Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Duel Tříska vs. Ježek: Šli by s Klausem znovu do kuponové privatizace?

| rubrika: Polemika | 2. 4. 2015 | 13 komentářů
Jak se hlavní aktéři dívají na čtvrtstoletí staré události? Kuponovou privatizaci vymysleli spolu. V pohledu na tehdejšího minstra financí Václava Klause se ale rozcházejí.
Duel Tříska vs. Ježek: Šli by s Klausem znovu do kuponové privatizace?

Letos v únoru to bylo pětadvacet let od chvíle, kdy Dušan Tříska a Tomáš Ježek přišli s nápadem odstátnit státní majetek za pomoci kuponů.

Dodnes za to sklízejí potlesk i pískot. Jedni je chválí za elegantní řešení, druzí naopak zatracují, že napomohli velkým tunelům, které poškodily českou ekonomiku. Otcové kuponové privatizace pevně stojí za tím, že i z dnešního pohledu šlo o nejlepší možné řešení, jak dostat po revoluci majetek mezi lidi a nastartovat kapitalismus.

Odlišný pohled ale mají právě na „vedlejší účinky“ privatizace. Zatímco Tomáš Ježek tvrdí, že pokud by se správně sepsal zákon o investičních společnostech a fondech, mohlo se předejít nejhoršímu rozkrádání, Dušan Tříska považuje „asset stripping“ (kulantně přeloženo jako „výprodej aktiv“) za věc, která k tak rozsáhlému procesu zkrátka patří.

A pánové se neshodnou ani na tom, jaké zásluhy a vliv na dění kolem kuponové privatizace měl tehdejší ministr financí Václav Klaus.

Tomáš Ježek

tehdejší ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci

Tomáš Ježek
+7
Líbí
Nelíbí

Nikdy v dějinách nenastala situace, že by byla celá ekonomika vlastněná a řízená státem. A tak na začátku transformace neexistoval žádný vzor, podle kterého by se dalo postupovat.

V únoru 1990 se na zámku v Kolodějích konala konference domácích a exilových ekonomů. Myšlenka kuponové privatizace napadla mě a Dušana Třísku o polední přestávce při procházce v zámeckém parku. Diskutovali jsme, jak privatizovat, když je úspor v rukou obyvatel tak žalostně málo, a prodávat se jim tudíž majetek státu. Napadlo nás ho rozdat, šlo jen o to, jakým způsobem. Z dětství jsme si pamatovali potravinové lístky. Představovali jsme si, že by lidé nějaké lístky – kupony, mohli vyměňovat za akcie.

Než se tak nakonec skutečně stalo, odehrály se ještě dvě velké a úspěšné improvizace, které způsobily, že kuponová privatizace nakonec nebyla jedinou privatizační metodou. Tou první byly restituce, tou druhou byla malá privatizace.

I z dnešního pohledu byla kuponová privatizace tou nejlepší a jedině možnou metodou. Byla to hra pro víc než osm miliónů lidí a dopadla bezchybně. Velké problémy vznikly až po jejím skončení, kdy se s akciemi začalo obchodovat a kdy se začal aplikovat velmi nepovedený zákon o investičních společnostech a fondech [připravený na federálním ministerstvu financí, vedeném Václavem Klausem, pozn. red.]. Nikdy bych už nešel do nějakého projektu, ve kterém bych neměl všechno v rukou a musel se spoléhat na spolupráci s někým, na koho není spolehnutí, jako v případě Václava Klause.

Dušan Tříska

tehdejší náměstek ministra financí

Dušan Tříska
-2
Líbí
Nelíbí

Jakkoli mohu být jen stěží považován za nezaujatého pozorovatele, kuponová privatizace byla samozřejmě i z dnešního pohledu to nejlepší řešení. Přitom jsem za ni vždy považoval všechny její součásti – od registrace prvního držitele investičních kuponů přes následný „asset stripping“ a nakonec i schopnost nové vlastnické struktury reagovat na změny okolního světa. Hlásím se tedy i ke všem společenským nákladům, se kterými mohla být kuponová privatizace spojena. Dokladem budiž snad i to, že momentálně navrhuji obdobně postupovat i v rámci transformace Severní Koreje, respektive sjednocení Korejského poloostrova.

To nás ovšem přivádí k politickým souvislostem tématu. Nutnou podmínkou realizace každého projektu uvedeného typu je totiž podpora někoho, kdo dokáže několikrát za sebou vyhrát parlamentní volby. Ponechám-li tedy stranou nesporné příspěvky Václava Klause k technickému řešení kuponové privatizace, je absurdní byť jen na vteřinu připustit, že projekt podobného významu by mohl být bez jeho politického vlivu zahájen, a co zejména – také dokončen při zachování zdraví a osobní svobody jeho hlavních aktérů.


Všechny fotografie Profimedia
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 4. 2015 8:10, archivář

Český Tunel nám Evropa nevezme

Pojem "tunelování" vznikl takto: Ve V.B. Lady Margaret Thatcherová privatizovala velké státní podniky. V ČSFR ministr financí Václav Klaus privatizoval velké státní podniky. Potud shoda. Rozdíly: Ve V.B. provedli nezávislý audit a prodali za tržní cenu. Tedy tomu, kdo dal nejvíc. A platilo se hned. U nás se státní podnik prodal za účetní hodnotu předem určenému zájemci. A s odkladem platby.
Postup byl tento: Privatizační komise zjistila účetní hodnotu subjektu vybrala zájemce. Tomu předala podklady.
1. Zájemce si nechal subjekt ocenit znalcem. Částka, určená znalcem, několikanásobně převyšovala částku prodejní.
2. S tímto odhadem tržní ceny šel zájemce do banky a úvěr bez problémů dostal. Za úvěr přitom ručil majetkem, který stále ještě nebyl jeho! Z úvěru, poskytnutého takto bankou, zaplatil tu účetní hodnotu a ještě mu zbyla pěkná sumička do začátků.
3. Podnikatel "zlatokop" si po převzetí subjektu založil další firmu, na kterou převedl aktiva původního subjektu. Potom přestal bance splácet úvěr. Banka byla nucena převzít zástavu, tedy spíše to torzo, které z původního subjektu zbylo. Pan podnikatel byl z obliga, prostě mu "nevyšel podnikatelský záměr!"
4. A na státu bylo, aby mu prokázal úmysl. Pan podnikatel to navíc jistil převedením majetku na osoby blízké. Takto tedy vznikl pojem "tunelování." A takto se nám tady "narodili" noví kapitalisté.
5. Abych nezapomněl: Všechny tyto transakce národního majetku nepodléhají právnímu přezkumu. Na to byl dokonce vytvořen zvláštní zákon!

Při takzvaném očišťování bank od takto vzniklých nedobytných úvěrů bylo zapotřebí tato pasiva někde skrýt. Dva staří přátelé z "Prognosťáku"to vyřešili tím, že založili Konsolidační banku. Vznikl tak světový unikát - banka, která spravovala jen samá pasiva. Když už to bylo příliš nápadné, byla tato banka přejmenována na Českou konsolidační agenturu. Současně s tím bylo vedení ČKA povoleno prodávat tam uložené dluhy za částky, které nezřídka tvořily pouhých deset procent původní výše dluhu. Tak se také běžně stávalo, že původní dlužník si koupil svůj dluh (přes třetí osobu, samozřejmě) za částku, která nepokryla ani úroky z tohoto dluhu. Tento dříve dlužník byl po této transakci samozřejmě už opět vážený podnikatel. Po zaniklé ČKA zbyl dluh ve výši 236 miliard korun.Tato částka se objevila jako záporná položka ve státním rozpočtu a ze státního rozpočtu je také tento dluh umořován. Takže, milé děti, jaké si z toho vezmeme ponaučení? Ano, správně! Když dva dělají totéž, není to vždycky totéž."
A já jen dodávám: Tento stát v žádném případě nerozkrádaly nějaké "socky." Z těch někdejších privatizátorů, jejichž dluhy platíme (a budeme platit i nadále) všichni bez rozdílu, jsou dnes milionáři, multimilionáři a někteří dokonce miliardáři. A jsou to také ti, kteří nám tady skutečně vládnou. Politici jsou ve skutečnosti jen loutky, vykonavatelé jejich vůle.
Tak se také stalo, že si jeden miliardář za „své“ miliony "koupil" i naši současnou vládu...

Reagovat

 

+74
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

2. 4. 2015 16:26, Pepa

... vzala by se v cizine...
To by asi neproslo. Vzdyt kolik bylo kriku o "rozprodavani rodinneho stribra" apod. A to slo jen o nekolik podniku. Rozprodat vsechno do ciziny? Myslim ze v tehdejsi dobe absolutne nepruchodne.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Honza 02. 04. 2015 11:58)

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

8. 4. 2015 | 11:34 | Bodlák

Těmto šibalům se věřit nedá.Mnohá tajemství privatizace se nikdy neobjasní.Větička o zákazu přezkumu je stejná,jako ochranná známka amnestie největšího vykuka a ultrazloděje.Ale celé to nese punc prohnané organizace, která...více

4. 4. 2015 | 8:33 | Jan Porolek

Diky za pripominku jak vznikl pojem tunelovani....... Az se uplne udelalo cloveku zle kdyz si uvedomi kdo Nam tady vladne a kdo se vyzrane tlemi z fotky misto aby sedel v temnici. více

3. 4. 2015 | 3:42 | Honza

Jo, máte pravdu. O tom rozprodávání národního stříbra mluvil zrovna Milošek, ne? Holt rozdat podniky obyčejným lidem a udělat z nich "kapitalisty" bylo bohužel mnohem líbivější než to prodat cizákům :-( A tehdejší vláda i...více

3. 4. 2015 | 3:36 | Honza

Někdo rozumí, někdo nerozumí. Taky některé firmy u nás i na Západě fungují dobře a jiné špatně. Ale kupónovka produkovala vlastnickou strukturu, kdy to dobře dopadnout mohlo jen málokdy. více

2. 4. 2015 | 16:27 | lajos

pokousite se naznacit, ze podle vaseho vyzraleho, ekonomickeho nazoru, drzitele "cennych" papiru svym "investicim" ruzumeji? více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Průměrné roční náklady, Rozptyl, Podílový fond, marta nováková, bankovnictví, banky, paušální daň, petr mach, eKonto Flexi, rýže, CAPE, rčení, vývoz elektřiny, lokální německé burzy, státní služba, přehlášení, Pakt růstu a stability, zbrojní dodávky

007S0JAK, 8T62491, 8T62491, 8B84344, 8S21068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK