V krizi dokáže ČNB ovlivňovat úrokové sazby jen obtížně

Petr Čermák | rubrika: Když se řekne | 9. 2. 2009
V krizi dokáže ČNB ovlivňovat úrokové sazby jen obtížně
Základní sazby ČNB mají poměrně velký vliv na úrokovou míru na peněžním trhu. Jeho prostřednictvím pak působí na dlouhodobou úrokovou míru, kurz koruny, akcie i dluhopisy. Poměrně těsná propojenost v dobách klidu se ale v krizi uvolňuje.

Minulý čtvrtek byl bohatý na zasedání centrálních bankéřů. Bankovní rada České národní bankyrozhodla o snížení základních úrokových sazeb, dvoutýdenní repo sazba klesla na 1,75 procenta. O půl procentního bodu na jedno procento snížila úrokovou sazbu Bank of England. Poslední zasedala Evropská centrální banka, která ale sazby nechala beze změny.

ČNB se stanovováním sazeb snaží působit na peněžní trh a přes něj dál na ekonomiku. Největší vliv má právě tzv. repo sazba, pomocí které stahuje z mezibankovního trhupřebytečné peníze.

„Hlavní význam reposazby spočívá v tom, že centrální banka pomocí tohoto nástroje naznačuje očekávanou míru inflace. V případě, že trh toto očekávání sdílí, promítnou se krátkodobé sazby i do těch střednědobých a dlouhodobých,“ vysvětluje za ČSOBjejí mluvčí Irena Zatloukalová. „Nyní český trh sice sdílí názor ČNB, že inflace klesne, což je argument pro pokles sazeb, nicméně zároveň výrazně rostou rizika a roste i cena peněz. Ve výsledku proto úvěrové sazby pro klienty stagnují či rostou.“ ČNB tak hůře ovlivní dlouhodobou úrokovou míru. To znamená, že i vliv její politiky na míru inflace a nezaměstnanosti je slabší.

Další základní sazby ČNB

Diskontní sazba, další z důležitých sazeb ČNB, která stanovuje úrokovou míru, za kterou si mohou banky přes noc uložit u ČNB přebytečnou likviditu, představuje zpravidla minimální hranici pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. Další důležitá sazba, tzv. lombardní, podle ČNB tvoří zpravidla horní hranici. Za tuto sazbu mohou získat banky na jeden den peníze od centrální banky.

„Na inflaci a na ekonomiku celkově působí řada faktorů mimo ČNB a její schopnost udržet inflaci, potažmo ekonomiku, na určité úrovni je omezená,“ myslí si Petr Dvořák, děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, a dodává, že příklad slabosti ČNB lze v minulosti vidět na opakovaném nedodržení inflačního cíle. „V dlouhém období má expanzivní měnová politika (tj. snižování úrokových sazeb, pozn. red) jediný účinek – zvýšení inflace,“ píše v učebnici Makroekonomie člen bankovní rady ČNB Robert Holman.

Úroková míra se zprostředkovaně promítá i do kurzu české koruny. „Snížení úrokové míry na peněžním trhu povede k oslabení domácí měny,“ píše v učebnici Makroekonomie člen bankovní rady Robert Holman. Nižší úročení znamená pro investory nižší výnos. Neochota držet korunový majetek způsobí vzestup nabídky koruny, a tím horší kurz. Tato teoretická poučka ovšem v poslední době pro korunu příliš neplatí. ( Více čtěte v článku Ďábelský tanec koruny s vystrašenými investory)

Úroková míra ovlivňuje i cenu akcií. V poměrně staré studii z roku 1979 změřil její autor Peter Bernstein, že cena akcií a úroková míra mají tendenci chovat se obráceně. K podobnému výsledku došel v roce 1998 i Jeremy Siegel. „Analyzoval vliv změn úrokových sazeb FEDu na tržní portfolio reprezentované indexem Standard & Poor’s,“ popisuje jeho studii Petr Musílek v knize Trhy cenných papírů. Závěr vypovídá o vyšším růstu cen akcií po snížení úrokových měr než po jejich zvýšení.

Teorie popisuje tři kanály, přes které úroková míra na akcie působí. První z nich představuje vztah mezi dluhopisovým a akciovým trhem. Vyšší úroková sazba znamená pro investory atraktivnější výnos nových dluhopisů. Pokud si firma mohla dovolit vydat dluhopis například s dvouprocentním ročním úrokem, při zvýšení sazeb by takový dluhopis na trhu pravděpodobně neprodala. Musí tedy investorům nabídnout vyšší výnos. Poptávka se tedy přelévá z akciového na dluhopisový trh.

Druhým pojítkem jsou náklady na pořízení kapitálu na financování investic. Například při snížení sazeb by teoreticky mělo dojít k poklesu ceny kapitálu. Firmě se otevírají nové ziskové příležitosti a zvyšuje se i rentabilita kapitálu. Následné zvýšení zisku či dividendby se měly odrazit v růstu cen akcií.

Poslední spojení vyplývá z modelů, které používají analytici při počítání hodnoty firmy. V jejich rovnicích se vyskytuje úroková míra jako dělitel. Při jejím poklesu se zvyšuje cena, za kterou je racionální investor podle modelu ochotný daný cenný papír koupit.

Samozřejmě tento vztah není stoprocentní a liší se v závislosti na podmínkách na trhu. „Hlavním zaklínadlem, kvůli němuž dnes tak úplně neplatí historická negativní korelace mezi úrokovými sazbami a cenami akcií, je riziko,“ tvrdí Marek Hatlapatka, hlavní analytik Cyrrus. Riziko snižuje poptávku po akciích i po podnikových dluhopisech, zvyšuje náklady kapitálu a způsobuje, že analyticidělí své rovnice vyššími čísli, čímž získávají nižší cílové ceny akcií. Nárůst rizika tak účinně potlačil všechny tři zmíněné kanály.

Věříte, že úrokové sazby u hypoték či firemních úvěrů letos výrazně klesnou? Podělte se o názor.

 

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Firmy na burze se nerady zavazují ke stabilním dividendám

4. 2. 2009 | Petr Čermák

Firmy na burze se nerady zavazují ke stabilním dividendám

Existují různé druhy dividendových politik. V Česku je nejběžnější stanovování dividend v závislosti na čistém zisku. Podívejte se na historické dividendy jednotlivých společností a... celý článek

I přes krizi se objem vyplacených dividend asi mírně zvýší

2. 2. 2009 | Petr Čermák | 1 komentář

I přes krizi se objem vyplacených dividend asi mírně zvýší

Velké společnosti obchodované na pražské burze letos pravděpodobně mírně zvýší celkový objem vyplacených dividend. Zásluhu na tom má očekávaný růst dividend ČEZ. Naopak bankovní tituly... celý článek

Kdo věří, že státy ochrání velké podniky, může zkusit dluhopisy

28. 1. 2009 | Petr Čermák

Kdo věří, že státy ochrání velké podniky, může zkusit dluhopisy

S tím, jak roste kvůli krizi počet možných budoucích krachů firem, roste na trhu i riziková prémie u podnikových dluhopisů. Snižování této prémie či růst ceny na základě blížící se... celý článek

Partners Financial Services