Banky, pozor na citlivé údaje

Zákon o bankách čeká v brzké době novelizace. Ta by měla na podnět Úřadu pro ochranu osobních údajů nově formulovat především paragraf, který nyní peněžním ústavům dává možnost - v podstatě podle jejich vlastního uvážení - shromažďovat o klientech i tak citlivá data, jako jsou například údaje o jejich náboženské orientaci.

Jak říká mluvčí úřadu Hana Štěpánková, bez výslovného souhlasu klienta by banky v budoucnu nesměly shromažďovat jakékoliv informace o zdraví, rase, sexuální orientaci nebo vyznání zákazníků. "Hlavní věcná změna spočívá v tom, že takzvané citlivé údaje budou banky moci zpracovávat jen se souhlasem dotčené fyzicky osoby," potvrzuje Pavel Zúbek z tiskového oddělení České národní banky. Centrální banka se na vypracování novely, která by se už brzo měla dostat na jednání vlády, podílí.

K čemu jsou bankám citlivé údaje

Co klientům peněžních ústavů novela zákona o bankách přinese?

Kvůli teroristům mají banky volnější ruce než dřív a mohou podle vlastního uvážení po klientech požadovat i tak citlivá data jako je například údaj o náboženské orientaci. Novelizace zákona o bankách by tomu měla učinit přítrž. Bez výslovného souhlasu klienta už to nepůjde.

Kontroverzní ustanovení, podle něhož mohou peněžní ústavy taková data shromažďovat i bez souhlasu klientů, se do zákona dostalo při předchozí novelizaci zákona, v listopadu 2002. V napjaté atmosféře, která panovala po teroristickém útoku na newyorská dvojčata. "Bylo nezbytně nutné, aby se banky mohly dopátrat odkud a kým byly poslány určité částky na některé účty, například zjistit, jestli peníze nemají sloužit pro přípravu teroristických akcí. A to jde mimo jiné tak, že se zjistí vyznání klienta," vysvětluje poslanec za ODS Martin Kocourek, který je autorem současného znění rozporuplného paragrafu 37 zákona o bankách. "Předpokládám, že banky nemají důvod tohoto paragrafu zneužívat k jiným účelům," dodává. Citlivé údaje, identifikaci a zmrazení účtů, které by mohly sloužit teroristům, ostatně tehdy i po všech zemích Evropské unie požadovaly Spojené státy.
Zneužití citlivých dat vylučuje i Petr Dvořák z katedry bankovnictví a pojišťovnictví Vysoké školy ekonomické. "Údaje o rase, sexuální orientaci či vyznání nejsou z hlediska bonity klienta zásadní. Pokud vím, ani v cizině nemohou banky něco takové po klientech vyžadovat," říká Petr Dvořák. "Na druhou stranu mě nenapadá proč a jak by peněžní instituce měly data zneužít. Banka je navíc firma jako každá jiná - a ptají se na takové údaje třeba v pekařství?," doplňuje. Podle předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Karla Neuwirta nejde hlavně o to, jak by banka mohla data zneužít, ale o to, že vůbec někdo shromažďuje neoprávněná data. Teprve až v druhé řadě úřad řeší to, co je na datech zneužitelné. "Klient nemá například kontrolu nad tím, jak jsou informace o něm interpretovány," vysvětluje. Opora v zákoně má být především prevenční.

Užití dat je třeba zdůvodnit

Poslanec Kocourek trvá na tom, že ustanovení je na místě a že se situace rozhodně nezměnila natolik, aby ze zákona úplně vypadlo. To již netvrdí ani Úřad pro ochranu osobních údajů, který proti novému znění paragrafu 37 od samého začátku ostře vystupoval. Zda je, nebo není ustanovení v souladu se směrnicemi a doporučeními Evropské unie konzultoval dokonce přímo v Bruselu. Nyní je opatrnější a jeho právníci tvrdí: Je možné, aby banka sbírala i citlivá data, ale musela by to pečlivě zdůvodnit tak, aby to neodporovalo zákonu o ochraně osobních údajů. Zákonem se nejprve bude zabývat vláda a posléze ho musí schválit Poslanecká sněmovna.

 

Co si myslíte o navrhované novele zákona o bankách? Měly by banky mít možnost za určitých okolností zjišťovat citlivá data svých klientů? Hrozí v takovém případě podle vás něco? Nebo to rozhodně vylučujete? Připojte svůj názor či zkušenost!