Jakpak nám asi dneska Kalousek zreformuje daně?

Pravý vlastenec má podle bývalého premiéra Miloše Zemana pít a kouřit. Umírá pak obvykle dřív a erár ušetří na jeho penzi. A dlužno přiznat, že v tomhle je „jezevec z Vysočiny“ charakter a jde příkladem. Jeho slova nicméně mohou inspirovat: kdyby klesla spotřební daň na pivo, další alkoholické nápoje, cigarety a nezdravé potraviny, a snížily se díky tomu jejich ceny, mohl by být možná problém s důchodovou reformou, výší DPH a zvyšováním daní vyřešen. I růst spotřeby by ekonomice pomohl…

Návrh reformy daní, kterou má dnes prezentovat ministr financí Miroslav Kalousek, ale zjevně s podobným netradičním řešením nepočítá. Reforma se netýká spotřební daně, pod niž spadá zdanění piv, ale daní přímých a odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Daňový třesk č. 2. Co bude na ráně kromě stravenek?

Ministr Kalousek sliboval, že se při reformování řádně podívá na zoubek daňovým výjimkám. Není to ostatně nic nového, jako ministr financí druhé Topolánkovy vlády jich navrhoval už na podzim roku 2008 zrušit 42 z celkových 118. K prosazení změn, jež měly platit od roku 2010, však nedošlo – místo toho přišla krize a brzy i pád vlády.

Březen: měsíc růžového formuláře

Pozor, čas se krátí!
Zatímco ministr Kalousek představuje svou vizi daní na roky příští, nás reálně tíží daně letošní. Nyní v březnu tedy přiznání k dani z příjmů.

Všechny formuláře spojené s podáním daňového přiznání máte díky serveru Peníze.cz na jednom místě. Včetně formulářů pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

Výši daní vám pomůže spočítat naše daňová kalkulačka.
A pokud vám bude cokoliv nejasné, rádi pomůžeme v naší daňové poradně, kterou vede Veronika Najmanová z firmy Harnol & Partners, s. r. o.

Dopředu se dá jen těžko odhadovat, na kolik výjimek se ministr zaměří tentokrát. Když média zveřejňovala návrhy reforem uniklé z ministerstva, Kalousek vždy přispěchal s dementi, že jde o již překonanou verzi návrhu. Vzhledem k jeho specifickému přístupu k médiím lze spekulovat, že třeba jen „testoval“ veřejné mínění, novináře, experty či bůhvíkoho.

S vysokou pravděpodobností se dá očekávat návrh na zrušení populární podpory stravenek a dalších zaměstnaneckých benefitů. Už proto, že zkušenosti říkají, že zájem veřejnosti se soustředí právě na ně – a tato kouřová clona umožní nerušeně projít dalším návrhům.

Posíleny by naopak měly být daňové pobídky na podporu vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací.

Dobrá zpráva je, že vyšší daně z příjmů prý nehrozí. Daně z nemovitostí, o jejichž zvyšování se hovoří, již šly v minulosti hodně nahoru, zvýšení daní a odvodů osob samostatně výdělečně činných, zase Kalousek popřel. Kde jsou ale jiné zdroje?

Odborníci: Kalousku tudy ne!

Všichni vědí, co se událo kolem DPH. Zeptali jsme se tedy mezi českými ekonomy, jaký by byl podle nich nejhorší možný scénář reformy a které daně by se zvyšovat neměly?

Pozor na dramatické změny zákonů

„Nahoru by neměly jít daně, jejichž růst by podvázal ekonomický růst. Týká se to například zdanění podnikatelských subjektů nebo práce – spolu s veřejnoprávním pojištěním. Věřím, že to nehrozí. Za špatný scénář bych považovala i dramatickou změnu daňových zákonů, která by znejistila podnikatelské prostředí. Česká republika potřebuje především stálý a předvídatelný daňový systém s transparentní a efektivní procesní úpravou a správou,“ říká partnerka společnosti BDO Tax, s. r. o., Dana Trezziová. Jistě ví, o čem hovoří – v letech 2005–2007 odpovídala jako náměstkyně ministra financí za oblast daní.

Vyšší daně z příjmů by podle ní negativně ovlivnily růst země. Již dnes ostatně Česko patří k zemím s nadprůměrným zdaněním pracovní síly – pokud k němu přidáme zdravotní a sociální pojistné, které mnozí často označují jen za převlečenou daň.

Trezziová doporučuje zdanit majetek, což je cesta, která má minimální vliv na růst ekonomiky. Daň z nemovitostí však v ČR v posledních dvou let vzrostla na několikanásobek a velký prostor pro její zvyšování tu již není. Ten vidí Trezziová u DPH. Růst jiných spotřebních daní daňové výnosy příliš nezvýší. U pohonných hmot, alkoholu a tabáku může dokonce vést další zvyšování spotřebních daní k tomu, že se rozšíří jejich pašování, pančování a jiné daňové podvody.

Žádné nenápadné zvyšování daní z příjmu fyzických osob

„O chystané daňové reformě mám minimum informací. Velkým problémem by ale bylo další zvyšování již tak vysokých daní z příjmů fyzických osob, třeba nějakým nenápadným způsobem. Ani další růst daně z nemovitosti nepokládám za dobrý nápad a určitě by vyvolal širokou nespokojenost,“ řekl serveru Peníze.cz Pavel Kohout, ředitel společnosti Partners pro strategii a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Ekonomický poradce a Kohoutův kolega z NERVu Miroslav Zámečník pokládá za nejhorší možný scénář, „kdyby vláda zvýšila zdravotní a sociální pojištění a dál by tak v Česku zvýšila náklady práce“. Je ale zároveň přesvědčen o tom, že to v případě této vlády nehrozí.

Po povodňové dani sopečné? A co daň z výdajů pro státní instituce?

Jaké změny stát připravuje v daňové oblasti, se jistě – včetně ekonomických propočtů – dozvíme dnes po poledni. Snad nebude daňová reforma, na rozdíl od prostocviků kolem daně pro holoty, pardon daně z přidané hodnoty znovu připomínat spíše předčasný apríl.

Pro případ, že by tomu tak bylo, nabízíme pár námětů, které lze, vedle zmiňovaného snížení spotřebních daní u piva, alkoholu, nebo cigaret, rovněž zapracovat do daňové reformy. Je to přece zatím jen návrh.

• Sopka, která se údajně probouzí nedaleko Chebu, varuje. Což takhle zavést tzv. sopečnou daň, abychom si zvykli, že s přírodou není radno žertovat? Sopečné zní ostatně exkluzivněji než povodňová daň.
• Státní orgány by jistě uvítaly tzv. arbitrážné, aby nikdo nemusel platit ze svého za omyly, které jdou někdy až do miliard korun. Pojďme tedy na ně dopředu vybrat mezi sebou.
• Místo daně z příjmů by ministerstva a jiné státní orgány měly platit daň z výdajů v případech, kdy budou příliš marnotratná. Zmíněnou daň by samozřejmě platily i další instituce, najmě parlament.

Černý scénář podle nás: zrušení časového testu

Žerty ovšem stranou. Daleko vážněji působí staronová hrozba, podle které by mohl být zrušen tzv. časový test u investic do cenných papírů. Pak by již neplatilo, že jsou výnosy z těchto investic po šesti měsících bez daně. V době, kdy stát chystá penzijní reformu a zdůrazňuje, že si občané musí na důchod spořit i ze svého, to působí jako skutečně velmi povedený žertík.

Nebo nám tím chce někdo říci, že když mají mít v chystané důchodové reformě hlavní slovo penzijní fondy, znechutíme komukoliv jiné investice než do zmiňovaných fondů? Jinou alternativou je, že český občan přestane investovat, a bude tak mít v hotovosti více peněz, z nichž jistě rád a hned zaplatí všechny nové i staronové daně, které se na něj chystají.

Redakce serveru Peníze.cz samozřejmě na dnešní tiskové konferenci bude a přinese vám o plánech ministerstva financí zprávu, doplněnou o názory předních českých ekonomů.