Evropan ve výslužbě u Bismarcka

Ani jsem nemusela číst předchozí reakce, umím si je představit, a také asi vím, kolik let je pisatelům. Že by kolem padesátky? Platím do systému již 35. rok,vystudovala jsem jednu VŠ a dva postgraduály, vychovala jsem sama po rozvodu 2 syny, nebrala paragrafy, nemocenské, v poslední době nestíhám ani vybrat dovolenou. Cokoli jsem dosud dělala, snažila jsem se dělat poctivě, a, pokud to jenom trochu šlo, i s chutí. Kariéru jsem nevybudovala, jsem totiž jenom ženská, ale to je jiná opera. Jsem přesvědčena, že za pár let už budu potřebovat zasloužený odpočinek a přiměřený důchod. Ale dočkám se toho vůbec? Cítím se podvedená a určitě nejsem sama. Lze se nějak proti zjevným nespravedlnostem bránit?

Souhlasím s komentářem, že "Problém vznikl jinak". Autorka nám ani v nejmenším neříká pravdu a sice rozdíl mezi kapitálem, který vznikl ze společně státem vybraných daní, odvodů a příspěvků, jinak řečeno, stát úspory investoval,aby bylo z čeho důchody a jiné výdaje platit!!! Takže před privatizací byly i státní penze z čeho financovat, kdeždo po privatizaci již nikoliv. Tato zlodějna (podvod) se stále zatlouká, ať je u moci ODS nebo Zemanovci.

Takže ne dříve do dúchodu ale později. TAKŽE DÍKY VLÁDCI MOJI. NEMĚL JSEM SE DOBŘE ZA KOMoUŠu ANI DNES.Kadlec Ještě jednou díky Vám!!!!

Dekuji za objasneni evropskeho systemu. Myslim, ze "druhy pilir" se da mirne porovnat s US 401k, jen s tim rozdilem, ze tady je dotovan zamestnavatelem a ne statem (nemluve o hazardu na burse)

Problém u nás byl vyvolán tím, že byly proprivatizovány úspory občanů na stáří - státní majetek, z jehož výnosů měly být penze financovány. Dokonce ani státní podniky už svůj zisk nevkládají do rozpočtu, ale se státním majetkem podniká jejich vedení (milci a kamarádíčci politiků) téměř podle své libosti a platí jen daně (= čím víc utratí, tím menší daně platí).

Mna by skor zaujimalo, ako je to mozne, ze celkove naklady na dochodkove zabezpecenie predstavuju cca 19%, u nas tusim 28% a pritom je nepomer medzi vyplacanymi dochodkami a priemernymi mzdami v Nemecku a u nas. A pritom v Nemecku je uz dlhodobo vyssia nezamestnanost ako v Cechach a aj celkovo aj podstatne dlhsi cas, kedy sa deficit mohol naakumulovat, nez tu. Kde premoha tie peniaze miznu??

Vážený pane Sochore, celkové náklady na vyplácené důchody přesahují ve věšině zemí západní Evropy 10 % HDP (V Německu je to okolo 12 procent). Na úhrnu veřejných výdajů se "evropské" penze podílejí cca 25 %. Požadavky na objem vyplácených důchodů rostou (nejen díky narůtajícímu počtu penzistů, ale také díky jejich vzrůstajícím požadavkům) a systémy se tak dostávají do deficitů. Ve čtvrtek vyjde "2. díl" o Velké Británii, pokusím se získat konkrétnější makroekonomické ukazatele britského systému. Další informace určitě naleznete na www.vupsv.cz a www.duchodovareforma.cz. S pozdravem Simona Plischkeova

A ještě jeden historický exkurs - jsem rád, že jste připomněla Bismarcka, posledního úspěšného vizionáře středu Evropy (pominu-li, s prominutím, Hitlera a jeho první úspěšná léta). Je třeba zajímavé srovnat jeho přístup k vládě s oblíbeným monarchou Franzem Josefem, který byl sice nejlepší úředník, ale vize veškerá žádná. A podobně jsme na tom dnes nejen my, ale i Rakousko či Německo. Bez nových vizionářů na tom bude střední Evropa čím dál tím hůře a proti anglosaskému drivu i francouzské nonšalanci bude stále více zaostávat…

Vážená paní, děkuji za zajímavý článek o důchodových systémech, byť píete v úvodu, že se budete zabývat důchodovými systémy a namísto toho jste popsala pouze jeden konkrétní systém v jedné konkrétní formě. Zajímavější než to, kolik si německý před-důchodce může spořit neboli důchodce naspořit, by asi bylo uvést makroekonomická data, tedy kolik to všechno stojí stát. Zmiňujete se o tom jen velmi okrajově v odpovědi na jeden názor (proč se na důchody používá výnos z ekologické daně). Jsem přesvědčen, že si všichni budeme muset zvyknout, že neexistuje žádný způsob kouzlení s čísly, který by nás ochránil před stavem, kdy státem garantovaný důchod bude pouze sociální dávka pro holé přežití, i když z toho taky nemám žádnou velkou radost, taky bych se chtěl dožít "důstojného" důchodu. Jinou alternativou pochopitelně je dobu čerpání důchodů výrazně zkrátit, ale to lze při současném vývoji úmrtnosti pouze odložením nároku na důchod nejméně na 70 let věku, což by asi akceptoval málokdo, o odebrání důchodu při překročení věku např. 80 let ani nemluvě. Docela by mne zajímalo, zda v avizovaném seriálu na makroekonomický pohled přijde řada, neboť to je na celé diskusi o důchodové reformě (v ČR bohužel dosud omezené a hlavně nejen díky socialistům bezvýsledné, už nás předběhli i Slováci) nejdůležitější. Technika přerozdělení je toti6 u malého koláče (kterým se současný průměrný důchod postupně stává) podstatně méně významná než u vekého. Holt budoucnost už není, co bývala.
T. Sochor

Dobrý den, další zajímavé informace o důchodech, důchodovém systému a důchodové reformě najdete na nově spuštěném serveru www.duchodovareforma.cz

Díky za vysvětlení a za doplnění informací. Hezký den,

Pokusím se odpovědět na vaše otázky: Ad 1. Pro státní zaměstnance, zemědělce a horníky se uplatňuje zvláštní schéma. Státní zaměstnanci mají nárok na zaopatření právě z výkonu povolání ve státních službách. Ad 2. Platba tzv. ekologické daně se k penzi nijak neváže. Daň se jmenuje ekologická podle předmětu zdanění - je to dodatková daň na energie a paliva, jejíž výnosy jsou především použity ve prospěch důchodových schémat. Její význam spočívá ve snižování rozdílu mezi nároky na systém a faktickou výší příspěvků, které do něj proudí. Pro snížení rostoucí míry deficitu mohla být použita klidně jiná daň. Politicky se ale podařila prosadit "daň ekologická". Ad 3. Na státní podporu mají nárok ti, kteří přispívají do prvního, povinného, pilíře (PAYG). Do něj ale, kromě zmíněných státních zaměstnanců, nepřispívají OSVČ s příjmem nižším než €320. Nárok na státní podporu tyto skupiny tedy ztrácí – právě proto, že nejsou pokryty povinným PAYG systémem. (Pro OSVČ kromě zmíněné částky €320 platí i další pravidla. Pokud budete mít zájem ještě o tyto konkrétní podmínky, určitě přidejte názor nebo mi pošlete mail.) Do nových doplňkových důchodových schémat lze počínaje rokem 2002 odvádět, resp. v nich spořit 1 % a postupně se částka bude zvyšovat až na konečná 4 % v roce 2008. Při této maximální spořené částce bude mít "pojištěnec" nárok na příspěvek €154 na dospělého a €185 na dítě. Pro osobu s průměrnými příjmy bude tato částka představovat podporu ve výši 0,5 % výdělku, dětská podpora bude o něco vyšší. Studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí na základě těchto částek uvádí, že celkem bude dotováno zhruba 12,5 % úspor. S pozdravem Simona Plischkeová

Dobrý den, nerozumím v článku třem věcem. 1. Jak to, že do systému nemusí přispívat úředníci? Ti pak mají důchod zdarma jako bonus za věrnou službu? 2. Proč se daň jmenuje ekologická, když se zní platí penze??? 3. Co u doplňků systému znamená, že stát dotuje 12,5% úspor? A proč to vylučuje OSVČ?

Nezaměstnanost, nedostatečný ekonomický růst,… Co jiného byste čekali od nemocné socialistické Evropy, která není ochotna podstoupit bolestivé reformy? Německo je typickým příkladem země, která z politických důvodů není ochotna podstoupit reformu daňového systému a voliči jí to promíjí (i proto se Schroder raději ve volbách profiloval jako antiamerikanista než jako politik bojující o zlepšení fungování země).

Jak bych si přál být německý důchodce (ideálně žijící někde v příhraničí s ČR nebo Polskem :-)!!!

A divíte se? Důchodci jsou nejpečlivější a největší skupina reálných voličů, tedy těch, kteří se opravdu k volbám dostaví. Jít proti nim znamená prohrát několikero voleb za sebou - a to si žádná strana nedovolí...

Staré zlaté Německo a kancléř. Co na tom, že to stát neutáhne, co na tom, že mladí krvácí a podniky přesunují centrály jinam, aby se vyhnuli zdanění. Hlavně, že jsou důchodci šťastní...