Daňové výjimky, stejně jako dotace, však zvýhodňují jednu skupinu obyvatel na úkor druhé a jeden finanční produkt na úkor druhého.
Světovým trendem je snižování daňových sazeb u daně z příjmu fyzických osob a současně snižování počtu daňových výjimek. Toto opatření zvyšuje daňový výnos státu i při zachování daňových sazeb daně. Navíc dochází ke zjednodušování daní, které jsou v Česku poměrně složité. Vyplňování daňových přiznání (z příjmů, k silniční dani, k DPH, k dani z nemovitosti…), Přehledů o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ musí většina OSVČ ponechat na odborníkovi. Daňová úprava by měla být tak jednoduchá, aby malý živnostník zvládl sám vyplnit všechny tři tiskopisy (k dani z příjmu + Přehledy).
Proč snížit počet daňových výjimek?
Odvody na dani z příjmu fyzických osobjsou v Česku, oproti ostatním vyspělým zemím světa, nízké. V Česku jsou však vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Daňová povinnost je nízká z důvodu nízké sazby daně z příjmu fyzických osob (15 %), vysoké slevě na poplatníka (2 070 Kč měsíčně) či vysokému daňovému zvýhodnění na děti žijící s poplatníkem v jedné domácnosti (967 Kč měsíčně).
V daňovém přiznání nebo ročním zúčtování lze navíc výrazně snížit daňovou povinnost uplatněním nezdanitelných položek snižujících základ daně. Nejvíce si daňový základ snižují občané s nadprůměrnými příjmy, kteří mají uzavřeno jak penzijní připojištění, tak životní pojistky či splácí drahou hypotéku.
Snížení daňových výjimek, tj. nezdanitelných položek (§ 15 zákona o dani z příjmu) a příjmů osvobozených od daně z příjmu fyzických osob (§ 4 zákona o dani z příjmu) je možností, jak při problémech s rozpočtem zvýšit daňové příjmy bez zvyšování daňových sazeb především od lépe finančně situovaných občanů.
Jak je to s penzijním a životním pojištění?
U penzijního připojištěnílze od základu daně odečíst zaplacenou částku nad 6 tisíc korun, a to až do výše 12 tisíc korun. Měsíční úložka 1 500 Kč během roku v daňovém přiznání znamená snížení daňové povinnosti o 1 800 Kč (12 000 Kč * 15 %). Nutno podotknout, že občané s podprůměrnými příjmy si měsíčně spoří na penzijním připojištění maximálně 500 Kč, aby dosáhli na měsíční státní příspěvek 150 Kč.
U životního pojištění lze základ daně snížit o 12 tisíc Kč, což opět znamená nižší daňovou povinnost 1 800 Kč (12 000 Kč * 15 %). Výplata pojistného musí být sjednána nejdříve až po 60 měsících od uzavření smlouvy a nejdříve lze pojistné vyplatit v roce, kdy občan dosáhne 60 let. Občané s podprůměrnými příjmy mají životní pojistky uzavřeny na nízké částky nebo vůbec.
Ministerstvo financízvažuje pouze zrušení možnosti snížit si daňový základ o zaplacené úroky z úvěru na bydlení, zrušit lze ale i odpočet zaplacených příspěvků na penzijním a životním pojištění. Občanů s podprůměrnými příjmy by se toto opatření příliš nedotklo. Daňové zvýhodnění by přitom mělo být primárně zaměřeno na nízko-příjmové občany či zdravotně znevýhodněné občany.
Zbytek článku si přečtete na serveru investujeme.cz.
Sdílejte článek, než ho smažem