Bez akcií to nejde

Myslim, ze vubec nehraje roli, zda se stat podili na vynosech z vyse uvedenych instrumentu nebo ne (toto je mysleno z klasifikacniho hlediska). Likvidita je jiste jednim z tech zadrhelu, ale napr. u penzijniho pripojisteni muzete uz po 1 roce toto zrusit (sice prijdete o st.prispevky a jejich zhodnoceni, ale muzete pokud sporite 1500 mesicne, tak si muzete dat do nakladu 12 tis. Kc), coz trochu vylepsuje tento produkt v optice likvidity.

Pekne jste se vsichni rozhovorili, ale opravdovy navod nepodal nikdo. Ani se to po nikom nezada. Kdyby existoval nekdo, kdo by nejaky navod na investice dokazal podat, asi bychom mu vsichni utrhali ruce a nekdo mozna i hlavu. Vsichni se bavite o usporach a investicich, ale vase uvahy smeruji stale pouze k CP. Stejne jako investicni fondy i ten maly obcanek potrebuje mit sve portfolio a drzet urcitou cast penez v bance. Uspory muze vyuzit i nakupem spotrebniho zbozi, ktere mu do jiste miry na duchodu neprida, ale lidem kolem sebe urcite prospeje. Nemysleme pouze na sebe a nebudme prilis vypocitavy.

Máte pravdu. Jenže u stavebního spoření je otázkou, jak jsou výnosy tvořeny. Řekl bych, že státní podpora tvoří významnou část těchto výnosů. Pokud mě paměť neklame, vláda s tím chce něco udělat. U penzijních fondů lze také diskutovat. S dobou investice výnosnost klesá. Opět zde hraje roli přípěvek (tentokrát zaměstnavatele). To vše jsou vnější faktory, které lze ovlivnit velmi omezeně. Navíc zde hraje také roli likvidita obou Vámi uvedených instrumentů.

Proč zužovat spojení pouze na termíňáky či vkladní knížky? Ja si myslím, že český člověk zná např. i fondy peněžního trhu, stavební spoření a penzijní připojištění (poslední 2 sice nesplňují všechny předpoklady spoření, ale myslím, že ostatní specifika těchto produktů toto zařazení opravňují).

Jesti dovolíte odpovím takto: a) Vstupní poplatky jsou provize externích distributorů. Stejně je tomu tak u zahraničních fondů. b) Pokud budete investovat přez přepážky ŽB, pracovníci Vám řeknou, kdy je možné poplatek neuplatňovat. Stejně tomu bude, pokud nás navštívíte v sídle naší společnosti. c) Výhodnost investice se samozřejmě přímo neodvíjí od vstupního poplatku. My nechceme nabízet nejlevnější akciový fond na trhu. Chceme jen prodávat produkt za cenu odpovídající kvalitě.

Mám na mysli stav, kdy spoření znamená buď vkladní knížku nebo termínované depozitum. Mé zkušenosti ukazují, že to je pro většinu české populace maximum toho, co zatím zná.

Máte pravdu, že poplatky jsou ve srovnání s fondy zahraničními podobné, ale není lepší srovnávat s fondy českými? Myslíte si, že to běžný investor zvládne? Nebo úplně jinak - je vaší cílovou skupinou spíš klient IKS nebo klient investující do zahraničních fondů?

To si myslíte, že spoření představují jen bankovní depozita?????

Spoření znamená vcelku jistou cestu do chudoby. Žádný z depozitních produktů bank nezajistí ani sledování inflace. Dovolte abych využil této příležitosti a vyjádřil se souhrně k diskusi. Uvedení nového Živnobanka-akciového fondu na trh vyvolalo diskusi. Důvodů pro otevření nového fondu bylo hned několik. Za prvé to je skutečnost, že v Rodině fondů Živnobanka akciový fond prostě chyběl. Další příčinou je odložené otevření Živnobanka – podílového fondu. Z něj měl být vytvořen nový Živnobanka – mezinárodní akciový fond. Vzhledem ke zdržení se ŽB-Trust rozhodl pro variantu otevření zcela nového fondu
Mnoho lidí čeká s nákupem podílových listů až jak se situace vyvine, jak to vykrystalizuje a pak se přidá. Těm, kteří akciím věří, nabízíme velkou příležitost nakoupit fond bez poplatků. Je fond opravdu drahý ? To záleží na tom, co chcete. Není a ani to nechce být indexový fond. Dělat mezinárodní indexový fond na bázi české legislativy a s realistickým odhadem majetku ve správě nepovažujeme za možné. Fond fondů ? Opticky levnější, ale musíte zapomenout na několik vrstev skrytých nákladů. Zahraniční fondy ? Náklady na směnu, zahraniční platební styk, běžné poplatky ? Část pisatelů také vyjadřovala údiv nad výší poplatků nového fondu. Celkové poplatky ve výši 6% jsou obvyklé u tohoto typu fondů. Vstupní poplatek 5% je nižší než např. u jednoho z tuzemských fondů, který klientovi účtuje 5,5% na vstupu. Prostým náhledem do Hospodářských novin lze zjistit, že některé ze zahraničních fondů distribuovaných v České republice mají poplatkovou strukturu obdobnou. Není to tedy nic nového a neobvyklého. Živnobanka – akciový fond je distribuován do konce toho roku bez poplatků. Všechna prodejní místa Živnostenské banky rovněž znají podmínky, za nichž lze při prodeji fondů upustit od vybírání poplatků. Domnívám se tedy, že úroveň poplatků není tak dramatická, jak se může zdát na první pohled.
Někteří pisatelé se rovněž vyjádřili k osobě portfoliomanagera. Tady bych se ho rád zastal. Pan Doležal nespravuje fond celé tři roky. Některá rozhodnutí byla navíc učiněna na úrovni investičního výboru. Fond byl totiž uveden na trh v době, kdy se na pražské burze čile obchodovaly desítky titulů a nesmělo se investovat v zahraničí. Před rokem a půl jsme stáli před rozhodnutím, jak naložit s fondem, který nebyl v oblibě a kde jsme sami nevěřili, že lze dlouhodobě vystačit s českým trhem. Došlo tehdy k rozhodnutí rozšířit investiční obzor na měnově zajištěné akcie zahraničních firem. Orientace spíše na růstové tituly fungovala dobře do konce letošního prvního čtvrtletí. Přestože nejsme se současnou situací zdaleka spokojeni, je dobré srovnávat srovnatelné. Poklesy trhu se dotkly všech podobně zaměřených fondů. Pro ty, kteří ještě nejsou přesvědčeni nabízím možnost setkat se s ním osobně v sídle ŽB Trustu.
Jan Vachuda Ředitel marketingu a prodeje ŽB Trust, investiční společnost, a.s.

Takže odhadujete další pokles?

Právě naopak. Spořit znamená si zvolit jistotu. Jistotu těsného kopírování inflace.....asi jste měl na mysli, že investování může (ale nemusí) být riskantní.

Skutečnost je taková, že v pětiletém horizontu je asi 11% šance ztráty (dle historických výnosů), co v praxi znamená, že každou desátou periodu 5-i let by jste byl v červených číslech (průměrně; pro index S&P 500). Taková situace nastala např. v letech 1910, 1913, 1917, 1920, 1931, 1949, 1969, 1977 (mj.). Jinak souhlasím, že je úplný nesmysl si vytvářet dlouhodobá očekávání vycházejíc z dat posledních 2 dekád, kdy jely býčí trhu na maximální otáčky. To je ideální cesta k rozčarování nad realizovanými výnosy.

Poslednich 10 - 15 let zaziva americky trh nejvetsi bullish trh sve historie, takze posuzovat historii pouze od roku 1983 neni adekvatni. Sama americka SEC na to upozornuje investory do akciovych fondu.

Kdyby byl tento příspěvek napsán před 5 lety, neměl bych téměř výhrady, ale dnes jsou to naprosté nesmysly, ikdyž nikdy není nic 100 %.

????? Pokud ja vim, tak od roku 1929 bylo jedine petilete obdobi 1972-77, kdy americke akcie, resp. SandP, prodelaly, a to pouze o 0,2 % p.a. Nebo se pletu?

Hmm, spíš je to o tom, že má skvělé prodejce. Jejich největší síť neprodává žádné jiné fondy, jenom Pioneer, takže to se stavebním spořením natlačí úplně každému klientovi bez výjimky. Kdyby ta síť dělala víc fondů, asi by to bylo trochu jinak...

Myslím, že Pioneer Trust nám všem ukazuje na svých stabilních čistých prodejích, že to problém není. Nebo druhá možnost je, že má takové "supr podílníky", kteří vědí, že je třeba jít proti davu, průměrují své pozice a stále nakupují. Co je pravdou, však ví jen oni.

Hmm, kéž by. Když se dívám na aktuální výkonnost, tak je hluboko pod indexy. Kdyby aspoň byla stejná...

Opravdu? Podívejte se na graf indexu třeba na Bigcharts.com (http://www.bigcharts.com/quic kchart/quickchart.asp?symb=NSX &sid=4215&o_symb=NSX&freq=2&ti me=20)a uvidíte, že od roku 1983 jde s několika málo zaváháními jen o růst vzhůru - a že se propady velmi rychle zacelily. Takže?

Milý Fanklube, díky za podporu. A jak jinak bys chtěl lidem vysvětlit, že si mají peníze odložit? Jasně že to nikdo neudělal před dvaceti lety, ale může to udělat dnes a bude věřit, že za dvacet let si bude gratulovat. Je to pořád lepší, než aby za dvacet let nadával na zkrachovalý důchodový systém...