Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Konec prázdnin, konec svobody bank?

Konec prázdnin, konec svobody bank?
Okurkovou sezónu chce ministerstvo financí zakončit asi hodně zostra. Že by se letos urodilo v ministerské zahradě více chilli papriček než okurek? Tak by to alespoň mohly cítit bankovní domy, kterým ministr Sobotka poslal 88 "otázek". Co jeho materiál vlastně znamená?

Včera uplynul poslední den, do kdy se banky měly vyjadřovat k zaslaným 88 otázkám. Diskuze na téma "změny v bankovním sektoru" se táhne už několikátý měsíc, banky tedy tušily, co bude ministerstvo zajímat a co bude chtít upravit. Že se jim to nelíbí? Že kladou odpor? Nezájem. Diskutováním označuje příběh o státu a bankách jen samotné ministerstvo. Banky jej vnímají spíše jako nařizování. A pravda je, že otázky typu "jste ochotni toto provést dobrovolně nebo preferujete legislativní zakotvení?" moc na výběr nedávají.

Správně načasováno?

Znamená to, že pokud se banky nepřizpůsobí, budou změny prosazeny zákonem. Čím dřív, tím líp. Přijetí zákona se však podle ministra Bohuslava Sobotky v tomto funkčním období nedočkáme. To vyžaduje tak 9 měsíců. Proč se tedy tolik spěchá? Že by za to mohly blížící se volby? Proč se s regulací vůbec začalo? A proč v takovém měřítku? Asi je lepší to vzít pěkně z gruntu, zřejmě byla situace opravdu neúnosná. Vždyť i my často  upozorňujeme na nedokonalosti bank. Že je co zlepšovat, není pochyb. Jenže každá násilná regulace, byť zabalená do roušky "vše pro lidi", se nemusí povést.

Samozřejmě, nic není černobílé. Jakými odstíny šedi se tento problém vybarví, asi uvidíme brzy. Zjistíme taky, kdo to všechno zaplatí. Klient? Ministerstvo to považuje za zcela nepřijatelné. Poukazuje na rostoucí zisky bank, půjdou tedy náklady na jejich úkor? Ministerští úředníci vypracovali studii, kolik banky ušetřily na klesající dani z příjmů právnických osob. Jak vývoj zisku tak daní najdete v tabulce. Toto by mělo vytvořit dostatečný prostor pro úhradu nákladů. Budou to banky akceptovat?

Vývoj zisků bank v miliónech Kč
Banka rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004
Komerční banka (profil, názory) -19 2 532 8 763 9 262 9 302
Česká spořitelna (profil, názory) 41 1 798 5 805 7 615 8 649
ČSOB (profil, názory) 4 691 5 952 6 591 6 240 6 816
GE Money Bank (profil, názory) 720 843 911 1 988 2 242
Citibank (profil, názory) 855 1 117 774 947 403
Raiffeisenbank (profil, názory) 6 28 98 218 302
Živnostenská banka (profil, názory) 231 156 100 262 195
Bawag (profil, názory) -26 3 5 36 96
Volksbank (profil, názory) 45 38 36 95 61
eBanka (profil, názory) -290 6 -192 -134 -271
HVB bank (profil, názory) - 1 129 1 665 1 706 1 866
Waldviertler Sparkasse von 1842 (profil, názory) - - 66 83 106
Celkem 14 385 16 951 30 396 30 193 32 865
Zdroj dat: Ministerstvo financí České republiky

Ach, ty sazebníky

Asi nejvzrušenější debata se točí kolem srozumitelnosti ceníků. Stejné operace, různé termíny? To by mělo červnem 2006 skončit. Regulace s sebou ovšem přináší unifikaci. Stejná struktura ceníků, stejná terminologie, stejná metodika pro výpočet základních ukazatelů (například úrok, RPSN). Některé banky se bojí, že to povede k omezení konkurence. Ministerstvo namítá, že se vytvoří příležitost pro ty, které nabízejí něco odlišného. Banka je však především podnik. Podnik, který působí v tržním hospodářství. Mají v něm podobné státní zásahy místo?
Navíc by kompletní historické ceníky měly být k dispozici zdarma na každé pobočce a na internetových stránkách minimálně za uplynulých 5 let.

Pokud se chcete zeptat na cokoli, co zaznělo v materiálu zaslaném bankám, klikněte sem.

Je toto běžnou praxí i u ostatních obchodníků? O každé změně ceníku by měly banky informovat nejméně 1 měsíc předem. A to písemně svým klientům a České národní bance, která by je zveřejnila na webových stránkách. Čtvrt roku od vyhlášení změny byste mohli z banky vystoupit bez jakýchkoliv poplatků a penalizací. Navíc by na internetových stránkách měla být po tuto dobu kalkulačka pracující s cenami dle starého a nového ceníku. A to není všechno. K podepisované smlouvě by měl být přikládán aktuální ceník. Není to zbytečné? Nenastuduje si jej potenciální klient už při výběru banky?

Potřebujeme ombudsmana?

Odhad daní placených bankami při předpokladu zisku na úrovni roku 2003 v miliardách Kč
Rok Daň při sazbě 31 % Daň při sazbě dle platné legislativy Úspora na daních
2003 9,2 9,2 0
2004 9,2 9,2 0
2005 9,2 8,3 0,9
2006 9,2 7,7 1,5
2007 9,2 7,2 2,1
Celkem 46,0 41,6 4,5
Zdroj dat: Ministerstvo financí České republiky
Poznámka: Výše daně zaplacená za rok 2004 odpovídá daňové povinnosti za rok 2003. Údaje vychází z výsledků 6 největších bank.
Dalším plánem je zřízení finančního ombudsmana. Že by finanční arbitr nestačil? Ombudsman by prý řešil širší škálu sporů mezi klienty a bankami. Proč tedy neposílit pravomoci stávajícího arbitra? Je nutné zavádět novou instituci?
Banky by měly dále navrhnout pravidla, jak budou klienta informovat o nakládání s jeho osobními údaji a způsobu jejich ochrany. Dopadne metla zákona postupně i na ostatní podniky manipulující s daty zákazníků? Třeba na obchodníky a jejich zákaznické karty? Ti o svých klientech také vědí mnohé. Kdy nakupujete? Kolik utrácíte? Popřejou vám k narozeninám?

Omezit, to je oč tu běží

Ministerstvo chce omezit zavádějící dopad některých reklam, a to pomocí základních pravidel. Například uvádění RPSN nebo výstrahu před investičním rizikem. Něco jako: "Ministr financí varuje: zadlužení způsobuje úroky." Proč není dodržování podobných pravidel vyžadováno i u jiných podniků? Že jste po těch prášcích nezhubli? Že vás záda bolí i nadále? Nemáte věřit reklamě. Ale nepřicházíte tím o velké sumy peněz. Možná jen o zdraví.

Odhad daní placených bankami při předpokladu růstu zisku o 10 % ročně v miliardách Kč
Rok Daň při sazbě 31 % Daň při sazbě dle platné legislativy Úspora na daních
2003 8,4 8,4 0
2004 9,2 9,2 0
2005 10,1 9,1 1,0
2006 11,1 9,3 1,8
2007 12,2 9,5 2,8
Celkem 51,0 45,5 5,6
Zdroj dat: Ministerstvo financí České republiky
Poznámka: Údaje vychází z výsledků 6 největších bank.
Měl by se také ulehčit výstup z banky. Nejenže už banky hojně ruší poplatek za zrušení účtu, ale klient by měl také vědět, jaké další poplatky jsou s tím spojené. Například na kolik vás vyjde zrušení trvalých příkazů.
Klient by měl jen podepsat smlouvu o novém běžném účtu a zároveň nové bance udělit plnou moc ke zrušení starého účtu a k převedení všech trvalých plateb a inkas. Změna by měla být vyřízena do 7 dnů. Tedy ne do 2 až 3 měsíců, jak se děje nyní.
Navíc ministerstvo vypsalo grant na zavedení přenositelnosti čísla účtu. To, na rozdíl od jiných požadavků, nebude možné zavést tak rychle. To je přitom zřejmě nejlepší část celého návrhu. Nelíbí se vám u této banky? Změňte ji ihned a číslo si ponechejte. Pokud by to takto fungovalo, žádných dalších regulací by nebylo třeba.

A tak bychom mohli pokračovat dál a dál, upozornili jsme jen na některé body. (Celý konzultační materiál najdete zde.) Některé návrhy se zdají až příliš přísné. Některé rozumné a potřebné. Jako nerozumný se může jevit způsob prosazování změn. Je však dobré si uvědomit, že otázky vyplývají z názorů klientů bank. Právě těch se ministerstvo ptalo, co se jim na bankovních službách nelíbí, co by chtěli udělat jinak.

Myslíte si, že chystaná reforma zlepší bankovní služby? Budou banky hradit náklady na změny ze svých zisků? Považujete tyto změny za nezbytné? Nebo jste se současným stavem spokojeni a chcete jej udržet?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

31. 8. 2005 9:30, MoB

S něčím nelze nesouhlasit. Příkladem budiž srozumitelnost ceníků. Slavná GE Money mívala takovou legrácku - platba kartou zdarma, ale na výpise se objevil poplatek za zaúčtování účetní položky. To prostě není zdarma! Teď to už mají jenom u výběrů z bankomatu - výběr v tuzemsku je za 0/5/25 Kč podle okolností, ale pozor, navíc tam straší "3.9 Zúčtování účetní položky vzniklé použitím karty pro výběr z bankomatu nebo na přepážce" za 6 Kč... což je lumpárna.
Velmi zajímavá myšlenka jsou přenositelná čísla účtů - toto by skutečně vyřešilo ostatní problémy tak nějak samo. Vzpomeňme, co třeba v Německu udělalo zavedení přenositelnosti tel. čísel; nastal velmi výrazný pokles cen. Nás to o mobilních sítí čeká příští rok v půli ledna - nechme se překvapit.
Jinak se mi ale taková regulace příliš nelíbí.

Reagovat

 

+14
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 9. 2005 7:19, Pavel

Vážená paní. Rohlík je (aspoň, co jsem viděl), vždy rohlík. Celozrný, sojový, atd., to už jsou jiné produkty. Aspoň vidíte, že i obyčejný pekař má mnohem pestřejší a složitější nabídku produktů, než banka, jen z toho nedělá vědu. A i tak mají prostor ke konkurenci, někdo ho dokáže upéct líp, jiný levněji. Tak jako třeba u běžného účtu v jedné bance můžu dát příkaz k úhradě deset let dopředu, v jiné jen týden, a ještě v další to závisí na použitém způsobu zadaní, ale pořád to je běžný účet.

A když už jsem u těch příměrů, ještě se mi nestalo při kupování vlašského salátu do kelímku, abych na dotaz, proč mi markují cenu kelímku, když ji nemají napsanou, dostal odpověď, že kelímek je z umělé hmoty a tedy jeho cenu najdu v oddělení drogerie. Všechny poplatky spojené s kupováním vlašského salátu jsou uvedeny v lahůdkách. Naproti tomu, když si chci zjistit cenu běžného účtu v bance, tak napřed musím zjistit, že ten běžný učet se nejmenuje běžný účet, ale hogo-fogo kasička, a pak ještě musím uhodnout, že poplatky za vedení účtu nejsou v ceníku jen v kapitole hogo-fogo kasička, ale ještě si musím prostudovat kapitoly platební styk, účetní položky, korespondence s klientem a rušení produktů. Kdyby takto uváděli ceny v supermarketu, asi by ho obchodní inspekce okamžitě zavřela.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (dchytilova 31. 08. 2005 15:06)

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

22. 9. 2005 | 17:43 | Pavel

K nakladum, samozrejme ze vsechny naklady budou hradit klienty a ze to nebudou naklady nizke, rada navrhu je financne velmi nakladna, zda maji pozitivni dopad na klienta nevim ale protoze to MF chce tak at si to klient koupi....více

22. 9. 2005 | 17:43 | Pavel

K nakladum, samozrejme ze vsechny naklady budou hradit klienty a ze to nebudou naklady nizke, rada navrhu je financne velmi nakladna, zda maji pozitivni dopad na klienta nevim ale protoze to MF chce tak at si to klient koupi....více

22. 9. 2005 | 17:43 | Pavel

K nakladum, samozrejme ze vsechny naklady budou hradit klienty a ze to nebudou naklady nizke, rada navrhu je financne velmi nakladna, zda maji pozitivni dopad na klienta nevim ale protoze to MF chce tak at si to klient koupi....více

3. 9. 2005 | 12:10 | Jirka

Přesně tak. Základní pojmy mohou být jednotné. Popisují podstatu věci, ne speciální detaily. Ty jsou dané jednak smlouvou, jednak ceníkem poplatků za operace a určitě budou uvedeny i v různých letácích. Z názvu "Hogo fogo...více

1. 9. 2005 | 7:19 | Pavel

Vážená paní. Rohlík je (aspoň, co jsem viděl), vždy rohlík. Celozrný, sojový, atd., to už jsou jiné produkty. Aspoň vidíte, že i obyčejný pekař má mnohem pestřejší a složitější nabídku produktů, než banka, jen z toho nedělá...více

Oblíbená témata

banky, Běžné účty, Riziko, služby, zisk

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Aukční režim, Dlouhodobá rovnováha, NAV, e-shopy, zbyněk stanjura, andrej babiš, architektura, jan raška, velký obchod, správa investic, pojistné období, klienti bank, doplňky, cena půdy, klientský dům, odchod, termín, Stavební úvěr

4B08606, 3B36443, 5C14900, 5C14900, 4M29394

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK