Svět zažil finanční krizi. Je již to nejhorší za námi?
Lokálně na pár let možná ano. Z pohledu, řekněme, dvaceti let, jsem ale pesimista. Obávám se, že Evropa může zažít totální kolaps. Souvisí to hlavně s veřejnými financemi a morálním hazardem. To platí za předpokladu, že nedojde k nějakému významnému objevu, například téměř neomezeného zdroje energie. Pak by mohl svět kráčet jiným směrem a třeba zažijeme jeden velký socialismus, v němž by se sedmdesát procent lidí přiživovalo a stejně by to fungovalo.
Řídíte firmu, která obchoduje na základě matematických modelů založených na algoritmech. Dají se tyto modely nějak kvantifikovat a porovnat s konkurencí?
Naše aktivity nejsou veřejné. Jde o elektronické obchody. Algoritmy, které využíváme, jsou naprogramovány. Nikdo své algoritmy a postupy nepublikuje. Těžko se tak můžeme srovnávat s konkurencí. Měřítkem ale jsou výsledky, jichž firma dosahuje. Nejde samozřejmě o souboj počítačů, ale myšlenek, nápadů a kreativity. Kdo to vymyslí líp.
Studoval jste teorii pravděpodobnosti a určitou dobu hrál Black Jack. Nakolik vám to pomáhá v práci?
Teorie pravděpodobnosti byla při mém studiu nástroj, který mi umožnil dělat, co dělám. Je důležité vytvořit jakýsi most mezi teorií a praxí, tedy aplikovat matematiku na reálné trhy a reálný svět. K tomu mi určitě pomohla zkušenost s hraním Black Jacku. Je to hra, podobná našemu oku, která vás naučí počítat s reálným rizikem prohry a finanční ztráty. Řada lidí na ně není připravena. Když jim nabízíte výnosnou, ale rizikovou investici, obvykle odkývají, že to riziko chápou. Jenže když je pak investice ztrátová, mají z toho trauma.
Dá se říci, že úspěšní hráči jsou úspěšnými investory a naopak?
Z hlediska psychologie a schopnosti nést ztrátu mají hodně společného. Skutečně platí, že hodně úspěšných hráčů Black Jacku uspělo při investování. Jejich nevýhodou ale je, že nemusí mít potřebné teoretické znalosti, což je úloha vysoké školy.
Zaměřujete se hlavně na deriváty. S čím obchodujete?
Obchodujeme výhradně na derivátových burzách, nejvíce s úrokovými deriváty, ale třeba i s futures na akciové indexy. Nejzajímavější jsou pro nás nejlikvidnější trhy, kde je největší konkurence a nejmenší zisk a přitom nejefektivnější cena (díky velkým obchodům nejvíc odpovídá realitě). Takže je zde nejtěžší vydělat, což je pro nás paradoxně nejatraktivnější. Naše počítače jsou schopny rychle najít malé neefektivity, cenově zajímavé příležitosti, které mohou během několika milisekund využít. Když se pak vynásobí malý zisk objemem obchodů, je to pro nás velmi zajímavé.
Na méně efektivních trzích jsou příležitosti, na kterých lze získat více. Když je ale vynásobíme objemem obchodů, zjistíme, že bychom vydělali méně.
Jak velké objemy obchodujete?
Ve druhém čtvrtletí jsme zobchodovali zhruba 70 milionů lotů. Náš celkový roční objem obchodů je přitom srovnatelný s obchody s akciemi ve výši 100násobku ročního českého hrubého domácího produktu.
Deriváty se dělí na zajišťovací a spekulativní. O které je větší zájem?
Záleží na tom, jak je definujeme. Na londýnské derivátové burze LIFFE probíhá asi 40 procent obchodů s tzv. paper traders, jimiž si banky zajišťují rizika, zbytek připadá na spekulativní obchody. V pozitivním slova smyslu. Díky těmto transakcím totiž roste objem obchodů na trhu, mohou se zde obchodovat i paper traders a vzniká efektivní cena. Alespoň na likvidních burzách.
Má nějakou šanci vydělat i malý hráč?
Pokud jde o spekulace v onom pozitivním slova smyslu, že trhu dodají likviditu a vylepší cenu, tak určitě ne. Mnoho lidí si ale myslí opak.
Deset investorů z tisíce možná několikrát za sebou vydělá, o těch, co prodělají, se ale nehovoří. Šanci drobného investora na zisk snižují i poplatky, které se při malých obchodech prodraží.
Na nelikvidních trzích, třeba na některých akciových trzích, kde není taková konkurence a je tam větší rozpětí mezi poptávkovými a nabídkovými cenami (spread), to může být jiné. Část lidí se vždy živila obchody s akciemi. Hovořím o denních obchodech. Něco jiného je, když si koupím akcie a dlouhodobě je držím s šancí na zisk.
Před dvaceti lety byly trhy málo efektivní a někdo mohl vydělávat krátkodobými obchody. Dnes ale nemají různé systémy, založené na technické analýze, šanci. Počítače je vytlačily. V diskusích na internetu ti, co se živili obchodováním, jen nadávají, že algoritmické obchody ničí trhy. Což je postavené na hlavu – tyto obchody přispívají k růstu likvidity a trhy vylepšují. Není ale divu, že malí spekulanti naříkají – ti lidé přišli o obživu.
A co pražská burza? Považujete ji za efektivní?
Zatím ji považuji za neefektivní trh, protože tam nejsou zcela vidět některé objednávky, respektive kdo to má předplacené, tak je vidí a jiní nikoliv. Drobného investora, který tuto možnost nemá, tak mohou při denních obchodech tahat za nos. U akcií Erste Bank nebo ČEZ ale asi trh relativně efektivní.
Pokud burza zavede nový obchodní systém Xetra, který umožňuje obchodovat v daleko větších objemech, budete zvažovat, že na ni vstoupíte?
Během několika let chceme zahájit globální obchody s akciemi. Je to něco jiného než obchodování derivátů, kde jsou obchody soustředěny na několika málo burzách. Abychom ale efektivně obchodovali na velkém počtu burz paralelně, musíme na ně být napojeni, což nám zabere čas. Pokud bude pražská burza na Xetře, pak ji budeme zvažovat. Není to však otázka měsíců, ale ani roku.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
