Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Region střední a východní Evropy si v loňském roce vedl skvěle. Pojďme se podívat na detailní výsledky několika fondů.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 2. 2004 20:48, Sysel

Pánové za poučení díky, máte pravdu, že jsem nepřesně tvrdil, že na burzu v Praze nikdo pro peníze nešel a vyvedli jste mně z omylu. Jen mám pocit, že to nebylo to prvé ořechové (možná kromě Softvare 602), protože upisovali hlavně stávající akcionáři a o tom, že šlo o financování mně asi většinou nepřesvědčíte. Cílem zhusta nebylo dodat emitentovi finance místo toho, aby si šel pro úvěr nebo místo emise dluhopisů, ale například zajištění kapitálové přimeřenosti nebo jiný cíl, vždy při zachování příslušné majority resp vytvoření předem domluvené vlastnické struktury. Pokud mně někdo vymluvíte názor, že kurz na BCP nemá vliv na pohled bank na emitenta (ať už při úvěrování nebo při umisťování emisí na trhu), budu jenom rád.
Nesleduji umisťování nových emisí z pohledu emitenta, někde jsem ale tuším četl, že to rozhodně není levná záležitost (jsou to řádově proceta z emise). Pokud je tomu tak může mi to někdo vysvětlit? A pokud je to tak není to jeden z důvodů = že se to prostě emitentům nevyplatí?
O umisťování emisí IPB a možná i dalších "předem určeným fondům nebo investorům" s cílem na hony vzdáleným reálnému finančnímu posílení emitenta snad netřeba se ujišťovat. Musím ale uznat, že průměrný drobný střadatel nemá moc možností k uložní svých legálně vydělaných a tvrdě zdaněných peněz, než si koupit podílové listy fondu nebo je uložit na termínový vklad (po vyčerpání stavebního spoření a dalších instrumentů, které jsou ale v podstatě svojí výší limitovány přiměřenými daňovými odečty, atd.) Kruh se tedy uzavírá a jsme u výkonnosti fondů. A zlobím se zlobím na zákonodárce a na KCP nebo bůhví koho, že při úrocích v bankách do 1% a při diskontní sazbě 1% si správci za to, co předvádějí berou klidně do 2% z obhospodařovaného majetku. To je buziness co?

Reagovat

 

+16
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 2. 2004 9:13, Sysel

Což o to, článek je to dobrý, porovnání je dobré, závěry a zhodnocení výkonnosti fondů si může udělat každý sám – podkladů má v článku dost. Ale jsou akcie ve střední a východní Evropě opravdu akciemi? Jsou burzy v tomto regionu opravdu burzami? Jmenujte tedy někdo emitenta, který si šel na burzu ve východní Evropě pro peníze (veřejnou emisí nových akcií), dostal je a je za to akcionářům vděčný. A nebo si jen tak hrajeme, protože jsme si všimli, že ve světě jsou burzy, tak je tu máme také? I založili jsme „burzy“, ustanovili „odborníky na kapitálový trh“ = poskytli těm správným lidem korýtka, vzali jsme akcie státních molochů, „umístili“ je na burzy a „investoři“ si je kupují a prodávají je a analytici je analyzují – prostě se rozeběhla hra na doběhlíka, na peníze, za peníze, ale ve skutečnosti nemá tato hra žádný reálný základ. Vedení společností /emitentů/ nemusí nikomu skládat účty na vývoj kurzu, banky společnostem nepůjčují na základě jejich kurzu, emitenti si nechodí pro peníze na burzu, ale buď do bank nebo emitují dluhopisy a někteří emitenti si finanční prostředky zajišťují v rámci nadnárodních korporací, jichž jsou součástí. Je to akciový trh? Chceme toto? No jestli ano, tak dělejme analýzy, hrajme si i jinak s čísly, KCP nechť na to „dohlíží“, mějme „členy burzy“ no prostě jsme in! Jen nevím proč to děláme, když kapitálový trh je přece zdrojem financování. Ale vážení je zdrojem financování emitentů! Ne analytiků, správců fondů, členů burzy, a různých „finančních manažerů“. Opakuji emitentů! A ti jak je vidno o to ve východní Evropě v podstatě nestojí. Tož tak si tedy hrajme. Hrajme si dál. S českými akciemi, se slovenskýni, ruskými, i čínskými to jde, za pár let budou měsíční a pak už konečně marťanské. Ale opravdové jsou americké, britské a......no vždyť to vlastně všichni víme.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

23. 2. 2004 9:13 | Sysel

Což o to, článek je to dobrý, porovnání je dobré, závěry a zhodnocení výkonnosti fondů si může udělat každý sám – podkladů má v článku dost. Ale jsou akcie ve střední a východní Evropě opravdu akciemi? Jsou burzy v tomto regionu opravdu burzami? Jmenujte tedy někdo emitenta, který si šel na burzu ve východní Evropě pro peníze (veřejnou emisí nových akcií), dostal je a je za to akcionářům vděčný. A nebo si jen tak hrajeme, protože jsme si všimli, že ve světě jsou burzy, tak je tu máme také? I založili jsme „burzy“, ustanovili „odborníky na kapitálový trh“ = poskytli těm správným lidem korýtka, vzali jsme akcie státních molochů, „umístili“ je na burzy a „investoři“ si je kupují a prodávají je a analytici je analyzují – prostě se rozeběhla hra na doběhlíka, na peníze, za peníze, ale ve skutečnosti nemá tato hra žádný reálný základ. Vedení společností /emitentů/ nemusí nikomu skládat účty na vývoj kurzu, banky společnostem nepůjčují na základě jejich kurzu, emitenti si nechodí pro peníze na burzu, ale buď do bank nebo emitují dluhopisy a někteří emitenti si finanční prostředky zajišťují v rámci nadnárodních korporací, jichž jsou součástí. Je to akciový trh? Chceme toto? No jestli ano, tak dělejme analýzy, hrajme si i jinak s čísly, KCP nechť na to „dohlíží“, mějme „členy burzy“ no prostě jsme in! Jen nevím proč to děláme, když kapitálový trh je přece zdrojem financování. Ale vážení je zdrojem financování emitentů! Ne analytiků, správců fondů, členů burzy, a různých „finančních manažerů“. Opakuji emitentů! A ti jak je vidno o to ve východní Evropě v podstatě nestojí. Tož tak si tedy hrajme. Hrajme si dál. S českými akciemi, se slovenskýni, ruskými, i čínskými to jde, za pár let budou měsíční a pak už konečně marťanské. Ale opravdové jsou americké, britské a......no vždyť to vlastně všichni víme.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

23. 2. 2004 21:00 | vlk šedý

Souhlasím s Vámi, že naše burza neplní svou funkci jako zdroj financování podniků. To je ovšem také dáno jejím vznikem v podmínkách kupónové privatizace, kdy byla zaplavena množstvím mikroskopických podniků a sloužila především k jejich doprivatizaci, kdy nebyl příliš žádoucí kvalitní dohled nad kapitálovým trhem. Když tyto podniky z trhu postupně zmizely, ukázalo se, že mezi investory je zájem jen o několik titulů. Domnívám se, že zanedlouho zůstanou ve hře pouze: KB, Č.Telecom, ČEZ a případně ještě P.Morris. Dnes se burzovní dohled sice zlepšil, ale podmínky pro případné IPO nejsou stále povzbudivé. Protože tržní ekonomika bez funkčního kapitálového trhu dlouho neobstojí, zůstává otázkou jak dál. Zda bude existovat v budoucnu samostatná BCP, nebo vznikne v rámci globalizace jedna středoevropská burza např. ve Vídni, nebo se ty naše tři tituly budou obchodovat ve Frankfurtu? Ovšem kapitálový trh nejsou jenom akcie, ale také dluhopisy, komodity, deriváty ap., což by se muselo také řešit.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+15
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Sysel 23. 02. 2004 09:13)

24. 2. 2004 13:08 | Boucek Antonin

Co ja vim, z ceskych titulu si na burzu pro dalsi penize sly Ceske Radiokomunikace (akcie se prodavaly pri upisu v prepoctu nekde pres 500 Kc) a Komercni banka, kdyz se akcie upisovaly za 500 Kc a stoji tolik, co dnes. Neni to moc, ale jde to. Ohledne financovani, tusite, kdy vydaval naposled nove akcie napriklad General Electric (v roce 1961), Microsoft (v roce 1986), IBM (v roce 1968), Walmart (v roce 1982) nebo McDonald´s (v roce 1975)? Brano, z Vaseho pohledu nema hra s akciemi General Electric uz 43 let zadny zaklad. A presto se toci, jak podivuhodne!
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Sysel 23. 02. 2004 09:13)

24. 2. 2004 14:07 | buvol

Pro financování společností z kapitálového trhu nejsou a rozhodně ještě dlouho nebudou v ČR podmínky. Ani v EU nejsou. Proto jsou např. USA v tomto úhlu pohledu tak vpředu. Na evropském paloučku se spíše vyplácí uměle snižovat zisk a raději si vyemitovat dluhopisy. Investoři se většinou najdou. Co bude dál? Optimista i pesimista najde dostatek argumentů. Jedno si však dovedu reálně představit. Evropa bude spíš vyčkávat a sledovat USA. Moc si nespálit nějakým pokusem prstíčky a pak se potichu přidat. Evropské trhy jsou toho důkazem. Na faktické oživení EU si budeme muset ještě počkat, ale evropské indexy se drží Ameriky zuby nechty. Proč? Protože si to přeje většina investorů? Moc peněz se nedá jen tak přejít.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+4
Líbí
Nelíbí

24. 2. 2004 14:23 | Xaver

Z vlastní zkušenosti vím, že se také upisovaly akcie proslavené IPB. Pak jsem ovšem měl hroznou honičku se jich za přijatelnou cenu zbavit. Nešlo také něco přes RMS, např. Software 602?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+15
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Boucek Antonin 24. 02. 2004 13:08)

24. 2. 2004 15:33 | Boucek Antonin

Mate pravdu, na IPB jsem zapomnel. Za kolik se to upisovalo - za 300? V kazdem pripade to byl pro upisovatele prusvih (tusim, ze spousta akcii zustala v podilovych fondech PIASky). Software 602, ktery se upisoval za 300, tusim, ze pres Private Investors, byl prusvih cislo dve. A dalsi IPO, Limart, byl prusvih cislo tri, ktery se nastesti nedostal do realizacni faze.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Xaver 24. 02. 2004 14:23)

24. 2. 2004 18:02 | Honzajs

Pokud mne paměť neklame, byla tam ještě Česká spořitelna a IPS a možná že ještě někdo (Sklárny Kavalier?)
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+12
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Boucek Antonin 24. 02. 2004 15:33)

24. 2. 2004 20:48 | Sysel

Pánové za poučení díky, máte pravdu, že jsem nepřesně tvrdil, že na burzu v Praze nikdo pro peníze nešel a vyvedli jste mně z omylu. Jen mám pocit, že to nebylo to prvé ořechové (možná kromě Softvare 602), protože upisovali hlavně stávající akcionáři a o tom, že šlo o financování mně asi většinou nepřesvědčíte. Cílem zhusta nebylo dodat emitentovi finance místo toho, aby si šel pro úvěr nebo místo emise dluhopisů, ale například zajištění kapitálové přimeřenosti nebo jiný cíl, vždy při zachování příslušné majority resp vytvoření předem domluvené vlastnické struktury. Pokud mně někdo vymluvíte názor, že kurz na BCP nemá vliv na pohled bank na emitenta (ať už při úvěrování nebo při umisťování emisí na trhu), budu jenom rád. Nesleduji umisťování nových emisí z pohledu emitenta, někde jsem ale tuším četl, že to rozhodně není levná záležitost (jsou to řádově proceta z emise). Pokud je tomu tak může mi to někdo vysvětlit? A pokud je to tak není to jeden z důvodů = že se to prostě emitentům nevyplatí? O umisťování emisí IPB a možná i dalších "předem určeným fondům nebo investorům" s cílem na hony vzdáleným reálnému finančnímu posílení emitenta snad netřeba se ujišťovat. Musím ale uznat, že průměrný drobný střadatel nemá moc možností k uložní svých legálně vydělaných a tvrdě zdaněných peněz, než si koupit podílové listy fondu nebo je uložit na termínový vklad (po vyčerpání stavebního spoření a dalších instrumentů, které jsou ale v podstatě svojí výší limitovány přiměřenými daňovými odečty, atd.) Kruh se tedy uzavírá a jsme u výkonnosti fondů. A zlobím se zlobím na zákonodárce a na KCP nebo bůhví koho, že při úrocích v bankách do 1% a při diskontní sazbě 1% si správci za to, co předvádějí berou klidně do 2% z obhospodařovaného majetku. To je buziness co?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+16
Líbí
Nelíbí

24. 2. 2004 22:49 | Honzajs

Upřesnění emisí:
na BCPP proběhly minimálně následujíc emise akcií:
Časká spořitelna, Elektrárny Opatovice, Komerční banka, Vertex Litomyšl, ElektroPraga Hlinsko, IPB, IPS, Česká pojišťovna, Českomoravský len
Dále podle me ještě proběhly emise akcií i ZPS Zlín a Chlumčanských keramických závodů
Pokud jsem na nějakou emisi zapomněl (zejména po roce 1996), omlouvám se.
Zvláštní případ byla Ekoagrobanka, která se také po určitou dobu obchodovala na BCPP...
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+9
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Boucek Antonin 24. 02. 2004 15:33)

25. 2. 2004 8:30 | Honzajs

Pravé ořechové to nikdy nebylo, všechny emise byly s předkupními právy pro stávající akcionáře za cenu slušně pod tehdejším kurzem...
Poplatky za emisi akcií jsou skutečně % z objemu emise. Toto % však kleasá s rostoucím objemem emise.
Co se týče drobných investorů, doporučuji se rozhlédnout i po rychle se rozrůstající nabídce certifikátů.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Sysel 24. 02. 2004 20:48)

25. 2. 2004 21:03 | INFO

Stát je největším nepřítelem českého kapitálového trhu. Český kapitálový trh neplní svoji základní funkci – firmy si na něj nechodí pro čerstvý kapitál pro svůj další rozvoj. A pokud kapitál na financování nových projektů potřebují, dávají přednost bankovním úvěrům, které jsou relativně snadno dostupné. Přísun nových cenných papírů na kapitálový trh zajišťuje prakticky jen stát svými emisemi státních dluhopisů. Akciové IPO (primární emisi) zrealizovala jen společnost Software602, jejíž akcie se obchodují na mimoburzovním RMS. V roce 2001 se pokoušela na kapitálový trh vstoupit brněnská společnost Limart, její IPO ale skončilo fiaskem a dnes je v konkurzu.
Sečteno a podtrženo – počet veřejně obchodovaných titulů klesá a české firmy se na kapitálový trh neženou. Důvodů by se dala identifikovat celá řada – (noví) emitenti nechtějí konkurenci otevřít karty a plnit nezbytnou informační povinnost, rodinné akciovky se obávají rozředění svého podílu a především ztráty vlivu nad společností, bankovní úvěry jsou relativně snadno dostupné a vzhledem k nízkým úrokovým sazbám i levné. „Nechuť firem vstoupit na kapitálový trh se změní v období, kdy bude nedostatek kapitálu pro nové projekty,“ uvedl spoluautor publikace „Jak emitovat dluhopisy a akcie na veřejných trzích", profesor Miroslav Tuček.
K neutěšenému stavu přispívá svým chováním i stát. „Stát je největším nepřítelem kapitálového trhu. Používá ho k rozprodávání státních dluhopisů,“ uvedl profesor Tuček. Kromě toho daňově preferuje úvěrování podniků před zvyšováním vlastního kapitálu, stejně tak (na rozdíl například od Maďarska) při privatizaci státního majetku kapitálový trh zcela ignoruje. Podle expertů by kapitálovému trhu pomohlo, kdyby alespoň část státních podílů v privatizovaných společnostech mohla jít na veřejný trh. V nejbližší době nás čeká privatizace ČEZu a Českého Telecomu, ale vhodným kandidátem na privatizaci přes kapitálový trh by byl i ČEPS nebo Česká pošta. Otázkou ale zůstává, zda by vláda při takovém způsobu privatizace nedala přednost zahraničním trhům. Ipoint, 25.2.2004
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+3
Líbí
Nelíbí

26. 2. 2004 8:30 | Bouček Antonín

Ha, profesor Tuček, duchovní otec IPB, muž, který správně odhadl počet účtů v IPB tři roky kupředu a dle Vámi zmíněného komentáře pravděpodobně jeden z největších emitentů dluhopisů a akcií u nás! Jeho knihu jsem nečetl, nicméně on někdy nějakou emisi dělal? Nebo se jen živí tím, že o tom píše? Nebo o tom píše jen proto, že jako vysokoškolský profesor musí vykazovat nějakou činnost? To, že je Limart v konkurzu jen svědčí o tom, jak poctivě byla emise připravena a jak dobrý odhad měli ti, kteří se jí odmítli zúčastnit.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (INFO 25. 02. 2004 21:03)

26. 2. 2004 12:41 | Jahoda Frantisek

Je Limart skutecne v konkurzu? Na strankach upadcu na ministerstvu spravedlnosti nic takoveho neni.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+7
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Bouček Antonín 26. 02. 2004 08:30)

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 777 351 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

měsíců
%
měsíců

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Zdeněk Tůma

ekonom a politik

Martin Dvořák

manažer a podnikatel

Zdeněk Tůma
ÚSPĚŠNOST
76,19 %

z 21 duelů
×
Martin Dvořák
ÚSPĚŠNOST
27,03 %

z 37 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Neplánované investice do zásob, Cenné papíry kapitálového trhu, Kvitance, brno, mobilní operátoři, operátoři, architektura, tarify, bezcenné akcie, mezinárodní den piva, fragmentace, Petr Kellner, ctp, nejlevnější účet, svobodná volba, sociální právo. sociální funkce, datový tarif, Occupy Wall Street Media

7T79873, 7T79891, 1SX1767, 7T79891, 1AZ4077

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK