Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Inspirace na rakouský způsob

Inspirace na rakouský způsob
Stavební spoření existuje u našich rakouských sousedů již více než 70 let. Je velmi pravděpodobné, že takto dlouho fungující systém bude obsahovat prvky, kterými by se před provedením zásadní změny zákona mohla ČR inspirovat.

Stavební spoření v České republice s největší pravděpodobností dozná poměrně výrazných změn a ministr financí Bohuslav Sobotka již má údajně plán, jak tyto zásahy do systému provést. Porozhlédli jsme se proto po zemích našich sousedů abychom zjistili, zda jejich model stavebního spoření neobsahuje prvky, z nichž bychom se mohli poučit. Ať už v kladném, či záporném slova smyslu.

V Rakousku mohou lidé stavební spoření využívat již od roku 1929 a tento produkt je dnes u našich jižních sousedů mezi ostatními finančními nástroji nejoblíbenější. "V podstatě ještě než ´doschne´rodný list novorozeněte, už se uzavírá smlouva o stavebním spoření," říká Reinhard Taborsky, člen představenstva Hypo stavební spořitelny. "Mému synovi je dnes 25 let a už má za sebou čtyři spořící šestileté cykly," dodává. Rodiče, kteří v Rakousku nakládají s majetkem svých dětí, mají ze zákona povinnost investovat pouze do produktů, u nichž je ztráta prakticky vyloučena. Proto podle Taborskeho peníze ukládají naspořené ze stavebního spoření především do státních dluhopisů. Ve věku 18 let, kdy už člověk má právo se svými penězi libovolně nakládat, tak může mít k dispozici poměrně slušný kapitál.

Než se rakouský systém vyvinul do dnešní podoby, udála se v něm v průběhu let řada změn. Až do roku 1955 neexistovala státní podpora. Stát ovšem na druhou stranu poskytoval silné záruky, takže lidé o svůj kapitál nemohli přijít. O rok později byla účastníkům stavebního spoření nabídnuta možnost (ovšem limitovaná) snížit si základ daně z příjmu o vklady na stavební spoření. V roce 1973 byla zavedena fixní státní podpora, která podle slov Taborskeho nebyla nikdy vyšší než 10 %, což ovšem kromě jiného souviselo s příznivým inflačním vývojem v Rakousku. "Jestliže inflace dosáhla 6 %, bylo to již pokládáno téměř za katastrofu," říká Reinhard Taborsky.

Variabilní státní podpora

K významné změně systému došlo v roce 1998. Tehdy začaly rakouské banky poskytovat svým klientům úvěry v cizí měně, především ve švýcarských francích a japonských jenech. Úroky z těchto úvěrů se pohybovaly kolem 1,5 – 2 %. Banky, přestože byly vesměs akcionáři stavebních spořitelen, naváděly klienty k tomu, aby těmito úvěry předčasně spláceli úvěry ze stavebního spoření, které byly tehdy úročeny zhruba 6 %. Tím došlo k přílivu likvidity stavebním spořitelnám, ovšem zároveň také k poklesu zájmu o úvěry ze stavebního spoření. Spořitelny proto pocítily potřebu mít možnost reagovat na situaci na trhu (tedy na vývoj úrokových sazeb). A protože stát měl v té době zájem poskytování státní podpory přizpůsobit tržní realitě, došlo k domluvě, na jejímž základě začala být státní podpora poskytována variabilně.
Její úroveň se dnes odvíjí od průměrného úročení státních dluhopisů na sekundárním trhu, přičemž rozhodným obdobím pro stanovení výše podpory je období od srpna do srpna předchozího roku. Vyhlašuje ji ministr financí. Z hlediska státu je výhodné, že v období klesajících sazeb ušetří, ovšem v opačném případě musí podporu navyšovat. Je možné říct, že tento systém nepůsobí zcela stabilním dojmem, protože podpora se každým rokem mění. "Z hlediska klienta nepovažuji tento model za vhodný, protože cyklus stavebního spoření pro něj znamená dlouhodobější vztah. Proto by měl na začátku vědět, co ho čeká," domnívá se Taborsky.
Přestože podle rakouského zákona může ministr financí vyhláškou měnit podmínky, jsou zároveň přesně daná pravidla, na základě čeho se tato sazba stanoví. Čili i když se ministr špatně vyspí...

Další odlišnosti

Zároveň se zavedením pohyblivé sazby bylo zákonem stavebním spořitelnám umožněno podle situace na trhu variabilně určovat sazby v obou fázích spoření, tzn. úvěrové i spořící (klient si ovšem může zvolit i fixní sazbu). Další odlišností je povinnost zdanění úrokových výnosů ze stavebního spoření (25 %) a fakt, že státní podpora je omezena na dobu 72 měsíců.

Na první pohled je v Rakousku státní podpora výrazně nižší než v současnosti v ČR, její aktuální výše je 4,8 %. Podle Reinharda Taborskeho je ovšem tamější stavební spoření doplněno dalšími podporami bydlení a celý systém tak působí kompaktněji. Patří sem například podpora poskytovaná zemskými vládami přidělovaná podle příjmové situace, dále úvěry s až s 50-letou splatností úročené 1 % poskytované rovněž zemskými vládami či různé podpory od hospodářské komory a podobně.

ZÁKLADNÍ FAKTA O SS V RAKOUSKU

Trvání smlouvy

6 let

Cílová částka

min. 60 000 Kč

 

max. 4 500 000 Kč

Státní podpora

3 - 8 %

Max. státní podpora

1350 Kč

Počet účastníků

cca 5 mil. (60 % obyvatel)

Vklady celkem

510 mld. Kč

Úvěry celkem

426 mld. Kč

Financováno bytů

1,2 milionu (do r. 2001)


Průměrná cílová částka je v České republice zhruba 200 000 Kč, v Rakousku pak přibližně 500 000 Kč. Tak jako v České republice ani v Rakousku se nedá pomocí jednoho úvěru ze stavebního spoření pořídit bydlení. Ovšem jak už bylo řečeno úvodem, zapojením celé rodiny a spořením od raného věku člověka je možné nashromáždit kapitál, který může být dobrým startovacím můstkem do života.

Další informace o stavebním spoření můžete získat zde. Nezapomeňte, že produkty stavebního spoření si u nás on-line můžete objednat na tomto místě.

Jak se vám líbí rakouský model stavebního spoření? Obsahuje podle vás prvek, který bychom měli i my aplikovat do nového zákona? A jak by podle vás měl vypadat český systém stavebního spoření? Zapojte se do naší diskuse!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

7. 3. 2003 | 15:26 | Hugo

Od letošního roku zdražily poplatek vesměs všechny stavební spořitelny. Není tedy kam přejít. Stejný kartel jako poplatky bank. více

7. 3. 2003 | 11:55 | Katerinka

Když ono to 100% zdražení nebylo jen u ČS, moje smlouva je u Hypa a i tato spořitelna zvedla poplatek za vedení účtu o 100 % u u svých klientů, kteří si smlouvičkuu uzavřeli ještě za rozumný úrok. více

7. 3. 2003 | 9:56 | allesh

Ja bych navrhoval jine reseni: moznost prestoupit v prubehu sporeni ke konkurenci (podobne jako u penzijnich fondu). Pak by totiz sporitelny vedely, ze me nemaji na veky a musi se snazit. Lepe hospodarici sporitelna by pak...více

6. 3. 2003 | 11:05 | Katerinka

Také mám smlouvu, k mé škodě teprve první. Od rakouského modelu mne trochu odrazuje ta možnost měnit úročení každý rok, zatímco já nyní vím, že i za 5 let budu mít úročení 5 %. I když spořitelny si svojí cestičku ke snížení...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Pauperizace, Systematické riziko, Pokladniční poukázka, miroslav uďan, andrej babiš, michal wantulok, pavel bělobrádek, daň z příjmů, Československá obchodní banka, TATRA, Penzijní fondy, každý , výrobce minimotorek, 634/1992 Sb., rejstříkový soud, Romea, dárek, James Bond

6U12786, 1Z59964, IAMS0RRY, 1Z59964, 1Z59964

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK