Bude mít pokles porodnosti fatální důsledky?

 Bude mít pokles porodnosti fatální důsledky?
Podle některých odborníků není opodstatněné znepokojovat se stále nižším a nižším počtem narozených dětí v západních zemích. Nejvážnějším problémem je totiž prý globální přelidnění. Na druhou stranu ale nelze ve vyspělých zemích nevidět hrozby v podobě nedostatku pracovních sil či hroutících se sociálních systémů. Proč se bát snížené porodnosti a proč na ni není lék?

Existují názory, podle kterých prakticky není důvod se stále nižším a nižším počtem narozených dětí v západních zemích znepokojovat. Jak totiž v knize Will you be mother? upozorňuje Jane Bartlett, je důležité uvědomit si v této souvislosti i problém celosvětového přelidnění. Počet lidí na zemi by se měl v roce 2050 vyšplhat přes 10 miliard. "Následky této exploze budou pro budoucnost světa více devastující než jakákoli nukleární katastrofa," cituje Bartlett Prince Philipa, prezidenta The World Wide Fund for Nature International.
"Lidé ničí svět a globální přelidnění je nejvážnějším problémem," tvrdí ve stejné knize Jane, která pracuje v oblasti ochrany životního prostředí. "Slýcháme o klesající úrovni porodnosti v některých západních zemích, ale podívejme se okolo sebe jaké přelidnění existuje např. v Británii," říká.

A ještě jeden citát ze stejné knihy. David Willey, šéf Optimum Population Trust, poukazuje na to, že lidé stále více spotřebovávají. "Dopad počínání jedné osoby na životní prostředí v průmyslovém světě je 30x větší než jedné osoby ve třetím světě, a tak jestliže má žena v této zemi tři děti, je to jako kdyby měla 90 dětí. Osobně se mi nezdá dobré říkat ´nemusíš mít více než dvě děti´, spíše bych řekl přemýšlejte o tom a neposlouchejte lidi, kteří říkají ´není to rozdíl´ nebo ´máte morální povinnost mít dítě´," vysvětluje Willey.

Tato perspektiva by skutečně napovídala, že není důvod se klesající porodností zabývat, přesněji obávat se jí. Jenže pokles porodnosti způsobuje nezpochybnitelný problém, a sice závažné změny ve struktuře populace.


Klesá počet ekonomicky aktivních lidí

Nejde totiž jen o to, že se rodí méně dětí. Zároveň se prodlužuje průměrný věk. Méně dětí a více důchodců, to je situace, která s sebou nese řadu závažných důsledků, s nimiž se budeme muset vyrovnávat. Jedním z největších je, resp. bude, nedostatek pracovních sil.

Stále se totiž snižuje počet ekonomicky aktivních. Takže pracujících, kteří prakticky vydělávají na důchody a sociální zabezpečení důchodců (zjednodušeně řečeno), je stále méně. Bez zásadních změn se tedy zhroutí sociální systémy.

Např. podle v březnu 2006 zveřejněné zprávy evropského statistického úřadu Eurostat v Česku nyní žije 7,234 miliónu lidí v produktivním věku (15 - 64 let) a 1,423 miliónu obyvatel starších 65 let. Ovšem do roku 2051 se počet důchodců zdvojnásobí na 2,753 miliónu. V produktivním věku bude jen 5,023 miliónu obyvatel Česka. Hlavním důvodem tohoto poklesu má být nízká porodnost, kterou nevyváží ani očekávaný příliv přistěhovalců. Těch se podle odhadu v českých zemích v příštích padesáti letech usadí téměř 650 tisíc.


Pracovní síly nebudou. Dovezeme je?

Mezi zřejmě nejčastěji zmiňované návrhy řešení této situace patří imigrace a podpora rodiny ze strany státu. České Ministerstvo práce a sociálních věcí před několika lety spustilo projekt, pomocí kterého chce do země přilákat imigranty zejména z východních zemí. Úředníci stanovili poměrně přísná kritéria - uchazeči musí mít vzdělání, musí být schopni si tu najít zaměstnání atd.

Kritické hlasy ovšem tvrdí, že imigrace není řešením. Např. Jitka Rychtaříková, vedoucí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, v rozhovoru pro portál www.demografie.info řekla, že Evropa jako celek je už za svým vrcholem, pokud jde o populace. Výhledově se předpokládá, že její váha na světovém obyvatelstvu klesne v porovnání s minulostí o polovinu, tvrdí Rychtaříková. O "kvalitní" imigranty, tzn. vzdělané atd., už navíc dnes "bojuje" mnoho států světa. Je zřejmé, že ekonomicky silnější země mohou nabídnout výhodnější podmínky.

Dalším aspektem tohoto problému jsou např. nedávné nepokoje a protesty části obyvatelstva ve Francii, které podle řady pozorovatelů ukazují, že koncept tzv. multikulturalismu není funkční. Otázkou především v tomto případě ovšem je, zda na vině není spíše francouzský trh práce.

Francouzský feudalizmus

Francie v roce 2005 již po několikáté za sebou získala nejhorší umístění v tzv. Indexu daňové mizérie (Index Tax Misery) časopisu Forbes. Index je konstruován jako součet nejvyšších daňových sazeb v dané kategorii. Nezahrnuje žádné daňové odpočty a zvýhodnění, proto může sloužit jako indikátor míry daňové progrese.

Ekonom Pavel Kohout poukazuje na výsadní postavení francouzských zaměstnanců. Např. pracovníci státního podniku Electricité de France mají garanci doživotního pracovního poměru. Od 55 let mají nárok na penzi, která je výrazně vyšší než důchody v soukromém sektoru. Pracovní týden má 32 hodin. Dále dlouhé dovolené, slevy na odborářské rekreace, dotované stravování, 10% slevy na elektřinu a plyn atd. Průměrný zaměstnanec EdF si vydělá měsíčně přes 5 300 eur, zatímco celostátní průměr je zhruba 3 000 eur.

Tato takřka feudální privilegia, píše dále Kohout, pro jednoho nutně znamenají útlak jiného. Důsledkem výsadního postavení zaměstnanců je beznadějná situace nezaměstnaných. Podniky, státní i soukromé, velmi pečlivě zvažují přijímání nových pracovníků. Při 23% míře nezaměstnanosti mládeže si mohou vybírat. Nespokojenost se francouzská vláda snaží tlumit sociálními dávkami, ty jsou ovšem drahé pro daňové poplatníky a příjemce vedou k pasivitě. Francie není schopna nabídnout přistěhovalcům zaměstnání, a tím mimořádně důležitý pocit platnosti a sounáležitosti k většinové společnosti. V každém případě tyto události zároveň s relativně vysokou nezaměstnaností ve většině zemí Evropské unie mohou posilovat negativní reakce na další přílivy imigrantů.


Rodina ztrácí na významu 

Někteří autoři (např. Sten Ringen) také upozorňují na to, že s rostoucím zastoupením ve společnosti budou hrát senioři, svobodní a málodětní stále důležitější roli. Budou se stávat stále významnější částí elektorátu, takže jim půjdou politici tzv. na ruku. To může dále tlačit na snižování porodnosti.

Důležitý je rovněž aspekt vnitrorodinné solidarity. Už v roce 1938 sice W. F. Ogburn napsal, že šest ze sedmi základních funkcí rodiny převzaly sociální instituce. A že mezi těmito šesti funkcemi je i role rodiny v ochraně blaha svých starších členů, včetně zajištění bydlení závislých rodičů. Také začalo přibývat starých lidí, kteří nebydleli se svými příbuznými, např. v USA to byl nárůst z 5 na 26 % mezi lety 1900 - 1998. Tento jev podle Ogburnova názoru už tehdy signalizoval pokles významu rodiny jako zdroje ochrany a bezpečí ve stáří.

Toto ovšem pochopitelně neznamená, že staří lidé jsou dnes na svých dětech a dalších příbuzných nezávislí a že se o ně komplexně postarají sociální instituce. Takže pokud dojde k tak prudkému poklesu počtu lidí v produktivním věku a nárůstů počtu seniorů, jak předpovídají prognózy (viz výše), pochopitelně to vnitrogenerační solidaritu výrazně ovlivní.


Umělé povzbuzování populační aktivity: má smysl?

Ladislav Rabušic, děkan Fakulty sociálních věd na MU v Brně, v knize Kde ty všechny děti jsou napsal, že fertilitu je možné, obecně řečeno, zvýšit v populaci třemi způsoby:

  1. donutit obyvatele, aby rodili více dětí, i když nechtějí,
  2. zajistit, aby se u obyvatelstva zvýšila touha po větším počtu dětí,
  3. odstranit překážky, které by mohly bránit plození a výchově vyššího počtu dětí.

Sociologové jsou ovšem k umělým zásahům na povzbuzení populační aktivity obyvatelstva často kritičtí. Podle Rabušice je první způsob v demokratické společnosti nepřijatelný, na rozdíl od dalších dvou. Ty jsou ovšem zase obtížně realizovatelné. Dosud totiž zcela přesně nevíme, které proměnné fertilitu ovlivňují a jakým směrem. A pokud jde o odstranění překážek, je to podobný případ. Podle některých průzkumů jsou největšími překážkami nemožnost získat vlastní adekvátní bydlení a nízké příjmy. Jiné výzkumy ovšem důležitost tohoto faktoru zpochybňují.

Rychtaříková nicméně tvrdí, že zlepšit ekonomické podmínky rodin s dětmi je potřeba. Měli bychom se podle ní inspirovat strategiemi Evropské unie, které se zaměřují především na možnosti, jak sladit profesní kariéru a péči o dítě. Rychtaříková dále navrhuje vytvořit systém restrikcí a pobídek, aby si zaměstnavatelé nevybírali pouze svobodné, bezdětné a muže. V řadě zemí už zaměstnavatel běžně buduje předškolní zařízení, nabízí flexibilní pracovní dobu atd. Diskutuje se také otázka pozitivní diskriminace, návrh takových rodičovských dávek, které by nebyly vypláceny, pokud by se partneři na rodičovské dovolené nestřídali. Podle Rychtaříkové má pozitivní diskriminace v daných podmínkách opodstatnění.

Rabušic ovšem varuje, že propopulační opatření zpravidla vedou ke krátkodobým účinkům. Jako příklad uvádí situaci v polovině 70. let, kdy stát na tyto účely věnoval značné výdaje, očekávaný efekt ovšem trval jen krátce. Také v severských zemích je fertilita relativně vysoká, těm se ovšem podařilo, např. zvýšením počtu kapacit dětské péče, pomoci matkám zvládnout pracovní kariéru i výchovu dětí.

Je podle vás globální přelidnění závažnějším problémem než klesající porodnost v západních zemích? Co s klesajícím počtem narozených dětí dělat?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+19
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 37 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 8. 2006 19:30, taky názor

Romové by se měli rozvést po celé Evropě a v každém 10-tisícovém městečku by měli provozovat vinárnu s čardášem a cimbálem. Takhle by proběhla nenásilná asimilace a mohli
by žít jak dnes: v noci zpívat a tančit a přes den spát.Celá unie by je takto dokonale poznala a cikánské písničky by se dostali i do školních zpěvníků.

Zobrazit celé vlákno

+50
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 8. 2006 16:02, comment

Myslím, že Váš komentář obsahuje více pravdy než celý článek. Historia est magistra vitae.

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Zemětřesení v systému dávek sociální péče: narození dítěte

4. 7. 2006 | Ludmila Řezníčková | 5 komentářů

Zemětřesení v systému dávek sociální péče: narození dítěte

Na mateřskou budou mít nárok jak matky, tak i otcové a rodiče adoptovaného dítěte. Ruší se poskytování prodloužené mateřské tzv. osamělým matkám. Dávka mírně vzroste. Co dalšího se... celý článek

Zemětřesení v systému dávek sociální péče: kolik dá stát za rodičovství?

20. 6. 2006 | Ludmila Řezníčková | 5 komentářů

Zemětřesení v systému dávek sociální péče: kolik dá stát za rodičovství?

Největší a ve společnosti nejznámější plánovanou změnou je zvýšení rodičovského příspěvku. I nyní po volbách se stále ozývají hlasy, zda k němu od 1. ledna příštího roku skutečně dojde... celý článek

Porodné podle ČSSD vytvoří trh s dětmi

20. 4. 2006 | Pavel Vrecion

Porodné podle ČSSD vytvoří trh s dětmi

ČSSD předložila návrh na zvýšení porodného na 60, 90 a 120 tisíc Kč za první, druhé a třetí dítě. Vypadá to, že předloha je nekriticky přijímána, přitom je založena na zcela nepodložené... celý článek

Rodičovský příspěvek doznal změn i zmatků

21. 2. 2006 | Ludmila Řezníčková | 9 komentářů

Rodičovský příspěvek doznal změn i zmatků

Za jakých podmínek mají letos matky či otcové nárok na rodičovský příspěvek? Kolik peněz mohou nově získat? Jak si lze na rodičovské přivydělávat? Jak je to s možností získat rodičovský... celý článek

Alimenty: jak vyživovat současnou a jak bývalou manželku či matku mého dítěte

9. 2. 2006 | Ludmila Řezníčková | 17 komentářů

Alimenty: jak vyživovat současnou a jak bývalou manželku či matku mého dítěte

V jakých případech má rozvedený manžel nárok na přiměřenou výživu a kdy na výživné v rozsahu stejné životní úrovně s druhým manželem? Kdy mají neprovdané matky nárok na příspěvek od... celý článek

Partners Financial Services