Měli by bohatí platit vyšší daně? Výzkumy veřejného mínění říkají, že příznivců progresivního zdanění, které by pro lidi s vyššími příjmy znamenalo větší daňovou zátěž, je výrazná většina. Jistě – ona se taky výrazná většina nepočítá mezi ty, kterých by se progresivní daň měla dotknout, tedy mezi bohaté. I když... vždycky přijde na to, kde se v praxi namalují dělicí čáry a od jakých příjmů by se platilo víc, od jakých ještě víc a od kolika nejvíc.
V České republice zatím platí u daně z příjmu fyzických osob rovná sazba. Nic na tom nezmění ani plánovaná daňová reforma Miroslava Kalouska. Nynější sazba je většinou 15 procent, vypočítává se ze superhrubé mzdy. V přepočtu na hrubou mzdu by to činilo 21 procent, což je dobré vědět pro porovnávání s nedávnou dobou před superhrubou mzdou, ale také s budoucností. Po daňové reformě by se – od roku 2013 – měla sazba posunout na 19 procent, kterážto procenta by se vypočítávala zase jen z hrubé mzdy. Přeloženo z řeči čísel do srozumitelných slov: daňová zátěž by většině zaměstnanců mírně klesla. Lidé s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně by naopak zaplatili o něco víc než v současnosti. O skutečně progresivním zdanění však nemůže být řeč.
Minulý čtvrtek jsme se ptali, co byste říkali na to, kdyby aerolinky začaly své cestující vážit a zavedly speciální příplatky pro korpulentnější. Chtěli jsme knížkou odměnit fundovaný a dlouhatý příspěvek podepsaný Lagarto. Protože nám ale Lagarto nenechal(a) žádný kontakt, vybereme někoho jiného.
Rádi bychom knížku poslali jezevcovi, který patří k našim pravidelným a rozvážným diskutérům, jak ostatně prokázal i zde. A taky přispěl jako první. A navíc si kupuje v letadle dvě sedadla, aby neomezoval spolucestujícího vedle sebe, což je ohleduplné a sportovní.
Investiční mág a jeden z nejzámožnějších lidí světa Warren Buffett se nechal slyšet, že by americká vláda měla být v daňové politice k bohatým Američanům podstatně přísnější. Podle jeho prohlášení, které v pondělí uveřejnily New York Times, by americká vláda měla přestat bohaté rozmazlovat. Jejich celkové odvody do státní kasy jsou podle osmdesátiletého Buffetta ve srovnání s tím, jakou část svých příjmů musí zaplatit běžní Američané, naprosto směšné.
Podobně vidí také řada movitých Čechů situaci u nás. V poslední době nízké daně bohatých kritizovali například Stanislav Bernard, Vít Bárta či Tomio Okamura. Šéf poslaneckého klubu politické strany Věci veřejné Bárta dokonce navrhuje, aby měsíční příjmy nad 90 tisíc korun byly zdaněné 30procentní sazbou. Nic však nenasvědčuje, že by jeho návrh měl u premiéra Petra Nečase a jeho ministra financí šanci.
I pivovarník Bernard se domnívá, že by Češi s vyššími příjmy měli platit vyšší daně. Obává se však, že dávat takto získané peníze do současného zkorumpovaného systému veřejných financí má stejný efekt, jako je spláchnout do záchodu.
Napište nám, co si o tom myslíte, a přečtěte si názory ostatních. Autor nejzajímavějšího diskusního příspěvku zveřejněného do 15 hodin v pondělí 22. srpna získá knihu Krotitelé dluhů, kterou připravil kolektiv autorů pod vedením Lenky Králové. Pokud chcete o svazek s podtitulem Průvodce vaším rodinným rozpočtem soutěžit, zanechte u příspěvku i kontakt, abychom měli šanci dozvědět se, kam výhru poslat.
Výsledky soutěže vyhlásíme za týden u dalšího článku z rubriky Co si o tom myslíte?
Aby se vám lépe přemýšlelo, pro inspiraci jsme se zeptali jednoho ekonoma a jednoho úspěšného podnikatele.
Oba pány, Petra Macha i Tomia Okamuru, nejspíš znáte z našeho populárního pátečního seriálu anket Očima expertů. Každotýdenní kytičky chytrých názorů na problémy, před kterými vaše peněženka tak či onak neuteče.
Daně jsou vždy nespravedlivé v tom smyslu, že je musíme platit, aniž za ně nutně dostáváme protihodnotu. Někdo si myslí, že spravedlivější je lineární (rovná) daň, jiný, že progresivní daň, a někdo zase, že daň z hlavy. Vlády ale málokdy uvalují daně na základě nějaké teorie spravedlnosti a i u nás existují jak daně progresivní, tak daně degresivní. Vlády spíš mají tendenci jako leviatan brát lidem maximum možného. Jediným důvodem vysokého zdaňování zaměstnanců se středními příjmy bývá to, že nedokážou daním snadno uniknout, a důvodem relativně nižšího zdaňování živnostníků a bohatých lidí je to, že ti se spíš dokážou daním vyhnout. Otázka, jestli by živnostníci a bohatí lidé „měli platit“ vyšší daně, není ani tak otázkou přání či politické filozofie. Tato nebo příští vláda může bohatým zkusit zvýšit daně. Výsledkem ale nakonec může být nižší výnos. Liberální politická filozofie velí jediné: daně by měly být co nejnižší a měly by co nejméně pokřivovat lidské chování.
Podle mého názoru není optimální výše daně hlavní aktuální otázkou. Jde přece v první řadě o to, co za své peníze dostanu. I nízká daň může podnikatele pohoršovat, jestliže ji stát rozhází nebo nechá rozkrást. V severských zemích je většina lidí s vysokou daní smířená a je spokojená, protože vidí, že peníze jsou efektivně využité. V první řadě je tedy třeba zefektivnit státní správu peněz tak, abychom všichni měli oprávněný pocit, že naše peníze slouží k našemu obecnému prospěchu, a nikoli k obohacení korupčníků. Warren Buffett, americký miliardář, dokonce před pár dny vyzval americkou vládu, aby více zdanila nejbohatší s tím, že mu připadne nesprávné, aby platil v poměru k výdělkům méně než jeho zaměstnanci. Takže: osobně nebudu mít problém ani s progresivní daní, pokud moje peníze účelně poslouží celé veřejnosti. Pokud se budou rozhazovat jako doposud, tak bych naopak penězovod státu maximální přiškrtil.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno