Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč je Rakousko levné?

Proč je Rakousko levné?
Sousední Rakousko je bezkonkurenčně nejlevnější zemí v Evropské unii pokud jde o bankovní služby. Přitom rozsah a kvalita těchto služeb jsou zde tradičně na velmi vysoké úrovni.

Rakousko je z hlediska poplatků za bankovní služby jednoznačně nejlevnější zemí Evropské unie. Dokládají to četné studie poradenských firem, podle nichž jsou rakouské banky zhruba o třetinu levnější než banky v Německu a dokonce o dvě třetiny levnější než banky v Itálii. Roční vedení žirového konta spojeného s dalšími produkty vyjde například u Erste Bank na 1080 Kč (36 EUR), přičemž v ceně jsou zahrnuty poplatky za vedení účtu a vystavení platební karty, veškeré provedené transakce včetně transakcí v samoobslužné zóně i transakcí provedených přímými kanály (internetbanking, GSMbanking a phonebanking). Klienti tak hradí jen poplatky za operace na pobočce (15 Kč) a za výběry hotovosti na přepážce (30 Kč).

Cena za bankovní služby v Rakousku přitom často nepokrývá náklady s tím spojené, přestože investice do růstu kvality těchto služeb trvale rostou. Podle tiskové mluvčí Erste Bank Hany Cygonkové počítají rakouské banky u cenových kalkulací služeb spojených s žirovými účty se zhruba 30% ztrátou. Pro rakouské banky nejsou příznivé ani nízké rozdíly mezi úrokovými sazbami z vkladů a z úvěrů, tzv. úrokové marže, z nichž banky hradí velkou část svých nákladů a vytvářejí zisk. V Rakousku činí úrokové marže 1,5 %, zatímco například v Německu přes 2 %, ve Velké Británii 4 % a v Maďarsku u největší spořitelny s dominantním postavením na trhu, OTP, dokonce 4,7 %.

"Netržně" tržní konkurence

Prvním důvodem výrazně nižších poplatků a úrokových marží rakouských bank je vysoký počet vzájemně si konkurujících subjektů. V současnosti existuje v Rakousku přes 900 nezávislých bank s celkovými aktivy kolem 600 mld. EUR. Sem patří spořitelny (Sparkassen), agrární úvěrová družstva (Raiffeisenbanken), zemské hypoteční banky (Landes-Hypothekenbanken), komerční úvěrové družstevní záložny (Volksbanken), komerční banky (Aktienbanken und Bankiers), specializované banky (Sonderbanken) a stavební spořitelny (Bausparkassen).

Polovina celkových aktiv bank je přitom spravována subjekty, které původně nebyly zřízeny za účelem dosahování zisku a jejich akcie nejsou ani kótovány na burze. To se týká především lokálních a regionálních družstevních bank a záložen, které vznikly s cílem financovat zemědělství a obchod. Tyto instituce nemusejí pravidelně vykazovat zisky či vyplácet dividendy, ani se starat o růst své tržní hodnoty. Svou úspěšnost v minulosti prokazovaly především růstem tržního podílu, kterého dosahovaly prakticky dumpingovou poplatkovou politikou. To neustále vytvářelo a vytváří tlak na ziskově orientované banky, které se svou poplatkovou politikou "netržně" orientovaným bankám musí přizpůsobit.

Ušetřit a expandovat = přežít

Východiska z této situace hledají rakouské banky především ve dvou směrech. Tím prvním jsou úspory a sdílení investičních nákladů. V současnosti se například rakouské banky snaží vyvinout společný platební systém, který by výrazně zjednodušil a zlevnil vnitrozemský platební styk. Doposud totiž v Rakousku neexistuje vypořádání bankovních operací centrální bankou, tak jako je tomu například v České republice, ale vypořádání provádějí jednotlivé banky na regionální úrovni. Zato bankomatová síť, která je taktéž výsledkem společného úsilí bank, funguje v Rakousku velmi dobře. Klientům nejsou například při výběrech z automatů účtovány poplatky za vlastní výběr, ale pouze poplatky za zaúčtování bankovní operace. Stejně jako ve zbylé části Evropy, tak i v Rakousku je potom významným trendem sledujícím úsporu nákladů přesun k internetovému bankovnictví, které vyvolává pouze desetinové náklady v porovnání se službami u bankovní přepážky. Banky se proto snaží nasměrovat klienty k tomu, aby opakující se transakce vyřizovali automatickými převody a na sofistikovanější bankovní služby kontaktovali svého osobního poradce.

Druhým východiskem, tentokráte s cílem zvýšit příjmy, je pro rakouské banky expanze na jiné trhy. V posledních letech přijaly banky v Rakousku strategii růstu na trhu střední a východní Evropy, který má být v příštích deseti letech po jihovýchodní Asii nejrychleji rostoucím regionem světa. Již dnes se tento region vyznačuje kvalifikovanou a přitom méně nákladnou pracovní silou, solidní kupní silou obyvatelstva a značnou investiční aktivitou. Oproti zemím západní Evropy jsou zde také vyšší úrokové marže, vyšší poplatky za bankovní služby a díky tomu i poměrně vysoká návratnost investovaného kapitálu (kolem 15-20 % ročně). Strategii růstu v zemích střední a východní Evropy přijaly všechny významné rakouské finanční skupiny jako Erste Bank, Raiffeisenbank či Volksbank a úspěšně tak využily jedné z podnikatelských příležitostí, které tento region nabízí.

Myslíte si, že lednovým zdražením bankovních služeb se zahraniční vlastníci snaží kompenzovat ztrátové operace v zahraničí, nebo jde o nutný následek investic do rozvíjejích se trhů? Nebojte se přispět do diskuse.


HSBC Zajištěné fondy
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 1. 2003 11:11

1. Koukám, že jsou tady zase všichni strašně chytří... Nedivím se bankám, že chtějí dosahovat zisku, je to jejich podnikání. Pokud chcete do někoho rejpat za krvavé poplatky, vyberte si např. mobilní operátory, tam je míra zisku větší než u bank (a málokomu to vadí).


2. Podle mě není dobré, když banky banky dotují běžné účty, jak píše autor. Nelze něco dlouhodobě prodávat se ztrátou.


3. Pokud toužíte po výhodách rakouského bankovního kapitalismu, zřiďte si účet u Waldviertel Sparkasse. Má pobočky např. v Jindřichově Hradci nebo v Dačicích. Slyšel jsem (bez záruky), že Waldviertel Sparkasse patří v Rakousku sama sobě (firma sama vlastní všechny své akcie), takže se opravdu neorientuje na zisk. Na jindřichohradecku u ní má účet celkem hodně lidí právě kvůli nižším poplatkům

Reagovat

 

+37
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

31. 1. 2003 14:12, nejdu

Ne o peníze nejde! Banky zdražují, aby mohly:
1. přilákat větší počet střadatelů než má konkurence
2. získat kvalifikovanější odborníky než má konkurence
3. půjčit peníze více lidem a za výhodnějších podmínek než konkurence

Tak to je asi sen, a potom se člověk probere a zjistí, že:
1. do banky se nemá chodit (, a proto se zvedají poplatky)
2. banky propouští (klid, zatím ještě mají zaměstnance)
3. po přinesení tisíce a jednoho potvrzení Vám nepůjčí (anebo ano, a Vy to pak musíte pod hrozbou nepříjemných sankcí zaplatit)

Jenže co mám dělat já, když chci jednou měsíčně dostat výplatu na účet, učinit jeden výběr v hotovosti a poslat pět příkazů??????????????????????? ?????????????????????

Reagovat

 

-7
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (22 komentářů)

10. 2. 2003 | 14:21

Ale zaměstnavatel nemá ani právní povinnost Vás zaměstnávat, takže pokud to nepodepíšete, tak asi budete mít smůlu Vy. více

2. 2. 2003 | 14:33 | Tix

Jsou-li úroky z úvěrů až 20% a u vkladů blízké nule, může být marže i více než 15%, tedy 10x tolik, než v Rakousku. Je výpočet snad špatný? více

31. 1. 2003 | 16:30

Samozrejme pokud nekdo takovou smlouvu podepise, je to jina. Ale zamestnavatel nema pravni narok nutit zamestnance do vyplaty na ucet. více

31. 1. 2003 | 14:12 | nejdu

Ne o peníze nejde! Banky zdražují, aby mohly: 1. přilákat větší počet střadatelů než má konkurence 2. získat kvalifikovanější odborníky než má konkurence 3. půjčit peníze více lidem a za výhodnějších podmínek než konkurence...více

30. 1. 2003 | 10:25

Pokud je v pracovní smlouvě uveden souhlas s výplatou na účet a tu smlouvu zaměstnanec podepsal, tak ne. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Dobrovolná nezaměstnanost, Deflátor, Rovnováha firmy, monte dei paschi di siena, podnikání, eet, evropská unie, euro, wood & company, růst inflace, KBC, peněžitá podpora v mateřství, IVG Immobilien, Roman Mentlík, DEZA, BBC, Spotřební úvěr, autorské honoráře

6C31210, 3A07436, 5J67363, 2T78760, 6C31210

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK