Daň z příjmů 2007: co se mění?

Nejvýznamnější novelou je doprovodný zákon k novému zákoníku práce. Také samotný zákoník práce přináší změny, které ovlivní oblasti zdanění příjmů. Další novelizací, kterou lze považovat za významnější, je novelizace obsažená v doprovodném zákonu k novému zákonu o nemocenském pojištění. Ovšem vzhledem k tomu, že spuštění nového systému nemocenského pojištění bylo jako celek odsunuto o rok, tedy na 1. leden 2008, tak i účinnost doprovodného zákona až na několik výjimek (např. snížení penále u sociálního a zdravotního pojištění) byla posunuta. Nebudeme se jí proto v tomto článku zabývat.
Jak tedy ovlivní nový zákoník práce a doprovodný zákon k němu oblast daní z příjmů od roku 2007?

Kolik dostanete na "cesťák"? U soukromé firmy možná víc

Zákon o cestovních náhradách č. 119/1992 Sb. přestal počátkem roku platit, cestovní náhrady jsou od 1. ledna 2007 upraveny zákoníkem práce. Nová úprava v zásadě rozlišuje mezi zaměstnanci soukromého sektoru a zaměstnanci veřejného sektoru.
Pro zaměstnance veřejného sektoru jsou částky cestovních náhrad zákonem přesně vymezeny a zaměstnavatel nemůže poskytovat vyšší náhrady (viz nový zákoník práce, paragrafy 156 - 165 pro tuzemské cesty a paragrafy 166 - 172 pro zahraniční cesty). Pro zaměstnance soukromého sektoru v podstatě platí, že výše cestovních náhrad může být dohodnuta se zaměstnavatelem jakkoli vysoká, přičemž musí být dodržena nejnižší přípustná hranice dle zákonné úpravy, kterou je právě částka stanovená pro zaměstnance veřejného sektoru.

Co se týče daňového zacházení s cestovními náhradami u zaměstnanců, dosavadní princip v podstatě zůstává zachován. Částky do výše limitu pro zaměstnance veřejného sektoru jsou od daně osvobozené, částky dohodnuté mezi zaměstnanci a zaměstnavateli soukromého sektoru nad tuto částku jsou zdanitelnými příjmy zaměstnance.
Na straně zaměstnavatele soukromého sektoru jsou nově částky dohodnuté nad limit stanovený zákonem daňově uznatelnými výdaji. U OSVČ jsou daňově uznatelnými výdaji pouze částky do výše limitu stanoveného pro zaměstnance veřejného sektoru.

Zvýhodněné stravování může využít více zaměstnanců 

Nově jsou upraveny v zákonu o daních z příjmů výdaje na stravování zaměstnanců. Vychází se ze současné úpravy, ovšem navíc je uvedeno, že příspěvek na stravování zaměstnance lze uplatnit do daňových výdajů, pokud přítomnost zaměstnance během směny trvá alespoň 3 hodiny.

Dle nového zákoníku práce se rozšiřuje možnost poskytovat cenově zvýhodněné stravování bývalým zaměstnancům, kteří odešli do starobního nebo invalidního důchodu, zaměstnancům po dobu čerpání dovolené a po dobu jejich dočasné neschopnosti. Na straně zaměstnanců, i těch bývalých, se bude jednat o osvobozený příjem.

Pokud se takoví zaměstnanci budou stravovat ve vlastním zařízení zaměstnavatele, lze náklady vynaložené zaměstnavatelem na stravování považovat za daňově uznatelné, s výjimkou hodnoty potravin. Pokud by však zaměstnavatel poskytoval příspěvek na stravování, nebude náklad daňově uznatelný, protože u těchto zaměstnanců nebude splněna nová podmínka přítomnosti alespoň 3 hodiny během směny.

Od daně bude osvobozená i hodnota nealkoholických nápojů poskytovaná na pracovišti, a to tehdy, budou-li nápoje hrazeny ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění. Nadále platí, že hodnota tzv. ochranných nápojů, které je ve specifických případech povinen zaměstnavatel poskytovat dle zákona, nepředstavuje zdanitelný příjem pro zaměstnance.

POZOR

Tento článek pojednává o změnách, které platí pro zdaňovací období 2007, tzn. že je uplatníme při řešení daňových povinností v roce 2008! Úpravám, které bude třeba uplatnit při vyplňování daňového formuláře letos, se budeme věnovat v dalším článku.

Do nákladů je možné dávat více zaměstnaneckých benefitů

V oblasti zdanění zaměstnaneckých benefitů (různá plnění vedle mzdy - např. příspěvky na kulturu, rekreaci, různá pojištění, příspěvky na ně, úhrady dopravy do zaměstnání, úhrady přechodného ubytování apod.) dochází k zásadní změně. Dosavadní stav byl takový, že peněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem mimo mzdu byla v zásadě daňově neuznatelná, pokud nárok na plnění nestanovil zákoník práce.

Daňově uznatelnými náklady mohly v minulosti být...

... pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu, pokud se ovšem jednalo o výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah odpočinku. V zákoně o daních z příjmů byly některé výdaje specificky uznány jako daňově uznatelné do výše určitého limitu, např. svoz zaměstnanců, hodnota přechodného ubytování, příspěvky na soukromé životní pojištění nebo penzijní připojištění se státním příspěvkem. Na straně zaměstnance byla tato plnění osvobozena, jen když splňovala podmínky stanovené v zákoně o daních z příjmů § 6 odst. 9.

Nově platí od roku 2007 obecná zásada, že pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci plnění mimo mzdu ze svých daňových nákladů, bude toto plnění na straně zaměstnance zdanitelné. Pokud bude plnění hrazeno ze zisku (nebo z fondu tvořeného ze zisku), zaměstnanec bude od daně osvobozen. (Je třeba upozornit, že daňová uznatelnost některých nákladů na straně zaměstnavatele zůstává omezena nebo upravena speciálním ustanovením zákona o daních z příjmů - např. náklady na svoz zaměstnanců do práce atd.)

Tato obecná zásada dává zaměstnavatelům mnohem širší možnost uplatnění nákladů na zaměstnanecké benefity do daňových výdajů, pokud je na straně zaměstnance zdaní. Tak např. v roce 2006 mohl zaměstnavatel dát do daňových nákladů až 3 500 Kč na přechodné ubytování zaměstnance v jiném zařízení než v rodinném domě či bytě - tedy v zásadě v ubytovnách. Na straně zaměstnance byl tento příjem osvobozen bez ohledu na tento limit.

Od roku 2007 platí pro přechodné ubytování v ubytovnách stejná úprava. Nově ovšem může zaměstnavatel dát do daňových nákladů výdaje na přechodné ubytování i v rodinném domě či bytě, pokud tento benefit bude upraven v kolektivní smlouvě, interním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě. A to bez omezení, tedy v celé výši. Na straně zaměstnance se ovšem bude jednat o zdanitelný příjem.

Nové daňově uznatelné náklady

Nové daňově uznatelné náklady

U zaměstnance jimi mohou být např. peněžitý příspěvek na dovolenou, poskytnutí rekreace, nadlimitní cestovní náhrady, přechodné ubytování zaměstnanců v rodinném domě nebo bytě či náklady zaměstnavatele související s opčními plány zaměstnanců. Dále svoz zaměstnanců do práce osobními automobily, pojistné hrazené zaměstnavatelem nebo příspěvky na pojistné hrazené zaměstnavatelem na úrazové, důchodové a další pojištění, sjednaná na komerční bázi, která nejsou zákonem o dani z příjmu nikterak specificky upravena apod. Znovu upozorňujeme, že v takovém případě se bude jednat o zdanitelný příjem na straně zaměstnance.

Pokud zaměstnavatel bude plnit povinnosti, které mu ukládá zákoník práce, např. vytvářet pracovní podmínky zaměstnanců (§ 224 a § 302 zákoníku práce - zajištění pracovně lékařské péče, zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť, podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců), z pohledu daňové uznatelnosti u zaměstnavatele bude třeba zkoumat, zda náklady byly vynaloženy na vytváření pracovních podmínek, jež umožňují bezpečný výkon práce.
Pokud tomu tak bude, budou takové náklady daňově uznatelné a na straně zaměstnance se nebude jednat o zdanitelný nepeněžní příjem.

Pokud se ovšem bude jednat o náklady nikoliv povinné, nevyplývající ze zákona (zpravidla zákoníku práce), bude muset zaměstnavatel pro daňovou uznatelnost nákladů prokázat, že se jedná o výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců, které vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy.

Využijte interaktivní daňové formuláře!

Připravili jsme pro vás interaktivní daňové formuláře! Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob a další formuláře.

Autorka působí ve společnosti KPMG

Jak se vám líbí změny v oblasti daně z příjmů? Vítáte je, nebo je považujete za špatné?