Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Daně elektronicky: zjednodušme, zlevněme, užívejme

Daně elektronicky: zjednodušme, zlevněme, užívejme
Elektronické podávání daňových přiznání se u nás oblibě příliš netěší. Proč? Je k němu potřeba vlastnictví drahého elektronického podpisu. Kdyby se ten z celého procesu vypustil, počet lidí komunikujících s daňovou správou on-line by jistě vzrostl. Dokládají to i zkušenosti z USA, kde počet uživatelů jednoduchého a zdarma elektronického daňového přiznání razantně narůstá.

Podávat daňová přiznání prostřednictvím internetu může mít řadu výhod. Přiznání k jednotlivým daním má v dnes běžném provedení vždy podobu formuláře s předem definovanými řádky, které je nutné podle metodického návodu vyplnit. Jeho převedení do podoby www stránky na internetu nebo jednoduchého programu by nemuselo nic bránit. Obecně vzato každou komunikaci mezi občanem a státem, která se odehrává s pomocí formuláře, je možné poměrně snadno přenést do elektronické (počítačové) podoby. Aby taková komunikace fungovala, musí na ni být v prvé řadě obě strany připraveny. Současně musí být taková výměna informací co nejjednodušší a musí zachovávat přiměřenou úroveň bezpečnosti. Slovo přiměřenou je zdůrazněno úmyslně, protože v ČR se paranoidnímu přístupu k bezpečnosti dává větší prostor než obchodnímu úspěchu a jednoduchosti zvoleného řešení.

Podávat daňová přiznání by mohlo být stejně jednoduché jako obsluha bankovního účtu prostřednictvím internetového bankovnictví. Poplatník by takovou aplikaci mohl využít, i když by byl služebně mimo místo svého podnikání, třeba i v noci či o víkendu. Výhodou elektronických formulářů daňových přiznání je i to, že mohou obsahovat kontrolní mechanizmy pro odhalení překlepů a špatných výpočtů. Když si k tomu přidáme fakt, že elektronicky a na dálku by bylo možné podávat přiznání ke všem typům daní, objeví se otázka, proč se elektronická podávání daňových přiznání rozšiřují tak pomalu. Odpověď je v celku prostá.

Bez certifikátu se nepřiznáte

Za současných podmínek je to drahý koníček. Poplatník, který by chtěl podávat svá daňová přiznání elektronicky si musí za asi 800 Kč zakoupit kvalifikovaný certifikát, s jehož použitím by následně před odesláním svá přiznání elektronicky podepisoval. Využije jej ale jen jednou na konci března, případně ještě několikrát při podání přiznání k silniční dani a DPH. Pokud by poplatník použil kvalifikovaný certifikát pouze pro podpis přiznání daně z příjmu, tak by jej tento úkon vyšel na 800 Kč, pokud by ještě podával každý měsíc přiznání k DPH a jednou za rok k silniční dani, tak to činí za rok 14 přiznání, cena za jedno podání pak vyjde na 57 Kč.

Jak na elektronické daně nyní?

Chcete na berňák po internetu? Víte, co k tomu potřebujete, kam zajít, co vás čeká, nemine a kolik to bude stát? Máte již svůj elektronický podpis?

Pokud ten samý občan místo koupě "nějakého certifikátu" vloží daňové přiznání do obálky a pošle je na finanční úřad (FÚ), tak jej doporučený dopis a obálka dohromady vyjdou na maximálně 25 Kč a na poště se může zastavit cestou ze zaměstnání. V případě osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je situace v případě daně z příjmu ještě komplikovanější. Tito poplatníci musí zajít na FÚ respektive odevzdat přiznání na poště, především proto, že jim správce daně respektive pošta musí pro účely přehledu pro zdravotní pojišťovnu potvrdit, že přiznání odevzdali. Takže pokud by živnostníci přeci jenom chtěli podávat daňová přiznání elektronicky, tak stejně ještě musí zajít na FÚ s formulářem pro pojišťovnu. Je to jedna z drobností, které rozvoj elektronického podávání přiznání zbytečně brzdí.

Elektronická podávání přiznání v zahraničí

V roce 2000 zavládlo v odborných kruzích v ČR nadšení nad tím, že prezident Havel podepsal zákon o elektronickém podpisu dříve než tehdejší president USA Bill Clinton. Jenže jedna věc je prosté podepsání zákona a druhá věc je jeho uplatnění v praxi. Právě uplatnění elektronického podpisu v praxi dnes v České republice velmi vázne. Paradoxně i proto, že tvůrci nových aplikací by chtěli bezpečnost a identifikaci osob řešit téměř výhradně prostřednictvím elektronického podpisu a současně chtějí hned od počátku vydělávat na provozování certifikačních autorit a dalších službách spojených s elektronickým podpisem. Výsledkem jsou zmatky, malé rozšíření elektronického podpisu a ztrátovost provozu certifikačních autorit. Jedním z důvodů může být i malá respektive špatným směrem vedená komunikace mezi tvůrci nových aplikací a vlastníky, případně zadavateli nové aplikace. V naprosté většině případů mají informatici a uživatelé jiné představy a obtížně hledají společnou řeč.

Názorně je rozdílný přístup ke stejnému úkolu vidět na srovnání postupu české daňové správy a daňové správy USA (IRS). Druhá jmenovaná v roce 2003 uvedla do praxe svůj program Free-File, který umožňuje podávat federální i státní daňová přiznání prostřednictvím internetu. V prvém roce použilo tento komunikační kanál 2,79 miliónů daňových poplatníků a letos do 15. dubna ("daňového silvestra" v USA) to již bylo 4,16 miliónů daňových poplatníků. Za tři roky existence projektu je to jistě velký úspěch. V případě daňových přiznání v USA nikdo klienty nenutí, aby používali (kupovali si za své těžce vydělané dolary) nějaký certifikát. Vzhledem k tomu, jak daleko je rozvoj informačních systémů v USA a jak daleko je u nás, nemám nejmenší důvod pochybovat o tom, že úroveň zabezpečení použitá IRS v jejich programu Free-File je pro daný úkol dostatečná a odpovídá hrozícím rizikům.

Dočkáme se rozšíření elektronických přiznání?

Daňová přiznání za rok 2005 by se mohla masivně podávat prostřednictvím internetu, tedy pokud by byl ze strany vedení MF ČR skutečný zájem. Technicky a organizačně je možné to připravit za 4 až 6 měsíců. Důležité je zbavit se přemrštěných požadavků na bezpečnost. Je třeba vytvořit takové řešení, které bude klást jen minimální nároky na daňové poplatníky a současně bude přiměřeně bezpečné.

Co to znamená? Výběr daní a daňové přiznání se řídí příslušným zákonem, který ukládá poplatníkům podat přiznání a současně zaplatit vypočtenou daň. To znamená, že když poplatník na přiznání uvede vypočtenou daň a současně ji zaplatí, potvrdí tím i platnost daňového přiznání. Jedinou cestou, jak mohl poplatník zjistit přesnou částku daně, kterou zaplatil, bylo, že daňové přiznání četl a podepsal. Tento způsob ověření poplatníka je jednoduchý a má oporu i v současném zákoně. Podstatné je, že takový způsob podání daňového přiznání je možné snadno provést i on-line. Není k tomu nutné, aby si každý poplatník kupoval kvalifikovaný certifikát, přitom ale budou podání zabezpečená proti odposlechu či pozměnění při přenosu přes internet. Postup navíc bude dostatečně jednoduchý.

Jak na to?

Jednou z variant by mohl být následující postup. Klient si ze stránek Ministerstva financí stáhne příslušný formulář pro podání daňového přiznání, vyplní jej a následně zašifruje s pomocí certifikátu (pomocí veřejného klíče, který je součástí certifikátu) vstupního serveru ministerstva. Dokument bude zašifrován a dešifrovat jej (převést zpět do čitelné podoby) může pouze server (nebo pracovník), který bude mít k dispozici příslušný soukromý klíč. Zašifrováním je zajištěno, že si daňové přiznání nemůže nikdo nepovolaný přečíst (mimo určeného příjemce) a současně při přenosu nemůže být přiznání pozměněno. Ještě jednodušším řešením by bylo přímo vyplnění daňového přiznání do formuláře na www stránce správce daně, podobně jak se to běžně provádí například v aplikacích internetového bankovnictví.

Při vstupu do systémů MF ČR by byl soubor s daňovým přiznáním dešifrován. Pokud by tato operace proběhla v pořádku, byla by data z přiznání vložena do systému s příznakem "Nepotvrzené přiznání". Po zaplacení daně by se provedlo "spárování" platby s daňovým přiznáním a, pokud by zaplacená částka a identifikační číslo plátce souhlasily, bylo by přiznání předáno k dalšímu zpracování. Fungování systému by dále bylo doplněno o vyhodnocování nulových daňových přiznání (tedy daňových přiznání bez daňové povinnosti) a prověření situace, kdy poplatník podal přes internet přiznání, ale nezaplatil daň. Zároveň by byly vytvořeny (upraveny) komunikační kanály s ČSSZ a zdravotními pojišťovnami. Je to jednoduché řešení, které klade minimální nároky na uživatele (poplatníky) a současně je zachována důvěrnost a integrita přenášených dat.

Někdo může namítnout, že byl z tohoto řešení vypuštěn elektronický podpis. Po zhodnocení všech rizik plynoucích z případného provozu výše uvedeného řešení a po zhodnocení náročnosti na poplatníky jsem došel k názoru (podobně jako pracovníci daňových správ v USA a Kanadě), že výhodnější pro obě strany je řešení bez elektronického podpisu. Kromě dlouholetých zkušeností z oblasti informačních systémů, jejich bezpečnosti a vyšetřování podvodů mne k tomuto postoji vede i léty prověřený fakt. Totiž, že má-li projekt skutečně fungovat a být úspěšný, musí být udělaný tak jednoduše, jak jen je to v dané oblasti možné.

Co si o navrženém způsobu elektronického podání daně myslíte? Bude u nás systém bez elektronického podpisu fungovat?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 5. 2005 10:19, Jirka

Můžete uvést nějaký příklad, jak by se dalo zneužít navrhovaného systému podáním falešného přiznání a zaplacením v něm uvedené daně, když by se takové přiznání po předložení platebního dokladu daňovým poplatníkem vymazalo? Je pravda, že jsem se už mnohokrát divil tomu, co podvodníci dokážou vymyslet. Tak nechci Vaši obavu odsoudit mávnutím ruky. Jen tvrdím, že mi taková možnost zneužití připadá dost nepravděpodobná a kuriozní. Asi jako možnost zneužití mých osobních dat tím, že někdo zašle pod mým jménem nějakou částku dobročinnému fondu. Především v tom nevidím smysl a přínos pro případného podvodníka.

Reagovat

 

+14
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (svb 14. 05. 2005 14:21)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

18. 5. 2005 13:05, Jirka

Právní hledisko se odvíjí od zákona a ten lze změnit. Původce elektronického přiznání není třeba vůbec prokazovat. Podstatné je, že je podáno a částka v něm vypočtená je odvedena v příslušné lhůtě na účet příslušného FÚ. Není-li podáno jiné přiznání, pak to podané musí být buď pravé, nebo pochází od někoho, kdo chtěl patrně v záchvatu šlechetnosti přispět státu. Proč v tom někomu bránit? Navíc poplatníci, kteří by takový způsob využívali jistě nebudou posílat vyměřenou daň složenkou, když jsou zvyklí používat počítač, jak to jen jde. A platím-li daň ze svého účtu je ta platba naprosto prokazatelná, neboť číslo bankovního účtu, které uvedu na přiznání se musí shodovat s číslem účtu, odkud platba přijde. Čísla účtů se navíc hlásí na FÚ již při registraci. To číslo sice může do přiznání uvést kdokoli, ale jen majitel účtu nebo jím pověřená osoba s podpisovým právem může platbu z účtu odeslat. Je-li zabezpečena samotná platba, není již třeba zabezpečovat podání přiznání. Každé přiznání, které neodpovídá platbě PODEPSANÉ majitelem účtu (osobně či elektronicky), bude prostě smazáno a nebude na něj brán zřetel.

Že ve sporech s úřadem často trpí občan, je běžná realita. Z tohoto pohledu by to nepřineslo nic nového. Dovedu si představit spor občana se sociálkou nebo zdravotní pojišťovnou, pokud by za něj někdo podal a zaplatil přiznání k dani z příjmů, z něhož by mu plynula povinnost platit pojistné, které by jinak neplatil. Ale pak by ten podvodník musel dokázat poslat peníze z účtu toho poplatníka, což je podstatně těžší, než se za něj vydávat a zfalšovat jeho podpis na papírovém přiznání. A poplatník by neměl zas takovou práci dokázat, že přiznání nepodal sám. Stačí dovézt na FÚ peněžní deník a je jasno. Pokud nepodniká, není na FÚ ani registrován jako OSVČ. Pak za něho podává přiznání zaměstnavatel.

Podle mě by tedy stačilo, kdyby bylo elektronické podávání DP umožněno osobám, které v rámci registrace na FÚ, ČSSZ a ZP uvedou, že budou tuto cestu využívat a uvedou číslo účtu, z něhož daně a pojistné budou platit. Elektronickým podpisem by měli být vybaveni daňoví poradci, kteří by chtěli elektronicky podávat přiznání za klienta po lhůtě pro osobní podání. Skutečnost, že přiznání zpracoval registrovaný daňový poradce musí být doložena. Elektronický podpis by tu nahradil jejich kulaté razítko.

Reagovat

 

-23
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (pikacubka 18. 05. 2005 07:22)

Další příspěvky v diskuzi (26 komentářů)

18. 5. 2005 | 13:05 | Jirka

Právní hledisko se odvíjí od zákona a ten lze změnit. Původce elektronického přiznání není třeba vůbec prokazovat. Podstatné je, že je podáno a částka v něm vypočtená je odvedena v příslušné lhůtě na účet příslušného FÚ....více

18. 5. 2005 | 7:22 | pikacubka

Vize je to krásná, alez právního hlediska naprosto nereálná. Ad 1 není možné prokázat původce emailu, ad 2 v jekýchkolivprávních sporech by utrpěl pouze občan, ne úřad. Zjednodušené ale hloupé:)) více

17. 5. 2005 | 10:19 | Jirka

Můžete uvést nějaký příklad, jak by se dalo zneužít navrhovaného systému podáním falešného přiznání a zaplacením v něm uvedené daně, když by se takové přiznání po předložení platebního dokladu daňovým poplatníkem vymazalo?...více

16. 5. 2005 | 8:11 | Michal

Po mně chtěli ke stavebnímu spoření rodný list. Asi abych doložil, že jsem se narodil. Rodné číslo v něm stejně není, to tehdy ještě nebylo. Jediné, co nechtěli, je potvrzení od otce, že mně zplodil, dokonce nechtěli ani...více

14. 5. 2005 | 21:59 | svb

Děkuji za Vaši reakci. Omlouvám se, pokud Vás můj mylný dojem urazil, ale ve článku jste právě tuto část tak nějak "zamluvil" - mě osobně tam podrobnější informace přímo chyběla a myslím, že by se do článku i hodila. Škoda,...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Domicil, Fondy zaměřené na daňovou optimalizaci, Hotové peníze, petr mach, andrej babiš, architektura, monte dei paschi di siena, referendum, světová ekonomika, bezpečnostní zámek, silová elektřina, thu nga haškovcová, jednorázová investice, měnová politika, Spotřebitelské úvěry, era účet k podnikání, spotřeba elektřiny, UNIVYC, A.S.

1AM4964, 2AP2236, 2AD7650, 2AP2236, 2SJ5002

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK