Sex na paragon? Nebo bez? Legalizovat a zdanit prostituci?

Prostituce byla vždy a všude. Dnešní Česko však patří ke světové špičce. Stabilně se držíme mezi dvaceti nejoblíbenějšími destinacemi sexuální turistiky. Podobnými úspěchy se mohou chlubit leda naši hokejisti. Státní kase se tak dobře jako prostitutkám nedaří. Zeje prázdnotou a obliba vládních stran je pod bodem mrazu. Nejhůře z přestřelek v koalici vyšly Věci veřejné. A tak bylo třeba přijít s nějakým zaručeným tahákem. K tomu jim posloužila právě „naše“ prodejná děvčata. Před pár dny Vévéčka vyrukovala s tím, že by se měla prostituce zdanit. Jejich kolegové ve vládě – konzervativci – si ťukají na čelo. V koaliční smlouvě po tom není ani vidu, ani slechu. Ale u VV to žádná novinka není, „prostitutky na paragon“ patřily už k jejich předvolebním lákadlům. Tedy – ne přímo prostitutky, ale jejich zdanění. Ať už byla jejich motivace ke vzkříšení diskuse o „prostitutkách-živnostnicích“ jakákoli, otevřeli tím znovu problém, který naléhavě čeká na své řešení.

V Holandsku, Německu a Rakousku je prostituce legální a zdaněná. V Polsku a Irsku zakázaná. A my? Navzdory několika pokusům o změnu legislativy jsme prozatím jasný postoj zaujmout nedokázali. A tak máme jen dosud platný zákon z roku 1922, podle kterého jsou zakázané „veřejné domy“. Reálně se jim vede výborně, stačí drobná kamufláž a nikdo po nich nešlape.

Je lepší být pasák, nebo pokrytec?

Minulý čtvrtek jsme se ptali, kolik by podle vás byla rozumná cena za espézetku s nápisem na přání. Knížkou jsme se tentokrát rozhodli ocenit příspěvek, který do debaty přinesl závan reality – a de facto argument pro zavedení a zpoplatnění speciálních espézetek na přání. Za některé se totiž platí už teď, jenže v obálkách podstrkávaných pod stolem. Citujme:

Byl jsem na dopravním odboru magistrátu pro novou SPZ. Přede mnou chlápek dostal 1233, obrátí se a říká, že mám kliku. Jaké bylo moje překvapení, že jsem dostal 1235. Ptám se úřednice, že by to mělo být správně 1234, ona se jen usmála a palcem ukázala nahoru. Je opravdu zajímavé, že tato VIP čísla mají invalidé (podle označení oknem) v autech, začínajících na ceně jeden milion. Mají prostě kliku, stoupnou si do správné fronty, že?

Knihu od nás získává Honza, za výš citovaný komentář, publikovaný ve čtvrtek 28. 7. v 13.39. Výherci gratulujeme.

Sexuální byznys u nás zkrátka kvete. Že nás to hluboce morálně pohoršuje? To je zvláštní. Cizinci o naše kněžky lásky evidentně stojí, ale sami celý byznys „neutáhnou“. Kdyby o divy nabízející prodejnou rozkoš nebyl zájem přímo mezi českými muži, dávno by celý obchod zkrachoval.

O kolik je každoročně lehčí náš rozpočet kvůli neschopnosti politiků postavit se k prostituci čelem? Podle expertů Věcí veřejných na domy veřejné dělají roční nezdaněné příjmy z prostituce odhadem 10 miliard. Otázkou ovšem je, do které kategorie živností by prostituce připadla. Pokud by provozovatelky nejstaršího řemesla mohly uplatňovat osmdesátiprocentní výdajový paušál jako provozovatelé ostatních, mladších řemesel, na celém slavném zdanění bychom nevydělali nejspíš ani na papír, na který by si poslanci tiskli návrhy příslušných novel legislativy.

Zastánci ale tvrdí, že přínosy by byly nejen finanční. Zdanění by předpokládalo ukotvení prostituce v zákonech a regulích: tedy legalizaci a regulaci. A to by mělo vést ke zprůhlednění této oblasti sexuálního byznysu. Prostitutky by musely podstupovat pravidelné lékařské prohlídky a platit sociální a zdravotní pojištění.

Zároveň by podle příznivců legalizované prostituce došlo k omezení organizovaného zločinu. Řada prodejných dívek totiž vykonává tuto činnost nedobrovolně a pod nátlakem, mnohdy dokonce v podmínkách, které je ohrožují na životě. Kdyby se vykřičené domy staly legálními, měla by do nich lepší přístup také policie. Dnes má přístup pouze do jejich barů, které jsou považovány za veřejné prostory. Pokoje, kde dívky nabízejí sexuální služby, jsou vedené jako soukromé s tím, že si je dívky dlouhodobě pronajímají k bydlení. Policie do nich tedy bez pádného důvodu vtrhnout nemůže.

Odpůrci legální a zdaněné prostituce v čele s premiérem Nečasem kontrují tím, že stát nemůže být pasákem. Ministr Drábek v této souvislosti poznamenal, že nehodlá toto povolání nabízet na úřadech práce a organizovat pro něj rekvalifikační kurzy. Faktem navíc zůstává, že abychom mohli nejstarší řemeslo legalizovat, museli bychom nejprve vypovědět mezinárodní Úmluvu o potlačování obchodu s lidmi, kterou jsme podepsali roku 1958. V té jsme se totiž zavázali, že nepřijmeme zákon, který by požadoval registraci prostitutek nebo dozor nad nimi.