Jak vidí rok 2004 šéfové bank

Na přelomu každého roku se lidé obvykle zamýšlejí a bilancují, jaký byl ten právě uplynulý rok. Dobrý, nebo špatný? Dávají si také různá předsevzetí. Nás zajímalo, čeho by v příštím roce chtěly dosáhnout bankovní ústavy. Několika představitelům finančních institucí působících na tuzemském trhu jsme položili tyto otázky:

1. Jaké produkty připravujete pro oblast retailu, jak budete získávat nové klienty?
2. Jistě se budete snažit zaujmout segment malých a středních podniků (SME), kde konkurence sílí, jakým způsobem?
3. Pokud rozdělíme segmenty retailu, korporátů a SME, jaký tržní podíl v nich je vaším cílem?
4. Jak ovlivní vaši banku vstup ČR do Evropské unie?

Jack Stack, předseda představenstva a generální ředitel České spořitelny

1) Naší vizí je pomáhat klientům, aby úspěšně naplňovali veškeré potřeby svého finančního života. Naší strategií je zvyšovat spokojenost klientů. K tomuto účelu máme vysoce odborný personál, vynikající distribuční kanály (pobočky, AMT, internetové a telefonní bankovnictví, klientské centrum s nepřetržitým provozem) a velmi dobré produkty. V roce 2004 se zaměříme na rozšiřování úvěrového portfolia pro všechny skupiny našich klientů: masový spotřební trh, střední vrstvy obyvatelstva, malé a střední firmy, města a obce a veřejný sektor a velké firmy.

2) Jsme flexibilní a přicházíme s produkty, které naši klienti potřebují. V souvislosti se vstupem do EU jsme jako první banka pro tyto klienty otevřeli poradenskou EU kancelář. Již od listopadu pořádáme po celé republice semináře a školení o integraci do EU, kterých se zatím zúčastnilo přes 500 firem. Již od roku 2001 nabízíme speciální TOP Programy pro malé a střední firmy, které zahrnují škálu služeb od investičního financování až po factoringové služby. Klientům z tohoto segmentu jsou k dispozici speciální komerční centra, je jich 16 po celé republice, kde nabízíme individuální obsluhu našimi specialisty přesně podle potřeb klientů.

3) Chceme růst ve všech hlavních segmentech - masový spotřební trh, střední vrstvy obyvatelstva, malé a střední firmy, města a obce a veřejný sektor a velké firmy. Konkrétně, například v hypotékách chceme mít v roce 2004 přes 30 % trhu, proti současným 28,6 %.

4) Vše podstatné se již odehrálo. Jsou upravena pravidla podle nové legislativy, zaměstnanci jsou vyškoleni, Analytická kancelář pro EU pracuje už od července 2003 a poskytuje poradenství a služby našim klientům. Abychom zjednodušili tuzemský a mezinárodní platební styk, budeme v České spořitelně v dubnu měnit čísla sporožirových účtů na mezinárodně platný formát IBAN. Nová čísla budou přenositelná v rámci poboček České spořitelny, nebudou obsahovat specifický symbol a budou plně kompatibilní s pravidly EU. Přečíslování proběhne automaticky, klienti nebudou muset na pobočku. Pravidelné příchozí a odchozí platby - např. SIPO, mzda, pojištění, úhrada elektřiny, telefonu či plynu - budou provedeny, i když budou uvedeny ve starém formátu čísla, neboť v našich vnitřních systémech ponecháme původní čísla ještě minimálně pět let. Věříme, že klienti tuto změnu přivítají.

Jaromír Babinec, ředitel rozvoje obchodů Retail/SME ČSOB

1) Chceme potvrdit naši vedoucí pozici v oblasti správy aktiv. To znamená, že určitě nabídneme zajímavé možnosti zhodnocení úspor klientů (unikátní nabídka garantovaných fondů včetně zajímavých "exotů", rozšíříme nabídku investičního životního pojištění). Nové klienty chceme přesvědčit úplnou, avšak jednoduchou a srozumitelnou nabídkou finančních produktů pro každodenní život a splnění snů a přání. Klíčový plán bude hrát "klíčovou" roli.

2) Urychlením a zjednodušením procesů, hlavně v oblasti úvěrových produktů. Nabídkou komplexní palety finančních produktů zahrnující v sobě leasing, pojištění a i speciální programy pro zaměstnance.

3) V segmentu retailu chceme v oblasti aktiv pod správou získat 30 % a v úvěrování obyvatelstva mít odpovídající pozici tj. minimálně 9 %. V segmentu SME je naší ambicí minimálně si uchovat a navyšovat náš současný tržní podíl, který se pohybuje cca na 20 %. Do budoucna chceme být bankou číslo1 pro SME.

4) Ze střednědobého hlediska to bude určitě ještě zvýšený konkurenční tlak ve specifických oblastech jako např. kreditní karty. Od vstupu do EU si slibujeme také zvýšení transparentnosti ekonomického a právního prostředí a lepší vymahatelnost práva, což ve svém důsledku sníží tzv. transakční náklady a tudíž i cenu finančních služeb pro klienty.

Gerard Ryan, generální ředitel GE Capital Bank

1) GE Capital Bank se chce i nadále v oblasti retailových služeb orientovat na úvěrové produkty a přímé bankovnictví. U Osobní půjčky Expres například dojde ke změnám, které souvisí s možností jejího získání prostřednictvím internetu. GE Capital Bank byla první bankou na českém trhu, která tuto možnost dala i novým klientům. Změny, které na počátek roku připravuje, povedou ještě k většímu usnadnění jejího získání prostřednictvím internetových stránek. Stejně jako v roce 2003 i v roce 2004 přijde GE Capital Bank na trh s novinkami v oblasti hypoték. K produktům, které budou uvedeny na trh, patří i kreditní karta. V roce 2004 chce GE Capital Bank také rozšířit své přímé bankovnictví o další funkce. Plánují se i změny u běžného účtu GEnius, které by měly vést k růstu spokojenosti klientů.

2) Chceme pokračovat ve své výrazné úvěrové expanzi na trhu malých a středních firem a ještě více jim zpřístupnit úvěry. Chceme jít cestou ještě větší standardizace úvěrových produktů určených malým a středním firmám, zjednodušit a zrychlit procesy poskytování úvěrů.

3) General Electric zásadně tržní podíly svých obchodů kdekoliv na světě nekomentuje. V obecně rovině chceme nejen udržet, ale dále posílit své významné postavení na trhu spotřebitelských úvěrů, úvěrových produktů pro malé a střední firmy či přímého bankovnictví.

4) Nepředpokládáme, že by samotný vstup ČR do EU měl bezprostřední vliv na nás jako na banku působící na českém trhu. Naše očekávání jsou tedy spojena spíše obecně s růstem české ekonomiky po vstupu České republiky do EU. Konkurence na českém trhu roste již nyní. Většina bank působících v České republice je totiž součástí nadnárodních finančních skupin. Banky již nyní implementují technologie, systémy a procesy, které používají jejich mateřské společnosti v zahraničí, tedy i v EU. Nedá se proto předpokládat, že by se situace v tomto směru radikálně změnila se vstupem ČR do EU. Ten však může otevřít českým bankovním klientům nové možnosti. Je pravděpodobné, že v budoucnu například dojde k propojení úvěrových registrů v EU, takže klient s dobrou platební morálkou bude moci o úvěr zažádat prakticky kdekoliv. Rovněž může dojít k větší centralizaci operačních center, která pak budou s to obsluhovat bankovní klienty i v zahraničí, například vydávat platební karty či informovat klienty pomocí vícejazyčných call center.

Willem Heuting, výkonný ředitel a člen představenstva Raiffeisenbank

1) Raiffeisenbank připravuje v retailové oblasti pro nejbližší období především nové varianty kreditních karet a bezúčelové hypoteční produkty, samozřejmě budeme i nadále zlepšovat kvalitu a atraktivitu stávajících úvěrových a depozitních produktů a jejich dostupnost. Co se týká strategie získávání nových klientů, chceme se právě zde odlišit kvalitou prodejní sítě i kvalitou a dostupností nabízených služeb. Pro akviziční proces chceme nadále ve stále větší míře využívat kromě naší pobočkové sítě i sítě dalších spolupracujích subjektů a podpory našeho internetového bankovnictví a call centra.

2) Opět nám jde o to mít dostupné produkty a služby vycházející vstříc našim klientům a s uživatelsky příjemným komfortem poskytování, podpořené především velmi kvalitní sítí našich SME byznys center, které pokrývají území celé republiky. Samozřejmostí bude například i základní poradenství pro naše potenciální klienty co se týká strukturálních fondů Evropské unie a jejich využití pro spolufinancování projektů. Na našich webových stránkách můžete získat veškeré dostupné informace a sjednat si schůzku, eventuálně zaslat svou otázku.

3) Zvláště v segmentu malých a středních podniků je velmi složité měřit tržní podíly kvůli nedostatku informací o struktuře trhu ze strany státní správy, nicméně lze říci, že bychom rádi v průběhu 3 let měli obchodní vztah s cca 9-10 % klienty z segmentu aktivních SME klientů. Pokud jde o retail jako takový, zde hodláme získat v podobném období podíl cca 5 % retailového trhu s výrazně lepší pozicí v jednotlivých vybraných produktech (hypotéky, spotřebitelské půjčky nebo kreditní karty).

4) V retailu i SME očekáváme další zvyšování konkurence ze strany bankovních i nebankovních subjektů, zvláště v příhraničních oblastech, celostátně nepředpokládáme, že by se výrazně měnil počet hráčů českého bankovního trhu. Výsledkem bude další tlak na kvalitu služeb a produktů a z pohledu klienta dojde k cenovému zvýhodnění. V SME počítáme se zvýšeným přílivem zahraničních středních i menších podnikatelských subjektů, které budou inklinovat ke službám bank, se kterými jsou již zkušenosti z domácího prostředí. Může dojít i ke změnám ve struktuře SME trhu, na jedné straně k zániku některých neúspěšných firem, na straně druhé k vyšší aktivitě těch úspěšných, které budou mít ovšem zvýšené nároky na bankovní služby.

Marie Petrovová, tisková mluvčí Komerční banky

1) V příštím roce chystáme další uvedení nových produktů, ale i rozšíření stávajících služeb. Naší strategií je rozvíjet nejen nabídku produktů a služeb, ale zaměřujeme se stejně intenzivně také na rozvoj kvality vlastní obsluhy klientů. Už dnes můžeme říci, že v KB skončila éra anonymního bankovnictví a každý klient má svého osobního bankéře. Právě dalšímu rozvoji vzdělání a dovedností bankovních poradců věnujeme velkou pozornost. Pokud jde o produktovou nabídku, v příštím roce nabídneme klientům novinky ve všech oblastech: chystáme například rozšíření služeb přímého bankovnictví, zlepšení podmínek a rozšíření služeb platebních karet, nové produkty pro mládež, novinky v oblasti investování, pojištění, úvěrů.

2) Již v tomto roce jsme se výrazně zaměřili na segment SME. Zavedli jsme individuální obsluhu každého klienta a uvedli řadu nových produktů speciálně vytvořených pro tento segment. Při vývoji nové produktové nabídky pro segment SME jsme samozřejmě nezapomněli ani na financování. Do rodiny našich úvěrových produktů přibyl Profi úvěr. Díky jeho rychlosti a administrativní nenáročnosti se nám podařilo zvýšit úvěrování tohoto segmentu o více než 260 %. Tyto výsledky potvrzují, že podnikatelé skutečně požadují rychlé a administrativně nenáročné úvěrové produkty. Tyto kroky samozřejmě nejsou tečkou za vývojem naší nabídky produktů a služeb pro segment malých a středních podniků. V příštím roce se klienti mohou těšit na pokračující zkvalitňování našich služeb a další rozšiřování naší produktové nabídky s cílem stát se nejenom bankou, ale i rádcem a dlouhodobým finančním partnerem. KB například připravila úvěrový program Ponte, který je určen podnikům a municipalitám zajímajícím se o možnost využití grantů z prostředků strukturálních fondů Evropské unie. Určujícím momentem pro financování takových projektů je skutečnost, že tato dotace bude žadateli poskytnuta zpětně po dokončení projektu, splnění specifických podmínek a předložení dokladů prokazujících výši takzvaně uznatelných nákladů. Dotace ze strukturálních fondů EU navíc pokryjí pouze část nákladů jednotlivých projektů. To znamená, že ta část projektu, která bude později splacena dotací, musí být v průběhu realizace projektu předem profinancována z vlastních zdrojů nebo prostřednictvím bankovních úvěrů a rovněž, pokud jde o zbývající část rozpočtu projektu, předpokládáme ve většině případů nezbytnost spolufinancování komerčními bankami. KB už tedy disponuje konkrétní nabídkou.

3) KB má dlouhodobě velmi dobrý tržní podíl v segmentech podnikatelů a podniků. Pokud porovnáme tržní podíly Komerční banky na konci prvního a třetího čtvrtletí 2003, zjistíme, že jak v segmentu občanů, tak v SME KB dále posílila své pozice. Největší nárůst tržního podílu potom zaznamenala v segmentu malých a středních podniků, zejména v souvislosti s uvedením nových finančních balíčků a zpřístupněním úvěrů. V příštím roce chystáme uvedení dalších produktů, pokračující zvyšování kvality našich služeb a vylepšení individuálního přístupu ke klientovi. Stejně jako doposud chceme být univerzální bankou, to znamená pro všechny klientské segmenty od občanů až po velké korporace. Ve všech segmentech máme již v současné době významný tržní podíl, v některých segmentech je tržní podíl KB dokonce výrazně nadpoloviční. Bude velmi náročné tyto podíl v příštím roce dále zvyšovat, avšak je to výzva, které hodláme díky zkvalitnění vztahu s klientem dosáhnout. To, co KB výrazně odlišuje od konkurence, je síť 39 obchodních center, která se specializují na obsluhu klientů ze segmentu středních podniků a municipalit. Pro klienty, střední podniky, připravujeme pro příští rok speciální balíček produktů a služeb, který bude pokrývat běžné bankovní potřeby a nabídne také flexibilní úvěrování.

4) Pro bankovní sektor v souvislosti se vstupem Česka do EU začne platit jednotná bankovní licence a také novela zákona o platebním styku. Přijetí jednotné bankovní licence nepřinese žádné významné změny v rozložení sil na českém bankovním trhu. Zahraniční banky, které chtěly vstoupit na český bankovní trh, tak již učinily a mají zde svá zastoupení. V současné době upravují platební styk v EU především dvě právní normy - Směrnice ES č.97/5 z 27. 1. 1997, která vstoupila v platnost 14. 8. 1999 a Nařízení ES č.2560/2001, které bylo schváleno 19. 12. 2001 a vstoupilo v platnost 1. 7. 2002. Požadavky Směrnice jsou zohledněny v posledním zákonu o platebním styku. Nařízení se stane automaticky součástí našeho právního řádu dnem našeho vstupu do EU 1. 5. 2000. Uvedené nařízení stanovuje, že od 1. 7. 2002 musí banky u domácích výběrů z bankomatů uplatňovat stejné poplatky jako za výběry v ostatních zemích eurozóny. To znamená, že se jedná o výběry ve společné měně euro. Na země, které nepřistoupily k zóně eura, se toto nařízení nevztahuje. Podle téhož nařízení jsou banky povinny uplatňovat stejné poplatky za přeshraniční platební převody jako za domácí platební převody, a to v následujících případech: účet plátce i účet příjemce je veden v euro bankou, která se nachází v některé ze zemí eurozóny; jedná se o platbu do 12 500 eur; banka splňuje všechny podmínky pro zpracování STP (typ automatického zpracování, který předpokládá použití Mezinárodního bankovního čísla účtu - IBAN a Mezinárodního bankovního kódu - BIC) a nevyžaduje jakýkoliv ruční zásah. Do doby, než dojde k připojení se k zóně eura nebo vytvoření paralelního domácí clearingového okruhu v EUR nemělo by členství v EU mít dopad na cenovou politiku v oblasti platebního styku.

Co si myslíte o názorech a plánech bankéřů? Připadají vám jejich cíle reálné? Co v sektoru bankovnictví v roce 2004 očekáváte vy?