Více než milion domácností, které jsou připojeny na zdroj tepla z centrálních městských tepláren, může být podle Teplárenského sdružení do sedmi let bez tepla, nebo si ho draze zaplatí. Sdružení tvrdí, že v Česku je v současné době volná kapacita pro těžbu uhlí, které je hlavní surovinou k výrobě tepla v centrálních městských teplárnách, na pouhých 5–7 let.
Kdyby přestaly postupně fungovat centrální výtopny, museli by je lidé nahradit lokálními zdroji v bytě či v domě, kde bydlí, nebo se připojit na nově vzniklé malé sídlištní plynové kotelny, uvedl místopředseda sdružení Tomáš Drápela. Pak by jim ale jako je tomu dosud nikdo cenu tepla negarantoval. Elektřina je na topení až o polovinu dražší než centrální zásobování teplem (CZT). Topení plynem by je zase místo dnešních průměrných 470 korun za gigajoule v CZT vyšlo na více než 600 korun za GJ.
Převedení stávajících tepláren na jiné zdroje, třeba plyn, by vyžadovalo miliardové investice a několikanásobně by zvedlo cenu tepla. Teplárny navíc dodávají jako vedlejší zdroj při výrobě tepla do sítě elektřinu. Jde o 30 % veškeré elektrické energie a je otázkou, kdo by tyto dodávky nahradil, dodal Drápela.
Řešení vidí v rychlejší výstavbě jaderných elektráren (což je spíše teorie) s tím, že uhlí by měly k dispozici jen teplárny a elektřina by se vyráběla pouze z jádra. Nebo lze prolomit těžební limity u uhlí a následně regulovat jeho těžbu a cenu pro teplárenství. Kdyby k tomu došlo, měly by české teplárny dostatek uhlí na dalších 50-70 let a mohly by tak využít nové náhradní technologie. Nyní podle Drápely žádné alternativní řešení bez skokového navýšení ceny tepla pro milion domácností neexistuje. Centrální zásobování teplem má téměř každé větší město nad 20 tisíc obyvatel.
Teplárny požadují jasnou energetickou koncepci alespoň na 15 let. Aby bylo jasné, zda budou mít z čeho vyrábět teplo. Zákon je podle Drápely nutí investovat do nových a drahých technologií, nenabízí ale jasné stanovisko, zda bude z čeho vyrábět teplo.
Teplo i teplá voda jsou předražené, tvrdí sdružení Dost!
Je situace skutečně tak kritická? Začátkem roku vzniklo na severu Čech občanské sdružení Dost!, které tvrdí, že je v Česku teplo předražené. Její předseda Petr Černý považuje úvahy Teplárenského sdružení spíše za spekulace, které mají pomoci silné lobby k prolomení limitů těžby uhlí. Na rozdíl od Drápely tvrdí, že stát nikomu negarantuje cenu tepla ani teď. Činnost Energetického regulačního úřadu považuje totiž za naprosto nedostatečnou.
Sdružení Dost! v lednu uvedlo, že je cena tepla až o 40 procent a teplá voda dokonce o 55 procent předražená. „Centrální zásobování teplem je velmi drahé a ztrátové. Například v Liberci přiznává sama Teplárna 30% ztráty v rozvodech, energetičtí auditoři hovoří až o 50 procentech. Další zbytečné peníze se platí v usměrňované ceně, kam dávají teplárny různé fiktivní náklady,“ konstatuje Černý.
Kritizuje mj. organizaci výběrového řízení na dodavatele paliva, při němž jednotlivé teplárny koncernu MVV Tenergie platily za organizaci výběrového řízení mateřské organizaci řádově miliony korun. A to se přihlásil jeden uchazeč.
Trh s teplem by měl být podle Černého liberalizován, aby si mohl každý občan svobodně vybrat dodavatele tepla. To není v některých městech možné, protože jejich vedení a politické reprezentace občanům všemožně brání, aby se odpojili od centrálního zásobování teplem. Za budoucí prioritu pokládá lokální a vysoce ekologické zdroje.
Teplárenské sdružení ČR loni v lednu uvedlo, že sdružení klame veřejnost, protože po započtení všech nákladů nejsou malé kotelny levnějším zdrojem tepla než většina systémů CZT. Náklady na jejich provoz, údržbu a energii včetně paliva – plynu – jsou prý vysoké a navíc v souhrnu znečišťují města a okolí.
Černý, který vede představenstvo Stavebního bytového družstva Sever, to ale odmítá. Jak řekl, družstvo má několik plynových lokálních kotelen, které vyrábějí gigajoule tepla i se započtením pořizovacích nákladů za 450-480 korun, tedy 18 000 až 19 200 korun. Pokud spaluje teplárna v systému CZT něco jiného než uhlí, je dnes podle jeho slov vždy dražší. Ceny v grafu, který vytvořilo Teplárenské sdružení, jsou přitom podle Černého slov průměrné. V řadě lokalit činí ceny tepla od CZT okolo 700 korun na gigajoule. „Chápu, že se Teplárenskému sdružení nelíbí, že je tady silná skupina občanů, která je schopna rozkrýt mafiánské praktiky tepláren,“ uvedl rovněž Černý.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 10. 2010 17:13, Karel
No mne fascinuje že jsem v paneláku 2+1 platil za teplo skoro stejně jako nyní v RD 4+1 kde topím plynem (i když netopím ve všech místnostech). A to v paneláku bylo topení odpadním teplem z elektrárny. Tak ať mi nikdo neříká, že dálkové dodávky tepla jsou nějak výhodné.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.