Čeští daňoví poplatníci si možná polepší

„Prokažte, že jste neměl jiné příjmy, než ty, které uvádíte do 15 dnů.“ I takové požadavky je v dnešní době schopen vznést finanční úřad na daňového poplatníka. Pokud tento absurdní požadavek poplatník nesplní, je povinen uhradit finančním úřadem vyměřený doplatek, eventuálně také úroky z prodlení a penále. Teprve pak může začít organizovat obranu, dokazovat, rozporovat. To vše navíc s výsledkem mimořádně nejistým. Možná se ale tato situace v dohledné době pro českého daňového poplatníka zlepší. O změnu má podle aktuálního návrhu zákona totiž zájem i ministerstvo financí.

„Na poplatníky je uplatňován princip viny. Jeho daňové přiznání je a priori nedůvěryhodné. Finanční úřad si může vyžádat prakticky jakékoliv další doklady a důkazy, i když s výší přiznané daně nesouvisejí, nebo jejich dokázání je prakticky nemožné v rámci platných zákonů,“ říká daňový poradce, který si raději nepřeje uvést své jméno a dále dodává: „Stalo se například, že k faktuře za zboží dodané kurýrem finanční úřad požadoval také doložit i evidenční značku vozidla a jméno řidiče kurýrní služby.“ Jediné, co proti tomu však dnes může daňový poplatník udělat, je podat stížnost pracovníkovi správce daně, který je nadřízen zaměstnanci, jenž tyto údaje po poplatníkovi vyžaduje.

Mnohé by v tom ovšem mohla změnit právě reforma procesních pravidel. V rámci návrhu daňové reformy ji zveřejnilo k veřejné diskusi ministerstvo financí na webových stránkách letos v dubnu. Smysl navrhovaných změn v procesních pravidlech lze přitom zjednodušeně charakterizovat jako nastolení stavu, kdy daňové přiznání je správné a platné a naopak správce daně musí zdůvodňovat, co a proč se mu na něm nezdá. Případně musí ještě i dokazovat, proč od poplatníka chce více peněz.

Kromě jiných úprav by tak reforma měla posunout i splatnost daně ve výši, která byla stanovena nad rámec tvrzení daňového poplatníka, a to až za právní moc rozhodnutí. Také každá změna daňového tvrzení bude muset projít i novým daňovým řízením a každé rozhodnutí bude muset obsahovat zdůvodnění. Pokud pak například správce daně zvýší daňovou povinnost poplatníka proti daňové povinnosti, kterou si poplatník sám vypočítal v daňovém přiznání, bude muset správce daně zdůvodnit zvýšení daňové povinnosti. Poplatník bude mít možnost se proti rozhodnutí i odvolat. Nebude přitom muset ani hradit doplatek požadovaný správcem daně, dokud toto řízení neskončí, nebo dokud neuplynou všechny lhůty pro případné odvolání.

Nyní je tomu obráceně. Pokud v současnosti správce daně zvýší daňovou povinnost poplatníka proti povinnosti, kterou si poplatník sám spočítal v daňovém přiznání, nemusí nic zdůvodňovat a poplatník je povinen nejprve rozdíl uhradit a pak teprve řešit případný nesouhlas. Nová právní úprava tím významně posiluje možnosti daňových subjektů bránit se proti neoprávněným daňovým rozhodnutím správce daně vůči daňovému poplatníkovi.

Dlužná daň by se také měla podle návrhu hradit dříve, než její příslušenství (úrok z prodlení, penále, pokuty, aj.). Díky tomu by tak už nemělo docházet k dalšímu úročení (i v tomto případě je tomu nyní právě naopak). V neposlední řadě má nový zákon přinést přesná pravidla pro možnost opakování daňové kontroly. To by také mělo přinést daňovému poplatníkovi větší právní jistotu v tom, že mu nebude vyměřena daň dvakrát za stejnou věc.

„Vztahy mezi finančními úřady a daňovými poplatníky se za uplynulá léta ale výrazně zlepšily. Zvýšila se profesionální úroveň zaměstnanců finančních úřadů a správci daně začínají daň skutečně spravovat,“ říká Leo Ferenc, daňový poradce. Pokud by se podle něj podařilo změnit legislativu tak, jak navrhuje ministerstvo financí, znamenalo by to další a velmi výrazný posun ve vztahu poplatníka a správce daně, především i kvůli zvýšení právní jistoty poplatníků. „Nyní správní řád u daní neplatí. Platí jen speciální zákon, který práva poplatníků silně ořezává. Tato praxe se pak vymyká obecnému správnímu řízení. Ačkoliv třeba daňový poplatník finančnímu úřadu nic nedluží, z pohledu zákona je dnes daňovým dlužníkem,“ dodává Ferenc.

Nový zákon by měl definovat i způsob, jakým se má daň vybírat a spravovat. Jeho přijetí je nutné už jen z toho důvodu, že zákon o správě daní a poplatků z roku 1992 byl dosud dvaapadesátkrát novelizován. Návrh vydat nový zákon rovněž vychází z dlouholetých problémů s interpretací původního zákona. Ta se projevuje jak třeba rozdílným rozhodováním v obdobných případech krajskými soudy, tak i jednotlivými správci daně. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nový zákon mohl vstoupit v platnost v roce 2010.

Jaký názor na jednání finančních úřadů máte vy? Podělte se o zkušenosti.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem