Rok 2003 očima šéfů bank
13. 1. 2003 | Dušan Hradil
Ještě více úvěrů než loni, nové depozitní produkty a hlavně důraz na kvalitní služby formou osobního přístupu. To jsou hlavní výhledy na letošní rok pro oblast drobného bankovnictví.... celý článek
Schválením novely zákona o bankách (21/1992 Sb.) v dubnu minulého roku došlo k 1. 1. 2003 ke zrušení vkladů na doručitele. Od tohoto data nesmějí banky prostředky uložené na těchto tzv. „anonymních vkladech“ úročit a ani se ně nevztahuje zákonné pojištění. Klienti však mohou s penězi na rušených účtech dále nakládat, a to po dobu deseti let. Cílem zákona bylo předejít nekontrolovaným finančním operacím v souvislosti s teroristickými útoky a sjednotit českou legislativu s právem Evropské unie.
Nejvíce se novela dotkla druhé největší banky v zemi, České spořitelny (ČS), která u nás spravuje přes 90 % těchto vkladů v podobě vkladních knížek na doručitele. Začátkem roku 2002 měl tento bankovní ústav evidováno kolem 6,5 milionu kusů anonymních vkladních knížek s celkovým objemem prostředků ve výši 120 miliard Kč. To představovalo zhruba jednu třetinu veškerých primárních vkladů (!) České spořitelny. Vkladní knížky na jméno novelou ovlivněny nebyly.
Převody probíhaly rychle a bez zmatků
V souvislosti s nutností ukončit závazkové vztahy plynoucí z anonymních vkladů byla Česká spořitelna nucena zahájit akci s cílem informovat klienty o legislativních změnách a přimět je přesunout prostředky z anonymních vkladů nejlépe do jiných produktů skupiny. Převody, které se obešly bez dramatických čekacích dob a zbytečných zmatků, probíhaly od první poloviny minulého roku relativně rychlým tempem, mimo jiné také díky nasazení pětiny z celkového počtu 11 000 zaměstnanců ČS. K 20. lednu 2003 tak zůstalo z původní sumy na anonymních vkladech uloženo asi jen 13 procent, tedy kolem 18 mld. Kč. Počet převedených kusů vkladních knížek na doručitele přitom klesl jen o třetinu, jelikož účty rušili především klienti mající uloženy vyšší částky. Obzvláště rychle pak probíhaly převody na přelomu roku a podle náměstka generálního ředitele ČS Martina Škopka, „pokud by převody pokračovaly i nadále tímto tempem, ve druhé polovině letošního roku by již nebylo co převádět.“
Loajalita bankovních klientů se potvrdila
Během akce se České spořitelně podařilo udržet přes 90 procent rušených vkladů uvnitř skupiny, čímž se potvrdila v souvislosti se zdražením bankovních služeb často diskutovaná vysoká loajalita bankovních klientů. Dvě třetiny prostředků z rušených anonymních vkladů však paradoxně směřovaly zpět na vkladní knížky, tentokráte na jméno, necelá třetina pak putovala na sporožirové účty, do stavebního spoření, životního pojištění a podílových fondů skupiny. Pouhých 8,7 % z celkové sumy činily výběry v hotovosti.
Klientka se musela nejprve „posilnit“
Jednou z kurioznějších situací doprovázejících konverzi anonymních vkladů byl případ majitelky výherní vkladní knížky. Když po předložení knížky zjistila, že z původně naspořené částky 17 000 Kč rozšířila několik let stará výhra její úspory na 110 000 Kč, byla rozrušena natolik, že musela odejít se nejprve „posilnit“. Někteří klienti pak přicházeli s vkladní knížkou zřízenou ještě v dobách před měnovou reformou, jiní žádali o možnost ponechání rušené knížky jako dokladu dětem o tom, jak oni uměli nakládat s penězi.
Spořitelna považuje akci za ztrátovou
Nicméně závažný je pro Českou spořitelnu vyčíslený finanční dopad celé akce, přestože podle vyjádření představitelů banky nebude mít vliv na dlouhodobé finanční plány skupiny. Celkový ušlý zisk ČS za loňský a letošní rok dosáhne 584 mil. Kč, z čehož čtyři pětiny budou tvořeny náklady spojenými s odlivem vkladů (ušlý úrokový výnos, nutnost pojistit nové vklady), zatímco zbytek připadne na výdaje na marketing, mimořádná bezpečnostní opatření, školení zaměstnanců či odpuštění poplatků a pokut za rušené knížky a vynucené předčasné výběry. Kromě těchto vlivů očekává spořitelna v důsledku konverze pokles hospodářského výsledků i v následujících letech, a to kolem 400 mil. Kč ročně.
Musí být akce skutečně ztrátová?
Přes veškeré vyčíslené negativní dopady celé akce se však nabízí otázka, zda Česká spořitelna v konečném důsledku musí na konverzi skutečně prodělat. Přes devadesát procent převedených vkladů zůstává „pod jednou střechou“ a je už jen na samotné instituci, jak úspěšně s nimi naloží. Do budoucna by tak například mohla přesvědčit klienty, že úspory lze zhodnocovat i jinak, než jen prostřednictvím vkladních knížek. Stále je totiž k dispozici široká paleta pojistných a investičních produktů, které jsou vlivem jejich vysoké přidané hodnoty i z hlediska příjmů banky mnohem zajímavější.
Myslíte si, že Česká spořitelna musí na celé akci v konečném důsledku skutečně prodělat? Nebo by se naopak měla těšit z faktu, že přes 90 % převáděných anonymních vkladů zůstalo „doma“? Napište nám svůj názor.
|
Držíte se udržitelnosti?
Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 1. 2003 12:20, CSrypatschek
...prodělek finanční skupiny České spořitelny ? To přece ani náhodou ! Nevím, nevím, co ten Mergl chtěl tímto bezobsažným textem vůbec veřejnosti sdělit ? Že by pokračující kulišárna České spořitelny na klienty ke zdůvodnění dalšího růstu poplatků ve finanční skupině, ale tentokrát již od Apríla ? Tedy od 1. dubna 2003 ? Apríl ! Prokouknuto !!!!!!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 1. 2003 1:00, Český koumák
Já už dávno nejsem klientem spořitelny (nevím, proč se ještě nazývá Českou). Ale těm mnoha malým střadatelům bych doporučil, aby s rušením těchto vkladů nespěchali. Na těchhle účtech alespoň nejsou poplatky. Výnosy stejně nestojí za řeč. Ale alespoň nejsou poplatky vyšší, než úroky na běžných účtech.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.