Státní podpora stavebnímu spoření se letos vyšplhala na téměř 13 miliard Kč. Snížit i tyto výdaje je jedním z cílů vládní reformy veřejných financí. "Novela zákona by stabilitu stavebního spoření narušit neměla. To nadále zůstane velice výhodným způsobem, jak si ukládat peníze," říká ministr financí Bohuslav Sobotka. Slůvko "velice" je ale přinejmenším diskutabilní. Novela je každopádně koncipována tak, aby omezila neúčelově spořící klienty, ulehčila státní kase, ale přitom ponechala stavebnímu spoření určitý lesk v podobě celkově výhodnějšího zúročení vkladů.
Pozměňovací návrhy budou
Podle novely by to mělo vypadat tak, že všichni klienti dostanou jakýsi základ. A ti, kteří prokáží účelovost použití naspořených peněz, získají ještě něco navíc. Spíš ale něco málo navíc. Státní podpora je navrhována ve výši 12 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však ze základu 20 000 Kč. To znamená, že všichni klienti budou moci v daném roce získat maximálně 2 400 Kč. Dá se předpokládat, že tato hranice bude ještě atakována poslaneckými pozměňovacími návrhy. Například lidovecký poslanec Tomáš Kvapil chce prosadit to, aby maximální státní podpora byla ve výši 3 000 Kč (tedy i pro ty, kteří nevyužijí naspořené peníze jako investici do bydlení - viz dále).
Významnou změnou je také přiznání státní podpory i dětem do 15 let. Dohoda stran vládní koalice o tomto původně neplánovaném prvku je ještě "čerstvá" a poměrně překvapivá. Je ale pravda, že stavební spořitelny o to stály opravdu hodně...
Přehled chystaných změn v systému stavebního spoření |
|
Současnost |
Navrhovaná změna |
Státní podpora/rok |
25 %, max. 4 500 Kč |
12 %, max. 2 400 Kč |
Maximální základ pro SP |
18 000 Kč |
20 000 Kč |
Zvýhodnění účel. spoř. klientů |
ne |
ano, rozhodne vláda - nařízením; zatím max. 3 000 Kč/rok |
Možnost převést nárok na SP z peněz vložených v daném roce na další rok |
ano |
ne |
Věkové omezení pro nárok na SP |
žádné |
žádné (pův. návrh: od 15 let) |
Minimální doba spoření |
5 let |
6 let> |
Bonifikace účelově spořících však bude provedena následně prostřednictvím vládního nařízení. Ministr Sobotka k tomu řekl, že "celková bonifikace by mohla dosáhnout maximálně 3 000 ročně pro toho účastníka, který tyto prostředky použije pro účely bydlení." Zdánlivá maličkost, ale vládní nařízení jako způsob rozhodování o výši bonifikace může být výrazným prvkem destabilizace. Český systém, doposud vycházející pouze ze zákona, a tedy normy relativně stabilní - schválené parlamentem, bude poprvé závislý také na počinech vlády. Uvědomíme-li si, jak nekoncepčně se zachází se státní podporou u hypotečních úvěrů, jsou takové obavy zcela na místě. Navíc v kombinaci s prodloužením minimální doby spoření na šest let nebude asi každý nadšen tím, že se o jeho penězích bude rozhodovat minimálně dvě volební období.
Podpora je potvora
Dalším bolestivým místem návrhu je znemožnění převodu nevyužitých peněz jako základu státní podpory do dalšího roku. Podle novely dostanete státní podporu jen z peněz, které na účet vložíte v daném kalendářním roce. Takže i klient, který v prvním roce uloží 30 000 Kč, bude muset uložit dalších 20 000 Kč v roce následujícím, aby získal státní podporu v plné výši i za druhý rok.
Pro klienta, který jen spoří, se situace příliš nemění, jen bude muset svůj účet pravidelněji obhospodařovat. Znevýhodněni však budou ti, kdož si chtějí půjčit a tudíž účelově naložit se spořením. Například: vložíte na účet najednou 100 000 Kč tak, abyste co nejdřív splnili podmínky pro poskytnutí úvěru. Po dvou letech ho skutečně dostanete, ovšem od této chvíle musíte (na rozdíl od současného stavu) ukládat dalších 20 000 Kč ročně, abyste dostávali státní podporu.
Co nám reforma přinese (či odnese)?
Praktické důsledky takových opatření mohou být různé. Schválení zákona určitě přinese obrovský boom zájmu o stavební spoření před koncem letošního roku. Státní výdaje na stavební spoření tak budou stále ještě několik let velmi vysoké a to jistě záměrem zákona nebylo. Lze předpokládat, že od příštího roku atraktivita stavebního spoření prudce ochladne, protože všichni, kdo by o něj měli zájem, uzavřou smlouvu do konce roku 2003. Je otázka, co se stane za pár let, kdy většina klientů přestane spořit na staré smlouvy a podmínky již nebudou tak výhodné. Zhodnocení úspor bude sice prozatím vyšší, než je obvyklé u jiných finančních produktů (přibližně 6 % ročně). Ne každý však bude ochoten akceptovat šestiletou vázací lhůtu proto, aby získal 1 – 2 % navíc oproti méně zdlouhavým možnostem zhodnocení peněz. Zpřísnění se týká i klientů, kteří si budou chtít vzít úvěr. Budou tito klienti nadále věrni stavebnímu spoření, nebo přesunou svůj zájem třeba k hypotékám?
Stavební spoření tedy prochází podobnou proměnou jakou má za sebou systém německý, který ovšem stále zůstavá významným nástrojem financování bytových potřeb. Je však jasné, že boj o klienta bude v případě přijetí novely mnohem tvrdší. Čím budou spořitelny bojovat o klientskou přízeň? Tyto strategie zatím zůstávají předmětem spekulací nebo obchodního tajemství.
K znevýhodnění stavebního spoření tak již schází jen "maličkost". Návrh zákona ještě musí schválit parlament, ale to již v tuto chvíli vypadá poměrně reálně. Třetí a možná konečné čtení začne buď v závěru tohoto týdne, nebo v úterý 30. září.
Je správné vložit do rukou vlády možnost ovlivnit výši státního příspěvku? Je rozumné současně prodloužit dobu spoření na šest let? Jak byste vy změnili systém stavebního spoření, pokud vůbec? Jak podle vás budou reagovat spořitelny, aby i v dalších letech přilákaly klienty? Připojte svůj názor!