Čeští politici jsou zatím zdrženliví a podobný prvek zavést nezamýšlí, třebaže v šedé ekonomice ročně mizí miliardy korun.
„Institut odměňování pokládáme za problematický, což potvrzuje i absence tohoto systému v naprosté většině států Evropské unie,“ říká mluvčí českého ministerstva financí Ondřej Jakob.
Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Homolové přijdou tuzemské daňové správě desítky udání měsíčně. Řada z nich obsahuje informace, které lze využít. „Ale často se v nich objevují pouze nelichotivá až urážlivá hodnocení konkrétních osob a firem nebo jejich činnosti,“ říká Homolová a doplňuje, že většina informátorů neuvede své jméno ani kontaktní údaje.
Pomocníky při odhalování daňových úniků v současné době peněžně ohodnocují například v USA, Velké Británii, Indii nebo Keni.
Ve Spojených státech amerických platí od roku 1989 takzvaný Whistleblower Protection Act, který mimo jiné nastavuje i pravidla pro ochranu svědků. Podněty občané dávají ve Whistleblower Office, která je součástí federálního daňového úřadu.
„Odměny se mohou pohybovat v rozmezí 15 až 30 procent dodatečně vybrané daně,“ upřesňuje Martin Pizinger z českého velvyslanectví ve Washingtonu.
Indická vláda dokonce vypracovala speciální manuál. Aby bylo udání platné a informátor si skutečně zasloužil odměnu, musí mimo jiné zaslat otisk svého levého palce. To je mimochodem zajímavé proto, že levá ruka je jinak v zemi považována za nečistou.
V Indii si aktivní občané mohou přijít až na pětinu sumy, která kromě dlužné částky zahrnuje i vyměřené penále. „Malý tip, který nám dáte, může vést k velké sklizni,“ stojí v oficiálním dokumentu jedné z poboček tamního Celního a daňového úřadu.
Motivačnímu prvku se nebrání ani Velká Británie. Například v letech 2008 až 2010 odměnil Finanční a celní úřad Jejího Veličenstva (HMRC) informátory celkovou částkou, která přesáhla 437 tisíc liber.
V posledních dvaceti letech se tu podle listu Telegraph přitom vyplacené odměny postupně snižují – například v letech 1997 až 1998 politici rozdali udavačům až přes 1,6 milionu liber.
Úřady v Keni nabízí na webu i formulář, který aktivní občan vyplní. V příručce pro dobrovolníky zároveň uvádějí, že lze předat informaci také při osobní návštěvě, telefonicky nebo faxem.
Podle analytika Petra Gapka z GE Money Bank přitom podobný návrh zazněl i u nás.
„Od nápadu k realizaci je ale daleko a spíše se jednalo jen o velmi skromnou diskuzi,“ komentuje pro Aktuálně.cz. Karel Pluhař ze společnosti Akont.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
