Kdy se vám vyplatí výběr z bankomatu
Ještě doporučujeme:
Ve Střední a Východní Evropě dochází k významnému posunu v používání bankovních produktů. Prezentaci aktuálních dat nabídla české veřejnosti HVB Bank (profil, názory). V dnešní 1. části si můžete přečíst, jak využívají občané zemí bývalého sovětského bloku bankovní produkty a jak jsou na tom ve srovnání se svými sousedy několik set kilometrů dále na západ.
|
12 zemí zahrnutých do průzkumu |
|
Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Černá Hora, Slovensko, Slovinsko, Rusko, Ukrajina. |
Prezentovaný průzkum proběhl ve 12 zemích střední a východní Evropy metodikou přímého dotazování 1 000 reprezentativních respondentů v každé zemi. Byl veden institutem na průzkum trhu FESSEL-GfK a podílela se na něm Bank Austria Creditanstalt (BA-CA). "V Rakousku skoro každý, komu je nad 15 let, je v nějakém obchodním vztahu s finanční institucí. Naproti tomu v regionu střední a východní Evropy je situace dost odlišná, s velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi," říká Martin Pavlík, manažer marketingu HVB Bank.
Klienti bank
Kolik obyvatel v dané zemi vůbec využívá bankovních služeb? Můžeme konstatovat, že noví členové EU se na bankovní produkty spoléhají celkem často. Průměrně téměř 80 % obyvatelstva nad 15 let, konkrétně v České republice je to 83 %. Ve srovnání se "starým" členem EU, Rakouskem, nám pořád ještě chybí nějakých 15 %. Slovinsko je podobně jako Rakousko blízko plnému pokrytí trhu: 98 % jeho obyvatelstva má účet u nějaké bankovní instituce. Dalšími v pořadí jsou Slovensko, Česká republika a Chorvatsko, kde mají účet v bance čtyři pětiny populace. V Maďarsku a Polsku se tento poměr blíží dvěma třetinám.

Na opačném konci pořadí regionu jsou s velkým odstupem Srbsko a Černá Hora, Bosna-Hercegovina, Rumunsko a Bulharsko. V těchto zemích má jen třetina obyvatel ze sledované skupiny nějaký obchodní vztah k bankovní instituci.
Bankovní účty
Nejčastěji využívaným produktem je bankovní účet. V tomto segmentu bylo v posledních letech také zaznamenáno největší tempo růstu. Do úrovně Rakouska, či dokonce Německa však chybí pár procent i lídru regionu, Slovinsku. Česká populace se prozatím dostala na úroveň 2/3 sousedních zemí "staré" EU. Z tohoto hlediska banky vidí stále ještě poměrně široké možnosti rozvíjení svých aktivit a vyhledávání dalších klientů, kteří by slyšeli na vábení pro zřízení si například běžného účtu v bance. (Jednu z cest, jak se o to české banky pokoušejí, jsme popsali v článku Banky najímají na lov klientů externisty).

Bankovní karty
Co se týče bankovních karet (platební, kreditní), ty využívá celkem 60 % Čechů, ale například téměř 90 % Slovinců. Jde vlastně o jedinou kategorii, kde Slovinsko poráží západní země. Podstatně více "Novoevropanů" tedy ke svému účtu využívá bankovní kartu, ve srovnání s podílem takových klientů v Rakousku a Německu.

Elektronické bankovnictví
Elektronické bankovnictví je ve střední a východní části starého kontinentu rozšířeno poměrně málo. U nás to někteří odborníci vysvětlují tím, že mnoho klientů využívá mobilní bankovnictví, které jde ruku v ruce se specifickou oblibou SMSkování v naší zemi. Internet je pořád ještě drahý, a v zaměstnání se zase, víceméně oprávněně, bojíme posílat svá velice citlivá peněžní data přes firemní síť. Jen 4 – 5 % Čechů internetové bankovnictví využívá, zatímco v Rakousku je to trojnásobek.

Sečteno a podtrženo
Prostoupení bankovních služeb trhem ve středovýchodním regionu je o poznání nižší, než je tomu v zemích eurozóny. Jedinou z nových zemí EU, která dosahuje parametrů běžných v eurozóně, je Slovinsko. K zemím, které se nejvíce blíží této úrovni, patří Česká republika, Slovensko a Chorvatsko. Za nimi následují Polsko a Maďarsko.
V regionu, a to především v nových zemích EU, se bude dále silně projevovat trend k využívání kanálů přímého bankovnictví (internet, mobilní bankovnictví) a využívání sofistikovanějších finančních produktů (např. kreditních karet). Pro banky to nejspíš bude výzva k dalším aktivitám na marketingovém a obchodním poli.
Souhlasíte, nebo ne? Zdá se vám kvalita bankovních služeb dobrá, takže by mohla přilákat další klienty? Máte naopak pocit, že by mohlo kvůli nedostatečné spokojenosti klientů docházet k odlivu zákazníků z bankovních domů? Jaký využíváte kanál přímého bankovnictví?
Všechny materiály © 2000 - 2012 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.