Ekologické daně mohou zdražit ústřední topení

Centrální zásobování teplem (CZT) bývá pro spotřebitele pohodlné. Nemusí se o topení starat, stačí, když otevře ventil svého radiátoru. Druhou, možná poněkud odvrácenou, stranou centrálního vytápění je úplná závislost domu na jediném dodavateli tepla. Aby teplárny tohoto postavení nezneužívaly, reguluje ceny tepla dodávaného z centrálního zdroje Energetický regulační úřad. Ten stanovuje úrovně cen podle toho, jak a kde se teplo předá distributorům či jednotlivým domům, a podle druhu použitého paliva. ERÚ přitom rozlišuje topení uhlím a ostatními palivy. Překročit tyto ceny dodavatelé smějí jen v případě, že jsou jejich ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk nad stanovenou cenovou úrovní.

Připojení na CZT je výhodné tam, kde je hustá rozvodná síť a přípojka nového bytového nebo rodinného domu tak nepředstavuje zásadní problém. Přípojku a výměníkovou stanici vybuduje teplárna, výměníkovou stanici si ale může pořídit i sám spotřebitel. Stavbu vlastního výměníku zohlední teplárna v cenách dodávaného tepla. "Náklady na připojení k CZT jsou pro spotřebitele srovnatelné s náklady na jiný způsob vytápění, třeba uhlím nebo zemním plynem," říká Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení České republiky. Znamená to, že se připojení na CZT dá pořídit za nějakých 30 až 50 tisíc korun.

Průměrné náklady na vytápění, tzn. měsíční platby za odběr tepla, činí podle serveru tzb-info.cz 357 korun za gigajoule měsíčně. Teplárenské sdružení při porovnávání nákladů vychází z váženého průměru 400 Kč/GJ. Roční provozní náklady, tedy prakticky cena dodávaného tepla, při roční spotřebě 80 GJ se tak pohybuje mezi zhruba 28 500 Kč a 32 tisíci korun na byt.

Konkrétní cena tepla se ale může výrazně lišit. Určující přitom je, k jakému zdroji je spotřebitel připojen. Například při odběru tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) z uhlí může být cena pro spotřebitele kolem 240 Kč/GJ, ale cena tepla z výtopny na zemní plyn bez kogenerace se může vyšplhat i přes 500 korun.

Ještě výraznější diferenciaci cen způsobí ekologická daň, zaváděná od 1. ledna příštího roku. Kogenerační zdroje budou od této daně osvobozeny, ať už jako palivo využívají biomasu, uhlí nebo zemní plyn. Od daně jsou osvobozeny také domovní kotelny na zemní plyn. Ovšem blokové kotelny a výtopny bez kogenerační výroby elektřiny již ekologickou daň zaplatí: plynové ve výši přibližně 12 Kč/GJ, uhelné 35 Kč/GJ. Další zvýšení ceny tepla z CZT způsobí od Nového roku zvýšení sazby daně z přidané hodnoty z 5 na 9 procent.

Co se perspektivy týká, skoková zdražení tepla u zdrojů využívajících pevná paliva a vyrábějících souběžně teplo a elektřinu, jichž u nás funguje nejvíce, nebývají obvyklá. To nadcházející, způsobené státními zásahy, je spíše výjimkou.

Většina tepláren využívá domácí palivové zdroje a lze tedy počítat s výhodami, které to s sebou nese ve srovnání s palivy nakupovanými na světových trzích (zemní plyn, ropná paliva). V poslední době dodavatelé tepla přecházejí zcela nebo částečně na biomasu, což by rovněž mohlo vést do budoucna k větší cenové stabilitě.

Je dálkové topení výhodné, nebo se vyplatí přejít na jiný druh vytápění, pokud je to možné?