Ve Střední a Východní Evropě dochází k významnému posunu v používání bankovních produktů. Prezentaci aktuálních dat nabídla české veřejnosti HVB Bank (profil, názory). V dnešní 1. části si můžete přečíst, jak využívají občané zemí bývalého sovětského bloku bankovní produkty a jak jsou na tom ve srovnání se svými sousedy několik set kilometrů dále na západ.
|
12 zemí zahrnutých do průzkumu |
|
Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Černá Hora, Slovensko, Slovinsko, Rusko, Ukrajina. |
Prezentovaný průzkum proběhl ve 12 zemích střední a východní Evropy metodikou přímého dotazování 1 000 reprezentativních respondentů v každé zemi. Byl veden institutem na průzkum trhu FESSEL-GfK a podílela se na něm Bank Austria Creditanstalt (BA-CA). "V Rakousku skoro každý, komu je nad 15 let, je v nějakém obchodním vztahu s finanční institucí. Naproti tomu v regionu střední a východní Evropy je situace dost odlišná, s velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi," říká Martin Pavlík, manažer marketingu HVB Bank.
Klienti bank
Kolik obyvatel v dané zemi vůbec využívá bankovních služeb? Můžeme konstatovat, že noví členové EU se na bankovní produkty spoléhají celkem často. Průměrně téměř 80 % obyvatelstva nad 15 let, konkrétně v České republice je to 83 %. Ve srovnání se "starým" členem EU, Rakouskem, nám pořád ještě chybí nějakých 15 %. Slovinsko je podobně jako Rakousko blízko plnému pokrytí trhu: 98 % jeho obyvatelstva má účet u nějaké bankovní instituce. Dalšími v pořadí jsou Slovensko, Česká republika a Chorvatsko, kde mají účet v bance čtyři pětiny populace. V Maďarsku a Polsku se tento poměr blíží dvěma třetinám.
Na opačném konci pořadí regionu jsou s velkým odstupem Srbsko a Černá Hora, Bosna-Hercegovina, Rumunsko a Bulharsko. V těchto zemích má jen třetina obyvatel ze sledované skupiny nějaký obchodní vztah k bankovní instituci.
Bankovní účty
Nejčastěji využívaným produktem je bankovní účet. V tomto segmentu bylo v posledních letech také zaznamenáno největší tempo růstu. Do úrovně Rakouska, či dokonce Německa však chybí pár procent i lídru regionu, Slovinsku. Česká populace se prozatím dostala na úroveň 2/3 sousedních zemí "staré" EU. Z tohoto hlediska banky vidí stále ještě poměrně široké možnosti rozvíjení svých aktivit a vyhledávání dalších klientů, kteří by slyšeli na vábení pro zřízení si například běžného účtu v bance. (Jednu z cest, jak se o to české banky pokoušejí, jsme popsali v článku Banky najímají na lov klientů externisty).
Bankovní karty
Co se týče bankovních karet (platební, kreditní), ty využívá celkem 60 % Čechů, ale například téměř 90 % Slovinců. Jde vlastně o jedinou kategorii, kde Slovinsko poráží západní země. Podstatně více "Novoevropanů" tedy ke svému účtu využívá bankovní kartu, ve srovnání s podílem takových klientů v Rakousku a Německu.
Elektronické bankovnictví
Elektronické bankovnictví je ve střední a východní části starého kontinentu rozšířeno poměrně málo. U nás to někteří odborníci vysvětlují tím, že mnoho klientů využívá mobilní bankovnictví, které jde ruku v ruce se specifickou oblibou SMSkování v naší zemi. Internet je pořád ještě drahý, a v zaměstnání se zase, víceméně oprávněně, bojíme posílat svá velice citlivá peněžní data přes firemní síť. Jen 4 – 5 % Čechů internetové bankovnictví využívá, zatímco v Rakousku je to trojnásobek.
Sečteno a podtrženo
Prostoupení bankovních služeb trhem ve středovýchodním regionu je o poznání nižší, než je tomu v zemích eurozóny. Jedinou z nových zemí EU, která dosahuje parametrů běžných v eurozóně, je Slovinsko. K zemím, které se nejvíce blíží této úrovni, patří Česká republika, Slovensko a Chorvatsko. Za nimi následují Polsko a Maďarsko.
V regionu, a to především v nových zemích EU, se bude dále silně projevovat trend k využívání kanálů přímého bankovnictví (internet, mobilní bankovnictví) a využívání sofistikovanějších finančních produktů (např. kreditních karet). Pro banky to nejspíš bude výzva k dalším aktivitám na marketingovém a obchodním poli.
Souhlasíte, nebo ne? Zdá se vám kvalita bankovních služeb dobrá, takže by mohla přilákat další klienty? Máte naopak pocit, že by mohlo kvůli nedostatečné spokojenosti klientů docházet k odlivu zákazníků z bankovních domů? Jaký využíváte kanál přímého bankovnictví?
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 12. 2004 20:59, Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)
Předpokládám, že článek je o retailu. Rádoby titulem lídr trhu v retailu v ČR se ráda prezentuje Česká spořitelna. Pro mne a moji milounkou peněženku však to je ne lídr, ale přímo zlotřilý lotr retailu!
Proč lotr retailu a ne lídr? Souvisí to s téma článku: na České spořitelně a majoritním vlastníkovi je na předkládaných bankovních produktech nejlépe vidět, jak si Západ z Východu dělá "smetiště" či "popelnici," samozřejmě tak, aby použitý "odpad," co předkládá našim "hovádkům" do držky, co nejvíce ještě pro sebe zhodnotil a zpeněžil.
Toto úterý jsem si to znovu jasně uvědomil, když jsem si v novinách přečetl chlubivě prezentovaný "úspěch" České spořitelny, jak si česká hovádka, kam se obecně sám také počítám a nejsem klientem spořitelny, za plných 5,- Kč budou na bankomatech vyťukávat své bezhotovostní platební příkazy. Se slzou v oku vzpomínám kterak, již hodně dávno před asi 7 lety, při řešení mé jedné oprávněné reklamace jsem toto viděl vystavené u bankomatu k testování přímo na tom jejich "slavném" erste ředitelství na Budějovické v Praze. Ano, tehdá v Česku ještě mobily nic moc, natož internet a telekomunikace, o elektronickém bankovnictví dnešních dnů se spíše jen psalo, než kdesi vidělo. Na západ od našich hranic ale už tehdy rozšířené funkce bankomatů byly běžnou součástí právě samoobslužných zón. U nás bylo důsledně ještě a jakž takž stihnuto, jak jsem poznal, pouze v úřadovnách Živnobanky. V současné době (a jak jsem si onehdá mohl přečíst tuším i zde na webu) kdy Živnobanka tyto zóny asi oprávněně, z důvodu morálního a technického zastarání a z ekonomických důvodů, postupně ruší a to předpokládám včetně nabídky i této služby, naopak Česká spořitelna, jistě za nemalé náklady, toto zavádí. Zavádí v době, kdy co se týče komfortu a především i bezpečnosti je pro klienta jednoznačně aktuální mobil nebo počítač, nikoli však zcela veřejný bankomat. A ještě si za to dá spořitelna platit 5,- Kč za podaný příkaz! Odporné. Je to obdobná doslova krávovina a drahý špás, jako když v době, kdy byl jasný nástup a vítězství platebních karet, tak Česká spořitelna směřovala své velmi viditelné úsilí do jakéhosi tzv. zaručeného, značně po všech stránkách přežilého šekového systému a nutila chudáky podnikatele vylepovat si jeho logo na provozovny. Pamětníci si s nechutí jistě vzpomenou. Dnes to je vlastně zase to samé divadlo: místo přežilého zaručeného šekového systému dosaďme přežilé bezhotovostní platby skrze bankomaty, a to na úkor opět rozvoje karet, tentokráte s o řád bezpečnější technologií čipu!
Fuj! Fuj! Fuj! Česká spořitelno! 100x Fuj!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 12. 2004 12:29, Ivo
Musím se zastat autora. Nejde o blábol, nakonec to potvrzujete i Vy, když uvádíte, že internet je bohužel pro vrstvu movitých občanů, když i ten debilní dial-up stojí cca 460 kč. O ochranu dat se oprávněně bojí všichni jen trochu informovaní občané. Proto jsem také přestal používat nechráněný účet u ČS a.s. a přešel k ČSOB, která umožní autorizaci plateb. příkazů 9-místným kódem zaslaným SMS na Váš mobil a to zdarma. Nemusím tedy platit čtečku a čipovku a na těch pár občanských plateb to není ani otravné nebo zdlouhavé. Osobně jsem šťastný, že tak málo lidí užívá platby přes net. Až to bude většina zdraží všechny banky své poplatky a začnou nás dojit. Teď zatím nemůžou.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.