Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Den daňové svobody bude letos dřív, stát nás přesto přijde draho

Den daňové svobody bude letos dřív, stát nás přesto přijde draho
Podle Liberálního institutu letos robotujeme na stát o tři dny méně než loni. Den daňové svobody, kdy máme pomyslně vyděláno na daně a začínáme pracovat pro sebe, připadá na 15. června. Pokud udržíme deficit na výši naplánované ministerstvem financí, mohl by napřesrok být ještě dřív.

Představte si, že všechny peníze, které Češi vydělají, sypou na dvě hromady. Na jednu přijdou všechny povinné daně a odvody, druhá jsou výdělky, které si smíme nechat. A teď si představte, že nejdřív peníze sypeme – povinnost je povinnost – na první, státní hromadu. Ve středu 15. června ji slavnostně dovršíme – a konečně můžeme hromadit sami pro sebe. Toto datum vypočítal podle metodiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Liberální institut jako den daňové svobody.

Výpočet vychází z porovnání veřejných výdajů a hrubého domácího produktu země. Zjednodušeně řečeno: čím dříve mohou občané slavit den daňové svobody, tím menší daňovou zátěž klade stát, na jejich bedra. Loni jsme na stát pracovali 168 dnů, letos na daně vyděláváme „jen“ 165 dnů. Takže jsme si polepšili.

Jakkoli datum dne daňové svobody umožňuje srovnávat různé země mezi sebou i konkrétní zemi v čase, nelze ho brát jako absolutní ukazatel. Vždycky samozřejmě záleží, jak kvalitní služby občané za své peníze od státu dostávají. A to se neposuzuje snadno.

Šťastní Korejci, udření Dánové?

Z informací analytika Liberálního institutu Aleše Roda vyplývá, že nejdříve, a to 14. dubna, slavili letos den daňové svobody občané Jižní Koreje, ve Švýcarsku den daňové svobody připadl na 2. května, v Austrálii na 7., na Slovensku na 22. května, Japonci ho oslaví 30. května.

Česká republika, která bude stejně jako Polsko „daňově svobodná“ 15. června, zůstává mírně pod průměrem zemí OECD, tím je 10. červen, průměr eurozóny je pak 30. červen. Nejdéle pracují podle Roda na stát skandinávské země a Francie. Vůbec nejpozději, až 2. srpna, oslaví den daňové svobody v Dánsku.

Letos dřív než loni. Skoro všude

Datum, kdy slaví jednotlivé země den daňové svobody, ovlivnila globální recese. Mnohé státy se snažily pomoci finančním institucím i vlastní ekonomice, což vedlo k růstu vládních výdajů. V době recese tedy den daňové svobody býval v řadě zemí později. V poslední době se ale naopak státy snaží šetřit, a tak leckde přichází „daňová svoboda“ dřív. Porovnání s loňským rokem vidíte na následujícím grafu.

Den daňově svobody letos a loni: srovnání

Den daňové svobody 2010 a 2011

Nejaktivnější jsou podle Roda v krácení výdajů země s největšími problémy. Na Islandu slaví letos den daňové svobody o 22 dnů, v Portugalsku o 20 dnů, ve Španělsku o 15 dnů a v Řecku aspoň o čtyři dřív než loni. No není to důvod k radosti?

„Občani, já bych jed!“ Stát je čím dál větší otesánek

Daňová svoboda 2008–2011

Den daňové svobody 2008–2011

Tabulku zvětšíte kliknutím

Není! Vždy je lepší porovnávat, jak se datum dne daňové svobody měnilo v delším časovém období. Rekordmani z Jižní Koreje si od roku 2008 polepšili o celé dva týdny. Švýcarsko a Maďarsko si za totéž období polepšily o dva dny, ale zbývající členové OECD jsou „daňově svobodní“ později než v roce 2008.

Česko si od roku 2008 pohoršilo o osm dnů, Irsko o víc než měsíc (!), Dánsko a Finsko o 29, Norsko o 28 dnů. Slovensko ztrácí proti roku 2008 jedenáct, USA čtrnáct, Polsko o deset dnů.

Doba, po kterou lidé pracují na loupeživé státy, je tedy až na výjimky stále delší, než byla v roce 2008. Podrobně to pro Česko i vybrané země zobrazuje tabulka Daňová svoboda 2008–2011 v boxu vpravo.

Slavte dvakrát! Dny daňové svobody máme dva

Zatímco Liberální institut vychází při výpočtu dne daňové svobody z metodiky OECD, která porovnává veřejné výdaje a hrubý domácí produkt, tedy kolik státní výdaje ukrojí z celkové produkce ekonomiky, v modelu firmy Patria Finance hraje stěžejní roli složená daňová kvóta. Její změna je přitom, jak upozorňuje hlavní analytik firmy David Marek, příliš malá. Pro letošek tedy Patria Finance vyhlašuje den daňové svobody stejně jako loni – na 20. červen.

Anketa

Má smysl slavit den daňové svobody?

„V letošním roce dochází jen k relativně malým změnám v daních. Ve výši celkové daňové kvóty a datu dne daňové svobody se přitom projevují dvě skutečnosti. První z nich je snížení slevy na dani o 100 korun měsíčně, známé jako povodňová daň, druhou je zdanění příspěvku na stavební spoření. Složená daňová kvóta by tak měla vzrůst z loňských 35 na letošních 35,2 procenta. A to k tomu, aby se den daňové svobody posunul, nestačí,“ dodává Marek.

Kdy budeme slavit den daňové svobody příští rok, se podle Marka nedá odhadnout. K výpočtům potřebuje mít co nejpřesnější představu o tom, kolik stát získá v roce 2012 na daních. Pokud by ČR pokračovala ve snižování deficitu a krácení veřejných financí, jak je plánováno, mohl by se podle Roda den daňové svobody v příštím roce dál posunout o několik dnů blíže k 1. lednu.

To by byla jistě dobrá zpráva. Jenže opravdu důležité, mnohem důležitější než datum dne daňové svobody, je to, aby vynaložené výdaje byly využity co nejefektivněji a aby chystané úspory zemí víc neuškodily, než pomohly.

Model Patria Finance

Společnost dělí při výpočtu dne daňové svobody rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu. Ten dostaneme, když od hrubého domácího produktu odečteme spotřebu fixního kapitálu. V ČR dosahuje asi 17 % hrubého domácího produktu. Obnově výrobních kapacit je tedy třeba věnovat asi šestinu HDP, kterou nelze počítat do příjmů. Ani to nelze považovat za vhodnou aproximaci příjmu domácích firem a domácností. Část zisku z výroby a prodeje patří zahraničním investorům a v posledních letech nabývá repatriace (i reinvestice) zisků na významu. Při zohlednění bilance výnosů se dostaneme k čistému národnímu důchodu. A ten je již možné rozdělit na daně a čistý disponibilní důchod.

Pramen: Patria Finance

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

27. 5. 2011 | 11:02 | Katon

Zajímavě vychází zejména srovnání s německem. Nato jaké sociální jistoty garantuje náš stát je až neuvěřitelně drahý. více

27. 5. 2011 | 10:32 | eďa

Myslím, že vůbec není co slavit, snad jen stále větší nesvobodu a rychlejší zvedání žlabu. více

Čtenáři také navštívili

10. 5. 2011 |  | 6 komentářů

Zvýšení DPH a penzijní reforma: mnoho povyku pro nic

Když vláda oznamovala zvýšení daně z přidané hodnoty, ospravedlňovala ho důchodovou reformou. Navýšení DPH prý mělo financovat výpadek příjmů průběžného důchodového systému. Celkově měla nová sazba přinést...

22. 4. 2011 |  | 2 komentáře

Daň z kafkovské hodnoty

DPH napařená na balíky ze zahraničních e-shopů měla pomoci rozpočtu. Státu ale nula od nuly pojde, protože na její výběr musí nabírat nové úředníky. S těmi vás mimochodem čeká složitá komunikace. A když...

31. 3. 2011 |  | 16 komentářů

Daňová kalkulačka pro OSVČ: když nevyděláte aspoň 350 tisíc ročně, budete po reformě daní ještě chudší!

Ministr financí tvrdí, že živnostníci na daňové reformě vydělají. Nespletl se náhodou? Podle nás jich řada naopak prodělá: ti nejchudší. A co vy? – naše kalkulačka vám ukáže, kolik byste mohli zaplatit...

25. 3. 2011 |  | 14 komentářů

Růst DPH, konec podpory hypoték, deregulace: je čas koupit vlastní bydlení?

Co udělá s nemovitostním trhem synergický efekt současných změn? Výstavba nových bytů (do 120 m²) a domů (do 350 m²): DPH vzroste o 7,5 %. Odpočty úroků z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření: u smluv...

21. 3. 2011 |  | 13 komentářů

Kalkulačka: Kolik budete brát po daňové reformě?

Reálné příjmy zaměstnanců by se po chystané daňové reformě příliš změnit neměly. Vyjdeme-li z návrhu Ministerstva financí, činí u většiny z nich rozdíl nejvýše několik stovek korun. Kolik peněz byste brali,...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

dotace, David Cameron, euroskeptik, Velká Británie, referendum, expertní tým, CCB Finance, platební terminály, benzinové vozíky, Online Investment Group, noha, obálka, malé půjčky, nově přiznaný důchod, Lawrence Lessig, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, cestovní pojištění, nejlevnější povinné ručení, půjčka bez doložení příjmů

1A72032, 1A72032, 4AL8886, 3E30853, 5M37776

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK