Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Velkolepý experiment: Kam vede zvyšování daní a veřejných výdajů?

Třídní nenávist není dobrým rádcem v daňové politice. Stačí se podívat do Francie.
Velkolepý experiment: Kam vede zvyšování daní a veřejných výdajů?

Ekonomie bývá někdy kritizována kvůli údajné nemožnosti provádět experimenty. Ale ekonomické experimenty se přesto dějí. A ve velkém. Jeden z nich probíhá už desítky let ve velkém evropském státu.

Francie, píše se rok 1974. Prezidentem země se stává Valéry Giscard d’Estaing. Nezaměstnanost je na úrovni 2,9 procenta. Veřejný dluh dosahuje necelých 30 procent hrubého domácího produktu. Ve všech odvětvích francouzského průmyslu pracuje celkově 24,1 procenta zaměstnanců. Naproti tomu ve veřejných, administrativních, zdravotních a sociálních službách pracuje 20,3 procenta zaměstnaných.

Veřejné výdaje v roce 1974 dosahují 35,2 procenta HDP. Francie má přebytkový rozpočet. Naposledy. O rok později se ekonomika dostane do hospodářské recese. Vláda se pokusí povzbudit ekonomiku deficitním rozpočtem. A už se nikdy z deficitu nedostane.

Všichni se musíme mít dobře

Francie byla uprostřed 70. let zdravou ekonomikou. Nebyla perfektní, ale fungovala. Trhy zboží, práce i kapitálu plnily svoji funkci. Míra přerozdělování francouzské ekonomiky v roce 1974 zhruba odpovídala nynější úrovni veřejných výdajů Slovenska nebo Irska.

V roce 1980 stát utrácí 42 procent hrubého domácího produktu, je tedy zhruba na úrovni nynějšího Polska. O rok později se však prezidentem stává Francois Mitterrand. Události nabírají spád. Mitterandova koalice s komunisty zvyšuje daně, utrácí a znárodňuje. Dlužno říci, že znárodňuje za ceny vyšší než tržní, takže spekulanti prožívají radostné období. Během svého dlouhého dvojitého mandátu (1981-1995) dokáže Mitterand nevratně poškodit francouzskou ekonomiku tím, že zvýší výdaje až na úroveň 50,8 procenta HDP. Poprvé v historii Francie získává stát převahu nad soukromým sektorem. Ještě jinak řečeno: přerozdělováním se Francie řadí ke skandinávským ekonomikám, aniž by měla skandinávsky pružný pracovní trh a nízkou míru korupce.

Ve skutečně skandinávských podmínkách by se nikdy nemohla stát prezidentem kontroverzní osobnost, jakou byl Jacques Chirac (v úřadu během let 1995-2007). Chirac, formálně pravicový politik, jede v kolejích, jež položili jeho předchůdci. Během jeho vlády státní dluh vzroste z 55,5 procenta HDP na 64,2 procenta HDP.

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako ředitel pro strategii. Pavel Kohout na Peníze.cz

Cesta do pekel

Velkolepý francouzský hospodářský experiment spočíval ve výrazném zvýšení veřejných výdajů. Jenže zvyšování výdajů selhalo v očekávané roli stimulantu hospodářského růstu. Vyšší výdaje musely být financovány zvýšením daní. Jenže ­- jak působí zvyšování daní na hospodářský růst? Ano, správně: jako velmi účinný tlumič. Zvyšování spotřebních daní tlumí, celkem logicky, spotřebu. Daně z kapitálových výnosů tlumí investice. A daně či odvody z mezd zdražují pracovní sílu. Klesá poptávka po práci, roste nezaměstnanost. Zvýšené sociální výdaje je třeba nějak financovat - a přičinlivý ministr financí již plánuje, jaké další daně ještě zvýší. Ekonomika se dostává do sestupné spirály vyšší výdaje - vyšší daně - vyšší nezaměstnanost - vyšší výdaje - a tak dále. Bez odhodlané a silné vlády není úniku.

Vraťme se ale k Chirakovi. Jeho éra byla pozoruhodná mimořádnou jednou událostí: přijetím eura. Pokles úrokových sazeb, který následoval, dal francouzské ekonomice mohutný impulz. Růst objemu soukromých bankovních úvěrů tehdy zrychlil až ke 12 procentům meziročně. Francie si užila pár let růstu, klesající nezaměstnanosti a iluze, že je vlastně vše v pořádku. Jeho nástupce Sarkozy však již zažil konec iluze, vystřízlivění z úvěrového dopingu.

Třídní nenávist - špatný rádce

Píše se říjen 2012. Francouzský státní dluh překročil podle statistického úřadu INSEE hodnotu 91 procent HDP. Průmysl zaměstnává již jen 11 procent pracujících - zato veřejné služby nabyly na 28,4 procenta všech zaměstnanců. Srovnejme tato čísla s rokem 1974! Vláda levicového radikála Francoise Hollanda právě navrhla státní rozpočet, který pracuje s nejvyšším zvýšením daní v novodobé historii Francie. Mezní sazba daně z příjmů ve výši 75 procent a další podobná opatření mají údajně postihnout jen nejbohatších deset procent Francouzů.

Anketa

Které Francouze máte nejraději?

Co Hollande již není schopen domyslet: když bohatý továrník bude nucen platit vyšší daně, nebude mít na investice. Nebudou vznikat nová pracovní místa. Možná propustí kuchařku, šoféra nebo zahradníka, kteří se octnou na podpoře. Možná propustí veškerý personál a přesídlí do Londýna či Bruselu. Třídní nenávist není dobrým rádcem v daňové politice.

Již téměř třicet let Francie zvyšuje daně a výdaje. Výsledkem je nezaměstnanost a dluh. Nyní Hollande tento dlouhodobý trend ještě zrychluje a doufá, že se najednou stane zázrak. Že náhle vzroste spotřeba, růst a zaměstnanost. Jenže ekonomická logika nedává podobným zázrakům mnoho prostoru. Kolik let má Francie před sebou, než se stane novým Řeckem? Uvidíme. Možná překvapivě brzy.

Psáno pro Lidové noviny
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+32
Ano
Ne

Diskuze

8. 10. 2012 | 6:08 | jasné slunce

Máte pravdu pane magistře ...... :lol:
Naše současná není vůbec pravicová. Možná si tak říká, ale přitom "vykradla" program socdem, i s tím odkláněním a tunelováním.
více

8. 10. 2012 | 1:59 | Martin

má pravdu, předsedo! :-D Ne, teď vážně - velmi zajímavé myšlenky, a i když nejsem ekonom, souhlasím s nimi. Také i z toho důvodu, že je problematika popsána tak, aby to i neekonom pochopil. Proč se to takhle nevysvětluje...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Makléř, Racionální očekávání, Poměr odběru (podíl na hodnotě podkladového aktiva), eet, daně, daň z příjmů, petr dvořák, start-up, porcelán, organizovaný zločin, vladimír rudlovčák, První bankovní reality test, Monika Vondráková, bezva , částečný invalidní, státní asistence, doba dožití, bezpečnostní opatření

5H14675, 4L76345, 2AT1075, 5A29189, 8B88888

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK