Reforma versus peněženky živnostníků

Před několika dny jsme v článku Reforma versus naše peněženky popsali, jak zasáhnou daňové změny, které jsou součástí vládní reformy veřejných financí, do našeho každodenního života. Mnohem větší dopad ovšem budou mít na živnostníky a další osoby, označované souhrnně jako OSVČ (zemědělci, soukromí lékaři atd.).

Omezení prostoru pro investování

Především se zvyšuje tzv. vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění ze současných 35 % na 40 % v roce 2004 a v dalších dvou letech až na 50 %. To by samo o sobě nebylo nesprávné, pokud by byla vláda ochotna toto kompenzovat zkrácením odpisových lhůt pro investice. To ale český kabïnet není. Znamená to tudíž omezení prostoru pro investování - v podstatě tedy omezení těch, kteří skutečně podnikají a do svého podnikání jsou ochotni investovat. Jde totiž o to, že pokud fyzická osoba investuje - koupí obráběcí stroj, lékařský přístroj apod. - může si v roce pořízení odepsat (= dát do nákladů) pouze určitou část - podle doby odpisování - a ze zbytku musí nejen zaplatit daň z příjmu, stejně jako právnická osoba, ale odvést i sociální a zdravotní pojistné.

Další změnou, pravděpodobně s katastrofálními důsledky, je zavedení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné a daň z příjmu. Dalo by se pochopit, pokud by byl zaveden jednotný minimální vyměřovací základ ve výši minimální mzdy pro oboje pojistné i daň. Tak to ale není. Základ pro zdravotní pojistné a daň je vyšší, pro sociální pojistné nižší. Zjednodušeně řečeno je základ pro daně a zdravotní pojistné polovina, pro sociální pojistné čtvrtina průměrné mzdy. Tedy to, z čeho neplynou pro stát vyšší závazky, má vyměřovací základ vyšší než je minimální mzda, základ pro sociální pojistné, ze kterého se vypočítávají nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti a především důchody, je nižší než minimální mzda.
Navíc je celková částka minimálních plateb tak vysoká, že u drobných živnostníků, kteří mají skutečně příjem do 8 000 měsíčně, je celkové procentuální daňové zatížení vyšší než u osoby s příjmem nad 50 000 měsíčně (viz graf č.1). Je rovněž vyšší než ve stejném případě odvedou státu zaměstnavatel a zaměstnanec dohromady!
Argumentem je, že OSVČ obecně podnikají načerno, utajují příjmy, neplatí daně a pojistné. Jak se to zlepší tím, že budou povinny odvádět víc, je záhadou. Spíš dojde k hromadnému rušení živnostenských oprávnění a mnohem většímu rozmachu práce načerno.




Podvodníci bez úhony

Podvody je třeba řešit odhalováním a sankcionováním podvodníků a ne tím, že paní na mandlu nebo v čistírně, švadleně či majiteli malého krámku na vesnici předepíšu odvody, které je prostě zlikvidují. Těžko si lze představit, jak někdo, kdo si vydělá 7 000 Kč měsíčně, zaplatí státu 3 000 Kč, v roce 2006 dokonce 3 700 Kč a ze zbytku dokáže žít. Ne každý podniká v Praze - a v regionech s vysokou nezaměstnaností je takový příjem často tvrdou realitou. Takže mnohem spíš zavře a půjde se hlásit na úřad práce. A těm, kteří skutečně podvádějí, to bude jedno - zaplatí víc bez mrknutí, protože jejich skutečné příjmy jsou mnohem vyšší. V tomto případě lze spíše než přínos pro stát očekávat ztrátu a ne jen finanční.

Za skandální lze považovat povinnost platit minimální sociální pojistné osobami, pobírajícími rodičovský příspěvek - tedy pečujícími o malé dítě. U důchodců, studentů, invalidů, lidí, pečujících o bezmocnou osobu - prostě u všech ostatních, kteří si pouze "přivydělávají", je případná výdělečná činnost považována za vedlejší, u osoby na rodičovské dovolené nikoli. Takže se může klidně stát, že v některém měsíci si matka s malým dítětem přivydělá méně, než bude muset státu zaplatit.

Vyznáte se v zákonech?

Speciální kapitolou je srozumitelnost našich zákonů. Nejde jen o počet novel (např. zákon o daních z příjmů byl již novelizován po padesáté druhé, novela obsahuje více než 300 bodů), ale i o formulace. Například nikdo z předkladatelů nebyl schopen přesně sdělit, kolik vlastně budou ony minimální odvody. Když jsme se pokusili ověřit své výpočty na ministerstvech financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví, dostali jsme od 4 úředníků 4 různé odpovědi, lišící se o tisíce korun, od dalších dvou pak odpověď žádnou. Na písemnou žádost odpovědělo jedno ministerstvo citací zákona, druhé chybně a pouze MPSV zaslalo odpověď správnou. Ono není divu. Například zákon o pojistném na sociální zabezpečení je psán takovým jazykem, že to vypadá jako by záměrem bylo, aby mu nikdo nerozuměl. Můžete si to sami ověřit prostřednictvím našeho malého soutěžního kvizu, najdete ho na www.skaloud.net. Pokud odpovíte správně, získáte neobvyklou prémii.

Souhlasíte s tím, že pro řadu živnostníků budou změny vyplývající z reformy veřejných financí likvidační? Očekáváte také ještě větší rozmach práce načerno? Nebo považujte změny za pozitivní? Pokud ano, jaký pro to máte důvod?