Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Daňová reforma II: jak snížit odvody

Daňová reforma II: jak snížit odvody
Vysoké odvody na pojistné zdražují práci, a dusí tak především zaměstnavatele. To brzdí ekonomický rozvoj, nahrává bujení šedé ekonomiky, zvyšuje nezaměstnanost a vede ke snaze daňově "optimalizovat". Jak to napravit? Zrušit VZP, zavést stropy na pojistné i pro zaměstnance a co dál?

Celkové daňové zatížení práce je podstatně vyšší, než je sazba daně z příjmu. Formou daně jsou i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Skutečné celkové zdanění práce vidíme na grafu.
Celkový příjem u zaměstnanců tvoří celková mzda, t.j. hrubá mzda plus odvody zaměstnavatele. U OSVČ příjmy po odpočtu výdajů bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění.  

 

Odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění jsou 47,5 % vyměřovacího základu, z toho u zaměstnanců 35 % platí zaměstnavatel, 12,5 % zaměstnanec. Vyměřovacím základem u zaměstnance je hrubá mzda. U OSVČ je vyměřovacím základem letos 45 %, od příštího roku 50 % příjmů po odpočtu výdajů. Z celkové mzdy je to tedy u zaměstnanců 35,2 %, u OSVČ 23,75 %. U OSVČ je stanoven minimální vyměřovací základ (50 % průměrné mzdy pro zdravotní a 25 % pro sociální pojištění, pokud je samostatná činnost považována za hlavní) i maximální - 40 500 Kč měsíčně. U zaměstnanců žádné omezení není. Na rozdíl od daně z příjmu u odvodů neexistuje nezdanitelné minimum.

Procentní zatížení se u zaměstnanců pohybuje od 35,2 %, se stoupajícím příjmem se blíží až k 57 %. U OSVČ má kolísavý průběh, vzhledem k existenci minima a maxima u vyměřovacího základu pro odvody pojistného (od příjmu 81 000 zatížení klesá směrem ke 32 %).
Vysoké odvody dusí především zaměstnavatele, protože zdražují práci. To brzdí ekonomický rozvoj (zato se "rozvíjí" šedá ekonomika), zvyšuje nezaměstnanost, vede ke snaze o "daňovou optimalizaci".

Nelze ovšem jen tak bez dalšího prohlásit, že zatížení je příliš vysoké a je třeba snížit pojistné. Ty peníze jsou používány na financování zdravotnictví, výplatu důchodů, nemocenských dávek a zčásti na podpory v nezaměstnanosti. Snížení je nutné, ovšem musí k němu dojít v rámci reforem - nejen důchodové, ale i nemocenského a sociální reformy obecně. Ty by navíc měly být provázány s reformou daňovou.

Z návrhu důchodové reformy politických stran je zřejmé, že snížení pojistného navrhuje pouze ODS, a to o 8 % bodů. Všechny ostatní předpokládají stejnou, resp. vyšší sazbu. Při použití návrhu reformy metodou komplementární konverze (dále KK, viz článek Další návrh důchodové reformy: deponovaný důchod) by bylo snížení ještě výraznější - po skončení 2. etapy o 12 %, na konci reformy až o 20% bodů.

Tato přitažlivá představa má ovšem i svou druhou stranu. Tou jsou především nižší státní důchody. U návrhu ODS ve výši 20 % průměrné mzdy, u KK ve výši životního minima jednotlivce. Ostatní prostředky by si na stáří musel každý naspořit. Pokud by chtěl mít stejný příjem jako podle dnešních pravidel, musel by alespoň část ušetřených prostředků z pojistného použít na tento účel. (Dlužno podotknout, že reforma podle ČSSD negeneruje důchody o moc vyšší, aniž by ovšem nějaké prostředky na vlastní investování uvolňovala.) Státní důchody by se snižovaly postupně, v obou případech bychom se k rovnému důchodu dopracovali za asi 30 let. Důležité je, že každý bude mít možnost se na stáří zabezpečit, aniž by musel vydat jakékoli finanční prostředky navíc.

Další důchody a dávky

Důchodová reforma by se neměla týkat pouze starobních důchodů, bez reformy důchodů invalidních. Invalidní pojištění by mělo být přesunuto na zdravotní pojišťovny s tím, že pojištění plné invalidity by bylo povinné, u částečné invalidity dobrovolné. Dobrovolné, rovněž u zdravotních pojišťoven, by bylo i nemocenské pojištění. U invalidity by součástí pojistného plnění byla kromě důchodu i odpovídající částka na spoření na stáří. Mimo tento systém by byli pouze invalidé z mládí, ti by dostávali odpovídající důchod ze státního důchodového účtu i nadále. Toto by samozřejmě nebránilo jakémukoli dobrovolnému připojištění u komerčních pojišťoven.

Zrušení VZP s převedením každého klienta na tu zdravotní pojišťovnu, kterou si vybere, by nastolilo rovné podmínky v oblasti zdravotního, zároveň i nemocenského a povinného invalidního pojištění. (Prodejem majetku VZP by koneckonců mohl stát získat docela slušné peníze. Do jedné pobočky VZP by se nejspíš vešly všechny pobočky ostatních pojišťoven - stát by mohl tyto nemovitosti prodat klidně jim, pokud by měly zájem.)

Invalidům a matkám malých dětí by v jejich problémech při uplatnění na trhu práce pomohlo namísto daňových úlev a pokut pro zaměstnavatele snížit jejich zaměstnavatelům pojistné a zrušit jejich zákonem definovanou "ochranu".

Zavedení rovné dávky na dítě ve výši poloviny průměrného životního minima dětí do osmnácti let a zavedení příspěvku na bezmocnost podle stupně bezmocnosti by umožnilo zrušit systém sociální podpory.

Systém sociální pomoci (poskytované obcemi) by zůstal zachován pouze pro skutečně potřebné. Automatické dorovnávání do životního minima je kontraproduktivní a je hlavní příčinou neochoty pracovat, zejména u rodičů více dětí. Nemluvě o jeho zneužívání osobami, které na dávky ve skutečnosti vůbec nemají nárok, ani je nepotřebují. Podaří-li se zavést rovnou dávku, nad tuto dávku by existovala možnost sociální pomoci pouze naturální, v případě rodin cílená na potřeby dětí a obecně - u starých, postižených a rodin s dětmi - na pomoc s platbami za bydlení. Další možnosti pomoci jsou záležitostí obcí, které nejlépe vědí, kdo a co skutečně potřebuje a není v možnostech jeho ani jeho rodiny si to zajistit. Nárokovou částí sociálního systému by byla pouze rovná dávka.

Konec bezbřehých limitů

Co se týče plateb pojistného, zavedení stropu i pro zaměstnance je rozumným opatřením. Právě osoby s vysokými příjmy mají mnohem více možností, jak se placení odvodů vyhnout. Běžná praxe u lépe placených zaměstnanců zejména zahraničních a nadnárodních firem "plat se daní tady, bonusy venku" (přičemž bonusy mohou i přesahovat výši platu) je způsobena právě vysokými odvody a neexistencí stropu. Lze souhlasit s tím, aby se začalo pětinásobkem průměrné mzdy, s postupným snížením na trojnásobek, později až na v Evropě obvyklý dvojnásobek. Lze diskutovat o možnosti, že ten, kdo uplatní limit, nebude mít nárok na rovnou dávku.

Strop má jeden další význam - legitimizuje limity pro plnění (např. u nemocenské), které dnes nemají skutečně opodstatnění. Bude-li pro odvody i pro plnění platit tentýž limit, bude všechno v pořádku. Systém se tím posune směrem k pojistnému principu, i když o čistě pojistný systém nepůjde. Tomu brání jednak rovná základní část - ať už dnes základní výměra nebo v budoucnu rovná dávka či rovný důchod, jednak redukce vyměřovacích základů. Zatímco rovná část by měla zůstat zachována, pravděpodobně i posílena, redukce by měly s pokračujícími reformami mizet. Po jejich eliminaci bychom zde měli skutečně průhledný systém: rovnou solidární část, vyplácenou ze státního rozpočtu a ostatní, založené na plně zásluhovém, pojišťovacím principu, u soukromých institucí, včetně zdravotních pojišťoven.

Po druhé etapě reformy a po skončení reformy by se tedy celkové daňové zatížení práce od dnešního lišilo tak, jak ukazuje graf (zdanění je "přeneseno" na letošní příjmy a ceny):

Vysvětlivky ke grafu:

Reforma po druhé etapě: daňová sazba 15 %, daňová sleva (negativní daň) 2 360 Kč (ž.m. jednotlivce), odvody 27 % celkové mzdy (35 % hrubé mzdy), strop na platby pojistného 54 000 Kč (trojnásobek průměrné mzdy).

Po reformě: daně dtto, odvody celkem 22 % (27,5 % hrubé mzdy), strop na platby pojistného 36 000 Kč (dvojnásobek průměrné mzdy).

Na otázku, čím to zaplatíme, si odpovíme v dalším díle. První část odpovědi je ovšem zřejmá: Zaplatíme vyšší zodpovědností - a také svobodou.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 6. 2005 22:54, Kateřina

Fredy, teprve teď jsem si ty jeho výplody přečetla, to je tedy něco. Myslíte, že snaha vysvětlit mu cokoli by k něčemu byla?!

Reagovat

 

+39
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (fmarek1 23. 06. 2005 08:26)

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

24. 6. 2005 | 16:50 | Jarmila

Důchodci a těžce nemocní jsou jednou stranou mince. Na druhé straně stojí všichni cizinci, kteří musí být u VZP pojištění povinně ze zákona. Nechci být špatným prorokem, ale tipla bych si, že síly jsou na obou straných minimálně...více

24. 6. 2005 | 12:00 | Jirka

Máte recht. Lidi toho druhu jsou buďto skálopevně přesvědčení o správnosti vlastních názorů a protinázory je nevzrušují, nebo jsou přesvědčeni o výhodnosti hlásání takových názorů. Pak je protinázor sice vzruší (obranná reakce),...více

23. 6. 2005 | 22:54 | Kateřina

Fredy, teprve teď jsem si ty jeho výplody přečetla, to je tedy něco. Myslíte, že snaha vysvětlit mu cokoli by k něčemu byla?! více

23. 6. 2005 | 8:52 | Jirka

Taky si myslím, že takový krok není nutný. Pokud by bylo odstraněno přerozdělování pojistného a zdravotní pojišťovny měly více volnosti v pojistné politice, buďto VZP ukáže svoji životaschopnost v konkurenčním prostředí,...více

23. 6. 2005 | 8:26 | fmarek1

Paní Kateřino, pošlete Váš seriál také odborům. Třeba by pan Štěch pochopil, kde je zakopaný pes a nestřílel od boku poplašné zprávy. Párkrát jsem s ním hovořil a o jeho ekonomických znalostech vím své. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Pauperizace, Systematické riziko, Pokladniční poukázka, miroslav uďan, andrej babiš, michal wantulok, pavel bělobrádek, daň z příjmů, Československá obchodní banka, TATRA, Penzijní fondy, každý , výrobce minimotorek, 634/1992 Sb., rejstříkový soud, Romea, dárek, James Bond

6U12786, 1Z59964, IAMS0RRY, 1Z59964, 1Z59964

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK