Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krize ve Velké Británii (1846-1848)

| 31. 5. 2002
Krize ve Velké Británii (1846-1848)
Vlny a vlnky hospodářských a finančních krizí po staletí věrně doprovázejí ekonomický a společenský rozvoj nejvyspělejších zemí tohoto světa. Zejména celé 19. století je doslova přehlídkou řady krizí, které korigují a usměrňují bouřlivý a mnohdy nevyvážený hospodářský růst mladého kapitalismu v období průmyslové revoluce.

Jejich podstata je strukturální, ale spouštěny jsou různými faktory. V konečném důsledku však krize většinou mívají na hospodářství očistný účinek a skrývají v sobě zárodek nové konjunktury.

Byly to dvě zcela různé příčiny, které v letech 1847 a 1848 vyvolaly těžkou hospodářskou krizi. Jednou z nich byla neúroda v roce 1846, která vedla k velkým spekulacím na trhu s obilím, druhá pak vycházela z obnovených spekulací s "železničními akciemi", podobně jako předtím v Německu. Dvě na sebe navazující katastrofy postihly tehdy evropské zemědělství. V roce 1845 se rozšířila ve velké míře hniloba brambor a způsobila nesmírné ztráty. Postiženy byly zejména zemědělské, hospodářsky zaostalé oblasti Evropy, jako bylo v případě britských ostrovů chudé Irsko. V té době byly brambory často jedinou levnou potravinou, dostupnou i nejchudším vrstvám. Proto nepřekvapuje, že když se bramborová katastrofa opakovala i další rok, trpěla rozsáhlá území bídou a hladem. Podle dobového článku v "Neue Züricher Zeitung" hladovělo v Evropě v důsledku dvouleté bramborové neúrody přes 2 milióny lidí.

Ale nebyly to jen brambory, které se neurodily. Prudké a nečekané ochlazení v létě roku 1846 s následnými bouřemi zdecimovalo sklizeň pšenice, která byla nejhorší za posledních 100 let. Když se zhroutil i tento druhý potravinový pilíř, vystřelily ceny do výše. Zvedla se vlna spekulací s obilím. Do zorného pole spekulantů se dostala především pšenice. V srpnu 1846 stál quarter pšenice ještě 46 šilinků (quarter – anglická dutá míra = 290,8 litrů), v listopadu téhož roku však již 56 šilinků.

Skokový nárůst ceny pšenice a ostatních zemědělských produktů nebylo však jediné nebezpečí pro britské hospodářství. Obnovené spekulace s akciemi železničních společností v roce 1847 vedly k velkým finančním problémům. Hlavní vinu na vzniku finanční krize měl opět tehdejší emisní systém, kdy se při úpisu akcií zaplatila jen část emisní ceny a zbytek se splácel postupně později. To umožňovalo i drobným investorům, kteří neměli velkou hotovost, svést se spolu s velkými hráči na býčím akciovém trhu. Byla to ovšem hra s ohněm. Pokud mířily akcie vzhůru, neměl systém chybu. Před další splátkou mohl investor rostoucí akcie prodat a rozdíl kurzů byl pak jeho ziskem. Od konce roku 1846 však stále rostly finanční požadavky železničních společností, které potřebovaly peníze na další investice. Jenom v roce 1847 byly vydány "železniční akcie" v hodnotě 6,5 miliónů liber. Nové emise zaplavily trh. Tak se stalo, že i velcí investoři vyčerpali své finanční prostředky a akciový trh již neutáhli. Kurzy začaly padat a mnoho "splátkových" hráčů se dostalo do velkých potíží.

Situace se stále zhoršovala, na trhu citelně chyběly peníze. Ve snaze zachránit co se dá, přesedlalo mnoho spekulantů na trh s pšenicí. Její cena ještě rostla a v květnu 1847 dosáhla svého vrcholu. V tu dobu stál quarter pšenice již 93 šilinků a za deset posledních měsíců tak svou cenu zdvojnásobil.

V pozdním létě roku 1847 se karta definitivně otočila. Co však bylo tou poslední kapkou, kterou džbán přetekl? Na to existují dvě teorie. První říká, že to byli Francouzi, kteří nakoupili v roce 1847 větší množství přebytečné pšenice a v létě ji poslali přes kanál do Anglie. Tam údajně nabídli těchto asi 18.000 centů (cent – německy Zentner = 50 kg) pšenice výrazně pod cenou a otřásli tamním trhem. Tento scénář se zdá nepravděpodobný, protože takové množství levné pšenice by zdaleka britský trh neohrozilo. Pravděpodobnější je však druhá možnost. Aby urychleně pomohla hladovějícím, zrušila britská vláda v roce 1846 dovozní cla na pšenici. Tím se za rok zdvojnásobil její import. Jestliže bylo roce 1846 dovezeno 600.000 centů, tak v roce 1847 činil dovoz již 1,1 miliónů centů. Nedostatek pšenice na trhu byl tak zažehnán. Když se potom ukázalo, že sklizeň bude tohoto roku dobrá, začala cena pšenice rychle klesat a mnoha spekulantům zbyly jen oči pro pláč.

Zatímco široké vrstvy obyvatelstva přivítaly dostatek levnějšího obilí, stáli ti, kteří včas z kolotoče spekulací nevyskočili, před horami dluhů. Výrazný pokles cen způsobil velké ztráty mnoha obchodníkům s obilím. Rovněž banky a finanční instituce, které špatně odhadly situaci na trhu, stály nad propastí. V srpnu 1847 došlo k prvním bankrotům. Zprvu byl nejvíce postižen Londýn, kde zkrachovalo 11 firem a Liverpool, kde potkal podobný osud pět společností. Krize se však stupňovala. V září bylo v Británii 37 podniků v konkursním řízení a v říjnu jejich počet vzrostl již na 82. V listopadu ohlásilo platební neschopnost dalších 59 společností a v prosinci ukončilo svou činnost ještě 26 firem. Pak došlo k postupnému uklidnění.

Britské nebe se již vyjasňovalo, ale zlověstná mračna krize se zvolna stěhovala nad evropský kontinent. Byly to zejména Francie, Nizozemí a Německo, které byly britskými událostmi nejvíce postiženy. Mezi březnem a květnem 1848 došlo v těchto zemích k největšímu počtu bankrotů. Dozvuky krize pocítil i New York, kde bylo v květnu postiženo několik firem, které byly obchodně těsně propojeny s Velkou Británií.

Krize z let 1847-1848 zmizela právě tak rychle, jako se předtím objevila. Žně v roce 1847 překonaly všechna očekávání. Jak byly dvě předchozí sklizně mizerné, byl rok 1847 tak úrodný, že pamětníci hovořili o nejlepší stoleté sklizni. Protože také následující roky byly příznivé, byl konečně dostatek potravin, které byly cenově dostupné i pro nejchudší vrstvy. Nastalo období, které mnozí nazývali "zlatými časy". Ale jak už to bývá, všeho do času. V roce 1857 se ohlásila další velká krize, která později vešla do historických knih jako první světová hospodářská krize. Ale o ní si povíme opět za týden.

Zaujala vás britská krize? Co si o ní myslíte? Spekulovali byste tehdy s pšenicí? A dnes? Podělte se s námi o své názory a zkušenosti!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.


  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Ekonomický zisk, Zákonný zástupce, Výnosově-rizikový profil, daňové úniky, martin janeček, finanční správa, spoření, spekulace, United Nations World Food Program, český jazyk, fiverr, doplňkový, daňová asignace, Okamura, Lampárna, Oldřich Kračmer, odpuštení dluhu, klimatizace

4M49896, 5B70057, 2Z25398, 4U86050, 1S28680, 1L36716, 1L36717, 1P68748, 1P68749, 1L36718, 1B74357, 1L36719, 1Z48085, 1U43893, 1K76739

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK