Proč nechci hypotéku s kapitálovou životní pojistkou

Proč nechci hypotéku s kapitálovou životní pojistkou
Financování bydlení pomocí hypotečního úvěru s odloženou splátkou jistiny v kombinaci s kapitálovou životní pojistkou je často prezentováno jako velmi výhodné. Pojďme se proto podrobněji podívat na argumenty, které jsou klientům předkládány. Zjistíme, že jsou obvykle pouze "zastírací", protože tato kombinace nesplňuje základní podmínku výhodnosti.

Pro ty, kteří se s tímto produktem ještě nesetkali, se sluší uvést, že jde o hypoteční úvěr (HÚ), při kterém se bance po celou dobu jeho trvání platí pouze úroky. Současně se platí pojistné do kapitálového životního pojištění (KŽP), které je vinkulováno ve prospěch banky. To je uzavřeno na dobu odpovídající trvání hypotečního úvěru a jeho pojistná částka pro případ smrti a pro případ dožití je shodná s výší hypotečního úvěru. Po uplynutí sjednané doby tak dojde k tomu, že celý hypoteční úvěr je splacen najednou pojistným plněním při dožití konce pojistky a výnos KŽP zůstává klientovi.

Pro posuzování finanční výhodnosti této kombinace platí jedno velmi jednoduché pravidlo: Aby bylo výhodné nesplácet jistinu jakéhokoliv úvěru, musí se peníze, ušetřené splácením jistiny, zhodnocovat více, než je úrok z příslušného úvěru. A tím bych mohl vlastně celý článek zakončit, neboť toto pravidlo v naprosté většině případů kombinací HÚ a KŽP není splněno! Aby to ale nebylo na první pohled zřejmé, je používáno mnoho zastíracích argumentů, které si teď rozebereme.

Zhodnocení KŽP

Problematikou zhodnocení KŽP jsme se zabývali v článku Nejisté pojištění. Je třeba si uvědomit, že zhodnocení rezerv, které každoročně vyhlašují pojišťovny a kterážto čísla se skutečně pohybují nad aktuálními průměrnými úroky z hypotečních úvěrů, v žádném případě neznamená, že takto je zhodnocováno celé klientem zaplacené pojistné. Jednak si pojišťovny ze zaplaceného pojistného odebírají platby na krytí rizika, ale i další nikde nezjistitelné poplatky, za druhé existují ještě různá pravidla, podle jakých se klienti podílejí na výnosu z rezerv.

Jen u mála pojišťoven je klientům připsáno to, co je vyhlášeno. Některé pojišťovny připisují např. jen 85 % vyhlášeného zhodnocení rezerv, některé vycházejí z rozdílu mezi technickou úrokovou mírou a skutečně dosaženým výnosem z rezerv a pokud tento rozdíl klesne pod určitou hodnotu, připíší pouze technickou úrokovou míru a již nic navíc. Výsledkem je to, že reálné zhodnocení vloženého pojistného je vždy nižší, než vyhlašované zhodnocení rezerv a bohužel i nižší, než úrok z hypotečního úvěru. V této souvislosti je třeba připomenout, že do kombinace lze zapojit pouze klasické KŽP, investiční pojištění, které nemá garantovánu pojistnou částku pro dožití, nepřichází v úvahu.

Celkové náklady

Oblíbenou metodou, jak prezentovat výhodnost kombinace, je počítat celkové náklady. To má ovšem hned několik úskalí. Ke snižování celkových nákladů jsou používány odpočty zaplacených úroků od základu daně. Při tom je ovšem třeba si uvědomit, že tato možnost je závislá na aktuální podobě daňové legislativy a prognózovat ji na třeba 20 let dopředu je hodně odvážné. Počítat tedy, že klient bude následujících 20 let odpočítávat zaplacené úroky v daňové skupině 32 %, je svým způsobem pohádka. Změnit se mohou jak pravidla pro odpočet tak i daňové skupiny. Stačí, aby v dalších volbách zvítězil model jednotné daně z příjmu ve výši 15 % a celý propočet může klient hodit do koše, neboť "výhodnost" kombinace postavená na daňových odpočtech bude rázem pryč.

Co je ovšem jisté a na daňové legislativě zcela nezávislé, je to, že při kombinaci dochází k podstatně většímu přeplacení bance na úrocích. Půjčíme-li si 1 000 000 Kč na 20 let s 5% p.a., pak při anuitním splácení zaplatíme na úrocích cca 585 000 Kč a při kombinaci (tedy odložené splátce jistiny) rovný 1 000 000 Kč. Někteří "kouzelníci" pak dokáží tvrdit, že to druhé je lepší, protože na daních ušetříme 320 000, zatímco v prvním případě jen 187 200. Takovou úvahu nechávám raději bez komentáře, snad vzpomenu jen slova klasikova: "Nechci slevu zadarmo!"

Celkové náklady kombinace bývají ještě snižovány o předpokládaný výnos KŽP, tedy o to, co klient dostane poté, co pojistnou částkou bude splacen úvěr. To je ovšem obrovský prostor pro lidovou tvořivost, neboť platí opět slova klasika: "Nikdo vám nedá tolik, kolik já vám mohu slíbit." I když se stane, že kombinace nevychází výhodně, lze výpočet náležitě upravit. Klient na to totiž přijde až za 20 let…

V praxi se lze bohužel setkat i s "kouzelníky", kteří ve svých výpočtech dokonce o předpokládaný výnos snižovali aktuální měsíční splátku, a to pouhým aritmetickým dělením. Tvrdí klientovi, že když z KŽP dostane na konci (tedy za 20 let) 240 000 Kč navíc, tak je jeho měsíční splátka vlastně o 1 000 Kč nižší (240 000 Kč dělí 240 měsíci splácení). Problematiku časové hodnoty peněz (viz například článek Spoření za inflace aneb sundejte růžové brýle) zcela vynechávají. Rozhodně se od nich nedozvíte, že mít teď k dispozici reálně 1 000 Kč měsíčně, nebo je dávat do pojišťovny a dostat za 20 let 240 000 Kč, je velký rozdíl. Navíc nikdo dnes neví, jak to bude vypadat za 20 let se zdaněním výnosu – v současné době je zdaněn 15 %.

Pojištění

Když už se dopočítáme k tomu, že kombinace až tak výhodná není, nastupují argumenty o perfektním zajištění, které je v ceně. Co je tedy opravdu v ceně:

  • Pojištění pro případ smrti
    Ano, to kombinace skutečně poskytuje. Totéž lze ovšem dosáhnout nepoměrně levněji pomocí samostatného rizikového životního pojištění.
  • Zproštění od placení
    To bývá vůbec nejtěžší "kalibr" zastánců kombinace, neboť mohou klientovi slíbit, že v případě plné invalidity mu na splacení hypotéky bude dále spořit pojišťovna ze svého. To je sice pravda, ale pojďme se na to podívat reálně:
    1. Aby došlo k plnění z tohoto připojištění, musí se u většiny pojišťoven jednat o plnou a trvalou invaliditu, přiznanou státem. Stát ale nerad přiznává plnou invaliditu. Jakmile bude přiznána jen invalidita částečná, kouzlo se nekoná – klient platí dál jako mourovatý, jenom nemá z čeho (s částečnou invaliditou se těžko hledá výnosné zaměstnání).
    2. I když dojde k přiznání plné a trvalé invalidity a pojišťovna nebude dále vyžadovat platby pojistného, je zde ještě závazek placení úroků bance, kterého se žádné zproštění od placení netýká! Na ten se rádo zapomíná.
    3. Tak jako tak tuto výhodu kombinace využije jen zlomek klientů, naprostá většina toto připojištění nevyužije a jednoznačně u nich při konečné bilanci převládnou nevýhody nad touto potenciální výhodou.
    4. Statistiky ukazují, že trvalá invalidita je mnohem pravděpodobnější v důsledku úrazu a je tedy mnohem praktičtější mít sjednáno takové úrazové pojištění, aby již při částečné invaliditě se klient zbavil celé hypotéky a ještě mu zbylo. Taková úrazová pojištění přitom stojí relativně pár korun.
  • Pojištění úroků
    Často se objevuje i tvrzení, že kombinace v sobě obsahuje jakési "pojištění" úroků, tedy že když budou úroky z hypotečních úvěrů růst, poroste i výnos KŽP. I toto tvrzení považuji za odvážné – záleží velmi na složení aktiv konkrétní pojišťovny. Nicméně pokud máme skutečně směřovat k měnové unii, nemělo by k žádným dramatickým výkyvům docházet. A pokud ano, nejsem přesvědčen o tom, že by je výnosy z aktiv pojišťoven dokázaly kompenzovat.
  • Rizika
    Rizika, spojená s každým závazkem, jsou to, o čem se také příliš nemluví. Tato rizika se těžko oceňují a nelze je proto zahrnout přímo do výpočtů, kterými se porovnává hypotéka v kombinaci s KŽP a hypotéka splácená anuitně. Přitom hypotečním úvěr je vždy spojen se zástavou nemovitosti a ve většině případů je to doslova střecha nad hlavou – tedy nemovitost sloužící k bydlení klienta a jeho rodiny. Riziko je přitom úměrné výši úvěru. Ta je ovšem u kombinace konstantní po celou dobu, zatímco při anuitně spláceném úvěru klesá. Při kombinaci má klient stále plný závazek vůči bance a oproti němu se vytváří v pojišťovně odbytné. Když klient přijde o práci, musí řešit nejen závazek vůči bance, ale i vůči pojišťovně. Jakmile nezaplatí pojišťovně, pojistka za půl roku zanikne, banka obdrží odbytné a po klientovi bude žádat doplacení zbytku jistiny najednou, neboť nezaplacení pojistky je porušením smlouvy. Dovolím si tvrdit, že klient s kombinací je mnohem více závislý na svém současném zaměstnavateli, neboť případná změna zaměstnání spojená s možným výpadkem příjmů, je pro něho velmi riskantní. A to už vůbec neberu v úvahu variantu, že by na konci nebyla pojišťovna schopna dostát svým závazkům a vyplatit pojistné plnění, tedy splatit za klienta hypotéku.

Jako u všech "výhodných nabídek" i u kombinace HÚ a KŽP platí známé "dvakrát měř". Než se tomuto produktu upíšete, pořádně si vše rozmyslete, pokud možno z jiných hledisek než jen z těch, které vám předložil zástupce banky či pojišťovny. Nechcete přece, aby výhody "výhodné nabídky" slízly jen finanční instituce.

Co si o kombinaci HÚ a KŽP myslíte? Jaké jsou její výhody a nevýhody podle vás? Máte s takto nastavenými produkty vlastní zkušenost?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 103 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 1. 2005 17:45

Docela se bavím, jak se přete co je lepší a co ne!! Za koho kopete?
Nikdo vám nedá nic zadarmo a tak se za vše musí platit! Argumentace jak to bude, co se muže stát a pod..... je k smíchu! Žijeme v realitě dnešní doby a pokud něco chci a nemám na to, tak to musím zaplatit! Co bude za deset, dvacet let? - kdo to dnes ví?! Pokud to víte, rád se nechám poučit a budete to garantovat????? Doby jistoty jsou v nenávratnu a každý podnikatelský subjekt chce vydělat a tak nabízí varianty vyplývající z dnešní doby a předpokladů! Jaké výsledky budou v následném roce (natož za 20 let) ......? Třeba nebudou peníze a nebo my! A co pak s tím??? Nechť si každý klient nalezne podklady a možnosti a pak se rozhodne jak bude své potřeby řešit a neblbněte ho argumenty - zejména nepodloženými a nepravdivými!
Zdeněk

Zobrazit celé vlákno

+41
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

9. 11. 2004 12:27

Ad a) pokud mi vyjde anuitní varianta za stejné peníze jako kombinovaná, tak má smysl o tom uvažovat, nebo chcete popřít i toto?
ad b) nechci srovnávat poplatky českých pojišťoven s zahraničními. Neříkám, že má být u nás nárust na těch příkladných 30% HDP a podobně
ad c) kdo pochopil KŽP tak je neprodává , to jste mě rozesmál :))))))))))
ad d) o jakém kopírování to hovoříte? kde co jak kopíruji
ad e) v dnešní době dělám většinu anuitních hypoték, ale nebudu tím automaticky hanit kombi, a zvlášť na zákaldě toho co jste napsal. Vy víte jaké poplatky u pojistek máme v ČR a jaké venku?
prosím odpověď na bod a) !!!! a příklad jäk levně rizikovou pojistkou pojistit muže 50 let na 1mil, děkuji za radu , možná to bude levnější než umím a pak to vše pochopím :))))

Zobrazit celé vlákno

-10
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (103 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

Zjistěte tržní cenu nemovitosti i výši nájmu

Odborným garantem této služby je Quantum reality - realitní kancelář Praha

A tohle už jste četli?

Hypotéku? Na poslední chvíli?

20. 9. 2004 | Jiří Šedivý

Hypotéku? Na poslední chvíli?

Úrokové sazby na českém trhu se v prvním pololetí roku odrazily od pomyslného dna a zamířily vzhůru. Tento trend se na trhu projevuje i zdražením hypotečních úvěrů, především s kratší... celý článek

Chcete zlevnit hypotéku?

11. 8. 2004 | Jiří Šedivý

Chcete zlevnit hypotéku?

Pořizujete dům nebo byt a nemáte dostatek peněz? Vzít si hypotéku a vydat se ze všech peněz možná není rozumné řešení. Existuje levnější: použít hypotéku a s pomocí dalších produktů... celý článek

Malá škola zvyšování úroků: hlavně nenápadně!

13. 7. 2004 | Jiří Šedivý

Malá škola zvyšování úroků: hlavně nenápadně!

ČNB nebyla první, kdo na našem trhu zvýšil úrokové sazby. Mnohem rafinovaněji a o tři dny dříve to po indiánsku, tedy nenápadně, provedla Česká spořitelna. Víte, jak se dělají na našem... celý článek

Deregulaci nájmů se nevyhneme, říká Martin Lux

23. 6. 2004 | Martin Zika

Deregulaci nájmů se nevyhneme, říká Martin Lux

Dojde po deregulaci k poklesu tržního nájemného? Nerozdělí se v jejím důsledku města na části podle příjmu obyvatel, nevzniknou ghetta sociálně slabých? Je-li vůbec reálné deregulaci... celý článek

Lépe bydlet na hypotéku, nebo na stavební spoření?

17. 6. 2004 | Roman Scherks

Lépe bydlet na hypotéku, nebo na stavební spoření?

Do diskuse o tom, zda je pro financování bydlení vhodnější stavební spoření nebo hypoteční úvěr, přidáváme další příspěvek. Ten se zaměřuje na konkrétní příklady a výpočty, které využívají... celý článek

Partners Financial Services