O spekulantu, filosofovi a filantropovi

Tam se ocitl George Soros prakticky bez peněz a začal pracovat jako sběrač jablek, natěrač domů nebo číšník v luxusním restaurantu. Jakmile zjistil, že světem hýbou peníze, rozhodl se, že pokud chce mít ve světě vliv, musí začít hodně vydělávat. "Peníze byly na prvním místě", prohlásil o řadu let později. Zapsal se tedy na London School of Economics, kterou po čtyřech letech úspěšně vystudoval. S diplomem v ruce pak ještě nějaký čas pracoval jako nosič zavazadel na nádraží nebo prodavač aktovek, než nastoupil do jedné z londýnských investičních bank. Jeho status přistěhovalce a nepříliš dobré výsledky jej však donutily poohlížet se po jiných možnostech. Když se dozvěděl, že menší makléřská firma v New Yorku hledá analytiky, vyrazil v roce 1956 s pěti tisíci dolary do Spojených států.

V USA se Soros rychle etablovat jako obchodník v oblasti mezinárodní arbitráže - nakupoval cenné papíry v jedné zemi a v jiné je prodával. Jeho hlavní ambice však směřovaly k filosofii, neboť v duchu toužil stát se intelektuálem evropského formátu. Během studií v Británii jej totiž silně ovlivnil jeden z profesorů filosofie a autor knihy Otevřená společnost a její nepřátelé, Karl Popper, který v něm probudil filosofické vlohy. V šedesátých letech se proto Soros pokusil přepsat svou filosoficky zaměřenou disertační práci, aby ji vydal jako knihu, ale jeho úsilí skončilo bez výsledku: "Jednoho dne jsem se snažil po sobě přečíst, co jsem napsal, ale vůbec to nedávalo smysl." Myslel jsem si, že objevuji nějaké zásadní myšlenky, které musím vyjádřit, ale nyní si uvědomuji, že jsem v podstatě jen tlumočil Karla Poppera". Po marných snahách se proto Soros vrátil k obchodování na finančních trzích.

Soros spekulant

V roce 1969 založil Soros soukromou investiční společnost, která se později stala základem hedgových fondů, jako je například Quantum. Ty se podstatnou část své existence specializovaly na vysoce spekulativní obchody, zejména na devizovém trhu, přičemž hlavní strategií byly snahy o předpovídání makroekonomických trendů. Během sedmdesátých let, kdy většina investorů ztrácela kvůli dlouhotrvajícímu poklesu akciového trhu značnou část majetku, Sorosovy fondy vykazovaly každoročně kladné, někdy i dvojciferné výnosy. Kromě spekulací na růst cen zlata či vzestup dolaru, při nichž vydělal Soros stamiliony dolarů, patří mezi nejznámější případy Sorosových aktivit "nájezd" na britskou libru v roce 1992. Tehdy díky evropskému systému pevných měnových kurzů musela britská centrální banka udržovat kurz libry ve stanoveném pásmu, což lákalo ke spekulativním útokům, zejména pokud banka neměla díky hospodářské recesi prostor pro zvyšování úrokových sazeb. Toho využil jako jeden z prvních George Soros, který začal ve velkém (údajně měl k dispozici ekvivalent až 40 miliard dolarů!) směňovat britskou libru za německou marku. Tím oslabil kurz libry, na což reagovali ostatní spekulanti dalším prodejem libry. Britská centrální banka se situaci pokusila zachránit zvýšením úrokových sazeb, ale neúspěšně. Nakonec musela sáhnout doslova až na dno svých devizových rezerv - při intervencích vydala na 40 miliard dolarů. Později tlaku spekulantů neodolala a byla nucena opustit systém pevných kurzů. George Soros tehdy vydělal přes miliardu dolarů, přičemž si vysloužil pověst člověka, který britskou centrální banku přivedl "na mizinu".

Podobný postup použil Soros ještě v roce 1996, kdy vlivem vysoké zadluženosti, zafixovaných kurzů a morálnímu hazardu zahraničních finančních institucí vrcholila ekonomická nerovnováha v Asii, kde způsobila zranitelnost zdejších měn. Sorosovy fondy této situace využily a začaly prodávat thajský baht do té míry, že thajská centrální banka nakonec vzdala intervence a devalvovala měnu. To však spustilo sérii devalvací, nejprve v Malajsii, Filipínách a Indonésii, později i na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji, Brazílii, Singapuru a Hongkongu, čímž vznikla tzv. Asijská krize. Na ní nakonec doplatil i sám Soros poté, co se přelila do Ruska, kde způsobila platební neschopnost vlády. Zde přišel Soros o 2 miliardy dolarů.

Jiného „přehmatu“ se Soros dopustil v roce 1998, kdy spekuloval na pád internetových titulů. K němu došlo ale až o rok později a ztratil tak dalších 700 milionů dolarů. V zápětí začal technologické tituly zpátky nakupovat, aby vyrovnal ztráty, ale tyto akcie již nevzrostly. Do jara 2000, kdy se protrhla internetová bublina, tak prodělal celkem 3 miliardy dolarů. Nakonec odstoupil z funkce aktivního manažera svých fondů, které později přeměnil ze spekulativních na konzervativní. Za třicet let svého aktivního působení nicméně zaznamenal jeho klíčový fond Quantum průměrné roční zhodnocení 32 %, z čehož pouze jednou, v roce 1981, vykázal ztrátu. Pokud by investor do tohoto fondu vložil v roce 1969 jeden tisíc dolarů, na konci tisíciletí by si odnesl zhruba 4 miliony dolarů.

Soros filosof

Sorosova role spekulanta na mezinárodních finančních trzích se později stala základem pro jeho filosofické úvahy. Postupně se tak vyvíjela i druhá podoba George Sorose, podoba filosofa. Ačkoliv sám devizovým spekulantem, začal později Soros poukazovat na nebezpečí nekontrolovaných globálních toků kapitálu, které podle něj způsobují nestabilitu finančních trhů s ekonomickými a sociálními důsledky. Podle jeho reflexivní teorie totiž trhy nesměřují k rovnováze, ale naopak setrvávají v takzvané dynamické nerovnováze, která potom vede ke spekulativním bublinám a krachům. Od jisté doby proto Soros usiluje o posílení centrálních institucí jakožto protiváhy globalizujících se ekonomik. Na tato témata napsal i několik knížek, jako například Alchymie financí, Krize globálního kapitalismu nebo Otevřená společnost.

Soros filantrop

Od roku 1979, kdy Soros s majetkem "pouhých" 25 milionů dolarů založil první nadaci Open Society Institute, působí také jako významný filantrop. Jeho síť nadací Soros Foundations podporovala a podporuje rozvoj demokracie a otevřené společnosti zejména ve střední a východní Evropě, Africe, Asii, Latinské Americe, ale i v USA. Ročně vydává prostřednictvím těchto nadací až půl miliardy dolarů. Z vlastního osmimiliardového majetku na tyto účely již vydal celkem tři miliardy dolarů a zavázal se, že do konce svého života rozdělí mezi tyto organizace zbytek svého jmění.

Co si myslíte o roli spekulantů na finančních trzích? Mají podle vás destabilizující účinky nebo naopak „utvářejí“ trh, to jest zajišťují trhům potřebnou likviditu? Je morální, když spekulant profituje na „chybách“ druhých? Lze při obchodování na finančních trzích uvažovat morálně? O své názory se můžete podělit zde.

O nejznámějších investorech se můžete více dozvědět v naší sekci Univerzita.