Společné zdanění manželů 2006: stále plné problémů a nesmyslů

Zavedení společného zdanění provázely značné zmatky, chyby a nepřesnosti v zákonech. Problémy se Ministerstvo financí za pomoci poslanců snažilo řešit průběžně. Takto jakžtakž napravilo nesmyslný původní požadavek na uhrazení nedoplatku jedním z manželů, s následným vracením přeplatku druhému z manželů – na loňském daňovém přiznání stačilo vyplnit novou rubriku se žádostí o převedení přeplatku na nedoplatek.

Nepodařilo se však vyřešit vše. Zůstává problematická podmínka, že společné zdanění nemůže uplatnit ten, kdo má příjmy z podnikání a nedosahuje minimálního základu daně. Přitom člověk, který nepracuje, vůbec nic takového splňovat nemusí a na společné zdanění nárok má. Takže nezaměstnaný může společně danit, ovšem pokud se rozhodne podnikat a má příjem příliš nízký, na společné zdanění nárok nemá. Dost svérázný příspěvek k motivaci lidí pracovat. Nemluvě o přirozeném důsledku, kterým je podvod – vyplatí se "úředně" podnikat jen část roku, na zbytek se přihlásit do evidence úřadu práce – a nižší příjem stačí. Zároveň přibude i "přilepšení" ve formě placeného zdravotního pojistného, zápočtu doby nezaměstnanosti do nároku na důchod a podpora.

Pozor na zálohy na daň

Nejvážnějším problémem jsou ale zřejmě zálohy na daň z příjmu, a to přesně v bodě, na který jsem zde upozorňovali už v lednu  v článku Otazníky a vykřičníky nad společným zdaněním manželů. Byla sice přijata novela, která ruší povinnost platit zálohy pro manžela, který neměl žádné příjmy, to však věc neřeší. Teoreticky stačí, aby si matka na mateřské přivydělala pár tisíc a už zálohy platit musí. Nikoli ovšem z tohoto výdělku, ale z celé poloviny loňského společného příjmu, byť manžel svou část vydělal v zaměstnání a tam mu samozřejmě i nadále jsou zálohy sráženy automaticky. Jak je to vůbec možné?

Zákon je vyhovující pro případy, kdy jsou oba manželé zaměstnáni, popř. oba podnikají a již zmíněnou situaci, kdy jeden z nich nemá příjmy žádné. Pokud jsou oba zaměstnáni, zaměstnavatel jim normálně sráží zálohy a v dalším roce dostanou zpět přeplatek vyplývající ze společného zdanění – jde vlastně o obdobu ročního zúčtování daně, pouze se provádí pro oba najednou. Pokud podnikají oba, platí zálohy odpovídající polovině společného příjmu (pokud si zvolili společné zdanění). V tomto případě je to pro ně výhodnější než pro zaměstnance, protože zálohy již odpovídají společnému zdanění a neplatí tedy zbytečně vysoké zálohy, kteří jim pak zase bude stát vracet.

Jakmile ovšem je jeden z manželů zaměstnán a druhý má převažující příjmy z podnikání, dochází ke komplikacím. Nastávají dvě otázky:

1. Co se považuje za převažující příjem u každého z manželů? Porovnává se polovina z obou společných příjmů, nebo vlastní příjem? MF na tuto otázku odpovídá, že příjem vlastní. Tedy převažuje-li u kteréhokoli z manželů příjem ze zaměstnání, zálohy neplatí. Pokud z podnikání, zálohy platí – bez ohledu na celkové příjmy obou manželů. Ještě před několika měsíci to ovšem nebylo zřejmé a nevěděli to ani pracovníci FÚ.
2. Jak se vlastně takový příjem u manžela, který podniká, dělí? Jaká část daně připadá na příjem ze zaměstnání (od manžela) a jaká část na příjem z podnikání (vlastního)? Je nasnadě, že vzhledem k progresivní sazbě daně na tuto otázku neexistuje odpověď, leda by se to počítalo procentuálně nebo něco podobně komplikovaného. MF to vyřešilo jednoduše – zálohy se platí z celé poloviny společných příjmů – tedy "z poslední známé daňové povinnosti", což zdánlivě odpovídá znění zákona, ovšem neodpovídá to ustanovení o převažujícím příjmu ze zaměstnání.

Dochází pak k výše popsaným nesmyslným situacím, kdy manželé zálohami "úvěrují" stát, který jim pak zaplacené peníze sice vrátí, ale nejdříve v květnu následujícího roku. Přitom zálohy se platí v červnu a prosinci. Může tedy dojít i k tomu, že si manželé budou muset vzít úvěr na zálohy, které pak bezúročně půjčí státu. A až je dostanou zpět, úvěr (i s úroky) splatí. Banky by mohly zkusit nabídnout takový druh úvěru – možná by taková provokace alespoň donutila politiky k troše přemýšlení… Situace, kdy máte doma dvě malé děti a zničehonic zjistíte, že dlužíte státu třeba třicet tisíc, není opravdu nic radostného. Přitom právě kvůli takovýmto rodinám se společné zdanění zavádělo.

Jaké je řešení takovéto situace?

V tuto chvíli prakticky jediné: požádat příslušný finanční úřad o prominutí placení záloh. Jde-li o případy, kdy povinnost platit zálohy vyplývá ze společného zdanění a druhý z manželů odvádí zálohy v zaměstnání, na základě praktických zkušeností lze potvrdit, že finanční úřad obvykle vyhoví bez problémů. Lze požádat i zpětně: podat žádost o prominutí ve zdaňovacím období 2006. Potíže budou mít ti, které upozornil až finanční úřad. Ti se patrně povinnosti zaplatit červnovou zálohu již nezbaví a co se týče penále, musejí požádat o jeho prominutí. Je ale dostatek času požádat o prominutí zálohy prosincové.

Rada na závěr: v příštím roce, nebude-li tato věc vyřešena, nezapomeňte podat žádost o prominutí placení záloh na zdaňovací období 2007 hned poté, co dostanete přeplatek na dani za rok 2006.

Co si o současné podobě zákona myslíte? Potřebuje také podle vás úpravu? Jakou? Jak si platné znění vykládáte vy?