními v občanském zákoníku, ale ustanoveními v hlavě XV.

V právním "slangu" se používá již pár let. Osobně netuším, proč se změnilo názvosloví. Jedna z německy mluvících pojišťoven v ČR má již nyní na životních pojistkách uvedeno "obmyšlený". Česky řečeno - je to asi člověk, kterého jsem za svého života "obmyslel" tím, že pokud zemřu, dostane něco. Fuj, to zní hnusně, úplně to tahá za uši!

Pane Šafránku, opravte si prosím docela podstatnou chybu ve Vašem, jinak hodnotném článku.
Již nyní dle § 817 Občanského zákoníku je přesně stanoveno, kdo obdrží plnění, není-li Oprávněná osoba/obmyšlený stanoven(a) v pojistné smlouvě, nebo zemře dříve, než pojištěný (a ten ji potom z nějakého důvodu zezmění): ----------------- (2) Není-li oprávněná osoba v době pojistné události určena nebo nenabude-li práva na plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. (3) Není-li osob uvedených v odstavci 2, nabývají tohoto práva rodiče pojištěného, a není-li jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného. ------------ Dle Vás se v tomto směru chystá "převratná novinka", díky které nebude muset jít plnění do zdlouhavého dědictví. Již dnes není zapotřebí dědictví kromě případů, kdy oprávněná osoba zemře až po pojištěném - ještě dříve, než obdržela plnění. Nebo pokud někdo žije sám, nemá manželek, dětí, rodičů, , ani osob, odkázaných na něj výživou. A to se nezmění, takže výsledek bude +/- stejný.

Už nějakou dobu mám pocit, že názvosloví v této oblasti je tvořeno úmyslně tak, aby tomu nebylo rozumět... Nebo mi někdo dokáže vysvětlit logický způsob, jak se dobrat pojmu "obmyšlený"?