Termín „Lafferova křivka“ působí jako rudá muleta schopná vždy spolehlivě rozzuřit ideology a úředníky bažící po maximalizaci daní. Je zřejmé proč. Z Lafferovy křivky teoreticky vyplývá, že nelze zvyšovat daně donekonečna. V jistém okamžiku přijde bod, kdy další zvyšování daní má za následek pokles výběru. Moc politiků a úředníků je shora omezena – mnohé z nich toto poznání hodně dopaluje.
Lafferova křivka byla původně koncipována pro oblast přímých daní, ale funguje samozřejmě i u daní nepřímých. U pohonných hmot tento okamžik nastal před několika lety. Zvýšení daní navrhl ještě nebožtík Eduard Janota v době Fischerovy vlády. Šlo o jeden z méně zdařilých kroků této vlády, neboť velké kamiony začaly okamžitě tankovat v sousedních zemích. Velká nákladní auta mají obrovské nádrže a mohou si snadno vybírat, kde budou čerpat.
► Snižte daně, křičí řidiči! Víc než půlka ceny benzinu jde státní kase
► Ceny pohonných hmot na maximu. Šetříme!
► Auta na naftu pomalu končí. A nejen proto, že je diesel dražší než benzin!
► Auta na E85: přestavba za nulu, palivo o 10 Kč levnější, tak kde je problém?
► Autem levněji: s CNG se jezdí za korunu na kilometr
► Přestavba auta na LPG: na kolik přijde a kdy se investice vrátí?
Janota již v roce 2009 připouštěl, že zvýšení daní obsažené v „balíčku“ může snížit hospodářský růst v roce 2010 o 0,6 procentního bodu. Samozřejmě. Vyšší daně jsou ekvivalentem dupnutí na brzdu hospodářského růstu. Vždy a všude. Tvrdí to svorně Keynes, Hayek i evropské zkušenosti z posledních let. A nejen evropské a nejen z posledních let.
Janotův nástupce spotřební daň nesnížil se zdůvodněním, že raději počká, až sousední země tyto daně zvýší. To se nestalo a stát na tom tratí. Navíc ministerstvo financí provedlo ještě jednou stejnou chybu u daně z přidané hodnoty. Od ledna 2012 vzrostla dolní sazba DPH z 10 na 14 procent. Ministerstvo financí očekávalo nárůst vybraných daní, ale to se také nestalo. Ve skutečnosti byl výběr DPH za první pololetí o 2,6 procenta nižší než ve stejném období roku 2011.
Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners For Life Planning, v níž působí jako ředitel pro strategii.
Může za to krize? Jen do jisté míry. Za stejnou dobu vzrostl objem daní z příjmu fyzických osob o čtyři procenta, takže o tak hroznou krizi se nejedná. Navíc i slabý výkon ekonomiky lze přičíst na vrub zvyšování DPH. Když se zdražuje, lidé méně utrácejí, to dá rozum. Věděla to i Margaret Thatcherová, vystudovaná chemička, která zachránila britskou ekonomiku. Thatcherová ovšem v mládí pomáhala tatínkovi v obchodě s potravinami, takže věděla, že přehnaně vysoké ceny odvádějí zákazníky jinam. Každý hokynář ví, že mezi cenami a tržbami není lineární vztah. (Mimochodem, Thatcherová také věděla, že zatěžovat knihy daní z přidané hodnoty je nekulturní a zavrženíhodné.)
„Rozpočet počítá s růstem o 15,5 procenta proti skutečnosti roku 2011,“ uvádí oficiální zpráva ministerstva financí z 2. července 2012. Opravdu ministerstvo nemá ani jednoho ekonoma, který by byl schopen včas varovat ministra, že ve výběru daní neplatí jednoduchá trojčlenka?!
Dokonce už i odboráři dnes uznávají Lafferovu křivku. „Vládou očekávaný větší přínos peněz z vyšší daně z přidané hodnoty do státní pokladny je naprosté fiasko, peněz se vybírá méně,“ uvádí se v ekonomické analýze Vize ČMKOS. Vláda, podle názoru odborů, žene lidi za nákupy do ciziny, podlamuje koupěschopnost občanů a snižuje příjmy rozpočtu. Ve výběru DPH podle odborářského ekonoma Martina Fassmana ročně uniká 10 až 15 miliard.
Fassman také správně varoval již začátkem roku 2011: „Skokový nárůst sazby DPH u potravin může zvýšit jejich tuzemské ceny nad úroveň sousedních států, čímž vznikne možnost jejich významnějšího dovozu v rámci jednotného tržního prostoru zemí EU. Dopad na naše výrobce by znamenal další snížení výrobních a odbytových možností.“
Ještě chybí, aby se odboráři podívali na inkaso daní z příjmů a s překvapením zjistili, že klesající sazba daně od konce 90. měla za následek růst daňového inkasa, absolutně i relativně. Když jsou sazby daní nízké, málokomu stojí za to vyhýbat se placení.
Naopak neplatit daně, pokud jsou nepřiměřeně vysoké, se považuje za vlasteneckou povinnost. Je to pochopitelné. A když lidé navíc vidí enormní rozsah korupce, nemají sebemenší chuť platit stále vyšší daně. Koruna nezaplacená je koruna neukradená. Když se zákazník s řemeslníkem dohodnou na dodávce „bez papíru“, ušetřených dvacet procent může jít na nákup něčeho rozumného v rámci rodinného rozpočtu. Nikoli na předražená letadla, nikoli na pandury, nikoli na OpenCard, nikoli na tunel Blanka nebo na kterýkoli další z veřejných tunelů.
Dospěli jsme do stadia, kdy platit daně se považuje za nenormální. Ne, nevyčítejme to veřejnosti.
Psáno pro Lidové noviny
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 7. 2012 12:04, xls
Musím tady vyzdvihnout morální pevnost Kradouska. Někdo měkčí by si svou chybu u spotřební daně u pohonných hmot nebo DPH uvědomil a nastavení opravil. To u naší chemicko-finanční hvězdy nehrozí. Když to nepomohlo zvýšit jednou, tak to všechno zvýší ještě podruhý.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 7. 2012 0:45, Nováková
Ještě něco z historie: povstání Bohdana Chmelnického vzniklo poté, co šlechta vlastnící zemědělskou půdu na území dnešní Ukrajiny a části Polska, žijící a bavící se v cizině, pověřila židovské výběrčí daní k této činnosti. Daně byly zvyšovány, aby bylo na zábavu, a když dorostly do 50 % odvodů zemědělských produktů, došlo k obrovskému pogromu. Celá komunita výběrčích a účetních v počtu desetitisíců byla povražděna, zbytek uprchl. To jen pro poučení, jak by to mohlo dopadnout zase.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.