Konec prázdnin, konec svobody bank?

Včera uplynul poslední den, do kdy se banky měly vyjadřovat k zaslaným 88 otázkám. Diskuze na téma "změny v bankovním sektoru" se táhne už několikátý měsíc, banky tedy tušily, co bude ministerstvo zajímat a co bude chtít upravit. Že se jim to nelíbí? Že kladou odpor? Nezájem. Diskutováním označuje příběh o státu a bankách jen samotné ministerstvo. Banky jej vnímají spíše jako nařizování. A pravda je, že otázky typu "jste ochotni toto provést dobrovolně nebo preferujete legislativní zakotvení?" moc na výběr nedávají.

Správně načasováno?

Znamená to, že pokud se banky nepřizpůsobí, budou změny prosazeny zákonem. Čím dřív, tím líp. Přijetí zákona se však podle ministra Bohuslava Sobotky v tomto funkčním období nedočkáme. To vyžaduje tak 9 měsíců. Proč se tedy tolik spěchá? Že by za to mohly blížící se volby? Proč se s regulací vůbec začalo? A proč v takovém měřítku? Asi je lepší to vzít pěkně z gruntu, zřejmě byla situace opravdu neúnosná. Vždyť i my často  upozorňujeme na nedokonalosti bank. Že je co zlepšovat, není pochyb. Jenže každá násilná regulace, byť zabalená do roušky "vše pro lidi", se nemusí povést.

Samozřejmě, nic není černobílé. Jakými odstíny šedi se tento problém vybarví, asi uvidíme brzy. Zjistíme taky, kdo to všechno zaplatí. Klient? Ministerstvo to považuje za zcela nepřijatelné. Poukazuje na rostoucí zisky bank, půjdou tedy náklady na jejich úkor? Ministerští úředníci vypracovali studii, kolik banky ušetřily na klesající dani z příjmů právnických osob. Jak vývoj zisku tak daní najdete v tabulce. Toto by mělo vytvořit dostatečný prostor pro úhradu nákladů. Budou to banky akceptovat?

Ach, ty sazebníky

Asi nejvzrušenější debata se točí kolem srozumitelnosti ceníků. Stejné operace, různé termíny? To by mělo červnem 2006 skončit. Regulace s sebou ovšem přináší unifikaci. Stejná struktura ceníků, stejná terminologie, stejná metodika pro výpočet základních ukazatelů (například úrok, RPSN). Některé banky se bojí, že to povede k omezení konkurence. Ministerstvo namítá, že se vytvoří příležitost pro ty, které nabízejí něco odlišného. Banka je však především podnik. Podnik, který působí v tržním hospodářství. Mají v něm podobné státní zásahy místo?
Navíc by kompletní historické ceníky měly být k dispozici zdarma na každé pobočce a na internetových stránkách minimálně za uplynulých 5 let.

Pokud se chcete zeptat na cokoli, co zaznělo v materiálu zaslaném bankám, klikněte sem.

Je toto běžnou praxí i u ostatních obchodníků? O každé změně ceníku by měly banky informovat nejméně 1 měsíc předem. A to písemně svým klientům a České národní bance, která by je zveřejnila na webových stránkách. Čtvrt roku od vyhlášení změny byste mohli z banky vystoupit bez jakýchkoliv poplatků a penalizací. Navíc by na internetových stránkách měla být po tuto dobu kalkulačka pracující s cenami dle starého a nového ceníku. A to není všechno. K podepisované smlouvě by měl být přikládán aktuální ceník. Není to zbytečné? Nenastuduje si jej potenciální klient už při výběru banky?

Potřebujeme ombudsmana?

Odhad daní placených bankami při předpokladu zisku na úrovni roku 2003 v miliardách Kč
Rok	Daň při sazbě 31 %	Daň při sazbě dle platné legislativy	Úspora na daních
2003	9,2	9,2	0
2004	9,2	9,2	0
2005	9,2	8,3	0,9
2006	9,2	7,7	1,5
2007	9,2	7,2	2,1
Celkem	46,0	41,6	4,5
Zdroj dat: Ministerstvo financí České republiky Poznámka: Výše daně zaplacená za rok 2004 odpovídá daňové povinnosti za rok 2003. Údaje vychází z výsledků 6 největších bank.

Dalším plánem je zřízení finančního ombudsmana. Že by finanční arbitr nestačil? Ombudsman by prý řešil širší škálu sporů mezi klienty a bankami. Proč tedy neposílit pravomoci stávajícího arbitra? Je nutné zavádět novou instituci?
Banky by měly dále navrhnout pravidla, jak budou klienta informovat o nakládání s jeho osobními údaji a způsobu jejich ochrany. Dopadne metla zákona postupně i na ostatní podniky manipulující s daty zákazníků? Třeba na obchodníky a jejich zákaznické karty? Ti o svých klientech také vědí mnohé. Kdy nakupujete? Kolik utrácíte? Popřejou vám k narozeninám?

Omezit, to je oč tu běží

Ministerstvo chce omezit zavádějící dopad některých reklam, a to pomocí základních pravidel. Například uvádění RPSN nebo výstrahu před investičním rizikem. Něco jako: "Ministr financí varuje: zadlužení způsobuje úroky." Proč není dodržování podobných pravidel vyžadováno i u jiných podniků? Že jste po těch prášcích nezhubli? Že vás záda bolí i nadále? Nemáte věřit reklamě. Ale nepřicházíte tím o velké sumy peněz. Možná jen o zdraví.

Odhad daní placených bankami při předpokladu růstu zisku o 10 % ročně v miliardách Kč
Rok	Daň při sazbě 31 %	Daň při sazbě dle platné legislativy	Úspora na daních
2003	8,4	8,4	0
2004	9,2	9,2	0
2005	10,1	9,1	1,0
2006	11,1	9,3	1,8
2007	12,2	9,5	2,8
Celkem	51,0	45,5	5,6
Zdroj dat: Ministerstvo financí České republiky Poznámka: Údaje vychází z výsledků 6 největších bank.

Měl by se také ulehčit výstup z banky. Nejenže už banky hojně ruší poplatek za zrušení účtu, ale klient by měl také vědět, jaké další poplatky jsou s tím spojené. Například na kolik vás vyjde zrušení trvalých příkazů.
Klient by měl jen podepsat smlouvu o novém běžném účtu a zároveň nové bance udělit plnou moc ke zrušení starého účtu a k převedení všech trvalých plateb a inkas. Změna by měla být vyřízena do 7 dnů. Tedy ne do 2 až 3 měsíců, jak se děje nyní.
Navíc ministerstvo vypsalo grant na zavedení přenositelnosti čísla účtu. To, na rozdíl od jiných požadavků, nebude možné zavést tak rychle. To je přitom zřejmě nejlepší část celého návrhu. Nelíbí se vám u této banky? Změňte ji ihned a číslo si ponechejte. Pokud by to takto fungovalo, žádných dalších regulací by nebylo třeba.

A tak bychom mohli pokračovat dál a dál, upozornili jsme jen na některé body. (Celý konzultační materiál najdete zde.) Některé návrhy se zdají až příliš přísné. Některé rozumné a potřebné. Jako nerozumný se může jevit způsob prosazování změn. Je však dobré si uvědomit, že otázky vyplývají z názorů klientů bank. Právě těch se ministerstvo ptalo, co se jim na bankovních službách nelíbí, co by chtěli udělat jinak.

Myslíte si, že chystaná reforma zlepší bankovní služby? Budou banky hradit náklady na změny ze svých zisků? Považujete tyto změny za nezbytné? Nebo jste se současným stavem spokojeni a chcete jej udržet?