Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nezajde stavební spoření na úbytě?

Nezajde stavební spoření na úbytě?
Kde a proč stavební spoření vzniklo? Ve kterých zemích existuje a jak úspěšně? Jak si stojí Česká republika? Jaký je podíl úvěrů na vkladech? Naplňují české stavební spořitelny svůj smysl? Zruší Ministerstvo financí kvůli schodku veřejných financí státní podporu?

Myšlenka stavebního spoření vznikla v Německu už v roce 1885. První "Stavební spořitelnu pro každého" založil v Bielfeldu pastor von Bodeschwing. Systém fungoval na obdobném principu jako dnes. Spořící klienti se svými vklady skládali na úvěr pro klienta, který potřeboval řešit svoji bytovou potřebu. Ovšem až do konce třicátých let 20. století bylo přidělení úvěru založeno na losování. Teprve pak došlo k první zásadní změně systému – jako kritérium pro přidělení úvěru bylo zavedeno tzv. hodnotící číslo. V roce 1973 pak vstoupil v platnost zákon o stavebním spoření, kterým byl vytvořen jednotný rámec pro podnikání v této oblasti. Smlouvy o stavebním spoření od té doby mohou uzavírat pouze specializované instituce – stavební spořitelny.


Na jakém principu stavební spoření funguje?

Obecný obchodní model funguje následujícím způsobem. Zájemce o stavební spoření si uzavře smlouvu, na kterou za podpory státu nejdříve spoří a po určité době a dosažení určitého poměru úspor k cílové částce mu vznikne zákonný nárok na úvěr ze stavebního spoření. Tento úvěr pak musí být použit účelově, a to k financování bytových potřeb (pořízení bydlení, rekonstrukce či modernizace stávajícího).


Kde všude se "stavebně" spoří?

Z Německa se stavební spoření rozšířilo do dalších zemí, zejména do Rakouska a zemí tranzitivních. Na český trh bylo stavební spoření zavedeno schválením zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a statní podpoře stavebního spoření.

V rámci Evropské asociace stavebních spořitelen jsou v současné době registrovány stavební spořitelny ze 17 evropských zemí: Belgie, České republiky, Egypta, Rakouska, Itálie, Izraele, Kypru, Lucemburska, Maďarska, Maroka, Německa, Rumunska, Ruska, Řecka, Slovenské republiky Španělska a Tunisu. Vedle evropských zemí se už dva roky "stavebně spoří" také např. v Číně.


Kde se spoří nejvíce a kde nejméně?

Podle nejnovějších údajů Evropské asociace stavebních spořitelen zveřejněných na říjnovém setkání zástupců stavebních spořitelen v Dubrovníku Češi ve své oblibě stavebního spoření překonali i Rakušany. Česká republika se s více než 5,7 milióny smluv o stavebním spoření umístila na druhém místě. První zůstává s 25 milióny spořícími Německo. Třetí Rakousko eviduje 5,2 miliónů smluv. Více informací najdete v tabulce níže.

Porovnání jednotlivých trhů stavebního spoření
země uzavřených smluv spořitelen
Německo 25 mil. 11
Česko 5,7 mil. 6
Rakousko 5,2 mil. 5
Slovensko 1,4 mil. 3
Maďarsko více než 1 mil. 2
Chorvatsko 0,7 mil. 5
Rumunsko 70 tis. 2
Čína 55 tis. 1
Kazachstán x (teprve začíná) 1
Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen

Spoření nebo úvěry?

Hlavním posláním stavebních spořitelen by mělo být poskytování relativně dostupných úvěrů určených k financování bydlení. Avšak díky poměrně vysoké podpoře státu lidé v České republice stavební spoření dlouho využívali převážně jako spořící produkt. Počet nově uzavřených smluv rostl až do roku 2003, který byl posledním rokem, kdy bylo ke smlouvě o stavebním spoření možné získat státní podporu ve výši až 4 500 Kč ročně.

Trend ryze spořících smluv byl bezpochyby jedním z hlavních faktorů, který vedl ke snížení státní podpory. Stát na státní podpoře ročně vyplácel (a vyplácí) miliardy korun (v roce  2003 to bylo 13,261 mld. Kč, v roce 2004 15,337 mld. Kč a loni již 16,086 mld. Kč). Část těchto prostředků ovšem není investována účelově. Paradoxně avízované snížení státní podpory způsobilo, že se lidé smlouvami "předzásobili" (v roce 2003 bylo uzavřeno přes 2 milióny smluv a v roce 2004 jen 314 tisíc) a očekávané snížení objemu vyplacené státní podpory zatím nenastalo. Ministerstvo financí očekává, že státní podpora za rok 2006 dosáhne asi 15,8 mld. Kč (o 0,3 mld. Kč méně než v roce 2005), tzn. letos by se poprvé měl projevit úsporný efekt novely zákona o stavebním spoření.

V této souvislosti byly české stavební spořitelny kritizovány za to, že podíl úvěrů na vkladech je nízký a stavební spoření tudíž řádně nenaplňují své poslání (více v článku Jsou stavební spořitelny líné s lidmi stavět? a Umějí stavební spořitelny půjčovat na bydlení?). Lze konstatovat, že stavební spořitelny na kritiku, nebo spíše na zvýšenou poptávku klientů po úvěrech a konkurenci v podobě hypotečních bank, zareagovaly a podíl úvěrů na vkladech od roku 2004 roste a aktuálně činí 37 %. Každopádně kdy a zda vůbec dosáhne 60 % až 70 %, jak je tomu např. v Německu, je těžko odhadnutelné.

Ucházíte se o dotaci z Evropské unie?
Nevíte přesně jak na to? Informujte se u nás jak postupovat! Zhodnotíme, zda má váš konkrétní projekt šanci na získání dotace, poradíme, na jaké dotace má šanci firma vaší velikosti a zaměření. Potřebujete zjistit, jaké je finanční zdraví vaší firmy, což je nutná podmínka pro získání dotace, nebo "jen" chcete pomoci se zpracováním žádosti či s výběrem vhodného dotačního titulu? Přečtěte si naše poradenské texty a obraťte se na naši novou unikátní poradnu získávání dotací ze strukturálních fondů EU! Čím více konkrétních informací nám poskytnete, tím přesnější odpověď získáte.


Čeká nás další snížení státní podpory?

V souvislosti se schodkem veřejných financí, který může ohrozit přijetí eura se v médiích objevila informace o tom, že poradce ministra financí Miroslav Zámečník připravil návrh, jehož součástí je mimo jiné také zrušení státní podpory stavebního spoření. Přestože se podle sdělení Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj o ničem takovém nejedná, situace využili některé prodejní sítě a hrozbu zrušení státní podpory používají jako falešný prodejní argument.

Na skutečnost, že finanční poradci stavebních spořitelen nejednají vždy zcela korektně a v souladu se zájmy klienta, jsme upozornili již v článku Stavební spoření: obchodní zástupci zneužívají důvěry klientů. S blížícím se koncem roku lze očekávat, že nápor ze strany stavebních spořitelen i jejich finančních poradců ještě zesílí. Prosinec bývá nejsilnějším obdobím pro uzavírání smluv o stavebním spoření, protože státní podporu za celý rok můžete získat i při jednorázovém vkladu v posledních dnech roku. Uzavřít smlouvu o stavebním spoření v závěru roku je jistě výhodné, ale neskočte ale na "špek" prodejcům stavebního spoření, pro které je jediným zájmem rychle získat svoji provizi. 

Co si myslíte o úspěchu stavebního spoření v České republice? Považujete jej za výhodný spořící produkt, nebo nástroj k financování bydlení? Myslíte si, že nám hrozí další snížení či dokonce zrušení státní podpory?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-17
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 11. 2006 11:01, TaF

Já mám naopak špatnou zkušenost s Raiffeisenkou, hlavně s tím, jak jim soustavně nefunguje ten jejich "Specialustův internetový servis". U Lišky jsem se z těch jejich výpisů aspoň dozvěděl to podstatné a poradci mi zatím vždycky poradili. U RSTS jsou informace z výpisu a od poradců ubohé, z internetu momentálně dlouhodobě žádné. (U těch poradců je to dost v lidech, ale já jsem se u RSTS dosud se vstřícným přístupem nesetkal.)

Reagovat

 

+60
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Lišák bez lišky 31. 10. 2006 22:19)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

31. 10. 2006 22:19, Lišák bez lišky

Souhlas, k Lišce už nikdy více, celá rodina smlouvu vypověděla, u dvou smluv se nám stalo, že naše milá obchoďačka za nás podepsala změnu výše cílovky. A co se s ní stalo? Nic, je pořád tam, kde seděla. S vyřízením úvěru jim to taky trvalo skoro měsíc, protože se nenašel nikdo, kdo by zastoupil nemocnou pracovnici. Chtěli jsme uzavřít smlouvu s Buřinkou, ale po návštěvě místní pobočky ČS,kde pracovnice ani nevedela kolik let vlastně musime spořit (udajně staci 12 mesicu :-))), pak se sla zeptat kolegyne a opravila se na 5let :-)) tak to v nas duveru opravdu nevyvolalo. Nakonec jsme skoncili v Raifaisen spořitelně, na pobocce nam odpovedeli na vsechno. Máte s Liškou taky někdo podobnou zkušenost? Má hodně klientů, ale asi kvantita není kvalita :-((

Reagovat

 

-16
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Gio 31. 10. 2006 22:08)

Další příspěvky v diskuzi (40 komentářů)

10. 6. 2011 | 7:50 | Josef

Dobrý den, na základě změn ve stavebním spoření chci odstoupit od uzavřené smlouvy před termínem. Prosím o radu jak postupovat a jaké důsledky z předčasného ukončení smlouvy pro výplatu naspořené částky budou. Předem děkuji...více

2. 11. 2006 | 11:01 | TaF

Já mám naopak špatnou zkušenost s Raiffeisenkou, hlavně s tím, jak jim soustavně nefunguje ten jejich "Specialustův internetový servis". U Lišky jsem se z těch jejich výpisů aspoň dozvěděl to podstatné a poradci mi zatím...více

1. 11. 2006 | 9:59 | ivovi

Docela souhlasim. Ted sme uzavreli hypoteku pres 1m, 5let fix , a kdyz sem si to spocital i se skokem (pocitam i 1,5%), ktery nastane pri otacce fixace i kdyz CNB zustane tam kde je, tak me vychazi SS s preklenovakem jasne...více

31. 10. 2006 | 22:19 | Lišák bez lišky

Souhlas, k Lišce už nikdy více, celá rodina smlouvu vypověděla, u dvou smluv se nám stalo, že naše milá obchoďačka za nás podepsala změnu výše cílovky. A co se s ní stalo? Nic, je pořád tam, kde seděla. S vyřízením úvěru...více

31. 10. 2006 | 22:08 | Gio

Překvapujeme mě, že někdo může napsat, že ho stavebko nezajímá. Já si myslím, že to je produkt dost konkurující hypotéce, mám teď hypoteku a prisel mi dopis s nabidkou nove urokove sazby, cekal jsem o neco vyssi urok, ale...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Statické metody hodnocení investic, Závazky podniku, Kvitance, daně, telefónica, vodafone, start-up, lime, spendee, 549/1991 Sb., družstevní bydlení, digitální měna, náhradní karty, průměrný výdělek, jan ruml, václav kočka, spořicí účet s výpovědní lhůtou, ESPA-ČS fondy

MK7R7777, 4P75572, 2K17417, 3K57573, 4Z04053

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK