Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vstup do EU nepřežije 90 % kampeliček, říká Zeman

Vstup do EU nepřežije 90 % kampeliček, říká Zeman
Před několika dny jsme vám umožnili ptát se na vše, co se týká družstevního záložnictví, dlouholetého člena představenstva České asociace záložen. Jak se Pavel Zeman vypořádal s vašimi dotazy, si můžete přečíst v dnešním článku.

Své otázky jste mohli posílat prostřednictvím článku Ptejte se Pavla Zemana, který byl publikovaný minulý týden a ve kterém jste se dočetli řadu zajímavých informací o tomto muži. Podívejme se tedy na jeho odpovědi.

Jak to tedy bylo

magdalena.preskova@seznam.cz
Dobrý den, logická otázka na začátek. Proč by někdo měl likvidovat kampeličky proto, že krachuje největší banka ve státě? Děkuji za odpověď.

Pavel Zeman: Situace, jak se vyvinula, znamenala problém pro Českou spořitelnu (ČS) i stát s tehdejší jednobarevnou vládu ČSSD. Roli hrála souhra několika faktorů, které zkusím popsat postupně v bodech, takže vám nedám jednoznačnou přímou odpověď:
1) ČS měla dominantní postavení u vkladů obyvatelstva (mluvíme o letech 1996-1999), družstevní záložny (DZ) oslovovaly stejný segment finančního trhu.
2) Krach ČS by asi znamenal katastrofu – problémy by měli všichni s účtem u ČS – podnikatelé, firmy, ale i města, obce nebo státní či polostátní instituce (např. VZP). Samozřejmě by bylo ochromeno a poškozeno statisíce domácností do doby výplaty pojištěných vkladů. Je možné, že do problémů by se dostal celý bankovní sektor, protože ČS byla velkým půjčovatelem na mezibankovním trhu (tj. hrozil následný nedostatek hotovosti i u jiných).
3) Není třeba být politickým analytikem, abych mohl s jistotou tvrdit, že pokud by v roce 1999 (2000) krachla ČS se svými 4 miliony klientů a nastaly jen některé z naznačených problémů, tak by tito lidé - voliči (asi nespravedlivě) vinu dávali této vládě.
4) Jedním z problému ČS bylo, že v DZ v letech 1996-1999 vklady velmi rychle rostly, růst se zvyšoval geometrickou řadou. Například k 31.3.1999 byl objem vkladů v DZ 5,8 miliard Kč, k 30.9.1999 10,8 miliard Kč. Když tento nárůst o 5 miliard porovnáte s bilanční sumou ČS, jedná se úbytek vkladů v ČS cca o 1 % za půl roku, přičemž tendence byly prudce rostoucí. Pokud se jedná o jiné banky, tak jich se situace v záložnách dotýkala minimálně, protože v té době ostatní banky obsluhovaly především firemní klientelu - to ze zákona záložny nesměly.
5) V roce 1999 vláda ČSSD jednala o privatizaci ČS s Erste bank. Předpokládám, že Erste měla zájem především o 4 milióny klientů ČS, protože hodnota ČS v roce 1999 spočívala především v dominantním postavení ČS u vkladů obyvatelstva a poskytování služeb obyvatelstvu. Tento stav však byl při pokračující expanzi DZ ohrožen a tím i privatizace (a tedy i záchrana) ČS. Je mi jasné, že tento bod stojí na mých předpokladech, takže ho může lehce kdokoli napadnout. Situaci lze doložit například statistikami nárůstů vkladů ČS, kdy roky 1998 a 1999 se jednoznačně vymykají trendu v jiných letech, nebo také zprávou vlády, kterou dne 5.1.2000 předložilo vládě k projednání Ministerstvo financí (ministr Mertlík). Tato zpráva má nenápadný název: "Rozbor současného stavu spořitelních a úvěrních družstev a předpokládaného vývoje v této oblasti ve vazbě na předpisy EU". V textu je například konstatován masivní odchod klientů z ČS do DZ v letech 1998-1999. Materiál také, aniž by zdůvodňoval proč a jakými metodami tohoto bude dosaženo, předpokládá, že sektor DZ dozná výrazného útlumu, zejména změněným přístupem ze strany Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ) vůči DZ. Z materiálu vyplývá, že jeho zpracovatelem je odbor Ministerstva financí řízený ing. Špičkou, jehož nadřízeným je ing. Hejnák (oba členové tehdejší dozorčí rady ČS)
6) Kromě osob uvedených v předchozím bodě má propojení na vládu i další z členů dozorčí rady ČS - 3. místopředseda legislativní rady vlády dr. Petr Liška. Toto propojení státu a ČS je logické z pohledu státního podílu v ČS. Už méně logické je, že tito členové dozorčí rady ČS jsou především z řad Ministerstva financí, které je nadřízením orgánem ÚDDZ a v jehož pravomoci je např. rozhodování o stížnostech a odvoláních záložen vůči rozhodnutí ÚDDZ, nebo jmenování ředitele ÚDDZ. Tj. lidé z ČS mají přímý vliv na kontrolní orgán konkurenta ČS tedy záložen.

Elena
A asi dalsi logicka otazka. Jak se muze stat, ze vyse jmenovany dokument dostal privlastek sdeleni Policie CR? To vazne nebyl nikdo, kdo by to overoval? A proc ne? Diky za odpoved.

PZ: Na přívlastek se musíte asi zeptat Ing. Jaroslava Hanouska Csc., který je pod tím dokumentem Bankovní asociace (BA) podepsán. Když Česká asociace záložen (ČAZ) podala kvůli tomuto "upozornění" trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy, policie ho odložila, protože podle ní nebyl spáchán trestný čin. Zdůvodnění bylo formulováno ve smyslu: "upozornění" nemůže způsobit znepokojení části obyvatelstva, takže nemohla vzniknout škoda a tudíž není podezření na spáchání žádného trestného činu. Nicméně ze zdůvodnění a vyšetřování Policie ČR vyplynulo mimo jiné, že:
1) BA někdy na začátku roku 1999 požádala policii, aby "prověřila družstevní záložny" (tj. BA - sdružení soukromých právnických osob, fakticky žádá státní Policii aby prověřila jejích konkurenci a policie jí vyhovuje.)
2) Důvodem žádosti BA byla agresivní reklamní kampaň První pražské družstevní záložny (PPDZ), a zpráva vypracovaná policií se zřejmě týkala PPDZ
3) Policie ČR žádosti BA vyhověla a záložny nějak - není uvedeno jak, prověřovala. Z ČAZ vím, že policie v té době v žádné ze záložen nic oficiálně nevyšetřovala snad s výjimkou dvou menších záložen, které měly v prvním pololetí 1999 problémy.
4) Policie se od svého materiálu distancovala vcelku kuriózním způsobem, když sdělila, že zprávu policie předal BA důstojník policie jako "fyzická osoba"
5) Policie ve zdůvodnění mimo předchozí bod uvádí, že "upozornění", pod kterým je podepsán ing. Hanousek a které bylo odfaxováno do médií, není totožné se zprávou policie dodanou BA.

Co se týče druhé části vaší otázky, pokud si pamatuji, tak z redakcí, které dostaly faxy z BA (konec června 1999) si situaci hlouběji u ČAZ ověřovali pouze lidé ze spojené redakce tehdejšího deníku SLOVO - ZN a ti jediní se rozhodli údaje z "upozornění" ihned nezveřejnit. Ostatní to ihned dali na první stránky. Například deník Právo dne 30.6. 1999 cituje z "upozornění" na první straně s velkým titulkem: "Podle policie přijde většina klientů kampeliček o peníze". Podobně psaly na první straně 29.6.1999 i Hospodářské noviny.

Bez čísel to nejde

Jan Čermák
Doložte, prosím, své tvrzení o RUNu na záložny. Můžete třeba uvést čísla, jak vzrostly výběry vkladů po uveřejnění oné zprávy Bankovní asociace a tak dále? Děkuji.

PZ: Přesné údaje vám mohu uvést jen u záložny, kde jsem působil jako předseda představenstva. Za druhé pololetí 1998 a první pololetí 1999 (tj. do zveřejnění údajů z "upozornění") byl průměrný měsíční nárůst vkladů mezi 6-7% (předtím byl nárůst ještě vyšší), takže jsme dokonce podnikali opatření, abychom tento nárůst brzdili. Červenec 1999 - cca nula, srpen 1999 - cca -8 %, do poloviny září 1999 dalších cca -6 %, za této situace jsme požádali ÚDDZ, aby nám omezil činnost, protože bylo jasné, že se RUN nedaří zastavit a rychlé zlikvidňování aktiv by poškozovalo klienty, kteří v záložně zůstávaly. U nás jako regionální záložny byl RUN o něco rychlejší, protože se do nás každý týden navážel okresní týdeník.

lada
Pokud nekdo (kdysi vetsina kampelicek) nabizi urok o 20 a vice procent vyssi nez inflace, tak si o nem troufam tvrdit, ze je to zlodej. Pokud na to nekteri duchodci naleteli, tak jsou magori a je smutne, ze si CSSD pred volbami koupila jejich hlasy tim, ze za jejich blbost zaplatila.

PZ: Úrokové sazby u záložen jsem pozorně sledoval, a nevím o jediné, která by nabízela úrok o 20 a více procent vyšší než inflace. Jediná, která se takovému extrému přiblížila byla PPDZ. Ta nabízela 20-24 % v době, kdy banky i ostatní záložny nabízely okolo 10 % a inflace byla, pokud se nemýlím, někde těsně pod 10 %. Mimochodem vaše neznalost historických úrokových sazeb není ničím neobvyklým - mýtus vysokých sazeb v záložnách vytvořila média (a byl podporován několika extrémy - podvody jako je PPDZ). Pravda byla taková, že záložny měly v průměru o 1-5 % vyšší sazby než banky a to především u dlouhodobých vkladů, u krátkodobých většinou, s výjimkou běžných účtů, byly sazby bank a záložen mnohdy srovnatelné.

Bouček Antonín
Prosím o dodání konkrétních čísel, z kterých by vyplývalo, že kampeličky měly (na rozdíl od všech bank) malé náklady. Děkuji.

PZ: Čísla za celý sektor se nesledovala, něco by možná šlo získat z ÚDDZ. Určitým vodítkem může být i mnou již zmiňovaná zpráva ministerstva financí předkládaná vládě 5.1.2000. Tento materiál například konstatuje, že DZ jako celek mají nevýznamnou ztrátu cca 2,5 % objemu vkladů. ČAZ se chystala sledovat tyto ukazatele v tzv. vnitřním auditu v sektoru až na rok 2000-2001, z důvodu pádu sektoru, který paralyzoval i ČAZ, k tomu ale už nikdy nedošlo. Co se týká situace v letech 1997-1999, náklady, hlavně režijní, byly v průměru o něco vyšší u záložen než u bank. Záložny na rozdíl od velkých bank, které část klientů a majetku převzaly z dob plánované ekonomiky, začínaly z ničeho, a na rozdíl od malých-nových bank byly na trhu jen několik (1-3) let. Prostě jako každý normální začínající podnikatelský subjekt měly většinou vyšší nálady než etablovaná konkurence.

JayKay
Stále hájíte existenci kampeliček. Proč by si podle vás měl člověk uložit peníze do družstevní záložny? Oproti bance tu žádnou výhodu nevidím.

PZ: Ze zákona o družstevních záložnách (87/1995) : § 9 - Zisk po zdanění nelze rozdělit mezi členy… § 13 (5) Výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení nelze rozdělit mezi členy a převádějí se do Fondu (pojištění vkladů). To znamená, že vytvářet zisk pro záložny nemá smysl, protože ho nelze žádným způsobem rozdělit mezi členy-majitele. Na rozdíl od bank, které jsou klasickým podnikatelským subjektem, ve kterém mají majitelé samozřejmě zájem na co největším zisku pro sebe, pro záložnu je ideálním hospodářským výsledkem "kladná nula". Takže při podnikatelském plánu se například nastavují takové parametry a ceny služeb, aby pokryly režii, zatímco banka se primárně řídí dle kriteria ziskovosti - maximalizuje zisk, v čemž ji omezuje jen konkurence. Z ekonomického hlediska výhodou záložen bylo například i to, že nemusely držet část vkladů v povinných (nízkoúročených) rezervách u ČNB. Také je tu mnohokrát opakovaná potencionálně nižší nákladovost, vyplývající z družstevní povahy vlastnictví záložny a z faktu, že každý klient je současně i spolumajitel. Tady bych však byl opatrný, je nutné posuzovat případ od případu u každé záložny samostatně (pro banky to platí naprosto stejně).

Petr
Moc nerozumím tomu že záložna (oproti bance) nevytváří zisk a tak má menší náklady a může vyplácet větší úroky. Z čeho jiného potom platí provoz poboček, platy personálu nebo ty větší úroky z vkladů, když ne ze zisku? Dosud jsem žil v představě, že každý podniká za účelem zisku, nenapadlo mě, že někdo něco dělá (třeba peněžní služby) jen tak z dobročinnosti. Pokud nevytváří ani žádné rezervy, tak mě připadá ukládání peněz do takové instituce dost riskantní. Jestli jsem to správně pochopil, tak bych to přirovnal k tomu, že záložna tedy žije jako normální domácnost na způsob "od výplaty k výplatě". Na jedné straně jsou vklady klientů, tyto peníze pak používá pro poskytování úvěrů jiným klientům, vybrané úroky z úvěru a poplatky za služby (které jsou nízké) používá jako zdroj ke krytí svých nákladů na provoz a k výplatě úroků vkladatelů (tyto úroky jsou naopak vysoké). No nevím, nějak to nechápu. Když se náhodou sejde větší procento klientů kteří by si chtěli vybrat své úspory tak je zřejmě záložna v háji.
Nevím, možná se pletu, je to pouze můj lajcký názor.

PZ: To, že záložna nevytváří zisk, jsem již vysvětloval. Spíš uvedu názorný příklad – zjednodušení. Vžijte se do role majitele banky ve chvíli, kdy určuje cenu nějaké služby. Vaším záměrem je samozřejmě maximalizovat zisk, a proto bez ohledu na náklady této služby dáte cenu co nejvýše, co klient unese, než vám uteče ke konkurenci (a to je jediné hledisko, které váš zisk omezuje). Naopak pokud budete určovat cenu stejné služby u záložny, jste v pozici majitele, který ze zákona nemůže inkasovat případný zisk a současně klienta, takže určujete cenu služby i pro sebe. Cenu služby v ideálním případě určíte tak, že spočítáte náklady na službu (tj. režii, včetně vámi zmiňovaných poboček, zaměstnanců atd.), přidáte něco, aby byla vytvořena rezerva, a máte cenu služby. Mimochodem v současné době banky oznamují své miliardové zisky za minulý rok, můžete si zkusit spočítat, o kolik by se snížily ceny služeb nebo zvýšily úroky, kdyby tyto zisky neexistovaly.

Ach ty tunely

Jarmila
Máte pravdu. Byla to tvrdá konkurence pro všechny banky, nejenom ČS. Kampeličky totiž měly (na rozdíl od všech bank) malé náklady a byly velmi pružné a dynamické. Je fakt, že i v tomto sektoru došlo k tunelování některých kampeliček, ale byly takové, které dobře pracují dodnes, jsou spolehlivé a svou funkci plní dobře. Když byly tunelovány banky, stát řadu z nich sanoval mnoha a mnoha miliardami, než konečně nechal padnout první z nich. Kampeličky pak zlikvidoval bankovní sektor jako svou velice nebezpečnou konkurenci. Stačilo jen šikovně poukázat na tunelování některých z nich. Policie začala jednat, několik desítek zfanatizovaných lidí, kteří tím pádem přišli o úspory, začalo demonstrovat před parlamentem a bylo hotovo. Stát, s jehož požehnáním byla rozkradena téměř celá ekonomika (viz kauza IPB versus ČSOB, privatizace Plzeňských pivovarů, Karlovarských minerálních vod, Harvardské fondy a jejich výprodej veškerého majetku do zahraničí, výprodej námořního loďstva další a další), se najednou probudil (kdo by mu půjčoval na stálé zadlužování, když ne banky?), začal jednat a následnými zákony tento sektor zlikvidoval. Dokázat to, hlavně v tomto státě, bude ale velice těžké.

PZ: Ve své první části jste vcelku přesně a ve stručnosti popsala to co se stalo. Bylo využito toho, že některé záložny byly opravdu vytunelovány nebo vedeny diletantským způsobem, a s poukazem na tyto jevy, které byly ve své době ve všech sektorech finančního trhu, byl celý sektor zlikvidován místo toho, aby byl očištěn - tak jako očistou prošly např. investiční fondy, obchodníci s CP, nebo i samotné banky. Nesouhlasím, že by přežila likvidaci sektoru (RUN na velké, zákon na malé) nějaká klasická záložna. Ty, co přežily (přežijí po novele), jsou vždy svým způsobem specifické případy, kdy se jim dostalo nestandardní a u jiných záložen neopakovatelné pomoci od zakladatelů. Například několik vysokých a dlouhodobých vkladů uložených zakladateli, které umožnili ustát RUN.

Hejkal
Některé kampeličky, stejně jako některé banky nebo fondy byly úmyslně založeny za účelem okradení. Smutné je, že státní dohled u všech v rámci nucených správ předal tyto do rukou ještě větších zlodějů, než byli jejich zakladatelé. Znáte snad nějakou banku, záložnu nebo fond, které by přežili nucenou správu odborníků?

PZ: Souhlasím, že některé finanční instituce byly založeny za tímto účelem a se smyslem vašeho názoru také, i když je asi napsán žalovatelným způsobem. Žádná ze záložen nevyšla z nucené správy živá, i když záložny mají na rozdíl od bank větší možnosti své revitalizace. Situace, kdy majitelé tvoří stejnou skupinu jako vkladatelé, umožňuje několik operací, které u bank nepřipadají v úvahu (kapitalizace, prodlužování splatnosti a jiné operace přes změny stanov, které se vztahují na všechny členy a tedy klienty) Navíc u každé záložny je uhrazovací povinnost ve výši minimálně dvojnásobku členského podílu. Toto je pro mě nepochopitelně opomíjená skutečnost, protože u většiny záložen uhrazovací povinnost dosahovala výše cca 5-10 % objemu vkladů, a to mohlo mnohdy stačit na postupné oživení činnosti.

Dusan
Jak vidite budoucnost druzstevniho zaloznictvi po vstupu CR do EU? Pozadavky na navyseni zakladniho kapitalu na 35 milionu udajne 75 procent soucasnych kampelicek neprezije.

PZ: Podle mě limit 35 mil. Kč nesplní cca 80-90 % současných záložen, takže lepší bude bavit se o těch, co zůstanou a těch bude dle mého odhadu 4 až 7 celkem. Myslím, že se bude jednat o záložny, které mají jednoho nebo několik silných (zjednodušené bohatých) a do fungování zainteresovaných zakladatelů, kteří je svými vklady, případně nějakým obdobným způsobem, podrží bez ohledu na zbytek členské základny (jaku u RUNu, viz. odpověď Jarmile). Nebo se bude jednat o záložnu, která je součástí silné (ve srovnání s danou záložnou) finanční skupiny (např. FIO). Šanci má také nějaké oborová nebo (vnitro)firemní záložna s víceméně uzavřenou skupinou členů, která je v současnosti už dost velká, aby změnu zákona ustála (např. 1.vojenská).

Rozhodně si přečtěte úplnou verzi tohoto rozhovoru v příloze.

Rozhovory na Peníze.CZ
Které osobnosti (nejen) finančního světa jste už vyzpovídali? Podívejte se na Rozhovory Penize.CZ

Máte-li tip na zajímavou osobnost, která by neměla v našem seriálu rozhovorů chybět, nebo téma, kterého by se měl rozhovor týkat, pište nám své náměty sem.

Odpověděl náš host na všechny vaše dotazy? Nesouhlasíte s jeho názorem?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 3. 2004 10:44, Eric

Dobrý den. Pane Zemane, klobouk dolů. Byť s některými Vašimi odpověďmi tak docela nesouhlasím, jsem schopen je vstřebat jako názor velmi fundovaného člověka. Děkuji Vám i za odpověď na mojí nepříliš konkrétní otázku a přeji Vám hodně trpělivosti, síly a nezbytného štěstí ve Vašem boji s větrnými mlýny.

Reagovat

 

+15
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 3. 2004 14:26, lada

Kampelicka je super myslenka v pripade, ze lide pujcuji lidem, ktere znaji temer primo, bez velkeho prostrednika (banky). Ale v CR u velke casti kampelicek byly uroky mnohem vyssi nez jen o 1 az 5% nad urovni bank a jednalo se o jednoznacne letadlo. Uznavam ale, ze slusne kampelicky nemohly prezit vybery za mesic nad 5%, to by neprezila ani zadna banka (ani tenkrat, ani nyni).

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

26. 3. 2004 | 13:36 | Jan Kolda von Žampach

Závěrem jen dodám, že dle mých nabytých vědomostí, třeba právě z islámského pohledu a který rozhodně ODSUZUJE lichvu, jsou takové kampeličky z PRINCIPU svého fungování úspěšně nakročeny ven tak z 50%. A to z důvodu panem...více

26. 3. 2004 | 13:36 | Jan Kolda von Žampach

Vždyť oni by nám místo na křížovou výpravu do Afghánistánu, ti jedni kampelíkovský chrapouni, nakonec ty svý peníze vrazili někam úplně jinam : třeba do farem s výrobou halal potravin a do stavby mešity, to jak by na agroturistiku...více

26. 3. 2004 | 13:35 | Jan Kolda von Žampach

Zdejší veřejná diskuse o KAMPELIČKÁCH ( obecně ) je dlouhodobě zatížena obrovskou chybou ! Tou je srovnávání kampeliček s bankami, ale PŘES optiku právě a JEN bank. To ostatní se ZAMLČUJE. Zamlčují se především zásadní ideová...více

26. 3. 2004 | 13:34 | Jan Kolda von Žampach

Děkuji panu Zemanovi za názor ! Především za snahu osvětlit, vnímavým čtenářům, část širších souvislostí toho, co za HRůZY se tu v Česku poslední roky dějí, nebo se již odestály. Právě k tíži NAŠICH peněženek. Peněženek nás,...více

25. 3. 2004 | 14:26 | lada

Kampelicka je super myslenka v pripade, ze lide pujcuji lidem, ktere znaji temer primo, bez velkeho prostrednika (banky). Ale v CR u velke casti kampelicek byly uroky mnohem vyssi nez jen o 1 az 5% nad urovni bank a jednalo...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Cash flow, Běžný účet platební bilance, Devizový kurz, evropská unie, e-shopy, monte dei paschi di siena, jan bureš, architektura, optimální správa, zakladatelská listina, Ragnar Frisch, vědeckovýzkumná činnost, zadarmo, občanský zákoník, cestovní pojistky, poplatek za sjednání, Thunderball, Dow Jones

2C29979, 1ST3936, 2AM5311, 2C29979, 4AU1993

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK