Patří panelová sídliště do šrotu?

Desítky panelových domů, sice těsně blízko sebe, ale přesto zabírajících slušnou plochu. Některé mají nová, nejčastěji plastová, okna, některé mají novou fasádu včetně polystyrénového zateplení, jiné jsou stále betonově šedé. Dohromady pak tvoří fenomén československého bydlení druhé poloviny 20. století, panelová sídliště. Pochopitelně, že přinášejí řadu komplikací, že je potřeba každý dům rekonstruovat a rozhodně zateplit. Podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) jen rekonstrukce panelových domů vyžaduje nejméně 350 miliard Kč. Jak se k tomu staví stát?

Panely v číslech

Srovnáme-li panelový dům a klasickou starší cihlovou zástavbu, shodneme se, že panelové domy jsou sice novější, ale velmi často jsou v horším stavu než jejich cihloví předkové. "Zateplit," odpovídá drtivá většina odborníků na otázku, co by se mělo s panelovými domu provést. "Kvalitně provedeným zateplením je možné ušetřit až 40 % nákladů na vytápění bytů v domě," kvantifikuje MMR a některé ekologické organizace jsou ještě optimističtější, když hovoří o možnosti ušetřit kvalitním zateplením celou polovinu energetických nákladů na celou stavbu.
Zanedbaný je však i starší bytový fond, jehož správa není o nic levnější. "Výměna stoupaček v paneláku přijde podle mých odhadů přibližně na třetinu toho, co stojí obdobná rekonstrukce v cihlovém domě s trámovými stropy," odhaduje Jiří Pácal . Tak by se dalo pokračovat ohledně dalších konstrukčních prvků ve staletých domech, které zpravidla spoluvytvářejí jádra a charakter městských sídel. Navíc se dá diskutovat i o tom, zda je bydlení na sídlištích horší než v centru města. "Oproti vnitřní Praze mohou rodiče na sídlištích pustit své děti ven na nejrůznější hřiště či trávníky," vysvětluje svůj postoj k panelákům Jiří Pácal a dodává "na sídlišti je také mnohem jednodušší zaparkovat." Stát ovšem vidí svůj dluh zejména vůči panelovému bytovému fondu. Zmíněných 350 miliard potřebných pro panelové domy totiž představuje 70 % toho, co MMR odhaduje jako potřebu investovat do údržby a rekonstrukce celkového bytového fondu, celkem jde tedy o 500 miliard Kč. V panelácích však žije přibližně třetina nájemníků celé republiky. K tomu je třeba připočítat byty v osobním vlastnictví a dojdeme k počtu obyvatel bydlících v panelovém domě: přes 1,5 miliónu. To není malicherná záležitost.

Panel jako PANEL

Dočkají se i cihly?

Podpora zaměřená na zkvalitnění bytového fondu bude postupně rozšířena na celý bytový fond bez ohledu na technologii a materiál, které byly použity pří výstavbě, avšak důraz na řešení problémů spojených s panelovými objekty a monofunkčními panelovými sídlišti zůstane zachován.

Zanedbanost panelových domů je podle MMR dána, a v tom není sporu, podhodnocováním pravidelné údržby. Domy jsou tak obvykle nejen ve špatném stavu, zpravidla u nich dochází ke značným únikům tepla, ale stále častěji jsou i přímo nebezpečné uživatelům.
Vláda vnímá svou odpovědnost za to, že domy nejsou v dobrém stavu, a proto vytvořila program Panel. "Cílem programu je usnadnit financování celkových oprav bytových domů postavených panelovou technologií zahrnující též zlepšení jejich tepelně technických vlastností," vysvětluje svou koncepci MMR.

Program Panel obsahuje tři základní nástroje podpory:

1. státní úroková dotace (3 – 5 %),
2. bankovní záruku za úvěr (až do 70 %),
3. odborně technická pomoc (poradenská a informační střediska).

Panel lidských rozměrů

Chtějí Češi bydlet v panelácích?

Vezmeme-li dva stejně velké a stejně lokalizované byty, z nichž jeden je nový a jeden je v panelovém domě typicky z 60. – 70. let, pak podle statistik MMR bude rozdíl v jejich tržním nájemném až 30 %.

Neblahý stav českých sídlišť znamená ze sociálního hlediska zatím spíše okrajový ale postupně sílící problém. Stav, kdy kolem nás rostou nové a pro oko příjemnější stavby, než byla jednotná panelová sídliště, je na jednu stranu kladem. Modernizace a rozšiřování celkového bytového fondu je žádoucí a musí se pouze dělat s respektováním ekologických dopadů výstavby.
Byty, které přestávají náročnějším a bohatším vrstvám vyhovovat, jejich dosavadní obyvatelé opouštějí a stěhují se do nových a bezpochyby luxusnějších bytů většinou v novostavbách. Pořízení nového bytu si však prozatím mohou zcela logicky dovolit spíše bohatší. A přeroste-li jev postupného opouštění sídlišť lépe situovanými domácnostmi do stavu výrazného odlivu, nastane sociálně i ekonomicky velmi nebezpečný stav. Starší sídliště budou stále chudší. Tento trend však není ničím novým. Sociální členění společnosti v rámci bydlení je stejně staré jako kapitalistické poměry a odměňování na základě výkonnosti. Kdo více vydělává, bydlí zkrátka lépe.
Vytlačování příjmově nejslabších domácností do standardu bydlení nižší úrovně započalo samočinně již v 70. letech zejména z důvodu nízké kvality nových panelových bytů, které mají z dnešního pohledu charakter sociálního bydlení, a byrokratického přidělování bytového fondu.
Důsledkem dovedeným ad absurdum je postupné sjednocení sociální úrovně obyvatelstva sídlišť na podprůměrné úrovni. Ze sociologického hlediska jde o velmi nežádoucí stav. Případná nižší ekonomická úroveň se odrazí i ve společenské úrovní s řadou konkrétních dopadů, se kterými bychom se v budoucnu na sídlištích setkávali mnohem častěji než dnes. Jmenujme například rostoucí kriminalitu, vandalismus, nejistotu a lhostejnost. A důsledek? Další lidé, kterým by vadil neutěšený stav, budou hledat možnost, jak se dostat do lepších podmínek a sídliště by se stávalo stále zřetelněji ghettem chudších a chudších vrstev. Snad i proto se stát rozhodl podpořit masivní investice do zkvalitnění chátrajícího panelového bydlení.

Investice se vyplatí

Jak to vidí vláda

Při poskytování podpory na údržbu a zlepšení existujícího bytového fondu bude vláda vycházet ze zásady, že běžné opravy mají být financovány z prostředků vlastníků domů a bytů, zatímco zkvalitňování existujícího bytového fondu (velké opravy, modernizace, zateplení) si "zaslouží" podporu státu.

Cílem je krom základního udržení bytového fondu v provozuschopném stavu také posílit zmíněnou sociální funkci panelových sídlišť, kde je reálná hrozba sociálního vyloučení.
Regenerací sídlišť je možno předcházet vzniku kumulace problémových skupin obyvatel, a tím i následným vysokým nárokům na podporu v sociální i bezpečnostní oblasti. Cílem vlády je vytvořit podmínky pro postupnou přeměnu stávajících monofunkčních sídlištních celků na atraktivní polyfunkční městské části. Další podpora tak bude směřovat nejen do jednotlivých domů, ale i na výstavbu dopravní a technické infrastruktury včetně pěších komunikací, veřejných prostranství a cyklistických stezek, vybudování protihlukových stěn, odstavných a parkovacích stání, úpravy a budování veřejných rekreačních ploch apod.
Vládě se však podpora v praxi daří jen zčásti. "Zvýšení celkové účinnosti podpůrných nástrojů se však nepodařilo dosáhnout," přiznává samo MMR.

Měl by stát podporovat modernizaci sídliště, nebo nechat některá "spadnout" a umožnit jejich nahrazení zcela novou a moderní výstavbou? Jaké neduhy mají panelové domy v dnešní době? A jsou na tom lépe než podstatně starší cihlová zástavba?