Zahraniční podílové fondy pro vás

Z čeho vychází Vaše bagatelizace rozdílu ve správcovských poplatcích (uvádíte sice 0,4 procenta, ale ne jakých akciových fondů se to týká...)??? Máte k dispozice nějaké tajné studie porovnávající výkonnost aktivně a pasivně spravovaných fondů? Skoro jedna polovina procentního bodu je obrovský rozdíl, který se časem ještě multiplikuje. Jsou to právě NÁKLADY, které by měli být předmětem investorovi pozornosti v džungli podílových fondů. Má Vaše společnost (nebo některá jiná) k dispozici nadprůměrné analytiky či analýzy, které by ospravedlňovaly Vaše tvrzení?? Zcela s Vámi souhlasím, že investoři, kteří chtějí vzhledem ke svým možnostem a postojem k riziku investovat do akcií by relativně nejméně šlápli vedle, kdyby nakoupili podílové listy exchange-traded funds (tzn. indeoxvých certifikátů), jemž české akciové fondy svými poplatky zdaleka nemohou konkurovat (české akciové fondy často dokonce trumfnou svými prodejními poplatky i poplatky, které by investor zaplatil brokerovi při nákupu ETF). Mýlíte se, když tvrdíte, že autor článku napsal...že všichni, co nakupují indexové instrumenty jsou pasivními správci. Tomáš Skřivánek ve skutečnosti napsal:....vznikající domácí fondy zaměřené na akcie a deriváty hodlají investovat převážně prostřednictvím indexových instrumentů, které jsou jedním ze symptomů pasivní investiční strategie. A to je proboha rozdíl, nebo ne??? Myslím, že z toho nevyplývá, že autor článku nerozumí portfolio managementu, ale naopak z toho vyplývá to, že jste si ani nedal práci s pořádným přečtěním článku, který jste komentoval. Tomáš Janča, Peníze.cz

Vážený pane Čuko, Vámi komentovaný článek jsem sice nepsal a asi bych jej napsal trochu jinak, což ale nic nemění na tom, že nemůžu na Váš komentář zareagovat. Polemika o tom, zda daňovým rájům zvoní hrana by zabrala asi hodně místa a tady pro ni není prostot. Jenom si nemůžu odpustit jednu otázku; píšete ....že odvádějí peníze z ekonomik...to je podle Vás dobře nebo naopak zle? Dost dobře nechápu Vaše tvrzení, že daňové výhody některých zahraničních fondů jsou spíše jenom marketingové. Pravděpodobně jsou daně spíše iluzí než realitou, není-liž pravda? To bych asi souhlasil, spousta lidí má stále iluzorní představy o výši svých odvodů státnímu molochu... S tím Vaším klesajícím trendem u poplatků za správu v amerických podílových fondem to ve skutečnosti není tak žhavé, pokud si prostudujete zprávu americké Securities and Exchange Commission, která praví: -od roku 1970 se zvýšily správcovské poplatky (navýšené o marketingové náklady) -celkové náklady na držbu PL by však se za dané období zvýšit nemusely, pokud bychom vzali do úvahy ještě prodejní poplatky, u kterýchžto došlo k výraznému poklesu) -růst správcovských poplatků má na svědomí zejména růst marketingových nákladů -s růstem aktiv, které podílový fond spravuje, dochází k poklesu správcovských poplatků (toto bych bral ovšem s rezervou, v posledních letech jde téměř polovina všech nových peněz do indexových fondů, jejichž aktiva rostou a mohou společně s pochopitelně nižšími náklady toto číslo zkreslovat, indexový fond Vanguard 500 Index se zanedlouho stane vůbec největším podílovým fondem) -v roce 1999 činil průměrný správcovský poplatek amerického podílového fondu 0,94 procenta, zatímco v roce 1979 byl tento průměrný poplatek roven 0,73 procenta, což představuje růst o více než 20 bazických bodů (!) a podotýkám, že se jedná o průměrný poplatek vážený objemem spravovaných aktiv!

Vážený pane Skřivánku, docela jste mě potěšil vaším článkem, ale rád bych upřesnil některé nepřesnosti, kterých jste se jistě dopustil nevědomky. Za prvé není pravdou, že by v Lucembursku, případně Irsku byl téměř každý druhý fond (není to zdaleka ani každý 10; zdroj - www.ici.org, www.alfi.lu, www.dfia.ei). Co pravdou je, že počet registrovaných fondů a sub-fondů roste. Zárověň faktem je, že daňovým rájům zvoní hrana (důvody jsou jasné - odvádějí peníze z ekonomik, nemluvě o praní špinavých peněz). Daňové zatížení fondů s tuzemským domicilem je opravdu o něco vyšší, ale nevýhoda je to spíše marketingová, protože důležité jsou nakonec vždy výnosy fondu. Tuzemští sofistikovaní investoři, o kterých hovoříte (pokud nehovoříte o tuzemských fondech, což asi nikoliv) přeci nemusí nakupovat zahraniční ani tuzemské fondy, protože mohou investovat přímo nebo do jiných instrumentů (Exchange traded funds, indexových certifikátů atd.). V žádném případě se ovšem nevyhnou daňové povinnosti v ČR, a to i kdyby nakoupili zahraniční fond s domicilem v Lucembursku (leda, že by ho nikdy neprodali). To, že ušetří 0,5-2% už není podstatné. K manažerským poplatků: bohužel neznám zdroj informací, ze kterých jste čerpal, ale v podstatě čísla odpovídají údajům z roku 1998 v USA (www.ici.org), s nepodstatným rozdílem u dluhopisových fondů - ICI uvádí 1,09%. Jak jste dospěl k tuzemským výsledkům jsem nezjistil (jedná se o korunově vážený průměr?). Domnívám se, že přehlížíte řadu skutečností. Poplatky za správu v USA v roce 1980 byly následující: Akciové fondy +2,26%, bondové fondy +1,54% a peněžní fondy +0,55%. To znamená, že ani pokles poplatků za správu v USA neklesal rychle (0,05% ročně u akciových fondů). Co je důležité, že má klesající trend. Zapomínáte, že ne všechny fondu s domicilem v ČR jsou zcela tuzemské (např. Pioneer Trust). Co je podstatné jsou objemy majetku, ty rozhodně hrají důležitou roli při snižování management fee. Toto vše je pravda, co je podle mne ale důležitější je, že rozdíl např. u akciového fondu (tj. 0,4%) nehraje významnou roli, protože volatilita akciových trhů (USA) se pohybuje okolo 25-30% p.a. I s vaším názorem na zkušenosti a analytické zázemí s vámi souhlasím (viz historie LONGTERM Capital s portfolio manažery oceněnými nobelovými cenami). S čím, ale nemohu souhlasit je, že všechny, co nakupují indexové instrumenty, označujete jako pasívní správce. Z toho totiž vyplývá, že portfolio managementu vlastně nerozumíte, ale to se od vás nečeká. Co se týče ratingu máte bezesporu pravdu je to silný argument, ale nezapomínejme, že není samospasitelný - viz případ pana Leasona a banky BARINGS. Rating je historický pohled na společnost, ale stejně jako historický vývoj akcie neodráží budoucí vývoj, tak ani rating neodráží budoucnost. Co rating představuje je pravděpodobnost dodržení závazků atd. (vysoký rating vysoká pravděpodobnost).

Trošku bych upravil formulaci o daních, která teď může budit dojem, že institucionálním investorům hrozí u domácích fondů dvojí zdanění (a proto investují do cizích fondů), zatímco fyzickým osobám nic. Daňová zátěž tuzemských fondů snižuje samozřejmě čistý výnos všem podílníkům bez ohledu na jejich daňový režim, takže domácím fondům se vyhnou i chytré fyzické osoby. Ale jinak dobrý článek...

Takhle pružně a jasně by měli reagovat všichni. Gratuluji !

Vážený pane nebo paní, naše společnost není odpovědná za správnost údajů uváděných na webových stránkách jiných subjektů, tedy ani Komise pro cenné papíry, nicméně Vás mohu ubezpečit, že BBG Finance a.s. je patřičně vybavena všemi oprávněními vyžadující působení na kapitálových trzích v ČR i v zahraničí, fondy samozřejmě nevyjímaje. O pravdivosti tohoto tvrzení se můžete přesvědčit na uvedené adrese www.sec.cz (seznamy/obchodníci s cennými papíry). BBG Finance a.s. patří mezi členy a akcionáře Burzy cenných papírů Praha, a.s., lze si tedy dotazem na této instituci taktéž ověřit naše patřičná oprávnění. Na požádání Vám také rádi poskytneme veškeré informace, které byste mohl/a potřebovat k rozhodnutí využít našich služeb.

Na internetovach strankach Komise pro cenne papiry jsem se docetl nasledujici: "Všichni obchodníci s cennými papíry obchodující v ČR musí mít licenci vydanou Komisí pro cenné papíry. Obchodují-li bez ní, porušují zákon. Máte-li o licenci pochybnosti, zavolejte Komisi pro cenné papíry na telefon 02/2109 6111 nebo si ji ověřte v seznamu všech subjektů s licencí, který najdete na internetových stránkách Komise: http://www.sec.cz". V uvedenem seznamu vsak rada obchodniku, jez nabizi zahranicni fondy vubec neni - napriklad brnenska BBG. Jedna se tedy o poruseni zakona nebo ne?

Ješte prosím, pro nás statistikou deformované investory, o zvážení náhrady údajů volatility v konkrétnější číselné údaje. Je mi jasné, že shromáždit konsistentní data bude obtížné.

K dispozici je obojí. Při první návštěvě profilu fondu uvidíte kurz v měně denominace a stejně tak se výkonnosti (fondu i průměr celé kategorie) počítají v této měně. Pokud ale kliknete v pravém horním roku karty na "zobrazit v měně: CZK", uvidíte pro orientaci přepočet aktuálního kurzu, minimální investice i dalších údajů na české koruny. Samozřejmě se přepočtou i všechny výkonnosti, a to podle kurzu ČNB v daném dni historie.

Vykonnost fondu pocitate v ceskych korunach nebo v mene, v ktere je dany fond denominovan? Diky za odpoved.

Myslím, že je to hezký počin, díky za něj. Pro získání aktuálních informací asi o 1000ovce zahraničních fondů nabídnu internetovou aplikaci Fon@navigator naší mateřské banky, kterou najdete na domovské stránce www.direktbank.at nebo klepnutím na www.fonds-navigator.at/direktbank/schnellsuche.html> .
Jsou tam aktuální informace o investiční politice, kursu, o portfoliiích, poplatcích, největších investicích, grafy. Bohužel, je to v nemčině, nicméně i pro člověka, který německy nemluví, by to mohlo být hodně informativní. Tomáš Vilím, vedoucí zastoupení OOBV PRIVATBANK AG v ČR.

Díky. V nejbližší době navíc databázi dále rozšíříme, takže snad budete mít další důvod ke spokojenosti. Jak by řekla jistá telekomunikační firma - vždy o důvod víc, proč být s námi :-)

Děkujeme za milá slova :-) Zatím jsou údaje aktualizovány jednou týdně, vždy v sobotu a data se čerpají z databáze Asociace pro kapitálový trh (ze stejné databáze čerpají napříkald Hospodářské noviny). Denní údaje zatím nejsou k dispozici, věřím ale, že jde pouze o přechodný stav a s růstem zájmu investorů bude dat k dispozici více a častěji. Co se týče poplatků, máte samozřejmě pravdu, že při vyšších částkách obvykle investor dostává na poplatcích slevu. V tuto chvíli ale máme (opět z Asociace) k dispozici pouze údaje o maximálním poplatku, postupně ale budeme k nejčastěji nakupovaným fondům doplňovat i nižší poplatky a podmínky pro jejich získání.

Máte pravdu, jde pouze o první krok, další se již chystají. Vzhledem k informační kultuře některých distributorů nyní vycházíme z týdenní databáze Asociace pro kapitálový trh, která je aktualizována vždy na konci týdne. O dalších zdrojích informací samozřejmě jednáme, ne vždy je to ale jednoduché. Řada distributorů samozřejmě nechce zveřejňovat objem prodejů v ČR, jsou ale i pozitivní vlaštovky, které tak činit budou. A tato informační otevřenost bude jistě hrát velkou roli při rozhodování investorů. Situace by se mohla změnit, pokud se podaří uskutečnit projekt Unie investičních společností, která se již zhruba rok snaží mezi své členy přilákat právě zahraniční fondy. Jako členové by zřejmě museli plnit podobně přísná informační pravidla jako fondy české a investoři by tak měli k dispozici detailní informace. Uvidíme, kdy a jak se tento projekt podaří Unii (nebo jinému subjektu) uskutečnit.

V podstatě máte pravdu. Údaj o "veřejnosti nabídky" pochází z týdenního přehledu, který zpracovává Asociace pro kapitálový trh. S tím, jak se bude rozšiřovat počet povolení k veřejné nabídce, které Komise pro cenné papíry po delší odmlce začíná opět udělovat, samozřejmě poroste i počet těch fondů, které budou mít v příslušné kolonce slovo "Ano". A doufejme, že poměrně brzy ztratí tato kolonka smysl úplně a každý Čech si bude moci koupit stejné fondy jako kterýkoliv jiný obyvatel Evropské unie (a fondy či jejich distributoři jej budou informovat stejně rozsáhle jako je zvykem v zahraničí).

Koupit si je můžete i tak, stačí zadat příkaz kterémukoliv obchodníkovi s cennými papíry s devizovou licencí, který pro vás nakoupí jakýkoliv zahraniční fond nebo jiný cenný papír. Ale musíte obchodníkovi přesně říct, jaký fond chcete. Veřejná nabídka je to, co znáte u českých fondů - nakupovat lze na pobočkách bank i přes distribuční sítě, informace najdete na webech investičních společností, v novinových inzerátech a podobně.

Koupit si je treba i muzete. Zalezi jak chapete polozku verejna nabidka. Myslim, ze penize.cz pod tim mini, ze je fond dostupny v CR. Dochazi tak ke zmateni pojmu. pro detaily o verejne nabidce viz treba http://www.sec.cz/texty/cz/stanoviska/0017.rtf.

Proč uvádíte také fondy, které nemají povolení k veřejné nabídce na území ČR? K čemu mi to jako uživateli je, když si je nemůžu koupit?

Pekny pocinek, ale jeste potrebuje doladit. Struktura je pekna. Navrhuji podrobnejsi deleni (jenom strategie jsou malo). Zajimava budou porfolia fondu a jejich dostupnost. Rovnez navrhuji doplnit o velikost prodeju jednotlivych fondu v CR podobne jako u tuzemskych fondu. Vymyslete nejaky komunikacni protokol a at Vam tam potom fondy posilaji data. Nebude to asi jednoduche, ale urcite uzitecne. A hlavne budete cislo 1.

Musím Vás pochválit. Takto přehledně jsem to ještě na netu neviděl zpracováno. Jsem spokojen. Jenom bych se chtěl optat nakolik jsou všechna data aktuální a jak často budou aktualizovány. Jednotlivé fondy přece mají svá rozpětí a při vyšších investovaných částkách jsou některé schopné nabídnout nižší poplatky Dík za odpověď. Pavel