Kolik platí Mládkovi paraziti? Vědci porovnali daně

Daně z příjmů fyzických osob spolu s povinnými odvody na sociální pojištění a zdravotní pojištění tvoří podle údajů Ministerstva financí z letošního května 56 procent všech daňových příjmů v Česku. „Kdo by měl více nebo méně přispívat do tohoto balíku, to je logicky důležité politické téma. Touto studií vnášíme do politické debaty reálná čísla o zdanění různých typů ekonomicky aktivních osob na českém trhu práce,“ říkají ekonomové Libor Dušek, Klára Kalíšková a Daniel Münich.

V rámci projektu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR pracovali s údaji Českého statistického úřadu o příjmech zhruba dvaceti tisíc výdělečně činných osob. A mimo jiné připravili „kalkulačku“, do které nyní budou moci úředníci na Ministerstvu financí projektovat plánované změny daní. „Když chci něco měnit, měl bych jednak vědět, jaký je současný stav, a jednak co plánovaná změna může přinést. Na základě složitých algoritmů jsme vytvořili daňový nástroj, který takové kalkulace jednoduše umožní,“ vysvětluje Münich.

Ze studie také vyplývá, že zhruba třetina daňových poplatníků – díky slevám a odpočtům – neplatí žádnou daň z příjmů. Mezi zaměstnanci je takových lidí 30 procent, mezi podnikateli pak 38 procent.

Anketa

Máte pocit, že platíte – vzhledem k ostatním – fér daně?

Asi anoNe, když se podívám, kolik platí jiní, já platím mocNe, když se podívám, kolik platí jiní, já platím míňNemám ánunkDaně neplatím

Rozdíl je 35 tisíc korun

Hlavní zjištění studie potvrzuje dobře známý rozdíl, který si nyní velká část populace spojí se „slavným“ výrokem stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka. Toho, který na březnovém stranickém sjezdu mluvil o podnikatelích, kteří parazitují na zaměstnancích.

Na základě reálných dat IDEA ukazuje, že průměrný zaměstnanec čelí v praxi daňové sazbě 37,4 procenta, zatímco průměrný podnikatel 28,1 procenta.

„Přestože mají podnikatelé výrazně vyšší průměrné hrubé příjmy (331 233 korun ročně) než zaměstnanci (247 480 korun ročně), platí v průměru o 27 procent nižší daně – 95 310 korun oproti 129 680 korunám, které platí průměrný zaměstnanec,“ přidává studie další zjištění.

Výzkumníci přitom do celkových daní odváděných zaměstnanci počítají i pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. „Toto pojištění totiž také patří do celkových daňových nákladů práce,“ zdůvodňuje použitou metodu, která ještě zvětšuje celkový rozdíl mezi odvody živnostníků a zaměstnanců, Klára Kalíšková.

Výzkumníci se ale vyhýbají jakémukoliv hodnocení těchto dat. Nestaví se do role soudce, který si podle svého ideového přesvědčení může vybrat celou škálu interpretace těchto výsledků, kde na jedné straně je závěr, že podnikatelé platí malé daně, a na straně druhé naopak závěr, že zaměstnanci odvádějí příliš mnoho.

Průměr bývá často – a mnohdy oprávněně – napadán, že o celkovém stavu zachycovaného problému toho ve skutečnosti mnoho neříká a zkresluje jej. Následující graf ovšem ukazuje, že vyššímu zdanění čelí téměř všichni zaměstnanci. „Zatímco průměrné daňové sazby se pohybují pro většinu podnikatelů mezi 22 a 38 procenty, většina zaměstnanců čelí daňovým sazbám mezi 30 a 44 procenty,“ uvádí studie.

Osa x ukazuje skutečnou daňovou sazbu v rozmezí od minus dvaceti do šedesáti procent, osa y ukazuje procentuální zastoupení zaměstnanců (oranžový sloupec) a podnikatelů (modrý sloupec) v jednotlivých daňových sazbách.

Autor: Studie IDEA [pdf]

Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem