Kdo vydělá na povodni

Prvenství za vydání souvislé studie o tom, jak se projeví povodně v tuzemské ekonomice, získala ratingová agentura CRA. Podle její zprávy dojde ve třetím čtvrtletí letošního roku ke krátkodobému zastavení nebo mírnému poklesu růstu hrubého domácího produktu (HDP) až o 0,5 – 1 %. Bude to způsobeno především škodami v zemědělství, odstraňováním ekologických škod a výpadky v průmyslové výrobě. Po tomto počátečním propadu dojde v následujících dvou letech k posílení růstu HDP, který bude tažen především oblastí obchodu a služeb. Důvodem je obnova zničeného majetku v domácnostech i podnicích. Dále dojde ke snížení míry úspor domácností a naopak k růstu jejich zadluženosti.

Dopad povodní na zaměstnanost by měl být v celorepublikovém měřítku zanedbatelný, ale v některých regionech může dojít k drobným výkyvům. Koruna by měla vůči EUR i USD po poměrně výrazném propadu mírně posilovat. Zahraniční pomoc na likvidaci následků povodní má jít přímo na účet ČNB (profil, názory) a na devizovém trhu by se neměla objevit. K posílení kurzu by mohlo dojít konverzí prostředků ze strany pojišťoven, které budou přijímat plnění od zajišťoven v zahraniční měně.

Vítězové smutné hry

Oborem, který na přírodní katastrofě jednoznačně vydělá, je bankovnictví. Peněžní ústavy získají poskytnutím povodňových úvěrů (psali jsme o tom ve článku Kde sehnat peníze na obnovu) tolik potřebné portfolio drobných klientů a prostor na umístění dosud vysoké likvidity. Navíc lze očekávat, že případné nesplácené úvěry mohou být částečně garantovány státem.

K vítězům ve finančním sektoru rovněž patří pojišťovací makléři, neboť se všeobecně očekává růst pojistného trhu. Dále lze očekávat nárůst v oblasti leasingu a spotřebitelských úvěrů, které budou využívat jak občané, tak firmy k obnově zničených věcí.

Na obnově postižených oblastí bude nejvíce participovat stavební průmysl, především velké společnosti, které získají zakázky na obnově silniční a železniční sítě. Zvýšenou poptávku související s rekonstrukcí domů a bytů zaznamenají i menší firmy poskytující topenářské, podlahářské, malířské nebo obkladačské práce. V době těsně po povodni budou bodovat firmy zajišťující odvoz odpadků a provozovatelé skládek. Maloobchod zaznamená zvýšený zájem především o úklidové prostředky a předměty dlouhodobé spotřeby.

Komu voda vzala

Vedle lidí, kterým povodeň vzala střechu nad hlavou nebo poškodila dům, a zatopených firem pocítí důsledky velké vody nejvíce stát, kraje a města. Ti všichni ponesou hlavní tíhu při financování následků škod.

Částečný podíl při úhradě ponesou pojišťovny. Podle CRA tento podíl nebude příliš velký, neboť škody na soukromém majetku by se mohly pohybovat mezi dvaceti a třiceti miliardami korun a jsou pojištěny ze zhruba dvaceti procent. Navíc část pojistných událostí ubude, neboť zdaleka ne všechny smlouvy kryjí následky povodní. Náklady samotných ústavů sníží též krytí u mezinárodních zajišťoven.

Úbytek klientů postihne instituce shromažďují volné finanční zdroje, tedy podílové a penzijní fondy. Na druhé straně, při případné emisi povodňových dluhopisů, by tyto subjekty získaly dlouho očekávanou investiční příležitost.

V oblasti průmyslu a služeb postihnou povodně nejvíce vodárenské společnosti a turistický průmysl. Vodárny, kanalizace a čističky odpadních vod zaznamenaly rozsáhlé škody a jen částečně se bude na nápravě podílet stát či města. Turistika bude ovlivněna krátkodobě. Sníží se zájem zahraničních turistů o ČR a u domácí klientely se projeví změna priorit a pokles koupěschopnosti u lidí z postižených oblastí.

Kdo na povodni vydělá? Bude to vůbec někdo nebo prodělají všichni? Co si o zprávě CRA myslíte vy? Podělte se s námi o své názory.