Stavební spoření není výhodné pro každého

Výhodnost stavebního spoření postupně klesá. Stavební spořitelny zvyšují a zavádějí poplatky, úroky naopak zůstávají minimální a stát snížil svou podporu. Podle našich výpočtů se dokonce ukazuje, že bez ní by pro některé střadatele bylo spoření ztrátové.

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 9. 2004 8:50, rezjir

Já bych chtel jenom upozornit, ze i ta nejvyssí podpora znamená ve své podstate, ze stát jednou odpusti spotrebiteli, tedy tzv. prátelskému klientovi stavební sporitelny DPH ve výsi 19%, tot vse.

+31
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 3. 2004 8:27, Jája

Pane Šedivý, čemu se divíte? Samy stavební spořitelny mají ve svých letácích, že úvěr musí být na bydlení, uspořené peníze mohou být použity na cokoliv. Pokud to někdo využije přesně podle zákona, je hned spekulant? Dělá to spousta lidí, ale JEN JEDEN z nich to sem opravdu napsal. Vy ho hned odsoudíte a nazvete spekulantem? Pokud by mělo být stavební spoření určeno výhradně na bydlení, stačilo do existujícího zákona přidat jedinou větu, a to že i uspořené peníze musí být použity na bydlení.

Zobrazit celé vlákno

-13
+-
Reagovat na příspěvek

Další příspěvky v diskuzi (celkem 53 komentářů)

21. 2. 2004 10:45 | Jirka

Souhlasím s Vámi. Rušit stavební spoření by nebylo to pravé. Ostatně Váš předřečník si protiřečí. Navrhuje zrušit SS a přitom přiznává, že jej využívá jako způsob k zpětnému získání svých daní. Nahradit SS úlevou na daních tak, jak jste naznačil, by zruinovalo stát. Vycházím-li z údaje v článku, že průměrná státní podpora u ČMSS je 2700, a že SS nevyužívá zdaleka každý poplatník, byla by adekvátní úleva na poplatníka ještě mnohem nižší. Na druhou stranu bylo možno spořit i na děti (nepoplatníky). Nějak mi uniklo, jak to vlastně s tou podporou pro ně nakonec dopadlo. Zhodnocení přes 25% z vkladu je jinak možno dosáhnout jedině investicí do akcií nebo fondů, ale jen v příznivém období a jen když se to dělá rozumně a věnuje se tomu dostatek pozornosti. Stojí to dost času. V době medvědí je výnosnější i ten slamník. Stavební spoření znamená v ideálním případě dvě fronty u přepážky a mezi tím tiše a jistě přibývá.
Je spravedlivé, aby ti chudší ze svých daní přispívali na spoření bohatším? Odpověď se zdá být jasná. Avšak zkusme to brát tak, že díky SS si mladá rodina pořídí vlastní byt, rodiče mají více klidu na dostudování a podnikání, nebo to mají blíže do práce. Jsou pak mnohem produktivnější, než kdyby zůstali u rodičů. Příspěvek od státu vrátí na daních a pojistném a ještě živí ty, kteří jim tu státní podporu u SS nepřáli. St. spoření by tedy mohlo být výhodné pro celou společnost. Není jen proto, že stát na jedné straně kontroluje účetnictví na desetníky (aby nedej bože nepřišel o 1,5 haléře na daních) a na druhé straně se nestará o účel vynaložených tisíců.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 2. 2004 20:33 | SedivyJ

Níže najdete názor "spekulanta". Proti Vašemu pohledu na stavební spoření nemám ani písmenko. Ale to, že stát rozděluje peníze všech i na notebooky apod. mne netěší.
Na podobné "sociální" programy není stavební spoření určeno.
Stále se tu objevuje, že st.sp. není dost na byt. Dnes se dají spoření v rodině slučovat a čtyřčlenná rodina s dostatečnými (opravdu dostatečnými) příjmy si i menší byt zafinacuje st. spořením.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 2. 2004 20:25 | SedivyJ

kluci vzbudte se, co odevzdat vsechno statu a pak cekat, co nam dovoli?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 11:17 | KarelM

Vychazel jsem z udaju predrecnika: zvyseni z 50Kc na 390Kc je 7.8x => tedy 680%. Udaje jsem nekontroloval - sporim nastesti jinde a nevim, kde bych si to mohl overit. Nicmene rovnez sdilim jeho (Docentovo) nazor, ze do poplatku je treba zapocitat poplatky vsechny vcetne novych, tedy i tzv. spravu urokoveho zvyhodneni. Berte to treba tak, ze sprava urokoveho zvyhodneni byla v roce 1997 0Kc.
I kdyby to zvyseni bylo polovicni a inflaci predbehlo "jen" 10x, tak je to stejne nehoraznost. Pokud vyse zminena sporitelna bude pokracovat ve stejnem trendu, tak za dva roky budou jeji klienti platit kolem sedmi stovek. Rikam si: "To si prece nedovoli!", ale v roce 1997 bych si to asi rekl taky :) Holt me rodice vychovali moc pri zdi.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 10:58 | SedivyJ

nevim, jak jste to spocital, ale mezi roky 1997 a 2004 je navyseni 2,9 x. (100 - 290). V procentech? O sto procent je na 200,- O 200 % by bylo na 300. Ze by tedy o 190 %?
Jak dojit k 680 % opravdu nevim. Delam snad nekde chybu?
Mimochodem i 190 % je úžasně zajímavé číslo.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 2. 2004 19:48 | cermak

Jen bych se trochu vložil do té Vaší diskuse s dalším přispěvatelem k Vašim tezím a vlastně i tak trochu k názorům obou. Spousta řečeného je "trefená" a nelze než souhlasit. Nejsem vyložený odborník na toto téma, spíš aktivní účastník systému ( s využitím i úvěru i "pouhých" naspořených peněz - spekulant ??) ale stále jakoby to "nepochopení" trochu probleskovalo...Také si myslím, že stavební spoření má volit jen ten, kdo si to může "dovolit" a pak, ať už prostředky použije na cokoliv, nebo dál spoří, má to svůj smysl. Jak ten investiční, tak ten přispěvatelský. Od vkladatelů stokorun by se jistě nekumulovalo dostatek prostředků na úvěry. Naspořit pár tisícovek jistě nestojí za to mít je pět a více let blokované a pak za ně stejně nic nepořídit. Kdo spoří více a má též přístup k vyšším úvěrům, pak prostředky může využít smysluplněji, i když zrovna na byt to ještě není. Tady bych si dovolil oponentní názor právě na ty úvěry ( a to " nepochopení" ). Člověk může užívat v souladu se svými prioritami pouze svých prostředků, jistě. Ale smysl úvěru ( nejsem vyloženě zastáncem života na dluh podotýkám..) vidím spíš v tom, že, samozřejmě za cenu úroků, ale mohu investované prostředky nebo lépe řečeno to, co za ně pořídím, již po dobu splácení využívat a ne se pouze těšit až na to bude. Pokud bych za čtyřčlennou rodinu spořil 6.000,- Kč měsíčně ( jako maximální vklady na 4 smlouvy ) , tak si ekvivalentní částku, ke které získám přístup přes stavební spoření dlouho nenaspořím....( teoreticky po 5 letech až 1,2 mil )- samozřejmě splácení pak není žádná "sranda", ale prostředky mi už "slouží" a neztrácejí svou hodnotu inflací a lichvou bank...no a stát k tomu ročně přidal 18.000,- a u staších smluv i další zvýhodnění. To bych ve slamníku nenašel a investovat výhodně jinak je pro většinu lidí mimo zkušenosti a vědomosti( nebo už se spálili ). Tedy na závěr...myslím,že někdy je úvěr dobrá volba, diskuse o tom, zda jsou státní podpory smysluplně využity je stašně složitá ( je smysluplné podporovat pouze bydlení?...viz příspěvek, který uvádí jak lze využít spoření nespekulantsky a myslím že velmi užitečně pro všechny jinak...) a asi bych se trochu podíval na ty poplatky, kterými nás i stát dřou ty banky - je to nehorázné, o jaká procenta meziročně si to dovolují zvyšovat a stále vymýšlet nové a nové sazby za cokoliv - pro "normální" ukládání peněz je ten slamník v tomto pohledu vlastně docela dobrý, ne...? Pořád mluví o snižování svých nákladů, tak čím to...?, že by to byl nejjednodušší a nejjistější způsob zvyšování zisků ?...Vždyť oni pro nás ale chtěji jen to nejlepší.. No, už končím. Zdravím diskutující, jen jsem něco připojil, ale dál už se asi do debaty nezapojím. Takže se omlouvám, že třeba nebudu reagovat na další odpovědi..
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 2. 2004 16:02 | Petr Šafránek

Mohu Vás poprosit o trochu počítání, než uděláte populistický závěr? Pojďme to zkusit spolu. Zrušíme stavební spořitelny a každému daňovému poplatníkovi snížíme daň o 4.500 ročně. V rodině máme zpravidla 2 daňové poplatníky (z pohledu daně zpříjmu), to máme 9.000 ročně do rodiny. Aby si za to tato rodina například zrekonstruovala koupelnu za 100.000,- Kč, bude tuto daňovou úlevu muset kumulovat po dobu 11 let. Pak bude na koupelnu. Nebo si na ni vezme spotřebitelský úvěr a podstatná část z daňové úspory skončí v bance v podobě úroků...
-1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 2. 2004 14:48 | Dušan D.

Srovnání výdajů sociálních a na stavební spoření je obtížné. Jakési sociální výdaje jsou vždy nutné, zápasíme zde pouze s problémy adresnosti a objemu. Naproti tomu současné stavební spoření má s podporou bydlení skutečně společný jen název. Jednoduše si zaslouží zrušit. Já hodlám nadále bydlet v pronájmu a stavební spoření jsem si zřídil proto, aby mi stát touto složitou cestou vrátil aspoň trochu z mých daní. Na státní podporu pro mě přispívá i moje chudá pracující teta, která nemá na to, aby měsíčně mohla odložit 1500 Kč. Místo toho dá těch 1500 státu, a ten pak část těchto peněz dá mě formou podpory, chacha. Navíc se na tomto podivném kolotoči peněz přiživí můj agent stavební spořitelny, z mého pohledu skrytý nezaměstnaný. ... Úvahy o hromadné kumulaci prostředků, přiznám se, nechápu. Nevidím rozdíl mezi jakoukoliv jinou kumulací prostředků a touto. Když budu mít nižší daně, tak si z uspořených prostředků nakumuluji peníze mnohem efektivněji a pružněji. A můj pan agent stavební spořitelny třeba se třeba bude živit něčím, co společnosti prospěje.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 2. 2004 10:03 | andy

Stát udělal velikou chybu, kdyžz novely vypustil zamýšlené dokladování účelovosti u části státní podpory
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 2. 2004 8:34 | Jirka

Ovšem i výše úvěru je závislá na cílové částce (u překlenovacího úvěru) nebo bonitě klienta spořitelny a jeho zárukách (u normálního úvěru). Kdo spoří 100 Kč měsíčně, naspoří za starých podmínek (za 5 let) 6000 a státní podpora s úroky přibližně pokryjí poplatky. Takový klient nijak významný úvěr nedostane a výsledek stačí tak na 1 okno nebo nájemné na pár měsíců. I kdyby za tak nízkou sumu získal byt, bude v takovém stavu, že uvést jej do stavu způsobilého k bydlení bude stát pořádný balík. Kdo nemá na to, aby spořil vyšší částku, nebude mít ani na to ostatní. Tím pádem stát podpoří nákup televize, HI-FI apod. Pokud chce stát podporovat skutečně možnost bydlení zvl. pro mladé rodiny, měl by podporovat jen ty, kteří to myslí vážně. Tedy ty, co spoří dost a i po skončení spoření prokážou, že peníze využili na předem daný účel. Nepodporováním nízkých úložek by těm ostatním, pokud jim kupecké počty dělají potíže, napověděl, že tudy cesta k bydlení nevede.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

20. 2. 2004 8:04 | Míša

A přitom by stačilo jen jedno: na bydlení použít i uspořené peníze. Nemuselo by se novelizovat a dělat pozdvižení. Stejně značná část státní podpory skončí v kapse stavební spořitelny (viz výše poplatků a poplatek ze správu úrokového zvýhodnění). Já bych osobně radši viděla nižší daně.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 17:05 | Mila Vrabec

vo tom to, je
Pan autor to tady presne rikal, ze nekdo spori bez bytovych ucelu.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 15:29

Souhlasím s Vámi, že stavební spoření je systémem přerozdělování peněz z našich kapes, neboť vyplácí-li stát nějaké peníze, pak jsou to vždy naše daně, tedy něco, co nám před tím sebral. Na druhou stranu považuji stavební spoření oproti systému státní podpory různých "nemakačenků" ještě za ten nejméně bolestivý. Je dobré si uvědomit, že systém stavebního spoření kumuluje prostředky za účelem jejich poskytnutí na bytové potřeby formou relativně výhodného úvěru. Daňovými úlevami by k této kumulaci nikdy nedošlo. Je také třeba si uvědomit, že bytová výstavba není jediná cesta k bytu nebo k jeho zkvalitnění. Pomocí stavebního spoření bylo privatizováno mnoho obecních nájemních bytů, mnoho bytů bylo rekonstruováno (zděná bytová jádra, výměna oken a dveří, apod.), atd. Nelze tedy problematiku bydlení zúžit jen na bytovou výstavbu. Mimochodem donedávna bylo možno použít stavební spoření i na tzv. předplacení nájemného, což se týkalo nové výstavby, kdy se na tuto výstavbu sdružovaly prostředky obce, přímé státní dotace a budoucího uživatele bytu. Dělaly se tak například nástavby na panelové domy na některých sídlištích spojené s celkovou rekonstrukcí pláště domu.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 15:28

Proč nevyužít stavební spoření pro jeho levný úvěr? My jsme před několika léty měli jen jedno stavební spoření na CČ 45.000,- Kč (jsme dvě, rozvedená matka s dítětem) a udělali jsme to takto: potřebovali jsme vyměnit kotel u ÚT a přejít na plyn. Vzala jsem si úvěr 20.000,- ze SS na 6% úrok, dalších 25.000,- z fondu rozvoje města, taky na 6% úrok (splatnost byla ale na 3,5 roku). Za ušetřený peníz jsme odletěli na exotickou dovolenou do Tunisu. Dneska už je jeden úvěr splacený, na druhém je nepatrný dluh. Dítě nezitím poporostlo, ale to už jsem spořila na dvě smlouvy. Za to, co jsem ušetřila na smlouvě pro dítě, odjelo dítě studovat do Německa (dotovaný program, rok pobytu v hostitelské rodině za 50.000,- Kč. Rodina zajišťovala ubytování a stravu). Dítě tam bylo 3/4 roku, aby se naučilo německy, pak se muselo kvůli maturitě vrátit. Pro tento účel byla státní podpora velmi vítána! Úvěr ze druhé smlouvy využijeme na bydlení, doma je stále co zlepšovat. Za ušetřený peníz se dítěti koupí notebook, protože začalo studovat na VŠ a notebook využije. Napadá Vás ještě jiné využití státní podpory na bydlení? A upozorňuji, že nejsem sama, kdo to takto pytlíkuje. Nyní spořím opět na dvě smlouvy, ještě podle starého stavu před novelou. Na co peníze půjdou se rozhodne až za několik let, až uběhne povinná vázací doba. Třeba konečně na to bydlení, možná ne mně, ale dítěti. Ušetřené peníze na nábytek, úvěr na bydlení. (a teď mi promiňte, že se nepodepíšu)
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 11:43 | SedivyJ

To tu snad nikdo netvrdil. Mimochodem, správné to není vůbec. Stačí to takhle explicitně? Kdo si půjčí úvěr, může se této platbě vyhnout... Co potom? Zařadit, nezařadit? Jako náklad je třeba poplatek započíst, ale momentálně se takové smlouvy již přes dva roky neuzavírají.
Těžko s modelem kalulovat každou variantu. To by bylo tabulek třeba sto. Ale v článku v první tabulce je takový náklad započítán!
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 11:29 | Docent

OK, takže ta stovka za "Úrokové zvýhodnění" je v pořádku, ta se k sumě za vedení účtu nepočítá??? No výborně, tak to hned spořitelny sníží "Poplatek za vedení účtu" na 5,- Kč, místo toho zavedou třeba "Poplatek za připsání úroku" ve výši 900,- Kč, a je to v pohodě, spořitelny vyšly vstříc klientům a drasticky snížily poplatky za vedení účtů, ano??? A počítejte jen do r. 2003, ČMSS má bohulibý zvyk zvedat v poplatky v polovině roku (nebo až v prosinci, jako v případě poplatku za úrokové zvýhodnění, a naúčtovat ho klientům zpětně za celý rok 2003).
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 11:28 | SedivyJ

Jak je to "v pořádku" jsem vyjádřil v předchozích článcích. Najdete je pod souvisejícími na konci dnešního článku.
Jinak ohledně platby pololetně se v případě ČMSS mýlite. Začínala totiž na kvartální periodicitě. Dnes je již na pololetní. Mnou uvedené údaje jsou přímo z ČMSS, takže považujte za ověřené.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 11:27 | Dušan D., ddo@centrum.cz

Stavební spoření je především nevýhodné pro náš stát, pro nás pro všechny. Jde o jasné přerozdělování peněz z našich daní. Profitují z něj pouze stavební spořitelny. S výstavbou nových bytů souvisí "stavební" spoření pouze názvem. Bytové výstavbě v ČR by více prospělo např. vhodné snížení daní namísto tohoto podivného a složitého výmyslu.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

19. 2. 2004 10:53 | Docent

Nechci se hádat, ale ČMSS měla vždy placení poplatku pololetně, nikoliv čtvrtletně jako třeba Raiffeisen (Úhrada za vedení účtu - vkladový, meziúvěrový ,* úvěrový 290,- Kč ročně (145,- Kč za pololetí) - tohle je z jejich ceníku. Takže jestliže jsem za smlouvu uzavřenou v listopadu 1997 zaplatil 25,- Kč, je to 50,- za rok. Dále je mně srdečně jedno, že ČMSS nazývá poplatek 100,- Kč nějak, pro mne jsou to prostě peníze, které narvu spořitelně ročně do chřtánu, takže je to ročně celkem 390,- nikoliv Vašich 290,-. Když mně Raiffeisen stavební spořitelna slíbí, že povede účet pro děti ve fázi spoření zdarma, mám za to, že prostě nezaplatím ani korunu. Jenže za 2 roky zavedou 90,- Kč za "správu úrokového zvýhodnění" a 20,- za "zaslání výpisu" a mají hroznou radost, jak se mnou vyjebali. Dle Vás je to v pořádku, vždyť neplatím za "vedení účtu", že?
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

19. 2. 2004 10:40 | Jirka

Zaujala mne anketa k článku. Zvláště body o tom, je-li dobře nebo špatně, že se stavební spoření nevyplatí chudším. Jak jsem se dozvěděl z článku, měl bych se spíše považovat za bohatšího, neboť si platím 1500 měsíčně. Přesto cílová částka, kterou mám stanovenu na 123 tisíc je i s případným úvěrem stále málo na to, abych mohl uvažovat o výstavbě vlastního domu. Proto mi název stavební spoření připadá poněkud přehnaný. Je to spíše spoření na drobné opravy v bytě. Ostatně za výměnu oken a dveří bytu, který jsem koupil, jsem již přes 60 tisíc utratil. A další velké náklady mne čekají. Až si za 3 roky vyberu stavební spoření, bude mi připadat jako větší kapesné. Má potom smysl považovat takovéto spoření za stavební v případě drobných úložek? Kdybych si mohl dovolit spořit jen 100 Kč měsíčně, ani ve snu by mě nenapadlo spořit takto na úpravy v bytě, natož na výstavbu či rekonstrukci domu. To by stát musel přispívat nejméně 95% z cílové částky! Nemám nic proti chudším vrstvám, ale člověk by si měl zachovat jistou soudnost. Kdo nemůže spořit alespoň čtyřcifernou částku měsíčně, neměl by o stavebním spoření ani uvažovat. Stát by udělal lépe, kdyby podporoval jen stavební spoření s vyššími úložkami, jinak totiž podporuje zcela jistě něco jiného. Naopak nechápu, proč je stanovena tak vysoká hranice pro státní podporu u důchodového připojištění. Tam stát podporuje jen ty, kteří se na stáří zabezpečí sami.
0
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Spočítejte si

Finanční rezerva

měsíců
%
měsíců

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Interaktivní grafiky

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny

Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích

Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky

Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety

Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Informace ke zpracování osobních údajů

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Jiří Devát

manažer

Michael Tretter

podnikatel, Tretter’s Bar

Jiří Devát
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 0 duelů
×
Michael Tretter
ÚSPĚŠNOST
0,00 %

z 2 duelů

Chci jiný souboj
Souhrnné výsledky duelů

Partners Financial Services